Mushuj Testamento Diospaj Shimi

Mateo 19:1-30

‘Ama shitanacuchun’ yachachishcami

(Mar 10:1-12; Luc 16:18)

1Chashna yachachishca qʼuipami Jesusca, Galileamantaca Jordán yacu chʼimbanij Judeapi caj llajtacunaman rirca. 2Pai chaiman chayajpi achcacuna catijpimi, Jesusca ungushcacunata alliyachirca.

3Huaquin Fariseocuna Jesuspajman shamushpaca, juchachingaraicumi:

—Mandashcapica, shuj huarmi imapi mana alli cajpica, paipaj cusaca, ¿shitachunlla ninchu?— nishpa tapurcacuna.

4Jesusca, cashnami cutichirca:

—Diosca, callaripi tucuita rurashpaca, “Cʼarita huarmitami rurarca” nishcataca, ¿manachu Dios Quillcachishcapica ricushcanguichij? 5Diosca caitapishmi nirca: “Chaimantami cʼarica yaya mamamanta chʼicanyashpa, paipaj huarmihuan tandanacushpa causanga. Caźarashpaca cʼaripish, huarmipish shuj aichallami tucun” nircami. 6Chashnaca cusandij huarmindijca shujllami, mana ishquichu. Taita Dios chashna tandachishcataca, runaca ama chʼicanyachichun nishcami— nircami.

7Chashna nijpimi fariseocunaca, cashna nircacuna:

—Shinashpaca, ¿ima nishpataj Moisesca maijanpish huarmita shitasha nishpaca, firmata cuchun nircari?— nishpami tapurcacuna.

8Paicuna chashna nijpimi, Jesusca cashna nirca:

—Cancunallataj rumi shungu cashcamantami Moisesca, huarmita shitangapajca, firmata cuchunlla nirca. Callaripica, mana chashnachu carca. 9Shina cajpipish ñucaca cashnami nini: Maijanpish paipaj huarmi, manapish huainayajpi shitashpa shujtajhuan caźarajca, huainayanmi. Shinallataj cusa shitashca huarmihuan maijan caźarajpish, huainayanmi— nircami.

10Jesús chashna nijpimi, Paipaj yachacujcunaca:

—Caźarashcacuna mana shitanacunalla cajpica, mana caźarashpa causanami ashtahuan alli canman— nircacuna.

11Chashna nijpi Jesusca, cashnami nirca:

—Caitaca, mana tucuicuna chasquipajchu. Ashtahuanpish chashna canata Dios piman cushca cajpica, chaicunallami chasqui tucun. 12Maijan cʼaricunaca, huacharipachamantami capashca shina huacharin. Maijancunaca capashca cashcamantami, mana caźarai tucun. Cutin maijancunaca, jahua pacha Dios mandashcata rurasha nishpami, mana caźarancuna. Chashna cai tucunata chasqui tucuipaj cajcunaca chasquichijlla— nircami.

Jesusca huahuacunatami bendiciashca

(Mar 10:13-16; Luc 18:15-17)

13Chai qʼuipami, huahuacunapaj jahuapi maquita churashpa Diosta mañachun, maijan huahuacunataca Jesuspajman pushamurcacuna. Chai pushamujcunataca, yachacujcunami sinchita rimashpa jarcarcacuna.

14Chaita ricushpami, Jesusca cashna nirca:

—Huahuacuna ñucapajman shamuchun saquichij, ama jarcaichijchu. Jahua pacha Dios mandacunca, chashnacunapajmi— nircami.

15Jesusca, huahuacunapaj jahuapi maquita churashca qʼuipaca, chaimanta rircallami.

Charij mosomi Jesus-huan parlashca

(Mar 10:17-31; Luc 18:18-30)

16Ñapish shuj moso Jesuspajman shamushpaca:

—Alli Yachachij, ¿huiñai causaita charingapajca, imalla allitataj rurana cani?— nishpa tapurca.

17Shina tapujpimi, Jesusca cashna nirca:

—¿Ima nishpataj ñucataca alli ningui? Shujllami allica tiyan, Paica Taita Diosmi. Can huiñai causaita charisha nishpaca, Dios mandashcacunata rurangui— nircami.

18Chashna nijpi chai mosoca:

—Shinashpaca, ¿maijan mandashcacunatataj rurana cani?— nijpimi, Jesusca cashna nirca:

—Ama huañuchingui, ama huainayangui, ama shuhuangui, ama pita llullashpa juchachingui. 19Cambaj yaya mamata cʼuyangui. Shujtajcunatapish can quiquinta cʼuyarij shinallataj cʼuyangui— nircami.

20Chashna nijpi chai mosoca, cashnami nirca:

—Cai can nishcacunataca, huambramantapachamari tucuita rurashcani. ¿Ima shujtajtachu ashtahuan ruranaraj cani?— nircami.

21Shina nijpimi, Jesusca cashna nirca:

—Shinashpaca, tucuita pajtachishataj nishpaca, tucui can charishcacunata cʼatushpa, huajchacunaman cugri. Chashna rurashpaca jahua pachapica, achcatami charingui. Chai qʼuipaca, ñucata catilla— nircami.

22Shina nijpica chai mosoca, pai charishcacuna achca cashcamantaca, anchata nanarishpa, llaquilla rircallami.

23Chai moso chashna rijpica Jesusca, Paipaj yachacujcunataca cashnami nirca:

—Jahua pacha Dios mandacunmanca, achcata charijcunaca mana jahualla yaicungachu, chaica chashnatajmi. 24Caitapish huillanimi: Achcata charijcuna Dios mandacunman yaicunaca, shuj camellota auja rinrinpi pasachisha nicushcatapish yalli sinchimari— nircami.

25Chashna nijpi Jesuspaj yachacujcunaca, achcata mancharishpami:

—Shinashpaca, ¿pitaj quishpiri tucungari?— ninacurca.

26Chashna ninacucujpi Jesusca, paicunapaj ñahuita ricurashpami:

—Runacunaca, pipish quiquinllatajca mana quishpiri tucunchu. Ashtahuanpish Taita Diosca, tucuitamari rurai tucun— nirca.

27Chashna nijpi Pedroca, cashnami nirca:

—Riqui, ñucanchijca canta catingaraicumari tucuita saquishcanchij. Chaimantaca, ¿imatataj charishun?— nircami.

28Shina nijpi Jesusca, cashnami nirca:

—Dios tucuita mushujyachi punllami, Runa Aichayuj ñucaca achij nicuj sumaj tiyarinapi tiyarisha. Chai punllami ñucata catij cancunaca, chunga ishqui tiyarinapi tiyarishpa, chunga ishqui aillu israelcunata mandanguichij, chashnatajmi canga. 29Maijanpish ñucata catingaraicu paipaj huasita, huauquicunata, panicunata yaya mamata, huarmita, huahuacunata, allpacunata saquishpaca, patsaj cutihuan yallitami japinga, huiñai causaitapish chasquingami. 30Shina cajpipish achcacunami puntapi cajcunaca huashayangacuna, ashtahuanpish qʼuipalla cajcunami, puntapi cangacuna.

Slovo na cestu

Matouš 19:1-30

Ježíš učí o manželství a rozvodu

1Po tomto hovoru Ježíš odešel do Judska za Jordánem.

2Mnoho lidí šlo za ním a on uzdravoval nemocné. 3Přišli za ním i farizejové a chtěli ho vyprovokovat k nějakému výroku, který by mohli použít proti němu. „Může se člověk rozvést z jakéhokoliv důvodu?“ zeptali se.

4-6On odpověděl: „Nečetli jste v Písmu, že když na počátku Bůh stvořil muže a ženu, ustanovil: Muž opustí své rodiče, připojí se ke své ženě a stanou se jednou bytostí? Nikdo nemá právo rozdělit to, co Bůh spojil.“

7Oni však namítali: „Proč tedy Mojžíš řekl, že muž může propustit manželku jednoduše tím, že jí dá rozlukový lístek?“

8Ježíš odpověděl: „Toto ustanovení Mojžíšova zákona je ústupkem vaší tvrdosti a nesnášenlivosti. Původní Boží úmysl to však nikdy nebyl. 9Já vám říkám, že kdo se rozvádí z jiného důvodu, než je cizoložství jeho partnera, a uzavírá nový sňatek, dopouští se sám cizoložství.“

10Učedníci mu řekli: „Když mohou nastat takové těžkosti mezi mužem a ženou, pak je lepší se neženit.“ 11On odpověděl: „Tak jednoduché to není. Je zde nutné porozumět Boží vůli. 12Jsou tři důvody proto, aby člověk zůstal svobodný: když je k manželství od narození nezpůsobilý, když mu v uzavření sňatku zabránili lidé, nebo když se manželství zřekne dobrovolně pro plnou službu Boží věci. Rozumíte tomu?“

Ježíš žehná malým dětem

13Potom k Ježíšovi nosili malé děti, aby jim žehnal a modlil se za ně. Učedníci však domlouvali těm, kteří děti přivedli, aby Ježíše neobtěžovali. 14On jim ale řekl: „Nechte je, ať jdou ke mně, a nebraňte jim. Jejich místo je u mne.“ 15Kladl na ně ruce a žehnal jim. Pak odtud odešel.

Ježíš mluví s bohatým mužem

16Za Ježíšem přišel jeden mladý člověk a ptal se ho: „Mistře, jakými dobrými skutky mohu získat věčný život?“

17Ježíš mu na to řekl: „Snažíš se být dobrý? To se chceš vyrovnat Bohu, který jediný je skutečně dobrý! Plň jeho přikázání a budeš věčně živ.“

18„Která to jsou?“ zeptal se mladý muž.

Ježíš odpověděl: „Nezabiješ, nezcizoložíš, nebudeš krást, lhát, 19budeš ctít svoje rodiče, své bližní budeš milovat jako sebe!“

20Mladík na to řekl: „To všechno jsem vždycky dodržoval. Co mi ještě chybí?“

21Ježíš odpověděl: „Chceš-li být dokonalý, jdi a prodej celý svůj majetek a peníze rozdej chudým, a tak budeš mít poklad v nebi. Pak se vrať a staň se mým učedníkem.“

22Mladík zesmutněl a zklamaně odešel. Měl totiž velký majetek. 23Ježíš pak řekl svým učedníkům: „Pro zámožného člověka je velmi nesnadné postavit se na Boží stranu. 24Kdybych to měl k něčemu přirovnat, pak snáze projde velbloud uchem jehly, nežli bohatý branou Božího království.“ 25Učedníky to překvapilo a ptali se: „Kdo tedy vůbec může být spasen?“

26Ježíš se na ně zadíval a řekl: „V lidských silách to není, ale Bůh dokáže všechno.“

27Petr se ozval a řekl: „My jsme se vzdali všeho a jdeme za tebou. Co nás čeká?“

28Ježíš odpověděl: „Ujišťuji vás, že až přijdu, abych stvořil nový svět, nad kterým budu panovat v plné slávě, pak vás dvanáct, kteří mne následujete, posadím po svém boku jako soudce celého Izraele. 29A každému, kdo se vzdá domova, bratrů, sester, otce, matky, manželky, dětí nebo majetku proto, aby šel za mnou, všechno mu mnohokrát vynahradím a bude mít podíl na věčném životě. 30Mnozí první budou poslední a poslední budou první.