ئیشایا 57 – KSS & SNC

Kurdi Sorani Standard

ئیشایا 57:1-21

1ڕاستودروستان لەناودەچن،

کەسیش لە دڵی خۆیدا بیر لەمە ناکاتەوە.

خودا خۆشەویستانی بۆ لای خۆی دەگەڕێنێتەوە،

بەڵام کەس تێناگات

کە ڕاستودروست بۆ لای خۆی دەگەڕێنێتەوە

بۆ ئەوەی لە خراپە ڕزگاریان بکات.

2ئەوەی ڕێگای ڕاستی گرتووەتەبەر

دێتە ناو ئاشتییەوە،

لەناو تابووتەکانیان دەحەسێنەوە.

3«بەڵام ئێوە، ئەی کوڕانی ژنە بەخت خوێنەرەکە،

توخمی داوێنپیسە لەشفرۆشەکان، وەرنە پێشەوە!

4گاڵتە بە کێ دەکەن؟

لە کێ دەم دەکەنەوە و

زمان درێژ دەکەن؟

ئەی ئێوە کوڕانی یاخیبوون و

توخمی درۆ نین؟

5ئێوە لەنێو دار بەڕووەکان،

لەژێر هەموو دارێکی سەوزدا جۆش دەستێنن،

ئەوانەی منداڵان لە شیوەکان و

لەژێر کەلەبەرەکانی تاوێرەکاندا دەکەنە قوربانی.

6بەشت ئەو بتانەیە کە لەنێو بەردە لووسەکانی شیوەکانن،

بێگومان ئەوان پشکی تۆن.

هەروەها بۆ ئەوان شەرابی پێشکەشکراو و

پێشکەشکراوی دانەوێڵەت پێشکەش کرد.

ئایا لەبەر ئەمە پاشگەز ببمەوە؟

7جێگای نوستنت لەسەر کێوێکی بەرز و بڵند داناوە،

بۆ ئەوێ سەرکەوتیت تاوەکو قوربانی سەرببڕیت.

8لە پشت دەرگا و چوارچێوەکەی

هێمای بتەکەتت داناوە.

پشتت لە من کرد و خۆتت ڕووت کردەوە،

سەرکەوتیتە سەر جێگای خەوی خۆت و فراوانت کرد.

پەیمانت لەگەڵ بتەکاندا بەست،

حەزت کرد داوێنپیسییان لەگەڵ بکەیت،

ناموسی ئەوانت بینی.

9بە زەیتەوە چوویتە لای مۆلەخ57‏:9 خوداوەندێکی کەنعانییە بتپەرستەکان بووە، بۆ پەرستنی هەستاون بە تێپەڕاندنی منداڵەکانیان بەناو ئاگردا. بڕوانە دووەم پوختەی مێژوو 28‏:3.‏ و

بۆنوبەرامی خۆتت زیاد کرد.

نێردراوەکانت بۆ دوور نارد،

شۆڕ بوویتەوە هەتا جیهانی مردووان!

10درێژی گەشتەکانت ماندووی کردیت،

کەچی نەتگوت: ”ئەمە بێ ئومێدییە.“

هێزێکی نوێت دۆزییەوە

لەبەر ئەوە شەکەت نەبوویت.

11«لە کێ ترسایت و تۆقیت

وا ناپاکیت لەگەڵ کردم،

منت لە دڵت نەهێشتەوە و

لەبیرت کردم؟

ئایا لەبەر ئەوەی من ماوەیەکی زۆرە بێدەنگم

لە من نەترسایت؟

12من ڕاستودروستی و کردەوەکانت دەخەمە ڕوو،

کە هیچ سوودیان بۆت نییە.

13کاتێک هاوار دەکەیت،

با بتە کۆکراوەکانت فریات بکەون!

بای گێژەڵوکە هەموویان هەڵدەگرێت،

تەنانەت شنەبا دەیانبات.

بەڵام ئەوەی پەنای داوەتە پاڵ من

دەبێت بە میراتگری خاکەکە،

کێوی پیرۆزم دەبێت بە موڵکی.»

ژیاندنەوەی دڵشکێنراوەکان

14یەزدان دەفەرموێت:

«ڕێگاکە بنیاد بنێنەوە، بنیادی بنێنەوە و ئامادەی بکەن!

کۆسپ لە ڕێگای گەلەکەم هەڵبگرن.»

15خودای بەرز و بڵند کە بە نەمری نیشتەجێیە،

ناوی پیرۆزە، ئەمە دەفەرموێت:

«لە جێی بەرز و پیرۆز نیشتەجێم،

هەروەها لەگەڵ ئەوانەدام

کە دڵشکێنراون و بێفیزن،

بۆ ئەوەی بێفیز و دڵشکێنراوەکان بژیێنمەوە.

16هەتاسەر کێشمەکێش ناکەم و

هەتا کۆتایی تووڕە نابم،

چونکە ڕۆح لەبەردەمم گرژ دەبێت،

هەناسەی مرۆڤ کە من دروستم کردووە.

17لەبەر تاوانی چاوچنۆکییەکەی تووڕە بووم،

لێم دا، لە تووڕەییدا ڕوخساری خۆمم شاردەوە،

بەڵام هەر بە ڕێگای دڵی خۆی بەردەوام بوو لە یاخیبوون.

18ڕێگاکانی ئەوم بینی بەڵام چاکی دەکەمەوە،

ڕێنمایی دەکەم و دڵی خۆی و شیوەنگێڕەکانیشی دەدەمەوە،

19وا دەکەم بەرهەمی لێوەکانیان سوپاسگوزاری بێت.

ئاشتی! ئاشتی بۆ دوور و بۆ نزیک،

چاکیشی دەکەمەوە،»

یەزدان دەفەرموێت.

20بەڵام بەدکاران وەک دەریای هەڵچوون

کە ناتوانێت ئارام بێتەوە،

ئاوەکانی لیتە و قوڕاو فڕێدەدات.

21خودام دەفەرموێت: «ئاشتی بۆ بەدکاران نییە.»

Slovo na cestu

Izajáš 57:1-21

1Spravedlivý hyne, a žádný nepřipouští toho k srdci, a muži pobožní odcházejí, a žádný nerozvažuje toho, že před příchodem zlého vychvácen bývá spravedlivý, 2Že dochází pokoje, a odpočívá na ložci svém, kdožkoli chodí v upřímosti své. 3Ale vy přistupte sem, synové kouzedlnice, símě cizoložníka a smilnice. 4Komu se to s takovou chutí posmíváte? Proti komu rozdíráte ústa, vyplazujete jazyk? Zdaliž nejste synové neřádní, símě postranní? 5Kteříž smilníte v hájích pod každým dřevem zeleným, zabíjejíce syny své při potocích, pod vysokými skalami. 6Mezi hladkými kameny potočními jest díl tvůj. Tiť jsou, ti los tvůj, na něž také vyléváš mokrou obět, obětuješ suchou obět. V těch-liž bych věcech se kochal? 7Na hoře vysoké a vyvýšené stavíš lože své, a tam vstupuješ k obětování oběti. 8Pamětné pak znamení své za dvéře a za veřeje stavíš, když ode mne, odkryvši se, vstupuješ, a rozšiřuješ lože své, činíc je prostrannější víc než pohané; miluješ lože jejich, kdež místo oblíbíš. 9Chodíš i k králi s olejem, a s mnohými vonnými mastmi svými; posíláš zajisté posly své daleko, a ponižuješ se až do hrobu. 10Pro množství cest svých ustáváš, aniž říkáš: Daremnéť jest to. Nalezla jsi sobě zběř ku pomoci, protož neželíš práce. 11A kohož jsi se děsila a bála, že jsi klamala, a na mne se nerozpomínala, ani připustila k srdci svému? Zdali proto, že jsem já mlčel, a to zdávna, nebojíš se mne? 12Já tvou spravedlnost oznámím, a skutky tvé, kteřížť nic neprospějí. 13Když křičeti budeš, nechať tě vysvobodí zběř tvá. Ano pak všecky je zanese vítr, a zachvátí marnost, ale kdož doufá ve mne, vládnouti bude zemí, a dědičně obdrží horu svatou mou. 14Nebo řečeno bude: Vyrovnejte, vyrovnejte, spravte cestu, odkliďte překážky z cesty lidu mého. 15Nebo takto dí ten důstojný a vyvýšený, kterýž u věčnosti přebývá, jehož jméno jest Svatý: Na výsosti a v místě svatém bydlím, ano i s tím, kterýž jest skroušeného a poníženého ducha přebývám, obživuje ducha ponížených, obživuje také srdce skroušených. 16Nebuduť se zajisté na věky nesnadniti, aniž se budu věčně hněvati, neboť by duch před oblíčejem mým zmizel, i dchnutí, kteréž jsem já učinil. 17Pro nepravost lakomství jeho rozhněval jsem se, a ubil jsem jej; skryl jsem se a rozhněval proto, že odvrátiv se, odšel cestou srdce svého. 18Vidím cesty jeho, a však uzdravím jej; zprovodím jej, a jemu potěšení navrátím, i těm, kteříž kvílí s ním. 19Stvořím ovoce rtů, hojný pokoj, dalekému jako blízkému, praví Hospodin, a tak uzdravím jej. 20Bezbožní pak budou jako moře zbouřené, když se spokojiti nemůže, a jehož vody vymítají nečistotu a bláto. 21Nemajíť žádného pokoje, praví Bůh můj, bezbožní.