누가복음 2 – KLB & SNC

Korean Living Bible

누가복음 2:1-52

1그 무렵 아우구스투스황제가 로마 제국 전역에 인구 조사를 하라는 명령을 내 렸다.

2이 인구 조사는 구레뇨가 시리아의 총독으로 있을 때 처음으로 실시한 것이었다.

3그래서 사람들은 본적지에 등록하려고 모두 고향으로 돌아갔다.

4요셉도 다윗의 집안 사람이었으므로 갈릴리 나사렛에서 다윗의 마을인 유대 베들레헴으로 올라갔다.

5요셉이 약혼한 마리아와 함께 본적지에 등록하러 갈 때 마리아는 이미 임신중이었는데

6그들이 베들레헴에 도착했을 때 해산 날이 찼다.

7여관에는 사람이 다 차서 있을 곳이 없었으므로 그들은 마구간에 머물게 되었다. 거기서 마리아는 첫아들을 낳아 포대기에 싸서 구유에 뉘었다.

8바로 그 부근 들판에는 목자들이 밤을 새워가며 양떼를 지키고 있었다.

9그때 갑자기 천사가 나타나 그들 곁에 서고 주의 영광의 광채가 그들 주변에 비치었다. 이 광경을 보고 목자들이 몹시 무서워하자

10천사가 그들에게 말하였다. “무서워하지 말아라. 내가 너희에게 모든 백성들이 크게 기뻐할 좋은 소식을 알린다.

11오늘 밤 다윗의 동네에 너희를 위하여 구주가 나셨으니 그분이 곧 2:11 아람어의 ‘메시아’ 와 같은 말이며 ‘기름 부음을 받은 자’ 라는 뜻이다.그리스도 주님이시다.

12그 증거로서 너희는 포대기에 싸여 구유에 뉘어 있는 갓난아기를 볼 것이다.”

13그러자 갑자기 수많은 하늘의 군대가 나타나 그 천사와 함께

14“가장 높은 하늘에서는 하나님께 영광! 땅에서는 하나님의 은총을 받은 사람들에게 평화!” 하며 하나님을 찬송하였다.

15천사들이 떠나 하늘로 올라간 뒤에 목자들이 “자, 어서 베들레헴으로 가서 주님께서 알려 주신 일을 보자” 하며

16달려가 보니 갓난아기가 구유에 뉘어 있었고 마리아와 요셉도 함께 있었다.

17아기를 본 목자들이 천사들에게 들은 말을 여러 사람들에게 이야기하자

18듣는 사람들이 다 목자들의 말에 놀라는 표정이었으나

19마리아는 이 모든 말을 마음에 새겨 깊이 생각하였다.

20목자들은 듣고 본 모든 일이 천사들에게 들은 것과 같았으므로 하나님께 영광을 돌리고 찬송하면서 돌아갔다.

21아기가 난 지 8일 만인 2:21 포피를자르는의식.할례식 날 천사가 전에 일러 준 대로 그 이름을 ‘예수’ 라고 지었다.

22모세의 법대로 아기에게 정결 의식을 행하는 날이 되었다. 그래서 부모가 아기를 데리고 예루살렘으로 올라갔다.

23-24이것은 주님의 율법에 2:23-24 출13:2,12“첫아들을 거룩하게 구별하여 주께 드려라” 고 기록된 말씀대로 아기를 주님께 드리고 또 주님의 율법에 말씀하신 대로 2:23-24 레12:8“산비둘기 두 마리나 집비둘기 새끼 두 마리” 로 제사를 드리기 위해서였다.

25-26그때 예루살렘에 시므온이란 의롭고 경건한 사람이 살고 있었다. 그는 함께 계신 성령님으로부터 살아서 그리스도를 뵈올 것이라는 계시를 받고 이스라엘의 위로가 되실 그분을 간절히 기다리고 있었다.

27시므온이 성령님의 인도로 성전에 들어가자 마침 부모가 정결 의식을 행하려고 아기 예수를 데리고 들어왔다.

28시므온은 아기를 안고 이렇게 하나님을 찬양하였다.

29“주권자이신 주님, 이제는 약속하신 대로 이 종을 놓아 주셔서 내가 평안히 떠날 수 있게 되었습니다.

30내 눈으로 직접 본 주님의 이 구원은

31모든 사람들에게 베푸신 것으로

32이방인들에게는 2:32 원문에는 ‘계시를위한빛’주님의 뜻을 보여 주는 빛이며 주님의 백성 이스라엘에게는 영광된 것입니다.”

33그 부모는 아기에 대한 말을 듣고 신기하게 여겼다.

34시므온은 그들에게 축복하고 아기 어머니 마리아에게 이런 말을 하였다. “이 아기는 하나님이 세우신 자입니다. 많은 이스라엘 사람들은 이 아기를 믿지 않아 망하기도 하고 믿어서 구원을 받기도 할 것입니다. 그리고 이 아기는 사람들의 비난의 대상이 될 것이며

35그때 당신은 마치 예리한 칼에 찔리듯 마음이 아플 것입니다. 그러나 그들의 숨겨진 생각은 다 드러날 것입니다.”

36또 안나라는 나이 많은 예언자가 있었다. 그녀는 아셀 지파에 속한 바누엘의 딸이었는데 결혼하여 7년 동안 살다가

37과부가 되었다. 그로부터 그녀는 2:37 이것은 ‘과부된 84년’ 으로도번역할수있다.여든 네 살이 되기까지 성전을 떠나지 않고 밤낮 금식하고 기도하며 하나님을 섬겼다.

38마침 이 시간에 그녀는 성전에 들어와서 하나님께 감사를 드리고 2:38 원문에는 ‘예루살렘의구속’구세주를 기다리는 모든 사람에게 아기 예수님에 대한 이야기를 해 주었다.

나사렛 귀환

39아기의 부모는 율법에 따라 모든 의식을 마치고 고향인 갈릴리 나사렛으로 돌 아갔다.

40아기는 하나님의 은혜 가운데서 무럭무럭 자라나 튼튼해지고 지혜가 넘쳤다.

41해마다 2:41 이집트의노예생활에서해방된유대인의기념 일.유월절이 되면 예수님의 부모는 예루살렘으로 올라갔다.

42예수님이 열두 살 되던 해에도 그들은 전과 같이 예루살렘으로 올라갔다.

43명절 기간이 끝나고 집으로 돌아갈 때 어린 예수님은 예루살렘에 그냥 머물러 있었다. 부모는 이것도 모르고

44예수님이 일행 가운데 있으려니 하고 하룻길을 간 후에 친척들과 아는 사람들 가운데서 찾아보았다.

45그러나 찾지 못하자 그들은 예수님을 찾으러 예루살렘으로 되돌아갔다.

46그들은 3일 후에 성전에서 예수님을 만났다. 그는 선생들 가운데 앉아서 듣기도 하고 묻기도 했으며

47그의 말을 듣는 사람들은 다 그의 총명함과 대답하는 말에 감탄하였다.

48그리고 그의 부모도 그를 보고 놀랐다. 이때 예수님의 어머니가 “얘야, 이게 무슨 짓이냐? 네 아버지와 내가 너를 찾느라고 무척이나 애썼단다” 하자

49예수님은 “왜 나를 찾으셨습니까? 내가 내 아버지의 집에 있어야 한다는 것을 모르셨습니까?” 하고 대답하였다.

50그러나 부모는 그 말뜻을 깨닫지 못하였다.

51그러고서 예수님은 함께 나사렛으로 돌아가 부모에게 순종하며 살았고 그의 어머니는 이 모든 일을 마음에 새겨 두었다.

52예수님은 지혜와 키가 점점 자라고 하나님과 사람들에게 더욱 사랑을 받았다.

Slovo na cestu

Lukáš 2:1-52

1I stalo se v těch dnech, vyšlo jest vyrčení od císaře Augusta, aby byl popsán všecken svět. 2(To popsání nejprve stalo se, když vladařem Syrským byl Cyrenius.) 3I šli všickni, aby zapsáni byli, jeden každý do svého města. 4Vstoupil pak i Jozef od Galilee z města Nazarétu do Judstva, do města Davidova, kteréž slove Betlém, (protože byl z domu a z čeledi Davidovy,) 5Aby zapsán byl s Marijí, zasnoubenou sobě manželkou, těhotnou. 6I stalo se, když tam byli, naplnili se dnové Marie, aby porodila. 7I porodila Syna svého prvorozeného, a plénkami ho obvinula, a položila jej v jeslech, neb neměli jinde místa v hospodě. 8A pastýři byli v krajině té, ponocujíce a stráž noční držíce nad svým stádem. 9A aj, anděl Páně postavil se podle nich, a sláva Páně osvítila je. I báli se bázní velikou. 10Tedy řekl jim anděl: Nebojtež se; nebo aj, zvěstuji vám radost velikou, kteráž bude všemu lidu. 11Nebo narodil se vám dnes Spasitel, jenž jest Kristus Pán, v městě Davidově. 12A toto vám bude za znamení: Naleznete nemluvňátko plénkami obvinuté, a ležící v jeslech. 13A hned s andělem zjevilo se množství rytířstva nebeského, chválících Boha a řkoucích: 14Sláva na výsostech Bohu, a na zemi pokoj, lidem dobrá vůle. 15I stalo se, jakž odešli od nich andělé do nebe, že ti lidé, totiž pastýři, řekli vespolek: Pojďme až do Betléma a vizme tu věc, jenž se stala, o níž Pán oznámil nám. 16I přišli, chvátajíce, a nalezli Mariji a Jozefa, a nemluvňátko ležící v jeslech. 17A viděvše, rozhlašovali to, což jim povědíno bylo o tom dítěti. 18I divili se všickni, kteříž slyšeli o tom, což bylo mluveno od pastýřů k nim. 19Ale Maria zachovávala všecka slova tato, skládajici je v srdci svém. 20I navrátili se pastýři, velebíce a chválíce Boha ze všeho, což slyšeli a viděli, tak jakž bylo povědíno jim. 21A když se naplnilo dní osm, aby obřezáno bylo dítě, nazváno jest jméno jeho Ježíš, kterýmž bylo nazváno od anděla, prve než se v životě počalo. 22A když se naplnili dnové očišťování Marie podle Zákona Mojžíšova, přinesli jej do Jeruzaléma, aby ho postavili přede Pánem, 23(Jakož psáno jest v Zákoně Páně, že každý pacholík, otvíraje život, svatý Pánu slouti bude,) 24A aby dali obět, jakož povědíno jest v Zákoně Páně, dvě hrdličky anebo dvé holoubátek. 25A aj, člověk jeden byl v Jeruzalémě, jemuž jméno Simeon. A člověk ten byl spravedlivý a nábožný, očekávající potěšení Izraelského, a Duch svatý byl v něm. 26A bylo jemu zjeveno od Ducha svatého, že neuzří smrti, až by prve uzřel Krista Páně. 27Ten přišel, ponuknut jsa od Ducha Páně, do chrámu. A když uvodili dítě Ježíše rodičové, aby učinili podle obyčeje Zákona za něj, 28Tedy on vzal jej na lokty své, i chválil Boha a řekl: 29Nyní propouštíš služebníka svého, Pane, podle slova svého v pokoji. 30Neboť jsou viděly oči mé spasení tvé, 31Kteréž jsi připravil před obličejem všech lidí, 32Světlo k zjevení národům a slávu lidu tvého Izraelského. 33Otec pak a matka jeho divili se těm věcem, kteréž praveny byly o něm. 34I požehnal jim Simeon, a řekl k Mariji, matce jeho: Aj, položen jest tento ku pádu a ku povstání mnohým v Izraeli, a na znamení, kterémužto bude odpíráno, 35(A tvou vlastní duši pronikne meč,) aby zjevena byla z mnohých srdcí myšlení. 36Byla také Anna prorokyně, dcera Fanuelova z pokolení Aser. Ta se byla zstarala ve dnech mnohých, a živa byla s mužem svým sedm let od panenství svého. 37A ta vdova byla, mající let okolo osmdesáti a čtyř, kteráž nevycházela z chrámu, posty a modlitbami sloužeci Bohu dnem i nocí. 38A ta v touž hodinu přišedši, chválila Pána, a mluvila o něm všechněm, kteříž čekali vykoupení v Jeruzalémě. 39Oni pak, jakž vykonali všecko podle Zákona Páně, vrátili se do Galilee, do města svého Nazaréta. 40Dítě pak rostlo a posilovalo se v duchu, plné moudrosti, a milost Boží byla v něm. 41I chodívali rodičové jeho každého roku do Jeruzaléma na den slavný velikonoční. 42A když byl ve dvanácti letech, a oni vstupovali do Jeruzaléma, podle obyčeje toho dne svátečního, 43A když vykonali dni, a již se navracovali, zůstalo dítě Ježíš v Jeruzalémě, a nevěděli o tom Jozef a matka jeho. 44Domnívajíce se pak o něm, že by byl v zástupu, ušli den cesty. I hledali ho mezi příbuznými a známými. 45A nenalezše jeho, navrátili se do Jeruzaléma, hledajíce ho. 46I stalo se po třech dnech, že nalezli jej v chrámě, an sedí mezi doktory, poslouchaje jich a otazuje se jich. 47A děsili se všickni, kteříž jej slyšeli, nad rozumností a odpovědmi jeho. 48A uzřevše ho, ulekli se. I řekla matka jeho k němu: Synu, proč jsi nám tak učinil? Aj, otec tvůj a já s bolestí hledali jsme tebe. 49I řekl k nim: Co jest, že jste mne hledali? Zdaliž jste nevěděli, že v těch věcech, kteréž jsou Otce mého, musím já býti? 50Ale oni nesrozuměli těm slovům, kteráž k nim mluvil. 51I šel s nimi, a přišel do Nazarétu, a byl poddán jim. Matka pak jeho zachovávala všecka slova ta v srdci svém. 52A Ježíš prospíval moudrostí, a věkem, a milostí, u Boha i u lidí.