Job 40 – NIV & SNC

New International Version

Job 40:1-24

1The Lord said to Job:

2“Will the one who contends with the Almighty correct him?

Let him who accuses God answer him!”

3Then Job answered the Lord:

4“I am unworthy—how can I reply to you?

I put my hand over my mouth.

5I spoke once, but I have no answer—

twice, but I will say no more.”

6Then the Lord spoke to Job out of the storm:

7“Brace yourself like a man;

I will question you,

and you shall answer me.

8“Would you discredit my justice?

Would you condemn me to justify yourself?

9Do you have an arm like God’s,

and can your voice thunder like his?

10Then adorn yourself with glory and splendor,

and clothe yourself in honor and majesty.

11Unleash the fury of your wrath,

look at all who are proud and bring them low,

12look at all who are proud and humble them,

crush the wicked where they stand.

13Bury them all in the dust together;

shroud their faces in the grave.

14Then I myself will admit to you

that your own right hand can save you.

15“Look at Behemoth,

which I made along with you

and which feeds on grass like an ox.

16What strength it has in its loins,

what power in the muscles of its belly!

17Its tail sways like a cedar;

the sinews of its thighs are close-knit.

18Its bones are tubes of bronze,

its limbs like rods of iron.

19It ranks first among the works of God,

yet its Maker can approach it with his sword.

20The hills bring it their produce,

and all the wild animals play nearby.

21Under the lotus plants it lies,

hidden among the reeds in the marsh.

22The lotuses conceal it in their shadow;

the poplars by the stream surround it.

23A raging river does not alarm it;

it is secure, though the Jordan should surge against its mouth.

24Can anyone capture it by the eyes,

or trap it and pierce its nose?

Slovo na cestu

Jób 40:1-28

1Ještě odpovídaje Hospodin z vichru Jobovi, i řekl: 2Přepaš nyní jako muž bedra svá, a nač se tebe tázati budu, oznam mi. 3Zdaliž pak i soud můj zrušiti chceš? Což mne odsoudíš, jen abys se sám ospravedlnil? 4Èili máš rámě jako Bůh silný, a hlasem jako on hřímáš? 5Ozdobiž se nyní vyvýšeností a důstojností, v slávu a okrasu oblec se. 6Rozprostři prchlivost hněvu svého, a pohleď na všelikého pyšného, a sniž ho. 7Pohleď, pravím, na všelikého pyšného, a sehni jej, anobrž setři bezbožné na místě jejich. 8Skrej je v prachu spolu, tvář jejich zavěž v skrytě. 9A tak i já budu tě oslavovati, že tě zachovává pravice tvá. 10Aj, hle slon, jejž jsem jako i tebe učinil, trávu jí jako vůl. 11Aj, hle moc jeho v bedrách jeho, a síla jeho v pupku břicha jeho. 12Jak chce, ohání ocasem svým, ačkoli jest jako cedr; žily lůna jeho jako ratolesti jsou spletené. 13Kosti jeho jako trouby měděné, hnátové jeho jako sochor železný. 14Onť jest přední z účinků Boha silného, učinitel jeho sám na něj doložiti může meč svůj. 15Hory zajisté přinášejí mu pastvu, a všecka zvěř polní hrá tam. 16V stínu léhá, v soukromí mezi třtím a bahnem. 17Dříví stín dávající stínem svým jej přikrývá, a vrbí potoční obkličuje jej. 18Aj, zadržuje řeku tak, že nemůže pospíchati; tuší sobě, že požře Jordán v ústa svá. 19Zdaž kdo před očima jeho polapí jej, aneb provazy protáhne chřípě jeho? 20Vytáhneš-liž velryba udicí, aneb provazem pohříženým až k jazyku jeho? 21Zdali dáš kroužek na chřípě jeho, aneb hákem probodneš čelist jeho? 22Zdaž se obrátí k tobě s prosbami, aneb mluviti bude tobě lahodně? 23Učiní-liž smlouvu s tebou? Přijmeš-liž jej za služebníka věčného? 24Zdaž budeš s ním hráti jako s ptáčkem, aneb přivážeš jej dětem svým? 25Přistrojí-liž sobě hody z něho společníci, a rozdělí-liž jej mezi kupce? 26Zdaž naplníš háky kůži jeho, a vidlicemi rybářskými hlavu jeho? 27Vztáhni jen na něj ruku svou, a neučiníš zmínky o boji. 28Aj, naděje o polapení jeho mylná jest. Zdaž i k spatření jeho člověk nebývá poražen?