雅歌 5 – JCB & SNC

Japanese Contemporary Bible

雅歌 5:1-16

5

ソロモン王

1いとしい花嫁よ。さあ私は、自分の庭園にやって来た。

私は没薬と香料を集め、

はちの巣からみつを取って食べ、

ぶどう酒とミルクを飲んでいる。」

エルサレムの娘たち

「愛する方たちよ、食べて飲んでください。

十分に飲んでください。」

おとめ

2ある夜のことです。眠っているとき、

夢の中で愛する方の声が聞こえました。

あの方は、私の寝室のドアをたたいていました。

『いとしい人、私の恋人、私のかわいい鳩よ、

開けておくれ。

夜通し外にいたので、すっかり露にぬれてしまった。』

3私は答えました。

『もう寝間着を着てしまったのに、

また着替えるのですか。

足も洗ったので汚したくありません。』

4それでも、愛する方が

鍵を開けようとするのを見て気の毒になり、

5私は跳び起きて、ドアを開けました。

かんぬきの取っ手を引いたとき、

私の手から香水が、指からかぐわしい没薬の液が

したたり落ちました。

6ところが、せっかくお開けしたのに、

もうあの方の姿は見えません。

私は心臓の止まる思いでした。

どんなにあちこち捜しても、

あの方は見当たらないのです。

必死にお呼びしても返事はありません。

7私は警備の人に見つかり、たたかれました。

城壁の見張りにはベールをはぎ取られました。

8エルサレムの娘さん、どうか誓ってください。

私の愛する方を見かけたら、

私が恋の病をわずらっていると伝えてほしいのです。」

エルサレムの娘たち

9女性の中で一番美しい人よ。

私たちにそれほどまでに頼み込む

だれよりもすてきな人とはどんなお方ですか。」

おとめ

10私の愛する方は日焼けして魅力的で、

ほかのどの男の方よりすてきです。

11頭は純金、

黒い髪はウェーブがかかっています。

12目は流れのほとりにいる鳩のようで、

穏やかに輝き、深く澄んでいます。

13頬はかぐわしい香料の花壇、

くちびるはゆりの花、息は没薬のようです。

14腕はトパーズをはめ込んだ丸い金の棒。

体は宝石をちりばめた光沢のある象牙。

15足は純金の台座にすえられた大理石のようで、

レバノン杉のようにたくましいのです。

あの方にまさる人はいません。

16あの方のことばは、うっとりするほどです。

あの方のすべてがすてきなのです。

エルサレムの娘さん。

これが私の愛する方、私の恋人です。」

Slovo na cestu

Píseň písní 5:1-17

1Přišelť jsem do zahrady své, sestro má choti, sbírám mirru svou i vonné věci své, jím plást svůj i med svůj, pijí víno své a mléko své. Jezte, přátelé, píte a hojně se napíte, moji milí. 2Spávámť, a však srdce mé bdí. Hlas milého mého, tlukoucího: Otevři mi, sestro má, přítelkyně má, holubičko má, upřímá má; nebo hlava má plná jest rosy, a kadeře mé krůpějí nočních. 3Svlékla jsem sukni svou, kterakž ji obleku? Umyla jsem nohy své, což je mám káleti? 4Milý můj sáhl rukou svou skrze dvéře, a vnitřnosti mé pohnuly se ve mně. 5I vstala jsem, abych otevřela milému svému, a aj, z rukou mých kapala mirra, i z prstů mých, mirra tekutá na rukovětech závory. 6Otevřelať jsem byla milému svému, ale milý můj již byl ušel, a pominul. Duše má byla vyšla, když on promluvil. Hledala jsem ho, ale nenašla jsem ho; volala jsem ho, ale neozval se mi. 7Nalezše mne strážní, kteříž chodí po městě, zbili mne, ranili mne, vzali i rouchu mou se mne strážní zdí městských. 8Zavazuji vás přísahou dcery Jeruzalémské, jestliže byste našly milého mého, co jemu povíte? Že jsem nemocná milostí. 9Což má milý tvůj mimo jiné milé, ó nejkrásnější z žen? Co má milý tvůj nad jiné milé, že nás tak přísahou zavazuješ? 10Milý můj jest bílý a červený, znamenitější nežli deset tisíců jiných. 11Hlava jeho jako ryzí zlato, vlasy jeho kadeřavé, černé jako havran. 12Oči jeho jako holubic nad stoky vod, jako v mléce umyté, stojící v slušnosti. 13Líce jeho jako záhonkové vonných věcí, jako květové vonných věcí; rtové jeho jako lilium prýštící mirru tekutou. 14Ruce jeho prstenové zlatí, vysazení kamením drahým jako postavcem modrým; břicho jeho stkvělost slonové kosti zafiry obložené. 15Hnátové jeho sloupové mramoroví, na podstavcích zlata nejčistšího založení; oblíčej jeho jako Libán, výborný jako cedrové. 16Ústa jeho přesladká, a všecken jest přežádostivý. Takovýť jest milý můj, takový jest přítel můj, ó dcery Jeruzalémské. 17Kamže odšel milý tvůj, ó nejkrásnější z žen? Kam se obrátil milý tvůj? A hledati ho budeme s tebou.