Lucas 9 – HLGN & SNC

Ang Pulong Sang Dios

Lucas 9:1-62

Ginpadala ni Jesus ang Iya Dose ka Apostoles

(Mat. 10:5-15; Mar. 6:7-13)

1Sang isa ka adlaw gintipon ni Jesus ang dose niya ka apostoles. Ginhatagan niya sila sang awtoridad kag gahom sa pagtabog sang tanan nga malaot nga mga espiritu kag sa pagpang-ayo sang mga balatian. 2Dayon ginsugo niya sila nga magpangwali parte sa paghari sang Dios kag magpang-ayo sang mga masakiton. 3Ginsilingan niya sila, “Indi kamo magbalon sang bisan ano sa inyo pagpanglakaton: bisan baston, bag, pagkaon, kuwarta, ukon ilislan nga bayo. 4Kon padayunon kamo sa isa ka balay, dira gid lang kamo magdayon hasta maghalin kamo sa sina nga lugar. 5Pero kon ang mga tawo sa isa ka lugar indi magbaton sa inyo, bayai ninyo ina nga lugar; kag sa paghalin ninyo, taktaka ninyo ang yab-ok sa inyo tiil bilang paandam kontra sa ila.” 6Dayon naglakat ang iya mga apostoles kag naglibot sa mga baryo nga nagawali sang Maayong Balita kag nagapang-ayo sang mga masakiton.

Naglibog ang Ulo ni Herodes Parte kay Jesus

(Mat. 14:1-12; Mar. 6:14-29)

7Ang balita parte sa ginahimo nila ni Jesus nakaabot kay Herodes nga pangulo sang Galilea. Naglibog gid ang ulo ni Herodes kay may mga tawo nga nagasiling, “Nabanhaw si Juan nga manugbautiso.” 8May iban man nga nagasiling, “Siya si Propeta Elias sang una nga nag-abot subong.” Kag may iban pa gid nga nagasiling, “Nabanhaw ang isa sa mga propeta.” 9Nagsiling si Herodes, “Ginpapugutan ko sing ulo si Juan. Pero sin-o ayhan ini nga tawo? Kay makatilingala nga mga butang ang akon nabatian parte sa iya.” Gani nagtinguha gid si Herodes nga makita niya si Jesus.

Ginpakaon ni Jesus ang 5,000 ka Tawo

(Mat. 14:13-21; Mar. 6:30-44; Juan 6:1-14)

10Pagbalik sang mga apostoles ni Jesus, ginsugid nila sa iya kon ano ang ila mga nahimo. Dayon gindala sila ni Jesus sa banwa sang Betsaida. Wala siya sing may ginpaupod nga iban. 11Pero pagkahibalo sang mga tawo nga nakahalin na sila ni Jesus, nagsunod sila. Pag-abot nila didto, ginbaton sila ni Jesus kag ginhambalan parte sa paghari sang Dios. Kag ginpang-ayo man niya ang mga masakiton.

12Sang lapit na lang magsalop ang adlaw, nagpalapit sa iya ang iya dose ka apostoles kag nagsiling, “Palakta na ang mga tawo sa mga baryo kag sa mga sityo sa palibot agod makapangita sila sang ila pagkaon kag tululugan, kay ari kita diri sa kamingawan.” 13Pero nagsiling si Jesus, “Kamo mismo ang maghatag sang pagkaon sa ila.” Nagsabat sila, “Lima gid lang ka bilog ang aton tinapay kag duha ka isda. Indi ini makaigo, luwas kon magbakal kita sang pagkaon para sa ila tanan.” 14(Ang kadamuon sang mga lalaki lang mga 5,000.) Gani nagsiling si Jesus sa iya mga sumulunod, “Papungkua ninyo ang mga tawo sing grupo-grupo, tag-50 kada grupo.” 15Gintuman nila ang sugo ni Jesus kag ginpapungko nila ang tanan nga tawo. 16Dayon ginkuha ni Jesus ang lima ka tinapay kag duha ka isda, kag nagtangla siya sa langit kag nagpasalamat sa Dios. Pagkatapos ginpamihak-pihak niya ang tinapay kag ginhatag sa iya mga sumulunod agod ipanagtag sa mga tawo. 17Nakakaon sila tanan kag nagkalabusog. Pagkatapos kaon, gintipon nila ang mga nabilin, kag dose pa ka alat ang napuno.

Ang Ginpabutyag ni Pedro Parte kay Jesus

(Mat. 16:13-19; Mar. 8:27-29)

18Isa ka adlaw nagapangamuyo si Jesus nga siya lang. Ang iya mga sumulunod ara sa iya tupad. Nagpamangkot si Jesus sa ila, “Suno sa mga tawo, sin-o bala ako?” 19Nagsabat sila, “May nagasiling nga ikaw si Juan nga manugbautiso. Ang iban nagasiling nga ikaw si Elias, kag ang iban pa gid nagasiling nga ikaw isa sa mga propeta sang una nga nabanhaw.” 20Nagsiling si Jesus sa ila, “Pero suno sa inyo sin-o bala ako?” Nagsabat si Pedro, “Ikaw ang Cristo nga ginpromisa sang Dios nga magahari.”

Naghambal si Jesus Parte sa Iya Palaabuton nga Pag-antos kag Kamatayon

(Mat. 16:20-28; Mar. 8:30–9:1)

21Dayon ginmanduan sila ni Jesus nga indi gid sila magpanugid bisan kay sin-o nga siya amo ang Cristo. 22Nagsiling siya, “Ako nga Anak sang Tawo kinahanglan gid nga mag-antos sa pagahimuon sa akon sang mga manugdumala sang mga Judio, sang manugdumala nga mga pari, kag sang mga manunudlo sang Kasuguan. Sikwayon nila ako kag patyon, pero sa ikatlo nga adlaw mabanhaw ako.”

23Dayon nagsiling si Jesus sa tanan nga tawo didto, “Kon may tawo nga gusto magsunod sa akon, indi niya dapat pagpasulabihon ang iya kaugalingon. Kag dapat handa siya sa pag-atubang sa kamatayon9:23 dapat handa siya sa pag-atubang sa kamatayon: sa literal, dapat pas-anon niya ang iya krus. Ang krus diri nagasimbolo sang kamatayon, kay isa sa mga paagi sa pagsilot sa mga kriminal sadto nga panahon amo ang kamatayon sa krus. sa iya nga pagsunod sa akon adlaw-adlaw. 24Kay ang bisan sin-o nga luyag magluwas sang iya kabuhi madula niya ini. Pero ang bisan sin-o nga maghalad sang iya kabuhi tungod sa akon makaangkon sang kabuhi nga wala sing katapusan. 25Ano gid bala ang makuha sang tawo kon maangkon niya ang tanan nga butang diri sa kalibutan, pero mawala ang iya kabuhi? Wala gid! 26Kay ang bisan sin-o nga nagakahuya sa akon kag sa akon mga ginatudlo, igakahuya ko man kon ako nga Anak sang Tawo magbalik na nga nagasilak sa gahom nga halin sa akon kag sa Amay kag sa mga anghel. 27Sa pagkamatuod, may mga tawo diri nga indi pa mapatay hasta makita nila ang paghari sang Dios.”

Ang Pagbalhin sang Dagway ni Jesus

(Mat. 17:1-8; Mar. 9:2-8)

28Mga walo ka adlaw pagkatapos nga ginhambal ni Jesus ini, gindala niya si Pedro, si Juan, kag si Santiago pataklad sa bukid agod magpangamuyo. 29Sang nagapangamuyo si Jesus nagbalhin ang iya dagway, kag ang iya bayo nagputi gid kag masilaw. 30Hinali lang may nagpakita nga duha ka tawo nga nagapakighambal sa iya. Sila amo si Moises kag si Elias. 31Nagasilak man sila kag nagapakighambal sila kay Jesus parte sa iya kamatayon nga madali na lang matuman sa Jerusalem. 32Nagakatulog sila ni Pedro sing mahamuok. Pero nakamata sila, kag nakita nila si Jesus nga nagasilak kag ang duha ka tawo nga nagatindog sa iya tupad. 33Sang manughalin na ang duha ka tawo kay Jesus, nagsiling si Pedro sa iya, “Manunudlo,9:33 Manunudlo: sa literal, Agalon. Amo man sa bersikulo 49. maayo nga ari kami9:33 kami: ukon, kita. diri. Mahimo kami sing tatlo ka payag, ang isa para sa imo, ang isa para kay Moises, kag ang isa para kay Elias.” (Ang matuod, wala nakahibalo si Pedro kon ano ang iya ginahambal.) 34Wala pa makatapos hambal si Pedro ginlikupan sila sang panganod. Hinadlukan sila ni Pedro sang magtabon sa ila ang panganod. 35Dayon may nabatian sila nga tingog halin sa panganod nga nagasiling, “Amo ini ang akon pinili nga Anak. Pamatii ninyo siya!” 36Sang nag-untat na ang tingog, nakita nila nga si Jesus na lang ang nabilin. Ginhipsan lang anay nila ni Pedro ang ila nakita pagkasunod nga mga inadlaw.

Gin-ayo ni Jesus ang Bata nga May Malaot nga Espiritu

(Mat. 17:14-18; Mar. 9:14-27)

37Sang madason nga adlaw, nagdulhog sila halin sa bukid. Madamo nga mga tawo ang nagsugata kay Jesus. 38Didto sa kadam-an may isa ka tawo nga nagsinggit, “Manunudlo, kon mahimo tan-awa anay ang akon bugtong nga bata nga lalaki. 39Permi siya ginasudlan sang malaot nga espiritu. Kon mag-abot gani, gulpi lang siya nagasiagit, nagakurog, kag nagabura ang iya baba. Indi maghalin sa iya ang malaot nga espiritu kon indi niya anay masakit sing tudo gid ang akon bata. 40Ginpangabay ko ang imo mga sumulunod nga tabugon ini, pero indi sila makasarang.” 41Dayon nagsiling si Jesus, “Kamo nga mga tawo sa sini nga henerasyon wala gid sing pagtuo kag mga balingag. Hasta san-o pa bala ang akon pag-antos sa inyo? Dal-a diri ang imo bata.” 42Sang nagapalapit kay Jesus ang bata, ginlampos siya sang malaot nga espiritu sa duta kag ginpakurog. Pero gintabog ni Jesus ang malaot nga espiritu kag gin-ayo niya ang bata. Dayon ginbalik niya siya sa iya amay. 43Natingala gid ang tanan nga tawo sa dako nga gahom sang Dios.

Naghambal Liwat si Jesus Parte sa Iya Kamatayon

(Mat. 17:22-23; Mar. 9:30-32)

Sang nagakatingala pa ang mga tawo sa tanan nga ginhimo ni Jesus, nagsiling siya sa iya mga sumulunod, 44“Tandaan gid ninyo ini: Ako nga Anak sang Tawo kinahanglan na9:44 kinahanglan na: ukon, malapit na. nga itugyan sa mga tawo nga nagakontra sa akon.” 45Pero wala sila makaintiendi sini kay ginlipod ini sa ila hunahuna agod indi nila maintiendihan. Kag natahap sila magpamangkot sa iya parte sa sini nga butang.

Sin-o gid ang Labaw sa Tanan?

(Mat. 18:1-5; Mar. 9:33-37)

46May isa ka tion nga nagbinaisay ang iya mga sumulunod kon sin-o gid sa ila ang labaw sa tanan. 47Pero nahibaluan ni Jesus ang ila ginahunahuna. Gani nagkuha siya sang gamay nga bata kag ginpatindog sa iya kilid. 48Dayon nagsiling siya, “Ang bisan sin-o nga nagabaton sa bata nga pareho sini tungod sa akon,9:48 tungod sa akon: sa literal, sa akon ngalan. nagabaton man sa akon. Kag ang nagabaton sa akon nagabaton man sa nagpadala sa akon. Kay ang labing kubos sa inyo amo ang labaw sa tanan.”

Ang Indi Kontra sa Inyo Kadampig Ninyo

(Mar. 9:38-40)

49Nagsiling si Juan kay Jesus, “Manunudlo, nakakita kami sang isa ka tawo nga nagatabog sang malaot nga mga espiritu sa imo ngalan.9:49 ngalan: buot silingon, gahom ukon awtoridad. Ginpauntat namon siya kay indi naton siya kaupod.” 50Pero nagsiling si Jesus sa iya, “Pabay-i lang ninyo siya, kay ang bisan sin-o nga wala nagakontra sa inyo nagadampig sa inyo.”

Wala Pagbatuna si Jesus sa isa ka Baryo sa Samaria

51Sang madali na lang ang adlaw nga si Jesus dal-on pa-langit, nagdesisyon siya nga magkadto na sa Jerusalem. 52Gani may ginpauna siya nga mga tawo sa isa ka baryo sa Samaria agod magpreparar sang iya dalayunan. 53Pero ang mga tawo sa sadto nga baryo wala magbaton sa iya kay nahibaluan nila nga makadto siya sa Jerusalem. 54Pagkahibalo sini sang iya mga sumulunod nga si Santiago kag si Juan, nagsiling sila kay Jesus, “Ginoo, luyag mo bala nga mangayo kami sang kalayo halin sa langit agod sunugon sila?” 55Pero ginbalikid sila ni Jesus kag ginsaway.9:55 Ang iban nga mga kopya sang Griego may sugpon pa sa bersikulo 55 kag 56: Wala kamo kahibalo kon ano nga klase sang espiritu ang yara sa inyo. Kay nagkari ang Anak sang Tawo indi sa paglaglag sa mga tawo kundi sa pagluwas sa ila. 56Kag nagderetso na lang sila sa iban nga baryo.

Ang mga Sumulunod ni Jesus

(Mat. 8:19-22)

57Sang nagapadayon sila sa ila pagpanglakaton, may isa ka tawo nga nagsiling kay Jesus, “Maupod ako sa imo bisan diin ka makadto.” 58Nagsiling si Jesus sa iya, “Ang maila nga mga ido9:58 maila nga mga ido: Sa English, foxes. may mga buho nga ginapaulian kag ang mga pispis may mga pugad, pero ako nga Anak sang Tawo wala sing kaugalingon nga balay nga akon mapahuwayan.” 59Dayon nagsiling si Jesus sa isa, “Upod ka sa akon!” Nagsabat ang tawo, “Ginoo, mapauli anay ako sa paglubong sang akon amay.”9:59 mapauli anay ako sa paglubong sang akon amay: Siguro ang buot silingon sang tawo, mapauli anay siya sa wala pa mapatay ang iya amay, kag kon patay na kag nalubong na, masunod siya kay Jesus. 60Nagsabat si Jesus sa iya, “Pabay-i ang mga patay9:60 mga patay: siguro ang buot silingon, mga patay sa panulok sang Dios. sa paglubong sang ila mga patay. Pero ikaw iya maglakat kag iwali ang parte sa paghari sang Dios.” 61May isa pa gid nga nagsiling kay Jesus, “Ginoo, maupod ako sa imo; pero tuguti ako anay nga magpauli kag maglisensya sa akon pamilya.” 62Nagsabat si Jesus sa iya, “Ang tawo nga nagaarado nga nagabulobalikid indi mapuslan ang iya pagpangalagad sa idalom sang paghari sang Dios.”9:62 Ang buot silingon, ang tawo nga nagaarado nga nagabulobalikid, indi mapuslan ang iya pag-arado. Pareho man sina ang tawo nga nagasunod kay Jesus nga may ginapamalikdan, indi mapuslan ang iya pag-alagad sa idalom sang paghari sang Dios.

Slovo na cestu

Lukáš 9:1-62

1I svolav Ježíš dvanácte učedlníků svých, dal jim sílu a moc nad všelikým ďábelstvím, a aby neduhy uzdravovali. 2I poslal je, aby kázali království Boží, a uzdravovali nemocné. 3A řekl jim: Nic nebeřte na cestu, ani hůlky, ani mošny, ani chleba, ani peněz, ani po dvou sukních mívejte. 4A do kteréhožkoli domu vešli byste, tu zůstaňte, a odtud vyjděte. 5A kteříž by vás koli nepřijali, vyjdouce z města toho, také i ten prach z noh vašich vyrazte na svědectví proti nim. 6I vyšedše, chodili po městečkách vůkol, zvěstujíce evangelium, a uzdravujíce všudy. 7Uslyšel pak Herodes čtvrták o všech věcech, kteréž se dály od něho. I rozjímal to v mysli své, protože bylo praveno od některých, že by Jan vstal z mrtvých, 8A od jiných, že by se Eliáš zjevil, od některých pak, že by jeden z proroků starých vstal. 9I řekl Herodes: Jana jsem já sťal. Kdož pak jest tento, o kterémž já slyším takové věci? I žádostiv byl ho viděti. 10Vrátivše se pak apoštolé, vypravovali jemu, cožkoli činili. A pojav je, odšel soukromí na místo pusté města řečeného Betsaida. 11To když zvěděli zástupové, šli za ním; i přijal je, a mluvil jim o království Božím, a ty, kteříž uzdravení potřebovali, uzdravoval. 12Den pak počal se nachylovati. I přistoupivše dvanácte učedlníků, řekli jemu: Rozpusť zástupy, ať rozejdouce se do městeček okolních a do vesnic, jdou a hledají pokrmů, nebo jsme tuto na místě pustém. 13I řekl jim: Dejte vy jim jísti. A oni řekli: Nemámeť víc než pět chlebů a dvě rybě, leč bychom my snad šli a nakoupili na tento všecken lid pokrmů? 14Nebo bylo mužů okolo pěti tisíců. I řekl učedlníkům svým: Rozkažte se jim posaditi v každém řadu po padesáti. 15I učinili tak, a posadili se všickni. 16A vzav těch pět chlebů a dvě rybě, vzhlédl v nebe a dobrořečil jim, i lámal, a rozdával učedlníkům, aby kladli před zástup. 17I jedli, a nasyceni jsou všickni. A sebráno jest, což jim bylo ostalo drobtů, dvanácte košů. 18I stalo se, když se on modlil obzvláštně, že byli s ním učedlníci. I otázal se jich, řka: Kým mne praví býti zástupové? 19A oni odpověděvše, řekli: Janem Křtitelem, a jiní Eliášem, jiní pak, že prorok jeden z starých vstal. 20I řekl jim: Vy pak kým mne býti pravíte? Odpověděv Petr, řekl: Krista toho Božího. 21A on pohroziv jim, rozkázal, aby toho žádnému nepravili, 22Pravě: Že Syn člověka musí mnoho trpěti, a potupen býti od starších a od předních kněží i od zákoníků, a zamordován býti, a třetího dne z mrtvých vstáti. 23I pravil ke všechněm: Chce-li kdo přijíti za mnou, zapři sám sebe, a beř svůj kříž na každý den, a následuj mne. 24Nebo kdož bude chtíti duši svou zachovati, ztratíť ji; a kdož ztratí duši svou pro mne, zachováť ji. 25Nebo co jest platno člověku, by všecken svět získal, kdyby sám sebe zatratil, nebo sám sebe zmrhal? 26Neb kdož by se za mne styděl a za mé řeči, za tohoť se Syn člověka styděti bude, když přijde v slávě své a Otce svého i svatých andělů. 27Ale pravímť vám jistě: Jsouť někteří z těch, jenž tuto stojí, kteříž neokusí smrti, až i uzří království Boží. 28I stalo se po těch řečech, jako po osmi dnech, že Ježíš vzav s sebou Petra a Jakuba a Jana, vstoupil na horu, aby se modlil. 29A když se modlil, učiněna jest tvář jeho proměněná, a oděv jeho bílý a stkvoucí. 30A aj, dva muži mluvili s ním, a ti byli Mojžíš a Eliáš. 31Kteříž okázavše se v slávě, vypravovali o smrti jeho, kterouž měl podstoupiti v Jeruzalémě. 32Petr pak a ti, kteříž s ním byli, obtíženi byli snem, a procítivše, viděli slávu jeho a dva muže, ani stojí s ním. 33I stalo se, když oni odešli od něho, řekl Petr k Ježíšovi: Mistře, dobréť jest nám zde býti. Protož udělejme tuto tři stánky, tobě jeden, a Mojžíšovi jeden, a Eliášovi jeden, nevěda, co mluví. 34A když on to mluvil, stal se oblak, i zastínil je. Báli se pak učedlníci, když oni vcházeli do oblaku. 35I stal se hlas z oblaku řkoucí: Tentoť jest Syn můj milý, jeho poslouchejte. 36A když se ten hlas stal, nalezen jest Ježíš sám. A oni mlčeli, a nepravili žádnému v těch dnech ničehož z těch věcí, kteréž jsou viděli. 37Stalo se pak druhého dne, když sstupovali s hory, potkal jej zástup mnohý. 38A aj, muž z zástupu zvolal, řka: Mistře, prosím tebe, vzhlédni na syna mého, nebť jediného toho mám. 39A aj, duch jej napadá, a on ihned křičí, a sliní se, a ďábel lomcuje jím slinícím se, a nesnadně odchází od něho, sápaje jím. 40I prosil jsem učedlníků tvých, aby jej vyvrhli, ale nemohli. 41I odpověděv Ježíš, řekl: Ó pokolení nevěrné a převrácené, dokudž budu u vás a dokud vás snášeti budu? Přiveď sem syna svého. 42A v tom, když on přicházel, porazil jej ďábel a lomcoval jím. I přimluvil duchu nečistému Ježíš, a uzdravil mládence, a navrátil jej otci jeho. 43I divili se náramně všickni velikomocnosti Božské. A když se všickni divili všem věcem, kteréž činil Ježíš, řekl učedlníkům svým: 44Složte vy v uších vašich řeči tyto, neboť Syn člověka bude vydán v ruce lidské. 45Ale oni nesrozuměli slovu tomu, a bylo před nimi skryto, aby nevyrozuměli jemu. A báli se ho otázati o tom slovu. 46I vznikla mezi nimi hádka o to, kdo by z nich byl větší. 47Ježíš pak viděv přemyšlování srdce jejich, vzav dítě, postavil je podle sebe, 48A řekl jim: Kdožkoli přijal by dítě toto ve jménu mém, mneť přijímá; a kdož by koli mne přijal, přijímá toho, kterýž mne poslal. Nebo kdožť jest nejmenší mezi všemi vámi, tenť bude veliký. 49I odpověděv Jan, řekl: Mistře, viděli jsme jednoho, an ve jménu tvém ďábly vymítá; i bránili jsme mu, protože nechodí s námi. 50I dí jemu Ježíš: Nebraňtež. Nebo kdoť není proti nám, s námiť jest. 51I stalo se, když se doplnili dnové vzetí jeho vzhůru, a on se byl již na tom ustavil, aby šel do Jeruzaléma, 52Že poslal posly před sebou. A oni jdouce, vešli do městečka Samaritánského, aby jemu zjednali hospodu. 53I nepřijali ho, protože obličej jeho byl obrácen k jití do Jeruzaléma. 54A viděvše to učedlníci jeho, Jakub a Jan, řekli: Pane, chceš-li, ať díme, aby oheň sstoupil s nebe a spálil je, jako i Eliáš učinil? 55A obrátiv se Ježíš, potrestal jich, řka: Nevíte, čího jste vy duchu. 56Syn zajisté člověka nepřišel zatracovati duší lidských, ale aby je spasil. I odešli do jiného městečka. 57Stalo se pak, když šli cestou, řekl jemu jeden: Pane, půjdu za tebou, kam se koli obrátíš. 58I řekl jemu Ježíš: Lišky doupata mají a ptáci nebeští hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu sklonil. 59I řekl k jinému: Pojď za mnou. A on řekl: Pane, dopusť mi prve jíti a pochovati otce mého. 60I dí jemu Ježíš: Nech, ať mrtví pochovávají mrtvé své, ale ty jda, zvěstuj království Boží. 61I řekl opět jiný: Půjdu za tebou, Pane, ale prve dopusť mi, ať se rozžehnám s těmi, kteříž jsou v domu mém. 62Řekl jemu Ježíš: Žádný, kdož vztáhna ruku svou k pluhu, ohlídal by se nazpět, není způsobný k království Božímu.