Prvi učenici
(Mt 4:18-22; Mk 1:16-20; Iv 1:40-42)
1Dok je jednom stajao na obali Genezaretskoga jezera5:1 Galilejskog jezera, Galilejskog mora. a mnoštvo je nagrnulo k njemu da sluša Božju riječ, 2Isus ugleda dvije lađice koje su ribari ostavili uz obalu jer su ispirali mreže. 3Uđe u jednu od njih te zamoli Šimuna, kojemu je pripadala, da ju malo odgurne od obale. Zatim sjedne i počne iz lađice poučavati narod.
4Kad je završio s govorom, reče Šimunu: “Izvezi natrag na pučinu, pa bacite mreže za lov!” 5“Gospodine,” reče mu Šimun, “cijelu smo noć teško radili i ništa nismo uhvatili, ali kad ti tako kažeš, bacit ću mreže.” 6Kad su ih bacili, u njih se uhvati toliko riba da su se razdirale. 7Ribari stanu mahati svojim drugovima u drugoj lađici da im priskoče u pomoć. Oni dođu, pa napune obje lađice ribom tako da su gotovo tonule.
8Kad je to vidio Šimun Petar, padne na koljena pred Isusom i reče mu: “Gospodine, udalji se od mene jer sam odviše grešan da bih ti bio blizu!” 9Silna lovina riba zaprepastila je njega i sve koji su bili s njime, 10pa tako i Šimunove drugove Jakova i Ivana, Zebedejeve sinove.
Isus odgovori Šimunu: “Ne boj se! Od sada ćeš loviti ljude!” 11Oni izvuku lađice na kopno, a zatim sve ostave i pođu za njim.
Isus iscjeljuje gubavca
(Mt 8:2-4; Mk 1:40-44)
12U nekome mjestu gdje je Isus boravio pojavi se iznenada pred njim čovjek pun gube. Čim spazi Isusa, baci se pred njega ničice, licem prema zemlji, i zamoli ga: “Gospodine, ako hoćeš, možeš me iscijeliti!”
13Isus ispruži ruku i dotakne ga. “Hoću!” reče. “Budi čist!” I guba odmah nestane. 14Isus mu zapovjedi: “Nikome o tomu ne govori, već idi ravno svećeniku te sa sobom ponesi žrtveni dar prema Mojsijevu zakonu kao javno svjedočanstvo svojeg ozdravljenja.”
15Ali glas o Isusu pronosio se sve dalje, pa je golemo mnoštvo naroda nahrupilo da ga sluša i da ozdravi od bolesti. 16A on je odlazio moliti se na samotna mjesta.
Isus iscjeljuje uzetog čovjeka
(Mt 9:1-8; Mk 2:3-12)
17Jednoga dana dok je Isus poučavao, ondje su sjedili farizeji i pismoznanci koji su došli iz svih galilejskih i judejskih sela i iz Jeruzalema, a njega je sila Gospodnja poticala da iscjeljuje. 18Neki ljudi donijeli su uzetog čovjeka na nosilima. Htjeli su ga unijeti unutra i položiti pred Isusa, 19ali nisu se kroz mnoštvo uspjeli probiti do njega. Zato se popnu na krov, načine otvor među crepovima te ga s nosilima spuste među mnoštvo pred Isusa.
20Kad Isus vidje njihovu vjeru, reče bolesniku: “Čovječe, oprošteni su ti grijesi!”
21Pismoznanci i farizeji nato počnu umovati: “Tko je ovaj da tako huli? Tko može opraštati grijehe osim jedinoga Boga!”
22Isus prozre njihovo umovanje, pa ih upita: “Zašto to smatrate hulom? 23Što je lakše reći: ‘Grijesi su ti oprošteni’ ili ‘Ustani i idi’? 24Dokazat ću vam da ja, Sin Čovječji, imam vlast na zemlji opraštati grijehe.” Okrene se zatim prema uzetome i reče: “Zapovijedam ti: ustani, uzmi nosila i idi kući!”
25Čovjek smjesta ustane te naočigled svih uzme nosila i ode slaveći Boga. 26Nato sve obuzme zanos, pa su slavili Boga i silno prestrašeni govorili: “Ovo što smo danas vidjeli je čudesno!”
Isus poziva Levija
(Mt 9:9-13; Mk 2:14-17)
27Izlazeći nakon toga, Isus ugleda ubirača poreza5:27 Ubirači poreza bili su u to doba omraženi u narodu zbog suradnje s okupatorskim vlastima i zbog toga što su iznuđivali novac od siromašnoga puka. imenom Levi kako sjedi u svojemu uredu te ga pozove: “Pođi za mnom!” 28Levi nato ustane, ostavi sve te pođe za njim.
29Poslije Levi u svojemu domu priredi veliku gozbu u čast Isusu. S njima je za stolom sjedilo mnogo ubirača poreza i drugih uzvanika. 30A farizeji i pismoznanci negodovali su i govorili učenicima: “Zašto jedete i pijete s ubiračima poreza i drugim grešnicima?”
31Isus im odgovori: “Ne treba liječnik zdravima, nego bolesnima. 32Nisam došao zvati pravednike na obraćenje, već grešnike.”
Rasprava o postu
(Mt 9:14-17; Mk 2:18-22)
33Oni mu nato prigovore: “Ivanovi i farizejski učenici često poste i mole se, a tvoji jedu i piju!”
34Isus im odgovori: “Zar možete siliti svatove da poste dok je mladoženja s njima? 35Ali doći će dani kada će im ugrabiti mladoženju. Tada će postiti.”
36Zatim im Isus to objasni prispodobom: “Nitko neće rupu na starome odijelu zakrpati tkaninom koju je otparao s novoga jer bi tako poderao i novo odijelo, a starome odijelu krpa s novoga ionako ne bi pristajala. 37I nitko ne ulijeva novo vino u stare mjehove jer bi se od njega raspuknuli. Tako bi se i vino prolilo i mjehovi uništili. 38Zato novo vino mora se ulijevati u nove mješine. 39I nitko pijući staro vino ne poželi piti novo. ‘Staro je bolje’, kažu.”
1Stalo se pak, když se zástup na něj valil, aby slyšeli slovo Boží, že on stál podle jezera Genezaretského. 2I uzřel dvě lodí, any stojí u jezera, rybáři pak sstoupivše z nich, vypírali síti. 3I vstoupiv na jednu z těch lodí, kteráž byla Šimonova, prosil ho, aby od země odvezl maličko. A posadiv se, učil z lodí zástupy. 4A když přestal mluviti, dí k Šimonovi: Vez na hlubinu, a rozestřete síti své k lovení ryb. 5I odpověděv Šimon, řekl jemu: Mistře, přes celou noc pracovavše, nic jsme nepopadli, ale k slovu tvému rozestru sít. 6A když to učinili, zahrnuli množství veliké ryb, takže se trhala sít jejich. 7I ponukli tovaryšů, kteříž byli na druhé lodí, aby přišli a pomohli jim. I přišli a naplnili obě lodí, takže se téměř pohřižovaly. 8To uzřev Šimon Petr, padl k nohám Ježíšovým, řka: Odejdi ode mne, Pane, neboť jsem člověk hříšný. 9Hrůza zajisté byla jej obklíčila, i všecky, kteříž s ním byli, nad tím lovením ryb, kteréž byli popadli, 10A též Jakuba a Jana, syny Zebedeovy, kteříž byli tovaryši Šimonovi. I dí Šimonovi Ježíš: Nebojž se. Již od tohoto času lidi živé budeš loviti. 11A přivezše k břehu lodí, a všecko opustivše, šli za ním. 12I stalo se, když byl v jednom městě, a aj, byl tam muž plný malomocenství. A uzřev Ježíše, padl na tvář, a prosil ho, řka: Pane, kdybys chtěl, můžeš mne očistiti. 13I vztáh Ježíš ruku, dotekl se ho, řka: Chci, buď čist. A hned odešlo od něho malomocenství. 14I přikázal jemu, aby žádnému nepravil, ale řekl mu: Odejda, ukaž se knězi, a obětuj za očištění své, jakož přikázal Mojžíš, na svědectví jim. 15Tedy rozhlašovala se více řeč o něm, a scházeli se zástupové mnozí, aby jej slyšeli, a uzdravováni byli od něho v svých nemocech. 16On pak odcházel na pouště, a modlil se. 17I stalo se v jeden den, že on seděl uče, a seděli také tu i farizeové a Zákona učitelé, kteříž se byli sešli z každého městečka Galilejského a Judského i z Jeruzaléma, a moc Páně přítomná byla k uzdravování jich. 18A aj, muži nesli na loži člověka, kterýž byl šlakem poražený, i hledali vnésti ho a položiti před něj. 19A nenalezše, kterou by jej stranou vnesli pro zástup, vstoupili na dům, a skrze podlahu spustili jej s ložem uprostřed před Ježíše. 20Kterýžto viděv víru jejich, řekl mu: Èlověče, odpuštěniť jsou tobě hříchové tvoji. 21Tedy počali přemyšlovati zákoníci a farizeové, řkouce: Kdo jest tento, jenž mluví rouhání? Kdo může odpustiti hříchy, jediné sám Bůh? 22Poznav pak Ježíš myšlení jejich, odpovídaje, řekl k nim: Co tak utrhavě přemyšlujete v srdcích vašich? 23Co jest snáze říci: Odpouštějí se tobě hříchové tvoji, čili říci: Vstaň a choď? 24Ale abyste věděli, že Syn člověka má moc na zemi odpouštěti hříchy, (řekl dnou zlámanému:) Toběť pravím: Vstaň, a vezma lože své, jdi do domu svého. 25A on hned vstav před nimi, vzal lože, na němž ležel, i odšel do domu svého, velebě Boha. 26I užasli se všickni, i velebili Boha, a naplněni jsou bázní, řkouce: Že jsme viděli dnes divné věci. 27A potom vyšel Ježíš a uzřel celného, jménem Léví, sedícího na cle. I řekl jemu: Pojď za mnou. 28A on opustiv všecko, vstav, šel za ním. 29I učinil jemu hody veliké Léví v domu svém, a byl tu zástup veliký publikánů i jiných, kteříž s ním stolili. 30Tedy reptali zákoníci a farizeové, řkouce učedlníkům jeho: Proč s publikány a hříšníky jíte a pijete? 31I odpověděv Ježíš, řekl k nim: Nepotřebujíť zdraví lékaře, ale nemocní. 32Nepřišelť jsem volati spravedlivých, ale hříšných ku pokání. 33A oni řekli jemu: Proč učedlníci Janovi postí se často a modlí se, též podobně i farizejští, tvoji pak jedí a pijí? 34On pak řekl k nim: Zdali můžete synům ženicha, dokudž s nimi jest ženich, kázati se postiti? 35Ale přijdouť dnové, a když odjat bude od nich ženich, tehdážť se budou postiti v těch dnech. 36Pravil pak i podobenství k nim: Že žádný záplaty roucha nového nepřišívá k rouchu vetchému; sic jinak i nové roztrhuje, a vetchému nepřísluší záplata z nového. 37A žádný nevlévá vína nového do nádob starých; sic jinak víno nové rozpučí nádoby, a samo vyteče, a nádoby se pokazí. 38Ale víno nové v nádoby nové má lito býti, a obé bude zachováno. 39A aniž kdo, když pije staré, hned chce nového, ale díť: Staré lepší jest.