使徒行傳 7 – CCBT & SNC

Chinese Contemporary Bible (Traditional)

使徒行傳 7:1-60

司提凡的申辯

1大祭司問:「這是真的嗎?」 2司提凡說:「各位父老兄弟,請聽我說!我們的祖先亞伯拉罕還未遷到哈蘭之前,住在美索不達米亞,榮耀的上帝向他顯現,說, 3『你要離開家鄉和親族,到我要指示你的地方去。』 4亞伯拉罕就離開迦勒底人的地方,在哈蘭住了下來。他父親過世以後,上帝又領他到你們現在居住的這個地方。 5當時在這片土地上,上帝沒有給他任何產業,他甚至連立足之地也沒有。但上帝應許要把這片土地賜給他和他的後裔作產業,儘管那時候亞伯拉罕還沒有兒子。 6上帝又說,『你的子孫必流落異鄉,受奴役、被虐待四百年。 7但我必懲罰奴役他們的國家,之後你的子孫要離開那裡,在這片土地上事奉我。』 8上帝又賜下割禮作為祂與亞伯拉罕立約的憑據。亞伯拉罕以撒出生後的第八天為他行割禮。照樣,以撒為他的兒子雅各行了割禮,雅各也為他的兒子——以色列十二位先祖行了割禮。7·8 第八節後半部分或譯「以撒生雅各,雅各生以色列十二位先祖。」

9「先祖們嫉妒自己的弟弟約瑟,把他賣到了埃及。但上帝一直與他同在, 10救他脫離一切危難,又賜他過人的智慧,使他在埃及法老面前得到恩寵,官拜宰相治理全國,並管理王室。 11後來,埃及迦南全境遭遇饑荒,災情嚴重,我們的先祖們斷了糧。 12雅各聽說埃及有糧,就派先祖們去那裡買糧,那是我們的先祖初次去埃及13他們第二次去的時候,約瑟才和弟兄們相認,並且領他們拜見埃及王。 14後來,約瑟派人去把父親雅各和全族七十五人都接到埃及15從此以後,雅各和其他先祖們便定居埃及,直到去世。 16後來他們的遺體被帶回示劍,安葬在亞伯拉罕買自哈抹子孫的墓地裡。

17「上帝對亞伯拉罕所應許的日子快到的時侯,以色列人在埃及的人口已大大增加。 18後來埃及有一位不認識約瑟的新王登基。 19他用毒計苦害我們的同胞,虐待我們的祖先,強令他們把嬰孩拋棄,不讓嬰孩存活。 20那時,摩西出生了,他長得俊美非凡。他的父母在家裡偷偷地撫養了他三個月, 21最後不得已才丟棄他。法老的女兒救了他,收為養子。

22摩西學會了埃及人一切的學問,成為一個說話辦事很有能力的人。 23他四十歲那年決定去探望自己的同胞以色列人。 24他到了他們那裡,看見一個埃及人正在欺負以色列人,就打抱不平,殺了那個埃及人。 25摩西以為同胞們會明白上帝要藉著他的手拯救他們,可是他們並不明白。 26第二天,他看見兩個以色列人在打架,就上前勸解說,『大家都是同胞,為什麼互相毆打呢?』 27不料那個欺負人的推開摩西說,『誰立你作我們的首領和審判官? 28難道你要殺我,像昨天殺那個埃及人一樣嗎?』 29摩西聽了這話,就逃到米甸寄居,在那裡成家,生了兩個兒子。

30「過了四十年,在西奈山的曠野,上帝的天使在荊棘火焰中向摩西顯現。 31摩西見狀很驚奇,正要上前看個究竟,就聽見主說, 32『我是你祖先的上帝,是亞伯拉罕以撒雅各的上帝。』摩西戰戰兢兢,不敢觀看。 33主又說,『脫下你腳上的鞋子,因為你所站的地方是聖地。 34我已清楚看見我子民在埃及所受的苦難,也聽見了他們的哀歎,我下來要救他們。你來,我要派你回埃及。』

35「百姓曾拒絕這位摩西,說,『誰立你作我們的首領和審判官?』上帝卻藉著在荊棘中顯現的天使親自差遣他,立他為首領和拯救者。 36摩西帶領以色列人出埃及,過紅海,越曠野,四十年間行了許多神蹟奇事。 37就是這位摩西曾對以色列人說,『上帝要在你們中間興起一位像我一樣的先知。』 38這位摩西曾在曠野與以色列的會眾——我們的祖先在一起,又在西奈山上與向他傳信息的天使在一起,並且領受了生命之道傳給我們。

39「可是我們的祖先不聽從他,甚至棄絕他,心裡對埃及戀戀不捨。 40他們請求亞倫說,『為我們造一些神像來帶領我們吧!領我們離開埃及的那個摩西不知怎樣了。』 41於是,他們造了一個牛犢像,向它獻祭,並為自己所做的事沾沾自喜。 42因此,上帝轉臉不顧他們,任由他們祭拜日月星辰,正如先知書的記載,

以色列家啊,

在曠野的四十年間,

你們向我獻過祭物和供品嗎?

43你們抬著為自己所造的神像,

就是摩洛的帳篷和理番神明的星,

祭拜它們,

所以我要把你們趕到比巴比倫還遠的地方去。』

44「我們的祖先在曠野的時候,一直帶著安放約櫃的聖幕,這聖幕是上帝吩咐摩西照他所看見的樣式造的。 45後來我們的祖先承受了聖幕。上帝從我們祖先面前趕走外族人,使他們得到了應許之地。他們同約書亞把聖幕帶到那裡,一直到大衛的時代。 46大衛蒙上帝悅納,祈求為雅各的上帝建造一座聖殿。 47結果是他的兒子所羅門為上帝建成了聖殿。

48「其實至高的上帝並不住人造的殿,祂曾藉著先知說, 49『天是我的寶座,地是我的腳凳,你們要為我造怎樣的殿宇?哪裡可作我的安歇之處? 50這一切不都是我親手創造的嗎?』

51「你們這些頑固不化、耳不聽心不悔的人7·51 耳不聽心不悔的人」希臘文是「心與耳未受割禮的人」。,經常抗拒聖靈,所作所為和你們的祖先如出一轍! 52哪一位先知沒有被你們祖先迫害?那些預言義者——彌賽亞要來的人也被你們的祖先殺害。如今你們竟出賣了那位公義者,殺害了祂! 53你們接受了上帝藉天使所傳的律法,竟不遵守!」

司提凡殉道

54眾人聽了這番話,怒火中燒,咬牙切齒。 55司提凡卻被聖靈充滿,定睛望天,看見上帝的榮耀和站在上帝右邊的耶穌。 56司提凡說:「看啊!我看見天開了,人子站在上帝的右邊。」

57眾人大喊大叫,捂著耳朵,蜂擁而上, 58司提凡拉到城外,用石頭打他。指控他的人把他們的衣服交給一個名叫掃羅的青年看管。 59在亂石擊打之下,司提凡呼求說:「主耶穌啊,接收我的靈魂吧!」然後跪下高聲說: 60「主啊,不要追究他們的罪!」說完後,就斷氣了。

Slovo na cestu

Skutky apoštolské 7:1-60

1Tedy řekl nejvyšší kněz: Jest-liž to tak? 2A on řekl: Muži bratří a otcové, slyšte. Bůh slávy ukázal se otci našemu Abrahamovi, když byl v Mezopotamii, prve než bydlil v Cháran. 3A řekl k němu: Vyjdi z země své a z příbuznosti své, a pojď do země, kterouž ukáži tobě. 4Tedy vyšel z země Kaldejské a bydlil v Cháran. A odtud, když umřel otec jeho, přestěhoval jej do země této, v kteréžto vy nyní bydlíte. 5A nedal jemu dědictví v ní, ani šlépěje nožné, ač byl jemu ji slíbil dáti k vladařství, i semeni jeho po něm, když ještě neměl dědice. 6Mluvil pak jemu Bůh takto: Budeť símě tvé pohostinu v zemi cizí, a bude v službu podrobeno, a zle s ním budou nakládati za čtyři sta let. 7Ale národ ten, jemuž sloužiti budou, já souditi budu, pravíť Bůh. A potom zase vyjdou, a sloužiti mi budou na tomto místě. 8I vydal jemu smlouvu obřízky. A tak on zplodil Izáka, a obřezal jej osmého dne, a Izák zplodil Jákoba, a Jákob 9A patriarchové v nenávisti měvše Jozefa, prodali jej do Egypta. Ale Bůh byl s ním, 10A vysvobodil ho ze všech úzkostí jeho, a dal jemu milost a moudrost před tváří faraona, krále Egyptského, takže ho učinil úředníkem nad Egyptem a nade vším domem svým. 11Potom přišel hlad na všecku zemi Egyptskou i Kananejskou, a soužení veliké, aniž měli pokrmů otcové naši. 12A uslyšev Jákob, že by obilé bylo v Egyptě, poslal tam otce naše nejprve. 13A když je poslal po druhé, poznán jest Jozef od bratří svých, a zjevena jest rodina Jozefova faraonovi. 14Tedy poslav Jozef posly, přistěhoval otce svého Jákoba, i všecku rodinu svou v osobách sedmdesáti a pěti. 15I vstoupil Jákob do Egypta, a tam umřel on i otcové naši. 16I přeneseni jsou do Sichem, a pochováni v hrobě, kterýž byl koupil Abraham za stříbro od synů Emorových, otce Sichemova. 17Když se pak přibližoval čas zaslíbení, o kterémž byl přisáhl Bůh Abrahamovi, rostl lid a množil se v Egyptě, 18Až vtom povstal jiný král, kterýž neznal Jozefa. 19Ten lstivě nakládaje s pokolením naším, trápil otce naše, takže musili vyhazovati nemluvňátka svá, aby se nerozplozovali. 20V tom času narodil se Mojžíš, a byl velmi krásný, kterýžto chován jest za tři měsíce v domu otce svého. 21A když vyložen byl na řeku, vzala jej dcera faraonova, a vychovala jej sobě za syna. 22I vyučen jest Mojžíš vší moudrosti Egyptské, a byl mocný v řečech i v skutcích. 23A když jemu bylo čtyřidceti let, vstoupilo na srdce jeho, aby navštívil bratří své, syny Izraelské. 24A uzřev jednoho, an bezpráví trpí, zastal ho a pomstil toho, kterýž bezpráví trpěl, zabiv Egyptského. 25Domníval se zajisté, že bratří jeho rozumějí tomu, že skrze ruku jeho chce jim dáti Bůh vysvobození, ale oni nerozuměli. 26Druhého pak dne ukázal se jim, když se vadili, i chtěl je v pokoj uvésti, řka: Muži, bratří jste, i proč křivdu činíte sobě vespolek? 27Ten pak, kterýž činil křivdu bližnímu svému, odehnal ho, řka: Kdo tě ustanovil knížetem a soudcím nad námi? 28Což ty mne chceš zamordovati, jako jsi včera zabil Egyptského? 29I utekl Mojžíš pro ta slova a bydlil pohostinu v zemi Madianské, a tam zplodil dva syny. 30A když se vyplnilo let čtyřidceti, ukázal se jemu na poušti hory Sinai anděl Páně, v plameni ohně ve kři. 31A Mojžíš uzřev to, divil se tomu vidění. A když blíže přistoupil, aby to pilněji spatřil, stal se k němu hlas Páně: 32Jáť jsem Bůh otců tvých, Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův. I zhroziv se Mojžíš, neodvážil se patřiti. 33I řekl jemu Pán: Zzuj obuv s noh svých; nebo místo, na kterémž stojíš, země svatá jest. 34Viděl jsem, viděl trápení lidu svého, kterýž jest v Egyptě, a vzdychání jejich uslyšel jsem a sstoupil jsem, abych je vysvobodil. Protož nyní pojď, pošli tě do Egypta. 35Toho Mojžíše, kteréhož se odepřeli, řkouce: Kdo tě ustanovil knížetem a soudcí? tohoť jest Bůh kníže a vysvoboditele poslal, skrze ruku anděla, kterýž se jemu ukázal ve kři. 36A ten je vyvedl, čině divy a zázraky v zemi Egyptské a na moři Èerveném, i na poušti za čtyřidceti let. 37Toť jest ten Mojžíš, kterýž řekl synům Izraelským: Proroka vám vzbudí Pán Bůh váš z bratří vašich, podobně jako mne, toho poslouchejte. 38Onť jest, kterýž byl mezi lidem na poušti s andělem, kterýž mluvíval k němu na hoře Sinai, i s otci našimi, kterýž přijal slova živá, aby je nám vydal. 39Jehož nechtěli poslušni býti otcové naši, ale zavrhli jej, a odvrátili se srdci svými do Egypta, 40Řkouce k Aronovi: Učiň nám bohy, kteříž by šli před námi; nebo Mojžíšovi tomu, kterýž nás vyvedl z země Egyptské, nevíme, co se přihodilo. 41I udělali v těch dnech tele, a obětovali oběti modle, a veselili se v díle rukou svých. 42I odvrátil se od nich Bůh, a vydal je, aby sloužili vojsku nebeskému, jakož napsáno jest v knihách Prorockých: Zdaliž jste mi oběti aneb dary obětovali za čtyřidceti let na poušti, dome Izraelský? 43Nýbrž nosili jste stánek modly Moloch, a hvězdu boha vašeho Remfan, ta podobenství, kteráž jste zdělali sobě, abyste se jim klaněli. Protož přestěhuji vás za Babylon. 44Stánek svědectví měli jsou otcové naši na poušti, jakož byl nařídil ten, jenž řekl Mojžíšovi, aby jej udělal, podle způsobu toho, kterýž byl viděl. 45Kterýžto přijavše otcové naši, vnesli jej s Jozue tam, kdež bylo prve vladařství pohanů, kteréž vyhnal Bůh od tváři otců našich, až do dnů Davida. 46Jenž nalezl milost před obličejem Božím, a prosil, aby nalezl stánek Bohu Jákobovu. 47Šalomoun pak udělal jemu dům. 48Ale Nejvyšší nebydlí v domích rukou udělaných, jakož dí prorok: 49Nebe jest mi stolice a země podnož noh mých, i jakýž mi tedy dům uděláte? praví Pán. Anebo jaké jest místo odpočívání mého? 50Zdaliž ruka má všeho toho neučinila? 51Tvrdošijní a neobřezaného srdce i uší, vy jste se vždycky Duchu svatému protivili, jakož otcové vaši, takž i vy. 52Kterému z proroků otcové vaši se neprotivili? Zmordovali zajisté ty, jenž předzvěstovali příchod spravedlivého tohoto, jehožto vy nyní zrádci a vražedníci jste. 53Kteříž jste vzali Zákon působením andělským, a neostříhali jste ho. 54Tedy slyšíce to, rozzlobili se v srdcích svých a škřipěli zuby na něho. 55On pak pln jsa Ducha svatého, pohleděv do nebe, uzřel slávu Boží a Ježíše stojícího na pravici Boží. 56I řekl: Aj, vidím nebesa otevřená a Syna člověka stojícího na pravici Boží. 57A oni zkřikše hlasem velikým, zacpali uši své, a obořili se jednomyslně na něj. 58A vyvedše jej z města, kamenovali ho. A svědkové složili roucha svá u noh mládence, kterýž sloul Saul. 59I kamenovali Štěpána vzývajícího Boha a řkoucího: Pane Ježíši, přijmi ducha mého. 60A poklek na kolena, zvolal hlasem velikým: Pane, nepokládej jim toho za hřích. A to pověděv, usnul v Pánu.