以賽亞書 63 – CCBT & SNC

Chinese Contemporary Bible (Traditional)

以賽亞書 63:1-19

主報應列國

1這位身披紅衣、

穿著華麗、充滿力量、

以東波斯拉闊步而來的是誰呢?

「是宣告公義、

有拯救大能的我。」

2你的衣服為何是紅色的,

好像榨酒池中踩踏葡萄者的衣服?

3「我獨自在榨酒池踩踏,

萬民中無人跟我在一起。

我在憤怒中踩踏他們,

在烈怒中踐踏他們;

他們的血濺到我的衣服上,

染紅了我的衣服。

4我心中定了報仇的日子,

我救贖我子民之年已經來臨。

5我環顧四周,驚訝地看見無人幫助,無人扶持。

於是,在烈怒的推動下,

我用臂膀獨自拯救。

6我在憤怒中踐踏萬民,

讓他們飽嚐我的烈怒,

把他們的血倒在地上。」

頌讚與禱告

7因耶和華為我們所做的一切,

我要述說祂的慈愛和祂可歌可頌的作為,

述說祂本著憐憫和大愛賜給以色列人的厚恩。

8祂說:「他們的確是我的子民,

不會背叛我。」

因此,祂做他們的救主。

9祂苦他們所苦,

親自63·9 親自」希伯來文是「祂面前的天使」。拯救他們。

祂本著慈愛和憐憫救贖了他們,

自古以來一直扶持、照顧他們。

10他們卻叛逆,使祂的聖靈憂傷。

於是,祂與他們為敵,

親自攻擊他們。

11後來,他們想起古時候,

想起了摩西和他的百姓,便問,

帶領百姓及其牧者摩西從海裡出來的那位在哪裡?

將自己的聖靈降在他們中間的那位在哪裡?

12用榮耀的臂膀扶持摩西

在他們面前把海水分開,

使自己威名永存的那位在哪裡?

13帶領他們經過大海,

猶如馬行平川不會失腳的那位在哪裡?

14耶和華的靈使他們得到安歇,

猶如牲畜下到山谷。

耶和華啊,你就是這樣引領你的子民,

以樹立自己榮耀的名。

15求你從天上垂顧,

從你聖潔、榮耀的居所垂看。

你的熱忱和大能在哪裡呢?

難道你不再眷愛、憐憫我們嗎?

16雖然亞伯拉罕不認識我們,

以色列不承認我們,

但你是我們的父親。

耶和華啊,你是我們的父親,

你自古以來就是我們的救贖主。

17耶和華啊!你為何使我們偏離你的路,

使我們硬著心不敬畏你呢?

求你為了你的僕人,

你的產業——以色列各支派而改變心意!

18你的聖民曾短暫地擁有你的聖所,

如今它已被我們的敵人踏平。

19我們如此淪落,

好像從未被你治理過,

從來不屬於你。

Slovo na cestu

Izajáš 63:1-19

1Kdož jest to, ješto se béře z Edom, v ubroceném rouše z Bozra, ten ozdobený rouchem svým, kráčeje u velikosti síly své? Jáť jsem, kterýž mluvím spravedlivě, dostatečný k vysvobození. 2Proč jest červené roucho tvé, a oděv tvůj jako toho, kterýž tlačí v presu? 3Pres jsem tlačil sám, aniž kdo z lidí byl se mnou. Tlačil jsem nepřátely v hněvě svém, a pošlapal jsem je v prchlivosti své, až stříkala krev i nejsilnějších jejich na roucho mé, a tak všecken oděv svůj zkálel jsem. 4Den zajisté pomsty v srdci mém, a léto, v němž mají vykoupeni býti moji, přišlo. 5Když jsem pak viděl, že není žádného spomocníka, až jsem se užasl, že žádného nebylo, kdo by podpíral. A protož mi vysvobození způsobilo rámě mé, a prchlivost má, ta mne podepřela. 6I pošlapal jsem národy v hněvě svém, a opojil jsem je prchlivostí svou, a porazil jsem na zem nejsilnější reky jejich. 7Milosrdenství Hospodinova připomínati budu, a chvály Hospodinovy ze všeho, což učinil nám Hospodin, i množství dobroty, kteréž dokazoval k domu Izraelskému z veliké lítosti své, a z velikého milosrdenství svého. 8Nebo řekl: Vždyť jsou lidem mým, jsou synové, neučiníť mi nevěrně. A protož byl jejich spasitelem. 9Ve všelikém ssoužení jejich i on měl ssoužení, a anděl přístojící jemu vysvobozval je. Z milování svého a z lítosti své on sám vykoupil je, a pěstoval je, i nosil je po všecky dny věků. 10Ale oni zpurní byli, a zarmucovali Ducha svatého jeho; pročež obrátil se jim v nepřítele, a sám bojoval proti nim. 11I rozpomínal se lid jeho na dny starodávní, i na Mojžíše: Kdež jest ten, kterýž je vyvedl z moře s pastýřem stáda svého? Kde jest ten, kterýž položil u prostřed něho Ducha svatého svého? 12Kterýž je vedl ramenem velebnosti své po pravici Mojžíšově, kterýž rozdělil vody před nimi, aby sobě způsobil jméno věčné, 13Kterýž je provedl skrze hlubiny jako koně po poušti, ani se nepoklesli. 14Jako když hovádko do údolí sstupuje, tak Duch Hospodinův poznenáhlu vedl z nich každého. Tak jsi vedl lid svůj, abys sobě způsobil jméno slavné. 15Popatřiž s nebe, a pohleď z příbytku svatosti své a okrasy své. Kdež jest horlivost tvá a veliká síla tvá? Kde množství milosrdenství tvých a slitování tvých? Mně-liž se zadržovati budou? 16Ty jsi zajisté otec náš; nebo Abraham nic neví o nás, a Izrael nezná nás. Ty jsi, Hospodine, otec náš, vykupitel náš, toť jest od věčnosti jméno tvé. 17Pročež jsi nám dal zblouditi, Hospodine, od cest svých, zatvrdil jsi srdce naše, abychom se nebáli tebe? Navratiž se zase pro služebníky své, pokolení dědictví svého. 18Nejšpatnější vládne lidem svatosti tvé, nepřátelé naši pošlapali svatyni tvou. 19My tvoji jsme od věků; nad nimi jsi nikdy nepanoval, aniž nad nimi jméno tvé vzýváno jest.