约伯记 36 – CCB & SNC

Chinese Contemporary Bible (Simplified)

约伯记 36:1-33

1以利户又说:

2“再给我片刻,容我讲明,

我还有话替上帝说。

3我要旁征博引,

证明我的创造主公义。

4我的话绝非虚言,

知识全备者在你身旁。

5“上帝有大能,但不藐视人,

祂无所不知。

6祂不容恶人活命,

祂为穷苦人申冤。

7祂时时看顾义人,

使他们与君王同坐宝座,

永远受尊崇。

8他们若被锁链捆绑,

被苦难的绳索缠住,

9祂就会指明他们的所作所为,

让他们知道自己狂妄的罪愆。

10祂开启他们的耳朵,使之受教,

督促他们离开罪恶。

11他们若听从、事奉祂,

就可一生幸福,安享天年。

12否则,他们必死于刀下,

在无知中灭亡。

13不信上帝的人心存愤怒,

被上帝捆绑也不求救。

14他们盛年丧命,

与庙中的男妓一同夭亡。

15上帝借苦难拯救受苦的人,

借患难开通他们的耳朵。

16祂也要引领你脱离困境,

进入广阔自由之地,

使你享受满桌佳肴。

17“但恶人应受的审判落在你身上,

你难逃审判和惩罚。

18当心,不可因愤怒而嘲骂,

不可因赎金大就偏离正道。

19难道你呼求、使出浑身力气,

就能脱离困境吗?

20不要渴望黑夜来临——

就是众民被毁灭的时候。

21当心,不可转向罪恶,

因你喜欢罪恶胜于苦难。

22看啊,上帝的能力无以伦比。

谁能像祂那样赐人教诲?

23谁能为祂指定道路?

谁能说祂行事不义?

24人们都歌唱祂的作为,

你也要记得颂扬。

25祂的作为,万民都已看见,

世人从远处目睹。

26我们无法明白上帝的伟大,

祂的年岁无法数算。

27祂吸取水滴,

使之在云雾中化为雨,

28从云端沛然降下,

滋润人间。

29谁能明白云层的铺展,

及祂幔幕发出的雷声?

30祂在四围铺展闪电,

照亮大海的深处。

31祂借此治理万民,

赐下丰富的食物。

32祂手握闪电,

令它射向目标。

33雷声显明祂的作为,

就连牲畜也能察觉。

Slovo na cestu

Jób 36:1-34

1Zatím přidal Elihu, a řekl: 2Postrp mne maličko, a oznámímť šíře; neboť mám ještě, co bych za Boha mluvil. 3Vynesu smysl svůj zdaleka, a stvořiteli svému přivlastním spravedlnost. 4V pravdě, žeť nebudou lživé řeči mé; zdravě smýšlejícího máš mne s sebou. 5Aj, Bůh silný mocný jest, aniž svých zamítá; silný jest, a srdce udatného. 6Neobživuje bezbožného, chudým pak k soudu dopomáhá. 7Neodvrací od spravedlivého očí svých, nýbrž s králi na stolici sází je na věky, i bývají zvýšeni. 8Pakli by poutami sevříni byli, zapleteni jsouce provazy ssoužení: 9Tudy jim v známost uvodí hřích jejich, a že přestoupení jejich se ssilila. 10A tak otvírá sluch jejich, aby se napravili, anobrž mluví jim, aby se navrátili od nepravosti. 11Uposlechnou-li a budou-li jemu sloužiti, stráví dny své v dobrém, a léta svá v potěšení. 12Pakli neuposlechnou, od meče sejdou, a pozdychají bez umění. 13Nebo kteříž jsou nečistého srdce, přivětšují hněvu, aniž k němu volají, když by je ssoužil. 14Protož umírá v mladosti duše jejich, a život jejich s smilníky. 15Vytrhuje, pravím, ssouženého z jeho ssoužení, a ty, jejichž sluch otvírá, v trápení. 16A tak by i tebe přenesl z prostředku úzkosti na širokost, kdež není stěsnění, a byl by pokojný stůl tvůj tukem oplývající. 17Ale ty zasloužils, abys jako bezbožný souzen byl; soud a právo na tě dochází. 18Jistě strach, aby tě neuvrhl Bůh u větší ránu, tak že by jakkoli veliká výplaty mzda, tebe nevyprostila. 19Zdaliž by sobě co vážil bohatství tvého? Jistě ani nejvýbornějšího zlata, ani jakékoli síly neb moci tvé. 20Nechvátejž tedy k noci, v kterouž odcházejí lidé na místo své. 21Hleď, abys se neohlédal na marnost, zvoluje ji raději, nežli ssoužení. 22Aj, Bůh silný nejvyšší jest mocí svou. Kdo jemu podobný učitel? 23Kdo jemu vyměřil cestu jeho? Kdo jemu smí říci: Èiníš nepravost? 24Pamětliv buď raději, abys vyvyšoval dílo jeho, kteréž spatřují lidé, 25Kteréž, pravím, všickni lidé vidí, na něž člověk patří zdaleka. 26Nebo Bůh silný tak jest veliký, že ho nemůžeme poznati, počet let jeho jest nevystižitelný. 27On zajisté vyvodí krůpěje vod, kteréž vylévají déšť z oblaků jeho, 28Když se rozpouštějí oblakové, a kropí na mnohé lidi. 29(Anobrž vyrozumí-li kdo roztažení oblaků, a zvuku stánku jeho, 30Jak rozprostírá nad ním světlo své, aneb všecko moře přikrývá? 31Skrze ty věci zajisté tresce lidi, a též dává pokrmu hojnost. 32Oblaky zakrývá světlo, a přikazuje mu ukrývati se za to, co je potkává.) 33Ohlašuje o něm zvuk jeho, též dobytek, a to hned, když pára zhůru vstupuje. 34Takéť se i nad tím děsí srdce mé, až se pohybuje z místa svého.