1你若与官长同席,
要注意面对的是谁。
2如果你是贪吃的人,
就要节制食欲23:2 “节制食欲”希伯来文是“把刀放在喉咙上”。;
3不可贪恋他的美食,
这美食是圈套。
4别为钱财耗尽心力,
要明智,适可而止。
5钱财眨眼之间消逝无踪,
它必长出翅膀如鹰飞去。
6不要吃吝啬人的饭,
不可贪图他的美味。
7因为他总是精于算计,
嘴上说“请吃,请喝”,
心里却另有盘算。
8你必呕出所吃的那点饭,
你说的美言都必枉费。
9不要和愚人说话,
他必藐视你的智言。
10不可挪移古时的界石,
不可侵占孤儿的田地。
11因他们的救赎主强大,
祂必对付你,替他们申冤。
12你要专心接受教诲,
侧耳倾听智言。
13不要疏于管教孩子,
杖责不会使他毙命,
14杖责能救他脱离死亡。
15孩子啊,
你若心里有智慧,
我心里也会欢喜。
16你的口若说正直的话,
我的内心也欢畅不已。
17不要心里羡慕罪人,
要终日敬畏耶和华。
18这样,你必前途光明,
你的盼望不会幻灭。
19孩子啊,听我的话,
要有智慧,心守正道。
20不要结交酒肉朋友,
21因为好酒贪吃者必穷困,
贪睡的人必穿破衣烂衫。
22要听从生养你的父亲,
不可轻视年老的母亲。
23要买真理、智慧、教诲和悟性,
不可卖掉。
24义人的父亲喜乐无限,
智慧之子使父母欢欣。
25你要使父母快乐,
叫生你的人欢欣。
26孩子啊,把你的心交给我,
欢然走我的道路。
27妓女是深坑,淫妇是陷阱;
28她像强盗般埋伏,
使世间增添奸徒。
29谁有灾祸?谁有忧伤?
谁有争吵?谁有怨言?
谁无故受伤?谁两眼发红?
30就是那些沉迷醉乡,
品尝醇和之酒的人!
31虽然鲜红的酒在杯中闪烁,
喝下去痛快,但不要盯着它。
32它终必像蛇一样伤你,
像毒蛇一样咬你。
33你的眼会看见怪异的景象,
你会神智不清,胡言乱语。
34你好像躺在怒海中,
又像卧在桅杆顶上。
35你会说:“人打我,我不痛;
人揍我,我不知。
什么时候醒了,再干一杯!”
1Když sedneš k jídlu se pánem, pilně šetř, co jest před tebou. 2Jinak vrazil bys nůž do hrdla svého, byl-li bys lakotný. 3Nežádej lahůdek jeho, nebo jsou pokrm oklamavatelný. 4Neusiluj, abys zbohatl; od opatrnosti své přestaň. 5K bohatství-liž bys obrátil oči své? Poněvadž v náhle mizí; nebo sobě zdělalo křídla podobná orličím, a zaletuje k nebi. 6Nejez chleba člověka závistivého, a nežádej lahůdek jeho. 7Nebo jak on sobě tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. Díť: Jez a pí, ale srdce jeho není s tebou. 8Skyvu svou, kterouž jsi snědl, vyvrátíš, a zmaříš slova svá utěšená. 9Před bláznem nemluv, nebo pohrdne opatrností řečí tvých. 10Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej. 11Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě. 12Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění. 13Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť. 14Ty metlou jej mrskávej, a tak duši jeho z pekla vytrhneš. 15Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně; 16A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci. 17Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den. 18Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata. 19Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své. 20Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa. 21Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí. 22Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará. 23Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti. 24Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho. 25Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá. 26Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají. 27Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí. 28Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje. 29Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí? 30Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno. 31Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje. 32Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne. 33Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci, 34A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky. 35Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to.