传道书 4 – CCB & SNC

Chinese Contemporary Bible (Simplified)

传道书 4:1-16

1于是,我又观察日光之下的一切欺压之事。我看见受欺压的泪流满面,无人安慰。因为欺压者有权有势,所以无人安慰他们。 2我为那已死的人庆幸,因为他们比活着的人幸福。 3不过,比以上两种人更幸运的是那从未出生的人,他们从未见过日光之下各样的恶行。 4我又看见人的一切劳碌和成就原是出于争强好胜。这也是虚空,如同捕风。 5愚人游手好闲,最后只能饿死。 6拥有不多,心里安宁,胜过拥有很多,仍劳碌捕风。 7我又看见日光之下一件虚空的事: 8有一个人孤孤单单,没有儿子也没有兄弟,却终身劳碌。他虽然家道丰裕,仍不满足,从未想过“我不停地劳碌,放弃一切享受,究竟是为了谁?”这也是虚空,是一种悲哀。 9两个人总比一个人好,因为二人劳碌同得美好的成果。 10一人跌倒,总有同伴相扶。但孤身一人、跌倒了无人相扶的真悲惨! 11还有,二人同睡会暖和,一人独睡怎能暖和呢? 12遭遇攻击,一人独自不能抵挡,二人并肩就能对付。三股拧成的绳子不容易断。 13贫穷但有智慧的青年,胜过年老、愚昧、不再纳谏的君王。 14虽然这青年在本国出身贫寒,却能从囚犯成为君王。 15我看见所有日光之下的人都起来拥护这位代替老君王的青年。 16拥护他的人不计其数,以后的世代却对他不满。这也是虚空,如同捕风。

Slovo na cestu

Kazatel 4:1-16

1Opět obrátiv se, i viděl jsem všeliká ssoužení, kteráž se dějí pod sluncem, a aj, slzy křivdu trpících, ješto nemají potěšitele, ani moci k vyjití z ruky těch, kteříž je ssužují, a nemají potěšitele. 2Protož já chválil jsem mrtvé, kteříž již zemřeli, více nežli živé, kteříž jsou živi až po dnes. 3Nýbrž nad oba tyto šťastnější jest ten, kterýž ještě nebyl, a neviděl skutku zlého, dějícího se pod sluncem. 4Nebo spatřil jsem všelikou práci a každé dobré dílo, že jest k závisti jedněch druhým. I to také jest marnost a trápení ducha. 5Blázen skládá ruce své, a jí maso své, říkaje: 6Lepší jest plná hrst s odpočinutím, nežli přehršlí plné s prací a trápením ducha. 7Opět obrátiv se, viděl jsem jinou marnost pod sluncem: 8Jest samotný někdo, nemaje žádného, ani syna, ani bratra, a však není konce všeliké práci jeho, ani oči jeho nemohou se nasytiti bohatství. Nepomyslí: Komu já pracuji, tak že i životu svému ujímám pohodlí? I to také jest marnost a bídné zaneprázdnění. 9Lépeť jest dvěma než jednomu; mají zajisté dobrý užitek z práce své. 10Nebo padne-li který z nich, druhý pozdvihne tovaryše svého. Běda tedy samotnému, když by padl; nebo nemá druhého, aby ho pozdvihl. 11Také budou-li dva spolu ležeti, zahřejí se, ale jeden jak se zahřeje? 12Ovšem, jestliže by se kdo jednoho zmocniti chtěl, dva postaví se proti němu; ano trojnásobní provázek nesnadně se přetrhne. 13Lepší jest dítě chudé a moudré, než král starý a blázen, kterýž neumí již ani napomenutí přijímati, 14Ačkoli z žaláře vychází, aby kraloval, nýbrž i v království svém může na chudobu přijíti. 15Viděl jsem všecky živé, kteříž chodí pod sluncem, ani se přídrželi pacholete, potomka onoho, kterýž měl kralovati místo něho. 16Nebývalo konce té vrtkosti všeho lidu, jakž toho, kterýž byl před nimi, takž ani potomci nebudou se těšiti z něho. Protož i to jest marnost a trápení ducha.