Mika 7 – ASCB & SNC

Asante Twi Contemporary Bible

Mika 7:1-20

Israel Ahohia

1Mayɛ mmɔbɔ!

Mete sɛ aduaba tefoɔ a

otwa berɛ akyi mekɔdi mpɛpɛ wɔ bobe turo mu;

mennya bobe siaw na madi,

borɔdɔma aba a ɛdi ɛkan a me kɔn dɔ nso, saa ara.

2Moapra Nyamefɛrefoɔ nyinaa afiri asase so.

Anka ɔbaako a ɔtene mpo.

Nnipa nyinaa tetɛ na wɔhwehwɛ sɛ wɔbɛka mogya agu;

wɔsunsum wɔn ho wɔn ho mfidie.

3Nsa mmienu no nyinaa akokwa bɔneyɛ mu;

sodifoɔ bisa akyɛdeɛ,

ɔtemmufoɔ gye adanmudeɛ,

wɔn a tumi wɔ wɔn nsa mu no yɛ deɛ wɔpɛ,

wɔn nyinaa bɔ mu dwene amumuyɛ ho.

4Deɛ ɔyɛ wɔ wɔn mu no te sɛ hwerɛmo;

deɛ ɔtene pa ara no, nkasɛɛ ban yɛ sene no.

Wʼatɛmmuda no aso,

ɛda a Onyankopɔn reba wo nsrahwɛ.

Yei ne ɛberɛ a wɔn ani so bɛyɛ wɔn totɔtotɔ.

5Nnye obiara nni;

mfa wo werɛ nhyɛ adamfo mu.

Mpo ɔbaa a ɔda wo koko mu no

to wo tɛkrɛma nnareka wɔ ne ho.

6Ɔbabarima twiri nʼagya,

Ɔbabaa sɔre tia ne maame,

asebaa nso tia nʼase

na onipa biara atamfoɔ bɛfiri ɔno ankasa ne fiefoɔ mu.

7Me deɛ, mede anidasoɔ hwɛ Awurade,

Metwɛn me Nkwagyeɛ Onyankopɔn;

na me Onyankopɔn bɛtie me.

Israel Bɛsɔre

8Mma wʼani nnye, me ɔtamfoɔ!

Mahwe ase deɛ, nanso mɛsɔre.

Esum aduru me deɛ,

nanso Awurade bɛyɛ me hann.

9Sɛ mayɛ bɔne atia no enti,

Awurade abufuo bɛba me so,

kɔsi sɛ ɔbɛka mʼasɛm ama me

na wada me bembuo adi.

Ɔde me bɛba hann no mu;

na mɛhunu ne tenenee.

10Afei, mʼatamfoɔ bɛhunu

na wɔn ani bɛwu,

deɛ ɔsee me sɛ,

“Ɛhe na Awurade wo Onyankopɔn no wɔ?”

Mʼani bɛhunu nʼahweaseɛ;

mpo seesei no, wɔbɛtiatia ne so

te sɛ atɛkyɛ a ɛwɔ mmɔntene so.

11Ɛda a wɔbɛto wʼafasuo no bɛba,

ɛda a wɔbɛtrɛ wʼahyeɛ mu.

12Ɛda no, nnipa bɛba wo nkyɛn

firi Asiria ne Misraim nkuropɔn mu,

mpo wɔbɛfiri Misraim akɔsi Eufrate

afiri ɛpo akɔsi ɛpo

ne bepɔ so akɔsi bepɔ so.

13Asase no bɛyɛ amanfo ɛsiane nnipa a wɔtete so

ne wɔn nneyɛɛ enti.

Mpaeɛbɔ Ne Nkamfoɔ

14Fa wo poma di wo nkurɔfoɔ anim,

nnwan a wɔyɛ wʼagyapadeɛ no,

a wɔn nko ara tete kwaeɛ mu

wira frɔmfrɔm adidibea hɔ.

Ma wɔn nnidi wɔ Basan ne Gilead

sɛ tete nna no mu.

15“Mɛyɛ anwanwadeɛ akyerɛ wo,

sɛdeɛ meyɛɛ nna a wofiri Misraim baeɛ mu no.”

16Aman bɛhunu wo na wɔn ani bɛwu,

wɔn a tumi nyinaa afiri wɔn nsa no.

Wɔde wɔn nsa bɛtuatua wɔn ano

na wɔn aso bɛsisi.

17Wɔbɛdi dɔteɛ sɛ awɔ,

ne mmoa a wɔwea fam.

Wɔde ahopopoɔ bɛfiri wɔn abɔn mu aba;

wɔde suro bɛdane wɔn ho ama Awurade yɛn Onyankopɔn,

na wɔbɛsuro wo.

18Hwan na ɔte sɛ wo,

Onyankopɔn a wode bɔne kyɛ?

Wo a wode agyanom asefoɔ nkaeɛ amumuyɛ kyɛ wɔn.

Wʼabofuo nntena hɔ daa

na mmom wʼani gye sɛ wobɛda mmɔborɔhunu adi.

19Wobɛhunu yɛn mmɔbɔ bio,

wobɛtiatia yɛn bɔne so,

na woato yɛn amumuyɛ agu ɛpo bunu mu.

20Wobɛyɛ nokwafoɔ ama Yakob

na wahunu Abraham mmɔbɔ

sɛdeɛ wokaa yɛn agyanom ntam

teteete no.

Slovo na cestu

Micheáš 7:1-20

1Běda mně, že jsem jako paběrek úrod letních, jako paběrkové po vinobraní. Není žádného hroznu k jídlu, prvotiny z ovoce žádá duše má. 2Zahynul pobožný z země této, a upřímého mezi lidmi není žádného; všickni napořád o vylití krve úklady činí, jeden každý bratra svého loví sítí. 3Co zlého oběma rukama páchají, to aby za dobré počteno bylo. Kníže žádá, a soudce z úplatku soudí, a kdož veliký jest, ten mluví převrácenost duše své, a v hromadu ji pletou. 4Nejlepší z nich jest jako bodlák, nejupřímější převyšuje trní. Přicházíť den strážných tvých, navštívení tvé přichází; jižť nastane zpletení jejich. 5Nedověřujte se příteli, nedoufejte v vůdce; před tou, jenž leží v lůnu tvém, ostříhej dveří úst svých. 6Nebo syn v lehkost uvodí otce, dcera povstává proti mateři své, nevěsta proti svegruši své, a nepřátelé jednoho každého jsou vlastní jeho. 7Protož já na Hospodina vyhlédati budu, očekávati budu na Boha spasení svého, vyslyšíť mne Bůh můj. 8Neraduj se ze mne, nepřítelkyně má. Upadla-liť jsem, povstanu; sedím-liť v temnostech, svítí mi Hospodin. 9Zůřivost Hospodinovu ponesu, nebo jsem proti němu zhřešila, až se vždy zasadí o mou při, a mne zastane. Vyvedeť mne na světlo, budu viděti spravedlnost jeho. 10Uzříť to nepřítelkyně má, a přikryje ji hanba, ješto mi říká: Kdež jest Hospodin Bůh tvůj? Oči mé podívají se na ni; jižť bude rozšlapána jako bláto na ulicích. 11Toho dne, v němž vystaveny budou hradby tvé, toho dne daleko se rozejde výpověd. 12Toho dne k tobě přicházeti budou i z Assyrské země až do pevností, a od pevností až k řece, a od moře k moři, a od hory k hoře. 13A však země tato zpuštěna bude pro obyvatele své, pro ovoce činů jejich. 14Pasiž lid svůj berlou svou, stádce dědictví svého, kteréž přebývá osamělé v lese u prostřed polí, ať spasou Bázan a Galád jako za dnů starodávních, 15Jako za dnů v nichž jsi vyšel z země Egyptské. Ukáži jemu divné věci. 16Což vidouce národové, styděti se budou za všecku sílu svou; vloží ruku na ústa, a uši jejich ohlechnou. 17Lízati budou prach jako had, a jako hadové zemští s třesením polezou z děr svých; k Hospodinu Bohu našemu, předěšeni jsouce, poběhnou, a báti se tebe budou. 18Kdo jest Bůh silný podobný tobě, kterýž by snímal nepravost a promíjel přestoupení ostatkům dědictví svého, kterýž by nedržel na věky hněvu svého, proto že líbost má v slitování se? 19Navrátě se, slituje se nad námi, podmaní nepravosti naše; nýbrž uvržeš do hlubin mořských všecky hříchy naše. 20Pravdomluvným se ukážeš Jákobovi, milosrdným Abrahamovi, jakož jsi přisáhl otcům našim ode dnů starodávních.