Jeremias 48 – APSD-CEB & SNC

Ang Pulong Sa Dios

Jeremias 48:1-47

Ang Mensahe bahin sa Moab

1Mao kini ang gisulti sa Ginoo nga Makagagahom, ang Dios sa Israel, bahin sa Moab:

“Makalulooy ang Nebo kay laglagon kini. Maulawan ug ilogon ang Kiriataim, ug ang kampo niini matumpag. 2Dili na dayegon ang Moab. Didto sa Heshbon, nagaplano ang kaaway sa paglaglag sa Moab. Nagkanayon sila, ‘Dali! Laglagon ta ang Moab.’ Ang lungsod sa Madmen sulongon usab sa mga kaaway ug mahimong awaaw. 3Paminawa ninyo ang singgit sa pagpakitabang gikan sa Horonaim tungod sa grabe nga kagubot ug kalaglagan. 4Malaglag gayod ang Moab, ug maghilaka ang mga kabataan. 5Ang mga lumulupyo sa Moab manghilak ug magbakho samtang gatungas sa Luhit. Ug sa paglugsong ngadto sa Horonaim, madunggan ang pagtiyabaw tungod sa kalaglagan.

6“Luwasa ang inyong kaugalingon! Pangikyas kamo ngadto sa kamingawan. 7Kamo nga mga taga-Moab, nagsalig kamo sa inyong abilidad ug bahandi. Bihagon kamo apil ang inyong dios-dios nga si Kemosh ug ang iyang mga pari ug mga opisyal.

8“Moadto sa matag lungsod ang tiglaglag ug walay lungsod nga makalingkawas. Malaglag usab ang mga lungsod sa kapatagan ug sa patag ibabaw sa bukid. Mahitabo gayod ini, kay ako, ang Ginoo, ang nagaingon niini. 9Kon aduna lang untay pako ang Moab, makalupad unta siya palayo,48:9 Kon aduna… palayo: o, Asini ang Moab aron wala nay motubo niini nga mga tanom. kay dili na pagapuy-an ang mga lungsod niini ug mahimong awaaw na kini. 10Panghimaraoton ang tawong magbangay-bangay sa pagbuhat sa buluhaton sa Ginoo batok sa Moab. Panghimaraoton ang tawong dili mogamit sa iyang espada sa pagpatay sa mga taga-Moab. 11Sukad sa iyang pagsugod, hayahay ang Moab. Wala gayod kini sukad mabihag. Sama kini sa bino nga wala tandoga o ibalhin-balhin ug sudlanan. Busa wala gayod mausab ang iyang lami ug kahumot.

12“Apan moabot ang adlaw nga magpadala akog mga kaaway nga moyabo niini ug modugmok sa iyang sudlanan. 13Unya ikaulaw sa Moab ang ilang dios-dios nga si Kemosh, maingon nga gikaulaw sa katawhan sa Israel ang Betel48:13 Betel: o, ang dios-dios nga nating baka sa Betel. nga ilang gisaligan. 14Nanghambog ang mga taga-Moab nga maisog sila nga mga sundalo. 15Apan malaglag gayod ang Moab ug ang mga lungsod niini. Pamatyon ang iyang kinaisogan nga mga batan-on. Ako, ang Ginoo nga Makagagahom nga Hari, ang nagaingon niini.

16“Hapit na ang kalaglagan sa Moab. 17Pagbangotan kamong mga nasod nga anaa sa iyang palibot, kamong tanan nga nasayod sa kabantog sa Moab! Pagsubo kamo ug moingon, ‘Natapos na ang Moab! Nabali na ang iyang baston, ang baston nga nagasimbolo sa iyang gahom ug kabantog.’

18“Kamong mga lumulupyo sa Dibon, pagpaubos kamo ug yaka sa yuta, kay ang tiglaglag sa Moab mosulong kaninyo ug panggub-on niini ang inyong pinarilan nga mga lungsod. 19Kamo nga nagapuyo sa Aroer, barog kamo daplin sa dalan ug pagbantay. Pangutan-a ang mga nakaikyas kon unsay nahitabo. 20Motubag sila, ‘Nalaglag ug naulawan ang Moab. Busa pagsubo kamo ug panghilak. Isinggit ninyo sa Arnon nga nalaglag ang Moab.’

21“Silotan usab ang mga lungsod sa patag ibabaw sa bukid: ang Holon, Jaza, Mefaat, 22Dibon, Nebo, Bet Diblataim, 23Kiriataim, Bet Gamul, Bet Meon, 24Kiriot, ug Bozra. Moabot na ang silot sa tanang lungsod sa Moab, duol man o layo. 25Wala nay gahom ang Moab ug huyang na kini. Ako, ang Ginoo, ang nagaingon niini.

26“Huboga ang Moab, kay naghunahuna siya nga labaw siya kanako. Moligid siya sa iyang kaugalingong suka ug mahimong kataw-anan. 27Mga lumulupyo sa Moab, dili ba gibiaybiay man ninyo ang Israel? Ngano, nasakpan ba siya uban sa mga kawatan, nga magpanglingo48:27 magpanglingo: timaan sa ilang pagbiaybiay. man kamo matag hisgot ninyo kaniya? 28Biya na kamo sa inyong mga lungsod ug puyo kamo sa batoon nga bukid, sama sa salampati nga nagsalag diha sa pangpang. 29Labihan kaayo kamo ka garboso. Nasayod ako kon unsa kataas ang inyong pagtan-aw sa inyong kaugalingon ug kon unsa kamo kamapahitas-on. 30Ako, ang Ginoo, nasayod kon unsa kamo kahambogiro. Apan dili tinuod ang inyong gipanghambog ug wala kini kapuslanan. 31Busa maghilak ako alang sa Moab ug sa mga taga-Kir Hareset.48:31 Kir Hareset: o, Kir Heres. 32Maghilak usab ako alang sa katawhan sa Sibma, labaw pa sa paghilak ko sa mga taga-Jazer. O Sibma, sama ka sa ubas nga ang mga sanga miabot sa tabok sa Patayng Dagat hangtod sa Jazer. Apan karon gihurot ug panguha sa tiglaglag ang imong mga bunga. 33Mahanaw ang kalipay ug kasadya diha sa mga kaumahan ug mga ubasan sa yuta sa Moab. Wala nay modagayday nga bino sa mga pug-anan. Wala nay magpuga ug ubas nga inubanan sa singgit sa kalipay. Adunay pagsinggit apan dili singgit sa kalipay. 34Ang pagtiyabaw madunggan gikan sa taga-Heshbon hangtod sa Eleale ug sa Jahaz. Madungog usab kini sa Zoar hangtod sa Horonaim ug Eglat Shelishiya. Kay bisan ang sapa sa Nimrim mahubsan. 35Pamatyon ko kadtong mga taga-Moab nga nagahalad sa mga simbahanan diha sa habog nga mga dapit ug ang nagasunog ug insenso sa ilang mga dios. Ako, ang Ginoo, ang nagaingon niini.

36“Busa mag-agulo gayod ako alang sa Moab ug sa mga taga-Kir Hareset, sama sa subo nga tingog sa plawta nga gitukar alang sa patay. Nahanaw na ang bahandi nga ilang naangkon. 37Ang matag-usa magpakita ug pagsubo pinaagi sa pagpaupaw, pagpamalbas, pagsamad-samad sa ilang mga kamot, ug pagbistig sako. 38Maniyabaw ang mga tawo diha sa atop sa ilang kabalayan ug sa mga plasa, kay gilaglag ko ang Moab sama sa pagbuak sa usa ka banga nga wala nay nagtagad. 39Nalaglag na ang Moab! Paminawa ang pagtiyabaw sa iyang mga lumulupyo. Maulawan pag-ayo ang Moab, ug biay-biayon kini ug malisang ang tanang lugar sa palibot niini nga nakakita sa nahitabo.”

40Nagpadayon pa gayod sa pagsulti ang Ginoo, “Tan-awa! Ang kaaway sa Moab daw agila nga mosakdap niini. 41Mailog ang mga lungsod48:41 mga lungsod: o, Keriot. ug ang mga kuta sa Moab. Nianang panahona ang mga sundalo sa Moab bation sa kahadlok nga sama sa babayeng nagbati. 42Malaglag gayod ang Moab tungod kay naghunahuna siya nga labaw siya sa Ginoo. 43Kalisang, bung-aw, ug lit-ag ang nagapaabot sa mga taga-Moab. 44Ang moikyas sa kalisang mahulog sa bung-aw. Ang makagawas sa bung-aw, malit-agan, kay silotan ko gayod ang Moab sa gitakda nga panahon. Ako, ang Ginoo, ang nagaingon niini. 45Ang makalulooy nga nakaikyas gustong manago sa Heshbon. Apan ang Heshbon nga gidumala kanhi ni Haring Sihon nagadilaab. Gilamoy sa kalayo ang mga bukid diin nagtago ang mga taga-Moab nga hilig makig-away. 46Alaot gayod kamo, mga taga-Moab! Malaglag kamong nagasimba sa dios-dios nga si Kemosh, ug pamihagon ang inyong mga kabataan. 47Apan sa ulahing mga adlaw ibalik ko ang maayong kahimtang sa Moab. Ako, ang Ginoo, ang nagaingon niini.” Mao kadto ang mensahe bahin sa Moab.

Slovo na cestu

Jeremjáš 48:1-47

1Proti Moábovi. Takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský: Běda městu Nébo, neboť popléněno bude; zahanbeno a vzato bude Kariataim, zahanbeno bude Misgab a děsiti se bude. 2Nebudeť míti více žádné pochvaly Moáb z Ezebon, obmýšlejí proti němu zlé: Poďte, a vyhlaďme je z národu. I ty, ó Madmen, vypléněno budeš, půjde za tebou meč. 3Hlas žalostný z Choronaim: Ó poplénění a potření veliké. 4Potřín bude Moáb, slyšán bude křik maličkých jeho. 5Proto že na cestě Luchitské ustavičný bude pláč, a že kudyž se chodí k Choronaim, nepřátelé křik hrozný slyšeti budou: 6Utecte, vysvoboďte život svůj, a buďte jako vřes na poušti. 7Nebo proto, že doufáš v statku svém a v pokladích svých, také ty jat budeš; i půjde Chámos do zajetí, kněží jeho, též i knížata jeho. 8Přitáhne zajisté zhoubce na každé město, aniž ho které město znikne; zahyne i údolí, a zahlazena bude rovina, jakž praví Hospodin. 9Dejte brky Moábovi, ať rychle uletí; nebo města jeho v poušť obrácena budou, tak že nebude žádného obyvatele v nich. 10Zlořečený ten, kdož dělá dílo Hospodinovo lstivě, a zlořečený ten, kdož zdržuje meč svůj od krve. 11Mělť jest pokoj Moáb od dětinství svého, a usadil se na kvasnicích svých, aniž býval přelíván z nádoby do nádoby, totiž do zajetí nechodíval; pročež zůstala v něm chuť jeho, a vůně jeho není proměněna. 12Protož aj, dnové jdou, dí Hospodin, že pošli na něj ty, kteříž vpády činí, a zajmou jej, sudy pak jeho vyprázdní, a nádoby jeho roztříští. 13I zahanben bude Moáb od Chámos, jako zahanbeni jsou dům Izraelský od Bethel naděje své. 14Kterakž říkáte: Silní jsme a muži stateční k boji? 15Pohuben bude Moáb a z měst svých vyjde, a nejvýbornější mládenci jeho půjdou k zabití, dí král, jehož jméno Hospodin zástupů. 16Blízkoť jest bída Moábova, aby přišla, a trápení jeho pospíchá velice. 17Litujte ho všickni okolní jeho, a všickni, kteříž víte o jménu jeho, rcete: Jak polámána jest hůl nejpevnější, prut nejozdobnější? 18Sejdi z slávy své, a seď v žíni, ó ty, kterážs se usadila, dcero Dibonská; neboť zhoubce Moábův přitáhne proti tobě, zkazí ohrady tvé. 19Postav se na cestě, a ohlédni se pilně, obyvatelkyně Aroer; vyptej se toho, kdož utíká, a té, kteráž uchází, rci: Co se děje? 20Stydí se Moáb, že jest potřín. Kvělte a křičte, oznamte u Arnon, že hubí Moába. 21Nebo soud přišel na zemi té roviny, na Holon a na Jasa a na Mefat, 22I na Dibon a Nébo, a na Betdiblataim, 23I na Kariataim a na Betgamul, a na Betmeon, 24A na Kariot, a na Bozru i na všecka města země Moábské, daleká i blízká. 25Odťat bude roh Moábův, a rámě jeho zlámáno bude, dí Hospodin. 26Opojte jej, poněvadž se proti Hospodinu zpínal, až by se válel Moáb v vývratku svém, a byl za smích i on také. 27Nebo zdali v posměchu nebyl u tebe Izrael? Zdali mezi zloději zastižen jest, že jakž jen promluvíš o něm, poskakuješ? 28Zanechte měst, a přebývejte v skále, ó obyvatelé Moábští, a buďte podobni holubici hnízdící se daleko v rozsedlinách. 29Slýchaliť jsme o pýše Moábově, že velmi pyšný jest, o vysokomyslnosti jeho a pýše jeho, i o nadutosti jeho, a povyšování se srdce jeho. 30Známť já, dí Hospodin, vzteklost jeho, ale špatnáť jest ona k tomu; lži jeho nedovedouť toho. 31Protož nad Moábskými kvílím, a nade vším Moábem křičím, pro obyvatele Kircheres úpí srdce. 32Více než plakáno bylo Jazerských, plači tebe, ó vinný kmene Sibma. Rozvodové tvoji dostanouť se za moře, až k moři Jazerskému dosáhnou; na letní ovoce tvé a na vinobraní tvé zhoubce připadne. 33I přestane veselé a plésání nad polem úrodným v zemi Moábské, a vínu z presu přítrž učiním; nebudou ho tlačívati s prokřikováním. Prokřikování nebudeť prokřikováním. 34Více křičeti budou než Ezebonští, až do Eleale, až do Jasa vydávati budou hlas svůj, od Ségor až do Choronaim jako jalovice tříletá; nebo také i vody Nimrim vymizejí. 35A tak učiním, dí Hospodin, přítrž Moábovi, obětujícímu na výsosti a kadícímu bohům jeho. 36Protož srdce mé nad Moábem jako píšťalky zníti bude, srdce mé i nad obyvateli Kircheres jako píšťalky zníti bude, proto že i zboží nashromážděná se v nic obrátí. 37Nebo na každé hlavě bude lysina, a každá brada oholena, na všech rukou řezání, a na bedrách žíně. 38Na všech střechách Moábových i po ulicích jeho všudy jen kvílení; nebo rozrazím Moába jako nádobu neužitečnou, dí Hospodin. 39Kvíliti budou: Jakť jest potřín, jak se obrátil zpět Moáb s hanbou! A jest Moáb v posměchu a k předěšení všechněm, kteříž jsou vůkol něho. 40Nebo takto praví Hospodin: Aj, jako orlice přiletí a roztáhne křídla svá na Moába. 41Vzato bude Kariot, i pevnosti pobrány budou, a bude srdce silných Moábských v ten den podobné srdci ženy svírající se. 42I vyhlazen bude Moáb z lidu, proto že se proti Hospodinu zpínal. 43Strach a jáma a osídlo nad tebou, ó obyvateli Moábský, praví Hospodin. 44Kdo uteče před strachem, vpadne do jámy, a kdo vyleze z jámy, osídlem lapen bude; nebo uvedu na něj, totiž na Moába, rok navštívení jejich, dí Hospodin. 45Stávaliť jsou v stínu Ezebon ti, kteříž utíkávali před násilím, ale oheň vyjde z Ezebon, a plamen z prostřed Seon, a zžíře kout Moábův a vrch hlavy těch, kteříž jen bouří. 46Běda tobě, Moábe, zahyneť lid Chámosův; nebo pobráni budou synové tvoji do zajetí, i dcery tvé do zajetí. 47A však zase přivedu zajaté Moábské v posledních dnech, dí Hospodin. Až potud soud o Moábovi.