Ang Pulong Sa Dios

2 Corinto 7:1-16

1Mga hinigugma, tungod niini nga mga saad sa Dios kanato, biyaan na nato ang tanang nakapahugaw sa atong tibuok nga kinabuhi,7:1 atong tibuok nga kinabuhi: sa literal, lawas ug espiritu. ug tinguhaon nato nga mahimong hinlo ang atong kinabuhi nga may pagtahod sa Dios.

Ang Kalipay ni Pablo

2Kon mahimo, hatagi kami ninyog luna sa inyong kasingkasing. Wala kami magbuhat ug daotan kang bisan kinsa kaninyo. Wala usab kami mangdaot o mamintaha kaninyo. 3Wala ako mosulti niini sa paghukom kaninyo. Kay sama sa akong giingon kaniadto, gihigugma gayod namo kamo ug bisan unsay mahitabo, buhi man o patay, mag-inunongay gayod kita. 4Dako ang akong pagsalig kaninyo ug gipasigarbo ko gayod kamo. Bisan daghan nga kalisod ang among nasinatian, hilabihan ang akong kalipay sa dihang nakadungog ako mahitungod kaninyo. 5Kay bisan sa pag-abot namo sa Macedonia, wala gayoy pahulay ang among lawas tungod kay bisan asa nagaantos kami. Giaway kami sa mga nagbatok kanamo, ug nabalaka usab kami tungod sa kahimtang sa mga tumutuo. 6Apan ang Dios nga nagadasig sa mga masulob-on mao ang nagdasig kanamo pinaagi sa pag-abot ni Tito. 7Dili lang ang iyang pag-abot ang nakahatag ug kadasig kanamo, kondili ang iya usab nga gisugilon nga gidasig ninyo siya. Gisuginlan niya kami nga gimingaw kamo kanako ug naguol kamo sa nahitabo, ug gilabanan ninyo ako. Busa malipayon gayod ako karon.

8Bisan ug nakapasubo kadtong akong sulat kaninyo, wala ako nagbasol nga gisulat ko kadto. Sa sinugdan, tinuod nga nagbasol ako kay nakita ko nga nasubo kamo, bisan sa makadiyot lang. 9Apan karon malipayon ako, dili tungod kay nasubo kamo, kondili tungod kay mao kadto ang nahimong hinungdan nga naghinulsol kamo. Kay gipasubo kamo sumala sa kabubut-on sa Dios, busa wala maghatag ug kadaot kaninyo kadtong among gisulat. 10Kay ang kasub-anan nga sumala sa kabubut-on sa Dios nagahatod sa tawo ngadto sa paghinulsol ug kana nagaresulta sa kaluwasan—ug kini dili angay pagabasolan. Apan ang kasubo sa mga tawo nga wala moila sa Dios nagadala kanila ngadto sa kamatayon. 11Tan-awa ninyo ang resulta niadtong kasubo nga miabot kaninyo sumala sa kabubut-on sa Dios. Nahimo kamong desidido sa pagpakita kanamo nga hinlo kamo gikan niadtong sala nga akong giingon kaninyo. Nasuko gayod kamo sa nakabuhat niadto nga sala, ug nahadlok kamo kon unsa ang mahimong sangpotanan niadto. Gusto gayod ninyo nga mobalik pag-usab ang atong daan nga relasyon. Gisilotan pa gayod ninyo ang nakahimo niadto. Ug sa tanang butang gipakita ninyo nga kamo wala gayoy tulubagon niadto nga sala.

12Busa kadtong akong sulat dili lang alang sa nakabuhat ug daotan o sa gibuhatan ug daotan, kondili labi na gayod alang kaninyong tanan aron sa atubangan sa Dios mapadayag gayod ninyo ang inyong pagkamatinud-anon kanamo. 13Ug pinaagi niini nadasig kami.

Ug dili kay kana lang, nadugangan pa gayod ang among kadasig sa dihang nakita namo nga nalipay si Tito, kay wala na siyay kabalaka mahitungod kaninyo. 14Gidayeg ko kamo ngadto kang Tito sa dihang nagsultihanay kami bahin kaninyo. Ug wala ako maulawi kay namatud-an niya nga tinuod ang among gisugilon kaniya. 15Ug kada mahinumdoman ni Tito nga nagsunod kamong tanan sa iyang gisulti ug dako ang inyong pagtahod kaniya, nagadugang pa gayod ang iyang paghigugma kaninyo. 16Ug malipayon usab ako kay masaligan ko gayod kamo.

Slovo na cestu

2. Korintským 7:1-16

1Mějme na paměti, milí přátelé, že tyto sliby platí právě nám. Zřekněme se proto všeho, co špiní tělo nebo duši. Berme vážně Boží slova a usilujeme o to, abychom se Bohu líbili.

2Nikomu z vás jsem neukřivdil, nikdo o nic nepřišel mým přičiněním. Proč by měly být na vaší straně ještě nějaké výhrady? 3Nechápejte to, prosím vás, jako výčitku, skutečně vás mám rád a na tom se v životě ani ve smrti nic nezmění. 4Mám k vám naprostou důvěru a jsem na vás hrdý; myšlenky na vás mě povzbuzují, takže přes všechny trampoty se mám pořád z čeho radovat.

Blahodárný zármutek

5Ani příchod do Makedonie mi nepřinesl úlevu: okolo samý nepřítel, uvnitř neklid a nejistota. 6Ale Bůh se ujímá těch, kdo se octli na dně. Když bylo nejhůř, vrátil se Titus a vlil do mne novou sílu 7– nejen svou přítomností, ale hlavně zprávami, které mi od vás přinesl. Vyprávěl mi o vaší lítosti a jak se těšíte na můj příchod a že jste připraveni postavit se plně za mne. To mě nejen docela uklidnilo, ale přímo zaplavilo radostí.

8I když jste mým dopisem byli dotčeni, jsem nakonec přece jen rád, že jsem ho napsal. 9Nejdřív jsem toho skoro litoval, ale teď vidím, že jsem udělal dobře, protože jste přece jen změnili stanovisko. 10Bůh užil bolesti jako léku k vaší nápravě, takže jsem vám nijak neublížil. Lítost způsobená Bohem vede člověka ke změně postoje a tím i k záchraně, taková lítost je žádoucí. Na druhé straně nespokojenost bez Boha člověka jen ubíjí.

11Podívejte se, jak vám tahle hořká pilulka prospěla! Pryč je lhostejnost ke hříchu. Konečně jste se ho ulekli a zošklivili si hoa horlivě spěcháte omluvit se a viníka potrestat. Udělali jste pro nápravu všechno, co jste mohli. 12Když jsem tento dopis psal, nešlo mi však ani tolik o viníka či postiženého, jako jsem se chtěl přesvědčit, zda vám na mně ještě záleží. Díky Bohu, nezklamal jsem se.

13Ještě víc mě však potěšilo, jakou radost z vás měl Titus. 14Ze vší chvály, kterou ode mne na vás slyšel, nemusel jsem nic brát zpátky. Vždycky jsem mluvil jen pravdu, i Titus se teď mohl přesvědčit, že jsem nepřeháněl. 15Po tom, s jakou starostlivostí jste ho přijali a jak ochotně jste se zařídili podle mých pokynů, i on si vás oblíbil. 16Jsem šťastný, že je mezi námi zase všechno jako dřív a že vám mohu i nadále plně důvěřovat.