Skutky apoštolské 28:17-31

Tři dny po příchodu do Říma si Pavel k sobě pozval tamní významné židy. Když přišli, řekl jim: „Bratři, nijak jsem se neprovinil proti našemu národu, ani proti našim tradicím. Přesto jsem byl v Jeruzalémě uvězněn a předán Římanům. Ti mě vyslýchali a byli by mě propustili, protože jsem neudělal nic, zač bych zasluhoval smrt. Jeruzalémští židé však proti mně byli zaujatí, a tak jsem nakonec nucen odvolat se k císaři. Nehodlám tu však žalovat na svůj národ. Proto jsem si přál setkat se s vámi a vysvětlit vám to. Pro naši společnou víru v Mesiáše mám tato pouta!“ Odpověděli mu: „My jsme o tobě z Judska nedostali žádnou zprávu nebo žalobu, ani písemně, ani ústně. Chtěli bychom však slyšet tvoje názory. Víme totiž, že vaše sekta se všude setkává s odporem.“

Dohodli se tedy na dalším setkání a pak se jich u něho sešlo mnohem více. Pavel jim celý den vykládal o tom, že Boží království přišlo mezi lidi v osobě Ježíše Krista. Snažil se je o tom přesvědčit důkazy a předpověďmi ze Starého zákona. Některé získal, jiní však odmítali uvěřit. Odcházeli takto rozdvojeni a Pavel těm zatvrzelým řekl: „Přesně tak to Duch svatý předpověděl vašim předkům ústy proroka Izajáše:

‚Jdi k tomu lidu a řekni mu:
    Budete naslouchat a naslouchat,
a přece neporozumíte.
    Budete se dívat a dívat,
ale nic neuvidíte.
    Máte totiž otupělé srdce,
zacpané uši a zavřené oči,
    aby se vám snad nestalo,
že byste viděli, slyšeli a srdcem pochopili;
    to byste se totiž ke mně obrátili a já bych vás uzdravil.‘ “

„Proto se nedivte,“ dodal Pavel, „že zprávu o Boží záchraně hlásáme pohanům. Ti ji dychtivě přijímají.“

Celé dva roky byl Pavel ve svém soukromém římském vězení a směl přijímat všechny návštěvy. A tak svobodně a bez překážek hlásal Boží království a učil o Pánu Ježíši Kristu.

Read More of Skutky apoštolské 28