Pád Babylóna: Boží nepřátelé odsouzeni
1Potom jsem spatřil jiného anděla sestupovat s nebe. Byla mu dána velká moc a jeho sláva ozářila celou zemi. 2Zvolal silným hlasem:
„Padl, padl veliký Babylón
a jeho rozvaliny budou obydleny všelijakými démony a odpornými ptáky.
3Jeho nízké vášně posedly všechny národy a jejich vládce,
takže se nezastavili před ničím.
Obchodníci bohatli z jeho rozmařilého života.“
4Pak jsem slyšel z nebe jiný hlas:
„Utečte z toho města, moji věrní,
neúčastněte se jeho hříchů,
abyste s ním nepropadli trestu.
5Jeho hříchy se nakupily až k nebi
a Bůh se chystá soudit jeho zločiny.
6Odplaťte mu po zásluze za jeho ohavné činy!
Do číše, ve které míchal svoje ďábelské nápoje, mu nalejte dvakrát tolik.
7Slávu a hýření teď zaplatí trýzní a žalem.
Namlouval si: Mám královskou moc a houf nápadníků,
nikdy nebudu nosit smutek jako opuštěná vdova.
8Proto se teď na něj v jediném dni nahrne pohroma za pohromou, smrt, pláč, hlad a oheň.
Tak rozhodl mocný Pán Bůh.“
9Mocipáni, kteří s ním smilnili a hýřili, nad ním budou plakat a naříkat, až uvidí dým hořícího města. 10Plni hrůzy se mu neodváží jít na pomoc a budou jen z povzdálí skučet:
„Škoda, škoda tě,
veliký a mocný Babylóne!
Co se to s tebou najednou stalo?“
11-12I bohatí obchodníci budou toho města velice želet, protože přijde nazmar jejich zboží, sklady zlata a stříbra, drahých kamenů a perel, nejjemnějšího plátna, purpuru, hedvábí a šarlatu, vonných dřev a uměleckých předmětů ze slonoviny, vzácných dřev, mědi, oceli a mramoru. 13Komu teď nabídnou skořici a jiná koření, voňavky, masti, kadidlo, víno a olej, mouku a obilí, dobytek a koně, vozy, ano i těla a duše lidí? 14Všechno bohatství, které to město tak dychtivě shromažďovalo, přišlo vniveč, po všem jeho lesku a nádheře není už památky. 15Ti, kteří s ním obchodovali a bohatli z něho, tu stojí opodál, děsí se té zkázy 16a bědují:
„Škoda tě, veliké město,
škoda tě milovníku jemných látek,
purpuru a šarlatu,
zlata, drahokamů a perel.
V jedné hodině vzalo za své takové bohatství!“
17Ani loďaři, kapitáni lodí, námořníci a kdokoliv se zabývá mořeplavbou se neodváží přispět tomu městu na pomoc. 18-19Budou jen lamentovat a truchlit: „Tobě už se žádné město nikdy nevyrovná! Škoda tě, škoda, jak jen z tvého blahobytu těžila námořní doprava. A v jedné hodině je všechno v troskách!“
20Avšak raduj se, nebe, i ty, věrná církvi, protože se vás Bůh zastal. Dal tomu městu zakusit tvrdost soudů, které ono vynášelo nad vámi.
21Jeden silný anděl pak zdvihl obrovský kámen a vhodil ho do moře se slovy:
„Veliké město Babylón zmizí navždy jako kámen v hlubinách.
22Nikdy už v něm nezazní hudba ani zpěv.
Nikdy se už v něm neusadí žádný řemeslník,
nikdy už v něm nezazní lomození strojů.
23Ztemní a žádné okno už se v něm nerozsvítí.
Nikdy se už v něm neozve svatební veselí.
Jeho obchodníci ovládali celý svět a jeho opojné nápoje mámily celé národy.
24Jeho ulice jsou skropeny krví proroků a mučedníků pro víru a všech ostatních obětí.“
Lament Over Fallen Babylon
1After this I saw another angel coming down from heaven. He had great authority, and the earth was illuminated by his splendor. 2With a mighty voice he shouted:
“ ‘Fallen! Fallen is Babylon the Great!’18:2 Isaiah 21:9
She has become a dwelling for demons
and a haunt for every impure spirit,
a haunt for every unclean bird,
a haunt for every unclean and detestable animal.
3For all the nations have drunk
the maddening wine of her adulteries.
The kings of the earth committed adultery with her,
and the merchants of the earth grew rich from her excessive luxuries.”
Warning to Escape Babylon’s Judgment
4Then I heard another voice from heaven say:
“ ‘Come out of her, my people,’18:4 Jer. 51:45
so that you will not share in her sins,
so that you will not receive any of her plagues;
5for her sins are piled up to heaven,
and God has remembered her crimes.
6Give back to her as she has given;
pay her back double for what she has done.
Pour her a double portion from her own cup.
7Give her as much torment and grief
as the glory and luxury she gave herself.
In her heart she boasts,
‘I sit enthroned as queen.
I am not a widow;18:7 See Isaiah 47:7,8.
I will never mourn.’
8Therefore in one day her plagues will overtake her:
death, mourning and famine.
She will be consumed by fire,
for mighty is the Lord God who judges her.
Threefold Woe Over Babylon’s Fall
9“When the kings of the earth who committed adultery with her and shared her luxury see the smoke of her burning, they will weep and mourn over her. 10Terrified at her torment, they will stand far off and cry:
“ ‘Woe! Woe to you, great city,
you mighty city of Babylon!
In one hour your doom has come!’
11“The merchants of the earth will weep and mourn over her because no one buys their cargoes anymore— 12cargoes of gold, silver, precious stones and pearls; fine linen, purple, silk and scarlet cloth; every sort of citron wood, and articles of every kind made of ivory, costly wood, bronze, iron and marble; 13cargoes of cinnamon and spice, of incense, myrrh and frankincense, of wine and olive oil, of fine flour and wheat; cattle and sheep; horses and carriages; and human beings sold as slaves.
14“They will say, ‘The fruit you longed for is gone from you. All your luxury and splendor have vanished, never to be recovered.’ 15The merchants who sold these things and gained their wealth from her will stand far off, terrified at her torment. They will weep and mourn 16and cry out:
“ ‘Woe! Woe to you, great city,
dressed in fine linen, purple and scarlet,
and glittering with gold, precious stones and pearls!
17In one hour such great wealth has been brought to ruin!’
“Every sea captain, and all who travel by ship, the sailors, and all who earn their living from the sea, will stand far off. 18When they see the smoke of her burning, they will exclaim, ‘Was there ever a city like this great city?’ 19They will throw dust on their heads, and with weeping and mourning cry out:
“ ‘Woe! Woe to you, great city,
where all who had ships on the sea
became rich through her wealth!
In one hour she has been brought to ruin!’
20“Rejoice over her, you heavens!
Rejoice, you people of God!
Rejoice, apostles and prophets!
For God has judged her
with the judgment she imposed on you.”
The Finality of Babylon’s Doom
21Then a mighty angel picked up a boulder the size of a large millstone and threw it into the sea, and said:
“With such violence
the great city of Babylon will be thrown down,
never to be found again.
22The music of harpists and musicians, pipers and trumpeters,
will never be heard in you again.
No worker of any trade
will ever be found in you again.
The sound of a millstone
will never be heard in you again.
23The light of a lamp
will never shine in you again.
The voice of bridegroom and bride
will never be heard in you again.
Your merchants were the world’s important people.
By your magic spell all the nations were led astray.
24In her was found the blood of prophets and of God’s holy people,
of all who have been slaughtered on the earth.”
