Slovo na cestu

Zjevení 17:1-18

Nevěstka a šarlatová šelma: Poslední spiknutí proti Kristu a jeho lidu

1Jeden ze sedmi andělů, kteří vylili sedm číší hněvu, vyzval: „Pojď, ukáži ti soud nad tou nevěstkou, která vládne nad mnohými vodami, 2se kterou se spouštěli vládcové země a obyvatelé se opíjeli vínem její nemravnosti.“ 3Anděl mě přenesl v duchu na poušť a tam jsem uviděl tu ženu. 4Seděla na šarlatově zbarvené šelmě se sedmi hlavami, desíti rohy a mající mnoho jmen, jimiž se rouhala proti Bohu. Žena sama byla oděna jako královna do purpuru a šarlatu, nazdobena šperky ze zlata, drahokamů a perel. Pozvedala bujně zlatou číši plnou neřesti. 5Na čele měla napsáno jinotajné jméno

„Velké město Babylón –

matka modloslužebnic

a všech ohavností země“.

6S úžasem a hrůzou jsem poznal, že je opilá krví věřících a mučedníků pro Ježíše. 7Anděl mi řekl: „Proč se hrozíš? Odhalím ti tajemství té ženy i toho zvířete, sedmihlavého a desetirohého, které ji nese.

8Ta šelma už řádila, byla přemožena, ale ještě jednou smí vyjít ven z propasti, aby ukázala svou sílu, dříve než zahyne navždy. Obyvatelé země, jejichž jména nejsou zapsána v Knize života, užasnou, až uvidí tu šelmu, která byla, není a zase nakrátko bude. 9Moudrý, snaž se pochopit: Sedm hlav je sedm pahorků, na nichž ta žena trůní. 10Znamenají však také sedm králů. Pět z nich již padlo, šestý právě kraluje, sedmý král má teprve přijít, avšak jeho vláda potrvá jen krátce. 11Šelma sama je osmý panovník, který již vládl a jde s jistotou do záhuby.

12Deset rohů je deset králů, kteří se ještě neujali vlády. Ti převezmou moc na krátký čas spolu se šelmou. 13Vytvoří navzájem i s ní mocné spojenectví 14a vytáhnou do boje proti Beránkovi. Beránek však nad nimi zvítězí, protože on je Pán pánů a Král králů. Jeho povolaní, vyvolení a věrní jsou mu po boku.“

15Dále mi anděl řekl: „Vody, na kterých trůní ta nevěstka, to jsou davy lidí, rasy, národy a kmeny. 16Šelma a těch deset králů se však nakonec obrátí i proti samé nevěstce. Strhají s ní šaty, budou jíst její maso a spálí ji. Stanou se tak nástrojem Božího hněvu. 17To jim Bůh vnukl, aby se spřáhli a s nevěstkou spojili, dokud se neuskuteční Boží záměry. 18A ta žena, to je velkoměsto, v němž se soustřeďuje světovláda.“