Slovo na cestu

Titovi 1

Za pravdivým evangeliem musí stát věrohodní lidé

1Milý Tite, můj duchovní synu, jsem poslán hlásat víru těm, které si Bůh vyvolil, učit je poznávat Boží pravdy, které proměňují život. Kdo je přijme, získá nehynoucí život, slíbený od Boha již před dávnými věky. Nyní Bůh svůj slib Kristovým prostřednictvím potvrdil a po celém světě rozhlašuje zprávu o věčném životě. Z jeho příkazu jsem i já byl pověřen účastí na tomto díle.

Přeji ti, můj synu, aby tě Bůh Otec i Ježíš Kristus, náš Zachránce, obdařil svým pokojem a milostí.

Nechal jsem tě na Krétě, abys tam uvedl do pořádku, co jsem já už nestihl, a abys podle mých pokynů ustanovil v každém městě starší. Připomínám: musí to být muži bezvadné pověsti, jen jednou ženatí, též jejich děti musí být oddány Ježíši Kristu, své rodiče musí mít v úctě a nepohoršovat svou nezvedeností. Církevní představený je přece Boží správce, a proto musí být mužem bezúhonným: ani domýšlivec, ani vztekloun, ani pijan, ani rváč, ani ziskuchtivý. Musí být pohostinný, dobrosrdečný, rozvážný, nestranný, zbožný a zdrženlivý. Jeho život musí být v dokonalém souladu s vírou, kterou hlásá, aby měl právo nabádat k zdravému učení a umlčovat odpůrce.

Falešní křesťané znevažují Kristovo učení

10 Je totiž spousta těch, kteří tvrdohlavě překrucují pravdu, hlavně mezi bývalými židy. 11 Těm je třeba zavřít ústa. Do mnoha rodin vnesli zmatek, a to jen proto, aby mohli lovit v kalných vodách. 12 Konečně sám jeden z nich, považovaný dokonce za proroka, charakterizoval své krajany takto: „Kréťané jsou lháři, dobytek a břicha lenivá.“ 13 Opravdu výstižné! Buď na ně co nejpřísnější, aby konečně dostali rozum a přišli ke správné víře. 14 Vždyť ty židovské báje a vymyšlené předpisy zatemňují pravdu.

15 Kdo má čisté srdce, tomu se všechno jeví dobré a čisté. Ale kdo je uvnitř zlý a bezbožný, nachází totéž i kolem sebe, protože se na svět dívá brýlemi svého vlastního špinavého nitra. 16 Takové osoby prohlašují, že znají Boha, ale způsob jejich jednání je usvědčuje ze lži. Jsou protivní, zpupní a neschopní dobrého skutku.

O Livro

Tito 1

1Esta carta é escrita por Paulo, servo de Deus e apóstolo de Jesus Cristo para trazer à fé aqueles que Deus escolheu, e para lhes dar a conhecer a verdade, que os conduz a uma vida conforme a vontade de Deus, e que faz nascer a esperança da vida eterna, a qual Deus, que não mente, prometeu desde os tempos de origem de tudo. E agora, no seu tempo próprio, essas boas novas foram dadas a conhecer através da pregação que me foi confiada por ordem de Deus nosso Salvador.

Esta carta é dirigida a Tito, que é para mim um verdadeiro filho espiritual, pois que lhe comuniquei a fé que nos é comum. A Tito desejo então que lhe sejam concedidas graça, misericórdia e paz da parte de Deus Pai e da do Senhor Jesus Cristo nosso Salvador.

A tarefa de Tito em Creta

Quando te deixei em Creta foi para que pusesses em ordem as questões que ficaram em suspenso, e que em cada localidade estabelecesses pastores, segundo as instruções que te tinha dado. Devem ser escolhidos homens irrepreensíveis, casados com uma só mulher, que os seus filhos sejam crentes e não tenham fama de dissolutos, nem de desobedientes. Convém, com efeito, que o pastor seja sem mancha, visto que é um responsável da casa de Deus. Não deve ser altivo, nem irritar­se facilmente; não deve ser dado a bebidas alcoólicas, nem meter­se em disputas violentas ou entregar­se à ganância e a especulações desonestas. Deve antes ser dado à hospitalidade, zeloso por tudo o que é bom. Deve ser equilibrado e justo, sabendo dominar os seus sentidos, e ter uma vida submetida à vontade de Deus. Que se mantenha firmemente apegado à palavra de Deus, tal como foi ensinado, para que se torne capaz de encorajar os outros pelo ensino da recta doutrina, e ao mesmo tempo convencer os que se opõem.

10 Porque há muitas pessoas rebeldes contra a verdadeira doutrina, gente que fala muito e consegue enganar as pessoas. Desse número fazem parte em especial os da circuncisão. 11 É preciso fazer calar essas pessoas, pois já perturbaram famílias inteiras, ensinando o erro, e isto levadas por um desonesto interesse por dinheiro. 12 Um deles, seu próprio profeta, disse: “Os cretenses foram sempre mentirosos; são como animais indolentes, vivendo só para encher a barriga”. 13 E isto é bem verdade. Portanto avisa severamente os crentes para que se mantenham sãos nas coisas da fé. 14 E que não dêem ouvidos às tradições fantasiosas judaicas, nem a exigências de homens que se desviam da verdade. 15 Uma pessoa cujo coração é puro tem todas as coisas por puras; mas para os corruptos e incrédulos, tudo é impuro, devido à impureza que têm nas mentes e na consciência 16 Dizem conhecer Deus, mas renegam­no pelas obras que praticam. São criaturas detestáveis e desobedientes, que por isso mesmo se tornam incapazes de fazer seja o que for de bom.