Štěpánova řeč před veleradou
1Předsedající kněz ho vyzval: „Můžeš popřít tuto obžalobu?“ (Před židovskou veleradou měl obžalovaný právo obhajoby 2a Štěpán toho využil. Chtěl dokázat, jak zvěst o Ježíši zřetelně navazuje na Boží činy v izraelských dějinách.) „Bratři a otcové,“ oslovil je, „sám jediný Bůh se kdysi zjevil našemu předku Abrahamovi, který pocházel z Mezopotámie a později bydlil v Cháranu. 3Dal mu příkaz: ‚Vystěhuj se z rodné země a od svého kmene a putuj do země, kterou ti určím.‘ 4Nejprve se tedy Abraham přestěhoval z Chaldeje do Cháranu a po smrti svého otce až do této naší vlasti. Ačkoliv měl Boží slib, že té zemi bude vládnout on i jeho potomci, 5nepatřil mu zde ani kousek, na který by se mohl postavit, a dokonce ani neměl dědice. 6Další Boží předpověď Abrahamovi byla ještě podivnější: ‚Tvoji potomci se odtud vystěhují do cizí země a tam budou otročit čtyři sta let ve špatných podmínkách. 7Ten národ otrokářů však potrestám, tvoje potomky vysvobodím a budou mě vzývat v této zemi.‘
8Viditelným znakem smlouvy Boha s člověkem se stala obřízka. A tak, když se Abrahamovi narodil syn Izák, obřezal ho. Posloupnost této smlouvy šla dále přes Izákova syna Jákoba na jeho dvanáct synů, našich patriarchů. 9Jeden z nich, Josef, se stal terčem nenávisti bratrů a oni ho prodali jako otroka do Egypta. 10Bůh však Josefa neopustil a nakonec ho vysvobodil ze všech těžkostí. Vybavil ho neobyčejnou prozíravostí a naklonil mu i samotného egyptského faraóna. Ten ho pak jmenoval svým ministrem a pobočníkem. 11Potom celý Egypt i Palestinu zachvátil hladomor a naši praotcové prožívali těžké chvíle, když jim došly zásoby potravin.
12Jákob se doslechl, že v Egyptě se ještě prodává obilí, a poslal tam syny. 13Při druhém nákupu se dal Josef svým bratrům poznat a představil je faraónovi. 14Pak Josef poslal pro otce Jákoba a přestěhoval celou rodinu, celkem sedmdesát pět lidí, do Egypta. 15Usadili se tam a Jákob i naši patriarchové zůstali v Egyptě do smrti. 16Pochováni však byli v Palestině do hrobky v Šekemu, na malém pozemku, který si Abraham kdysi koupil od místních obyvatel. 17A tak se splnilo, o čem Bůh mluvil Abrahamovi. Zpočátku se našemu lidu dařilo v Egyptě dobře a jeho počet rostl. 18Ale přišla jiná dynastie faraónů a na Josefovy zásluhy se zapomnělo. 19Naše předky zotročili, a protože si nepřáli, aby se rozmáhali, přikázali házet narozené hochy do řeky.
20Tehdy se narodil Mojžíš. Bylo to krásné dítě a rodiče ho tři měsíce skrývali doma. 21Když už nemohli chlapce dále utajit, položili ho v košíku do rákosí. Našla ho faraónova dcera a dala jej vychovat, jako by to byl její syn. 22Tak se Mojžíšovi dostalo nejlepšího egyptského vzdělání a vyrostl z něho výmluvný a schopný muž. 23Když mu bylo čtyřicet, napadlo ho, aby navštívil svůj lid. 24Přitom uviděl, jak Egypťan nespravedlivě trápí Žida, a tak toho otrokáře zabil. 25Už tehdy totiž tušil, že mu Bůh ukládá, aby svůj lid osvobodil z otroctví. Nenašel však u Izraelců pochopení.
26Příštího dne se snažil usmířit dva Židy, kteří se hádali, 27ale ten, který nebyl v právu, Mojžíše odbyl: ‚Kdo tě ustanovil za našeho vládce a soudce? 28To mě chceš zabít jako včera toho Egypťana?‘ 29Mojžíš se polekal a uprchl z Egypta do Midjánské země. Oženil se tam a měl dva syny. 30Po čtyřiceti letech tohoto vyhnanství se Mojžíšovi zjevil Boží anděl v hořícím keři na Sínajské poušti. 31Když se chtěl Mojžíš zblízka podívat na ten neobvyklý úkaz, uslyšel Boží hlas: 32‚Já jsem Bůh tvých otců Abrahama, Izáka a Jákoba.‘ Mojžíš se vyděsil a zakryl si tvář, aby nic neviděl. 33Ale Bůh mluvil dál: ‚Zuj si opánky, vždyť stojíš na svatém místě! 34Viděl jsem trápení svého lidu v Egyptě, slyšel jsem jejich vzdechy a jdu, abych je vysvobodil. Seber se a pojď, mám pro tebe v Egyptě úkol!‘
35-36A tak prostřednictvím tohoto vidění poslal Bůh Mojžíše Izraelcům za vůdce a vysvoboditele, přestože ho před čtyřiceti lety nechtěli uznat. A on je vysvobodil, činil před jejich očima mnoho zázračných věcí už v Egyptě, pak při přechodu Rudého moře a během čtyřicetiletého putování pouštěmi.
37Vzpomeňte si, že právě Mojžíš řekl Izraelcům: ‚Pán Bůh vám pošle proroka z vašeho národa, Vysvoboditele, tak jako k vám poslal mne; toho poslouchejte.‘ 38Mojžíš byl zprostředkovatelem mezi našimi otci a Bohem, který mu na hoře Sínaji svěřil slova života, aby nám je předal. 39Přesto ho naši otcové neposlouchali, ale bouřili se proti němu a pořád vzpomínali jen na Egypt.
40Když se Mojžíš ze Sínaje dlouho nevracel, řekli jeho bratru Áronovi: ‚Nevíme, co se stalo s Mojžíšem, který nás vyvedl z Egypta. Udělej nám bohy, aby nás chránili na další cestě.‘ 41A tak zhotovili sochu býčka, obětovali té modle a radovali se, jak si to dobře zařídili. 42Bůh se od nich odvrátil a dopustil, že propadli ještě horšímu modlářství. Uctívali i hvězdné mocnosti, jak o tom mluví Bůh v knize proroka Ámose:
‚Vy, že jste mi věrně sloužili
a obětovali po čtyřicet let na poušti, národe izraelský?
43Naopak, nosili jste s sebou svatyni Moleka
a symbol planety Saturna,
modly, které jste si sami udělali
a pak jste se jim klaněli.
Proto půjdete do vyhnanství až za Babylón.‘
44Bůh však nařídil Mojžíšovi, aby vybudoval Stan Smlouvy, přesnou svatyni, a dal mu pokyn, jak má vypadat. 45Tento stan přenášeli naši otcové při svém kočování pouští a pod Jozuovým vedením ho vnesli až do zaslíbené země. Ta byla tehdy domovem pohanů, ale Bůh je vytlačil, aby našim otcům udělal místo. Stan Smlouvy sloužil až do dnů krále Davida, kterého Bůh miloval. 46Ten velice stál o to, aby mohl Jákobovu Bohu vystavět chrám, 47ale uskutečnit to směl až jeho syn Šalomoun. 48Ovšem Nejvyšší nebydlí v chrámech, které postavili lidé. U proroka Izajáše Pán říká:
49‚Vesmír je můj trůn
a země koberec pod mýma nohama.
Jaký mi chcete postavit dům
a kam mě chcete vtěsnat?
50Což jsem všechno nestvořil?‘
51A tak se to zase opakuje. Jste právě tak tvrdošíjní jako vaši otcové, zacpáváte si uši, zavíráte srdce a stavíte se proti svatému Duchu. 52Byl nějaký prorok, aby ho vaši předkové nepronásledovali? Zabíjeli ty, kteří předpovídali příchod Spravedlivého, a vy jste se ho teď úplně zřekli a zavraždili jste ho! 53Dostali jste zákon přímo od Boha, ale stejně se jím neřídíte.“
První z mnoha mučedníků: Štěpán ukamenován
54Tato slova působila jako píchnutí do vosího hnízda. 55Ale Štěpán byl v té chvíli uchvácen Boží slávou, kterou mu dal svatý Duch zahlédnout. Díval se vzhůru 56a volal: „Vidím otevřené nebe a Ježíše Krista, jak stojí po Boží pravici!“ 57Tu přehlušili Štěpána křikem a zacpávali si uši, aby už nic neslyšeli. Vrhli se na něj, 58odvlekli ho za hradby města a tam ho ukamenovali. Ti, kdo házeli na Štěpána kameny, odložili své pláště k nohám mladého farizeje Saula, který souhlasil se Štěpánovou smrtí. 59Štěpán nejprve stál, vzýval Boha a modlil se: „Pane Ježíši, přijmi mého ducha!“ 60Pak sražen na kolena se ještě modlil: „Pane, nepočítej jim to za vinu!“ a zemřel.
司提凡的申辯
1大祭司問：「這是真的嗎？」 2司提凡說：「各位父老兄弟，請聽我說！我們的祖先亞伯拉罕還未遷到哈蘭之前，住在美索不達米亞，榮耀的上帝向他顯現，說， 3『你要離開家鄉和親族，到我要指示你的地方去。』 4亞伯拉罕就離開迦勒底人的地方，在哈蘭住了下來。他父親過世以後，上帝又領他到你們現在居住的這個地方。 5當時在這片土地上，上帝沒有給他任何產業，他甚至連立足之地也沒有。但上帝應許要把這片土地賜給他和他的後裔作產業，儘管那時候亞伯拉罕還沒有兒子。 6上帝又說，『你的子孫必流落異鄉，受奴役、被虐待四百年。 7但我必懲罰奴役他們的國家，之後你的子孫要離開那裡，在這片土地上事奉我。』 8上帝又賜下割禮作為祂與亞伯拉罕立約的憑據。亞伯拉罕在以撒出生後的第八天為他行割禮。照樣，以撒為他的兒子雅各行了割禮，雅各也為他的兒子——以色列十二位先祖行了割禮。7·8 第八節後半部分或譯「以撒生雅各，雅各生以色列十二位先祖。」
9「先祖們嫉妒自己的弟弟約瑟，把他賣到了埃及。但上帝一直與他同在， 10救他脫離一切危難，又賜他過人的智慧，使他在埃及法老面前得到恩寵，官拜宰相治理全國，並管理王室。 11後來，埃及和迦南全境遭遇饑荒，災情嚴重，我們的先祖們斷了糧。 12雅各聽說埃及有糧，就派先祖們去那裡買糧，那是我們的先祖初次去埃及。 13他們第二次去的時候，約瑟才和弟兄們相認，並且領他們拜見埃及王。 14後來，約瑟派人去把父親雅各和全族七十五人都接到埃及。 15從此以後，雅各和其他先祖們便定居埃及，直到去世。 16後來他們的遺體被帶回示劍，安葬在亞伯拉罕買自哈抹子孫的墓地裡。
17「上帝對亞伯拉罕所應許的日子快到的時侯，以色列人在埃及的人口已大大增加。 18後來埃及有一位不認識約瑟的新王登基。 19他用毒計苦害我們的同胞，虐待我們的祖先，強令他們把嬰孩拋棄，不讓嬰孩存活。 20那時，摩西出生了，他長得俊美非凡。他的父母在家裡偷偷地撫養了他三個月， 21最後不得已才丟棄他。法老的女兒救了他，收為養子。
22「摩西學會了埃及人一切的學問，成為一個說話辦事很有能力的人。 23他四十歲那年決定去探望自己的同胞以色列人。 24他到了他們那裡，看見一個埃及人正在欺負以色列人，就打抱不平，殺了那個埃及人。 25摩西以為同胞們會明白上帝要藉著他的手拯救他們，可是他們並不明白。 26第二天，他看見兩個以色列人在打架，就上前勸解說，『大家都是同胞，為什麼互相毆打呢？』 27不料那個欺負人的推開摩西說，『誰立你作我們的首領和審判官？ 28難道你要殺我，像昨天殺那個埃及人一樣嗎？』 29摩西聽了這話，就逃到米甸寄居，在那裡成家，生了兩個兒子。
30「過了四十年，在西奈山的曠野，上帝的天使在荊棘火焰中向摩西顯現。 31摩西見狀很驚奇，正要上前看個究竟，就聽見主說， 32『我是你祖先的上帝，是亞伯拉罕、以撒、雅各的上帝。』摩西戰戰兢兢，不敢觀看。 33主又說，『脫下你腳上的鞋子，因為你所站的地方是聖地。 34我已清楚看見我子民在埃及所受的苦難，也聽見了他們的哀歎，我下來要救他們。你來，我要派你回埃及。』
35「百姓曾拒絕這位摩西，說，『誰立你作我們的首領和審判官？』上帝卻藉著在荊棘中顯現的天使親自差遣他，立他為首領和拯救者。 36摩西帶領以色列人出埃及，過紅海，越曠野，四十年間行了許多神蹟奇事。 37就是這位摩西曾對以色列人說，『上帝要在你們中間興起一位像我一樣的先知。』 38這位摩西曾在曠野與以色列的會眾——我們的祖先在一起，又在西奈山上與向他傳信息的天使在一起，並且領受了生命之道傳給我們。
39「可是我們的祖先不聽從他，甚至棄絕他，心裡對埃及戀戀不捨。 40他們請求亞倫說，『為我們造一些神像來帶領我們吧！領我們離開埃及的那個摩西不知怎樣了。』 41於是，他們造了一個牛犢像，向它獻祭，並為自己所做的事沾沾自喜。 42因此，上帝轉臉不顧他們，任由他們祭拜日月星辰，正如先知書的記載，
『以色列家啊，
在曠野的四十年間，
你們向我獻過祭物和供品嗎？
43你們抬著為自己所造的神像，
就是摩洛的帳篷和理番神明的星，
祭拜它們，
所以我要把你們趕到比巴比倫還遠的地方去。』
44「我們的祖先在曠野的時候，一直帶著安放約櫃的聖幕，這聖幕是上帝吩咐摩西照他所看見的樣式造的。 45後來我們的祖先承受了聖幕。上帝從我們祖先面前趕走外族人，使他們得到了應許之地。他們同約書亞把聖幕帶到那裡，一直到大衛的時代。 46大衛蒙上帝悅納，祈求為雅各的上帝建造一座聖殿。 47結果是他的兒子所羅門為上帝建成了聖殿。
48「其實至高的上帝並不住人造的殿，祂曾藉著先知說， 49『天是我的寶座，地是我的腳凳，你們要為我造怎樣的殿宇？哪裡可作我的安歇之處？ 50這一切不都是我親手創造的嗎？』
51「你們這些頑固不化、耳不聽心不悔的人7·51 「耳不聽心不悔的人」希臘文是「心與耳未受割禮的人」。，經常抗拒聖靈，所作所為和你們的祖先如出一轍！ 52哪一位先知沒有被你們祖先迫害？那些預言義者——彌賽亞要來的人也被你們的祖先殺害。如今你們竟出賣了那位公義者，殺害了祂！ 53你們接受了上帝藉天使所傳的律法，竟不遵守！」
司提凡殉道
54眾人聽了這番話，怒火中燒，咬牙切齒。 55司提凡卻被聖靈充滿，定睛望天，看見上帝的榮耀和站在上帝右邊的耶穌。 56司提凡說：「看啊！我看見天開了，人子站在上帝的右邊。」
57眾人大喊大叫，捂著耳朵，蜂擁而上， 58把司提凡拉到城外，用石頭打他。指控他的人把他們的衣服交給一個名叫掃羅的青年看管。 59在亂石擊打之下，司提凡呼求說：「主耶穌啊，接收我的靈魂吧！」然後跪下高聲說： 60「主啊，不要追究他們的罪！」說完後，就斷氣了。
