V Troadě Pavel vzkřísil Eutycha
1Když se rozruch utišil, svolal Pavel shromáždění, povzbuzoval efezské křesťany a zároveň se s nimi loučil; rozhodl se totiž pokračovat ve své misijní cestě. 2Vydal se do Makedonie a Řecka a cestou dodával skupinám křesťanů odvahu a naději. 3V Řecku se zdržel čtvrt roku a potom chtěl odplout zpátky, přímo do Sýrie. Dozvěděl se však, že židé hlídají přístavy a chtějí se ho zmocnit, a tak se rozhodl pro zpáteční cestu zase přes Makedonii. 4-5Někteří z Pavlových spolupracovníků se přeplavili napřed do Troady a čekali tam na nás. Byli to Sopatros z Beroje, Aristarchos a Sekundus z Tesaloniky, Gájus a Timoteus z Derbe, Tychikos a Trofimos ze západní Malé Asie.
6My s Pavlem jsme nasedli ve Filipách po Velikonocích na loď a po pěti dnech jsme se s nimi sešli v Troadě, kde jsme se zdrželi týden. 7V neděli večer se tamní sbor sešel ke svaté večeři Páně. Pavel kázal, a protože to bylo slovo na rozloučenou, mluvil až do půlnoci. 8V místnosti hořelo mnoho lamp a byla plná lidí, takže tam bylo horko. Mládenci se proto posadili do oken. 9Jak se shromáždění protáhlo, jeden z nich, Eutychos, usnul a vypadl z třetího poschodí na dvůr. Běželi k němu, ale ležel tam mrtev. 10Pavel k němu poklekl, vzal ho do náruče a po chvíli řekl: „Nedělejte si starosti, žije.“ 11Vrátili se nahoru a pokračovali ve večeři Páně. Pavel k nim mluvil celou noc a teprve za svítání se rozloučili. 12Eutycha přivedli zase zdravého a všichni z toho měli radost.
Pavel se v Efezu loučí se staršími
13Pavel nás poslal lodí napřed do přístavu Assos, ale sám tam šel po souši. 14-15V Assu nastoupil k nám. Po přistání v Mityléně a po obeplutí ostrovů Chios a Samos jsme třetí den zakotvili v Milétu. 16Pavel se úmyslně vyhnul Efezu, protože se bál zdržení. Spěchal totiž, aby byl na svátek Letnic v Jeruzalémě.
17Pozval si však do Milétu představené efezského sboru 18-19a řekl jim: „Jistě si pamatujete, že jsem po celý čas u vás sloužil Pánu se vší skromností, ale přesto s velikými obtížemi a úklady ze strany židů. 20Neopomněl jsem nic, co jste měli slyšet, hlásal jsem to veřejně i v soukromých domech. 21Židům i pohanům jsem stejně zdůrazňoval, že musejí vyznat Bohu své hříchy a uvěřit v Ježíše Krista jako Pána nás všech. 22Teď mne však Duch svatý posílá do Jeruzaléma a já nevím, co mne tam potká. 23V každém sboru, kde jsme se zastavili, mně bratři z Božího vnuknutí předpovídali, že mě tam čeká vězení a těžkosti. 24Ale já si tolik nezakládám na životě. Jde mi především o to, abych doběhl závod až do konce a splnil úkol, který mi Pán Ježíš dal: být nositelem radostné zvěsti o Boží lásce.
25Dnes naposled hovořím k vám, kterým jsem tolikrát mluvil o Božím království. 26Mohu říci, že mou vinou nikdo neztratí věčný život. 27Všechno, co mi Bůh pro vás dal, jsem vyřídil. 28Teď je na vás, abyste si dobře počínali a jako pastýři vedli stádo, které vám Duch svatý svěřil. Pamatujte, že Kristus za ně prolil svou krev! 29Vím, že po mém odchodu se mezi vás vplíží jako draví vlci falešní učitelé a nadělají ve stádu škody. 30Dokonce z vašeho vlastního středu povstanou lidé, kteří budou překrucovat pravdu a přetahovat lidi na svou stranu. 31Buďte na stráži a pamatujte, že po tři roky jsem ve dne v noci na každém osobně pracoval, i když to nebylo lehké.
32Teď vás tedy poroučím Bohu a jeho milostivému slovu, které má sílu vás zdokonalovat a zajistit vám dědický podíl mezi jeho věrnými. 33Nikdy jsem od vás nežádal peníze ani oděv; 34svýma rukama jsem si na všechno vydělával pro sebe i pro své pomocníky. 35Snažil jsem se dát vám příklad: vaší povinností je ujímat se slabých a pracovat pro ně. Vždycky mějte na paměti slova Pána Ježíše: Větší radost je dávat než dostávat!“
36Po těch slovech s nimi poklekl a modlil se. 37Loučení se neobešlo bez slz a bylo mnoho objímání a bratrských polibků. 38Nejvíce je zarmoutilo, že by se už neměli s Pavlem vidět. Nakonec ho doprovodili až k lodi.
Pabloca Macedoniapi, Greciapimi crijcunata ricugrishca
1Chai caparinacui ña chulunyajpimi, Pabloca crijcunata cayashpa, alli catichun cunarca. Cunashca qʼuipaca ugllarishpa, ‘Shujtaj punllacama’ nishpaca, Macedoniamanmi rirca. 2Chai llajtacunapi causacuj crijcunatapish alli catichun, achcata yachachishpa purishpami, Greciaman chayarca. 3Chai llajtamantaca, quimsa quilla qʼuipami, Siriaman ringapaj barcota japisha nicurca. Ashtahuanpish judiocuna paita huañuchingapaj chapacushcata yachaj chayashpami, Macedoniata tigrana tucurca. 4Pablohuanca Bereamanta Pirropaj churi Sopater, Tesalonicamanta Aristarco, Segundo, Derbemanta Gayo, Timoteo, Asiamanta Tíquico, Trofimopishmi Asiacama rircacuna. 5Paicunaca, ñucanchijta ñaupashpami, Troaspi shuyagrircacuna. 6Ñucanchijca, levadura illajlla tandata micuna fiesta tucurijpimi, Filiposmantaca barcopi rishpa, pichca punllapi Troasman chayarcanchij. Ñucanchijta chaipi shuyacuj huauquicunahuan tupashpami, canchis punllacama chaipi saquirircanchij.
Troaspimi Pabloca huañushcata causachishca
7Domingo punlla cajpimi crijcunaca, Jesús huañushcata yuyarishpa micungapaj tandanacurcanchij. Pabloca, cayandijta ña rina cashpami, chaupi tutacama yachachicurcalla. 8Paicuna tandanacushca altibajo ucupica, achca lamparacunapimi nina rupacurca. 9Chaipica, Eutico shuti huambrami ventanapi tiyacurca. Chai huambraca, Pablo unaita huillacujllapimi, dorminaita atichirca. Ña huañuita dormishpami, quimsa altomanta, ucu pambaman urmarca. Ricunaman uriyashpaca, huañushcatami japircacuna. 10Pablo uriyashpa, chai huambrata ugllarishpaca: «¡Ama mancharichijchu! ¡Huambraca causajllatajmi!» nircami.
11Pabloca, cutinllataj jahua ucuman huichiyashpami, Jesús huañushcata yuyarishpa, tandata chaupishpa cararca. Chaita micushca qʼuipapish, pacaringacama yachachishpaca, ña rircallami. 12Urmashpa huañuj huambratapish, causajtami huasiman pusharcacuna. Chashnami tucuicuna achcata cushicushpa saquirircacuna.
Troasmantaca Miletomanmi rishcacuna
13Pabloca Asoncama chaquillahuan rina tucujpimi, ñucanchijca chaipi tupashpa paita apashun ninacushpa, barcopi chaiman ñauparcanchij. 14Asonpi tupanacushpami, Pablota barcopi pushashpa, Mitilene puebloman shamurcanchij. 15Chaimanta barcollapitaj rishpaca, cayandij punllami Quío shuti pueblo chʼimbanijman chayarcanchij. Chai cayandij punllami, Samospi barcocuna shayanaman chayarcanchij. Trogilio pueblopi samarishpami, cayandijta, Miletoman chayarcanchij. 16Pabloca, Pentecostés punllapaj ima shinapish Jerusalenman chayashataj nishpami, Asiapi ama unaiyangapaj Efesoman rircalla.
17Miletopi cashpami, Pabloca Efesopi causaj crijcunata cunaj yuyajcunata cayaj cacharca. 18Paicuna chayamujpica, cashnami nirca: «Asiaman chayamushca punllamantapacha cancunahuan ñuca ima shina cashcataca, cancunallataj allimi yachanguichij. 19Ñucaca, alli shunguhuanmi, Apunchij Jesusta servircani. Manaraj crij judiocuna ñucata llaquichishcamanta huacaihuan, llaquillami purircani. 20Shina cajpipish cancunapaj imalla alli canata, huillanata, yachachinataca manataj saquircanichu. Huasinta purishpapish, tandachishpapishmi yachachircani. 21Israelcunatapish, griegocunatapish ‘Taita Diospajman cutirichij, Apunchij Jesucristota crichij’ nishpami huillarcani.
22Cunanca, Diospaj Espiritupish richuntaj nijpimi, Jerusalenman rina tucuni. Chaipi ñucata ima shuyacujtapish mana yachanichu. 23Mai puebloman chayajpipish, jucha illaj Espiritumi: “Achcatami llaquichigrincuna, carcelpi churagrincunami” nishpa huillahuan, chaillatami yachani. 24Chai llaquicunatapish mana manchachinchu. Ñucata huañuchijpipish, mana ima cangachu. Ashtahuanca, mana cʼuyaipajta Taita Dios cʼuyashca alli huillaillatami huillashpa catisha nini. Chaitaca, Apunchij Jesusmi ñucaman mingahuarca.
25Cunancamami cancunamanca, Taita Dios ima shina mandacunta huillashpa purircani. Chaita ñuca shimimanta uyajcunaca ña mana cutinca, pipish ñucata ricunguichijchu. 26Chaimanta, maijan cancuna chingarishpaca, ñucataca imata mana juchachinachu canguichij. Chaitaca cunanmanmi huillani. 27Taita Dios imallata rurasha nishcata huillanataca, llaquipi cashpapish manataj saquircanichu. 28Chaimanta, cancunallatajpish alli yuyaihuan causanguichij. Apunchij Jesucristo Paipaj yahuarhuan randishca, tandanacushca crijcunatapish pajta shitanguichijman. Paicunataca cancuna alli michichunmi, jucha illaj Espirituca cancunapaj maquipi churarca. 29Ñuca rishca huashaca, millai atujcuna shamungami. Chaicunaca, ovejacunata manchachishpa, caita chaita cachangacunami. 30Cancunapurallamantatajmi maijancunaca pandata yachachishpa, crijcunataca chʼicanyachishpa apangacuna. 31Chaimanta, yuyaipi canguichij. Ñucaca quimsa huatatami tutapish, punllapish mana samashpa, tucui cancunataca shuj shuj japishpa, huacashpa cunarcani.
32Cunanca huauquicuna, cancunataca, Taita Diosmanpish, mana cʼuyaipajta cʼuyashpa cushca Paipaj Shimimanpishmi mingani. Chai Shimimari cancunataca, punllanta sinchiyachishpa, Diospajlla cajcuna japinata cunga. 33Ñucaca, pipaj cullquita, curita, churanatapish mana munashcanichu. 34Chaipaj randica, ñucapajpish, ñucahuan purijcunapajpish ima illashcata charingapajca, ñuca maquihuantaj imatapish rurashpami cullquita japircani. Chaitaca cancunallataj yachanguichijmi. 35Ñucaraj chashna rurashpami cancunataca, mana charijcunata ima shina ayudanata yachachircani. Chashna rurashpallami: “Imatapish cujmi, chasquijta yalli cushicun” nishpa, Apunchij Jesús yachachishcatapish yuyachina ñahuita charircani» nircami.
36Chai tucuita yuyachishca qʼuipaca, Pabloca tucui paicunandij cungurishpami, Diosta mañarca. 37Chai qʼuipaca, tucuicuna ‘Shujtaj punllacama’ nishpami, Pablota ugllarishpa, huacashpa mucharcacuna. 38“Ñucataca, ña mana ashtahuan ricunguichijchu” nishcamantami, yallitaj llaquirircacuna. Chaimantaca barcocamami, Pablohuan rircacuna.
