Pavel káže v Tesalonice
1Vydali se přes Amfipolis a Apollonii, až přišli do Tesa loniky, kde byla židovská synagoga. 2Pavel, jak už to měl ve zvyku, zahájil svou misijní činnost mezi židy. Tři soboty po sobě k nim promlouval 3a snažil se jim dokázat z Bible, že slíbený Mesiáš musel projít utrpením, zemřít a vstát z mrtvých. „Ten Mesiáš je Ježíš a o něm jsem vám přišel povědět,“ říkal Pavel. 4Někteří z nich tomu uvěřili a ty Pavel a Silas dále vyučovali. Získali pro Krista i mnoho bývalých pohanů, mezi nimi také řadu žen z významných rodin.
5To vzbudilo závist židů, kteří v Ježíše neuvěřili. Najali si lidi z městské spodiny a ti vyvolali pouliční výtržnost. Přitáhli k Jásonovu domu, kde Pavel a Silas bydleli, a chtěli je lynčovat. 6Nezastihli je však, a tak dovlekli Jásona s několika věřícími na radnici. Tam židé žalovali na křesťany: 7„Tihle lidé organizují vzpoury v celé říši. Ruší císařovy zákony a snaží se nastolit za krále jakéhosi Ježíše. Teď dorazili až k nám a tento muž jim poskytl svůj dům.“ 8Městští úředníci dostali strach, 9ale nakonec propustili Jásona a jeho přátele, když zaplatili kauci.
Bedliví čtenáři Písma v Beroji
10Křesťanští bratři hned v noci tajně vyvedli Pavla a Silase z města a vypravili je na cestu do Beroje. Také tam začali činnost v židovské synagoze. 11Berojští židé byli otevřenější a naslouchali ochotně zprávám o Ježíšovi; každý den se scházeli a studovali Písmo a ověřovali si, zda se Pavlova zvěst shoduje s předpověďmi izraelských proroků. 12Mnoho jich uvěřilo a opět se k nim připojili pohané, muži i ženy, někteří i z urozených vrstev. 13To se ovšem doneslo k židům v Tesalonice. Vypravili se do Beroje a snažili se i tam Pavlovu práci překazit.
14-15Berojští křesťané raději hned dovedli Pavla do nejbližšího přístavu a někteří ho doprovodili po moři až do Atén. Silas a Timoteus zůstali zatím v Beroji. Pavel jim však vzkázal po svých průvodcích, aby se za ním co nejdříve vypravili.
V Aténách Pavel káže neznámého Boha
16Zatímco na ně čekal, procházel Pavel Aténami. Všechno se v něm bouřilo, když viděl, jak tam lidé horlivě uctívali sochy bohů. 17Den co den hovořil s židy a bohabojnými Řeky v synagoze, ale vycházel i na náměstí a mluvil ke všem, kdo mu byli ochotni naslouchat. 18-21Tak se dostal do hovoru i s aténskými filozofy, epikurejci a stoiky, a vyprávěl jim o Ježíšovi, který vstal z mrtvých. Někteří ho okřikovali: „Neposlouchejte toho žvanila!“ ale druhé to začalo zajímat. Říkali: „To bude nějaké nové náboženství.“
Atéňané i lidé, kteří tam přicházeli studovat, byli totiž velice zvědaví a posedlí touhou povědět nebo uslyšet něco nového a neobvyklého. Vzali Pavla mezi sebe, dovedli ho na řečniště zvané Areopag a požádali ho, aby jim pověděl něco více o tom novém učení plném překvapujících myšlenek. 22Pavel tedy vystoupil na místo pro řečníky a oslovil shromážděné: „Atéňané, všiml jsem si, že jste opravdu nábožensky založení lidé. 23Když jsem prohlížel vaše četné chrámy a svatyně, viděl jsem také oltář zasvěcený ‚neznámému bohu‘. Tušíte tedy, že je zde někdo, kdo přerůstá vaše představy a máte ho v úctě. A právě o něm jsem vám přišel povědět!
24Jediného pravého Boha, který stvořil svět a všechno živé, který ovládá Zemi a celý vesmír, toho nemůžete postavit jako sochu do svých chrámů. 25On není závislý na tom, zda ho někdo uctívá a přináší mu oběti. Vždyť on sám dává všem život a udržuje i zajišťuje ho vším potřebným. 26Celé lidstvo vytvořil z jediného člověka, rozsadil nás po celé zemi a vymezil jednotlivým národům prostor i dějinná období. 27A všichni máme veliký úkol: hledat Boha. A tu po pracném poznávání zjišťujeme, že je nám vlastně nablízku. 28On nám totiž dává život, pohyb a celé bytí. Pěkně to vyjádřili někteří vaši básníci: jsme jeho děti, Boží rodina.
29Jak bychom si tedy měli myslet, že božská pocta přísluší nějakému lidskému dílu ze zlata, stříbra nebo mramoru? To je přece výtvor lidského umění a obratnosti. Vidíte, do takového omylu lidstvo zapadlo, 30ale Bůh je trpělivý a chce nám to prominout. Teď ale vzkazuje všem lidem, že je na čase toho všeho nechat a obrátit se k němu, k pravému Bohu. 31Blíží se totiž den, kdy nás bude soudit, a všechno závisí na tom, jaký zaujmeme postoj k jedinému muži, kterého Bůh poslal, ke Kristu Ježíši. K němu se Bůh jasně přiznal tím, že ho vzkřísil z mrtvých.“
32-33Dosud pozorní posluchači teď Pavla přerušili. Vzkříšení z mrtvých bylo na ně příliš. Někteří se mu rovnou vysmáli, druzí se vymluvili: „Pro dnešek to stačí, poslechneme si tě zase příště.“ 34Ale někteří byli přece jen zaujati, požádali Pavla o bližší vysvětlení a uvěřili. Byl mezi nimi i člen soudního dvora Areopagu Dionysios a žena jménem Damaris.
Sa Tesalonica
1Nag-agi sila sa Amfipolis kag sa Apolonia hasta nakaabot sila sa Tesalonica. Didto sa Tesalonica may simbahan sang mga Judio. 2Kag suno sa kinabatasan ni Pablo, nagsulod siya sa ila simbahan, kag sa sulod sang tatlo ka Adlaw nga Inugpahuway, nagdiskusyon siya sa mga tawo didto. Ang Kasulatan amo ang iya gin-gamit 3agod pamatud-an sa ila nga ang Cristo kinahanglan gid nga mag-antos kag mabanhaw. Nagsiling si Pablo, “Ining Jesus nga akon ginasugid sa inyo amo ang Cristo.” 4Ang iban sa ila nagtuo sa ginhambal ni Pablo, kag nagsunod sila kay Pablo kag kay Silas. Madamo man nga mga Griego nga nagasimba sa Dios kag kilala nga mga babayi ang nag-upod sa ila.
5Karon, nahisa ang mga lider sang mga Judio. Gani gintipon nila ang mga bugoy nga mga istambay. Kag sang madamo na ang ila natipon, nagsugod sila panggamo sa bug-os nga siyudad. Gin-gubat nila ang balay ni Jason sa pagpangita kay Pablo kag kay Silas agod madala sila sa atubangan sang mga tawo. 6Pero sang wala nila makita si Pablo kag si Silas, gindakop nila si Jason kag ang iban pa nga mga tumuluo. Gin-guyod nila sila pakadto sa mga opisyal sang siyudad kag nagasinggit sila, “Ining mga tawo nagadala sing gamo bisan diin sila magkadto tungod sang ila mga ginatudlo. Kag karon ari na sila sa aton siyudad. 7Ginpadayon pa sila ni Jason sa iya balay. Ini sila tanan nagakontra sa mga kasuguan sang Emperador tungod nga nagasiling sila nga may isa pa ka hari nga ang iya ngalan si Jesus.” 8Pagkabati sadto sang mga tawo kag sang mga opisyal, nagginamo sila. 9Sa wala pa nila mabuy-i si Jason kag ang iya mga kaupod, ginpabayad anay sila sang piansa.
Sa Berea
10Pagkagab-i, ginpadala sang mga tumuluo si Pablo kag si Silas sa Berea. Pag-abot nila didto, nagkadto sila sa simbahan sang mga Judio. 11Mas bukas ang hunahuna sang mga tawo sa Berea sang sa mga tawo sa Tesalonica. Dako gid ang ila luyag sa pagpamati sang ginatudlo nila ni Pablo. Kag adlaw-adlaw sige ang ila usisa sang Kasulatan agod tan-awon kon matuod gid bala ang mga ginapanghambal nila ni Pablo. 12Madamo sa ila ang nagtuo pati ang mga lalaki kag mga kilala nga mga babayi nga Griego. 13Pero pagkabati sang mga Judio sa Tesalonica nga nagwali man si Pablo sang pulong sang Dios didto sa Berea, nagkadto sila didto kag ginsutsot ang mga tawo sa paggamo. 14Gani gindul-ong dayon sang mga tumuluo si Pablo sa baybay. Pero si Silas iya kag si Timoteo nagpabilin sa Berea. 15Ang mga tawo nga nagdul-ong kay Pablo nag-upod sa iya hasta sa Atens. Dayon nagbalik sila sa Berea nga may tugon halin kay Pablo nga si Silas kag si Timoteo maapas lang dayon sa iya sa Atens.
Sa Atens
16Samtang nagahulat si Pablo kay Silas kag kay Timoteo didto sa Atens, nakita niya nga madamo gid ang ila mga dios-dios. Natublag gid siya. 17Gani nagsulod siya sa simbahan sang mga Judio kag nagpakigdiskusyon sa ila kag sa mga indi Judio nga nagasimba man sa Dios. Adlaw-adlaw didto siya sa plasa nga nagapakigdiskusyon sa mga tawo nga iya masugata. 18May duha ka klase sang mga manunudlo ang nagpakigdiskusyon kay Pablo. Ang isa ginatawag mga Epicureo, kag ang isa mga Estoico.17:18 Epicureo… Estoico: Tan-awa ang Lista sang mga Pulong sa likod. Nagsiling ang iban sa ila, “Ano ayhan ang ginawakal sang tikalon nga ini?” Ang iban nagsiling, “Daw lain man nga mga dios ang iya ginawali.” Amo ini ang ila ginsiling tungod nga nagawali si Pablo parte kay Jesus kag sa iya pagkabanhaw. 19Gani gindala nila si Pablo sa Areopagus, ang tilipunan sang mga pangulo sang banwa. Nagsiling sila sa iya, “Gusto namon nga mahibaluan ang bag-o nga pagtulun-an nga imo ginawali. 20Kay may lain ka nga mga butang nga ginatudlo nga bag-o sa amon, gani gusto namon mahibaluan kon ano ina nga mga butang.” 21(Amo ini ang ila ginhambal tungod nga ang mga taga-Atens kag ang mga taga-iban nga lugar nga didto na nagaestar wala sing iban nga naluyagan kundi ang magdiskusyon parte sa bag-o nga mga pagpanudlo.)
22Gani nagtindog si Pablo sa atubangan sang mga tawo nga nagatipon didto sa Areopagus kag nagsiling, “Mga taga-Atens! Nakita ko nga kamo relihiyuso gid nga mga tawo. 23Kay sa akon paglibot diri sa inyo siyudad nakita ko ang inyo mga ginasimba. May nakita pa ako nga halaran nga may nasulat nga nagasiling, ‘Sa wala pa makilala nga Dios.’ Ining Dios nga inyo ginasimba nga wala pa ninyo makilala amo ang Dios nga akon ginawali sa inyo. 24Amo ini ang Dios nga nagtuga sang kalibutan kag sang tanan nga ara sa kalibutan. Siya ang Ginoo nga tag-iya sang langit kag duta, gani wala siya nagapuyo sa mga templo nga ginhimo sang mga tawo. 25Wala man siya nagakinahanglan sang bulig nga halin sa mga tawo tungod nga siya mismo ang nagahatag sang kabuhi sa aton, pati sang tanan ta nga mga kinahanglanon. 26Halin sa isa lang ka tawo, ginhimo niya ang tanan nga lahi sang mga tawo kag ginpalapta sa bug-os nga kalibutan. Ginplano man niya sang una pa ang mga dulunan kon diin maestar ang mga tawo pati ang tion nga sila magakabuhi diri. 27Ini tanan ginhimo sang Dios agod kita nga mga tawo magpangita sa iya, kag basi pa lang nga makita ta man siya. Pero ang matuod, ang Dios indi malayo sa aton, 28kay
‘tungod sa iya gahom nagakabuhi kita kag nagahulag.’
Pareho man sang ginsiling sang iban ninyo nga mga manugbinalaybay,
‘Kita matuod mga anak niya.’
29Gani, tungod nga kita mga anak sang Dios, indi kita maghunahuna nga ang Dios pareho sang dios-dios nga bulawan, ukon pilak, ukon bato, nga puro imbinto sang hunahuna kag kamot sang tawo. 30Sang una, sang wala pa makakilala ang mga tawo sa Dios, wala niya pagsapaka ang ila mga sala. Pero subong ginasugo sang Dios ang tanan nga tawo sa tanan nga lugar nga maghinulsol na kag bayaan ang ila malain nga mga ginahimo. 31Kay may adlaw nga ginpili ang Dios nga hukman niya sing matarong ang tanan nga tawo diri sa kalibutan paagi sa tawo nga iya ginpili. Ginpamatud-an niya ini sa tanan paagi sa iya pagbanhaw sang amo nga tawo.”
32Pagkabati nila nga nagahambal si Pablo parte sa pagkabanhaw, ang iban sa ila nagyaguta sa iya. Pero ang iban nagsiling, “Balik ka diri tungod nga gusto namon nga magpamati pa gid sa imo parte sa sini nga mga butang.” 33Pagkatapos naghalin si Pablo sa ila ginatipunan. 34Ang iban nga mga lalaki nagdampig sa iya kag nagtuo kay Jesus. Ang isa sa ila amo si Dionisius nga miyembro sang Areopagus; kag may babayi man nga si Damaris, kag may iban pa gid.
