Ježíš učí o neodsuzování druhých
1Nesuďte druhé, abyste nebyli souzeni. 2Podle toho, jak soudíte, budete souzeni i vy a na váš život budou přiložena stejná měřítka, jaká sami používáte.
3Jak to, že vidíš pilinu v oku druhého člověka a poleno ve svém oku přehlížíš? 4Jak můžeš říkat druhému: ‚Dovol, abych ti vyndal smítko z oka,‘ a poleno ti ve vlastním oku nepřekáží? 5Pokrytče! Vyčisti si nejprve svoje oko, a teprve potom jasně uvidíš na to, abys mohl vyjmout pilinu z oka svého bližního.
6Je zbytečné vysvětlovat Boží pravdy těm, kteří jimi pohrdají. To je stejné, jako byste očekávali, že pes ocení vzácný pokrm a vepř krásu perly. Co se stane? Všechno zašlapou a nakonec vás napadnou.
Ježíš učí: žádejte, hledejte a klepejte
7Proste, a dostanete, hledejte, a najdete. Klepejte, a bude vám otevřeno. 8Protože každý, kdo prosí, dostane, kdo hledá, nalezne a tomu, kdo tluče, bude otevřeno. 9Kdyby kohokoliv z vás poprosilo vlastní dítě o kus chleba, dali byste mu snad kámen? 10A místo ryby byste mu dali hada? Určitě ne! 11Jestliže tedy vy, lidé tvrdého a hříšného srdce, dovedete dávat svým dětem dobré věci, tím spíše je nebeský Otec dá těm, kteří ho prosí.
12Jednejte s druhými tak, jak byste si přáli, aby jednali oni s vámi. Tak se dá shrnout Starý zákon.
Ježíš učí o cestě k věčnému životu
13Do Božího království lze vstoupit jen úzkou brankou. Prostorná brána a široká cesta vedou do záhuby a mnoho lidí se tudy ubírá. 14Brána a cesta k životu jsou úzké a je málo těch, kteří je najdou.
Ježíš učí o ovoci života
15Mějte se na pozoru před falešnými náboženskými učiteli, kteří přicházejí v masce neškodné ovce, ale ve skutečnosti jsou jako lační vlci. 16Poznáte je podle toho, jak žijí a jednají – právě tak jako posuzujete strom podle ovoce, které se na něm rodí. Cožpak se sklízejí hrozny z trnek a fíky z bodláčí? 17-18Dobrý strom nemůže nést špatné ovoce a zase špatný strom dobré. 19Každý strom, který nedává dobrou úrodu, je poražen a spálen. 20Ovoce – činy člověka, to je spolehlivý rozpoznávací znak.
Ježíš učí o stavbě na písku a na skále
21Ne každý, kdo mne oslovuje Pane, Pane, přijde do nebeského království. Rozhodující je, zda poslouchá mého Otce. 22V den posledního soudu mi mnozí řeknou: ‚Pane, Pane, cožpak jsme v tvém jménu nemluvili, nebojovali proti zlu a nedokázali mnoho divů?‘ 23Já jim však odpovím: ‚Nikdy jste mi nepatřili a neřídili se podle Boží vůle. Jděte pryč!‘
24Kdo slyší tato má slova a jedná podle nich, ten může být přirovnán k prozíravému člověku, který založil svůj dům na skále. 25Přesto, že přišly deště s povodní a vichřice se opírala do jeho zdí, dům vydržel, protože byl postaven na skále. 26Kdo však slyší tato má slova, ale neuvede je do života, jedná jako pošetilý člověk, který založil svůj dům na písku. 27Přišly deště, zaplavily krajinu a prudká vichřice se opřela do zdí domu. Ten se zřítil s velkým rachotem.“
28Když Ježíš domluvil, lidé žasli nad jeho učením. 29Na rozdíl od učitelů, které znali, z Ježíše vyzařovala zvláštní síla.
1”אל תשפטו אחרים, ולא ישפטו אתכם. 2כי יתייחסו אליכם לפי איך שאתם מתייחסים לאחרים. ישפטו אתכם במידה שאתם שופטים אחרים. 3כיצד יכול אתה לראות שביב־עץ קטן בעין חברך, ולא להבחין בקרש הגדול שבעינך?
4”איך אתה יכול לומר לחברך: ’תן לי לסלק את השביב מעינך‘ בזמן שבעינך יש קרש כזה גדול? הרי כלל לא תוכל לראות את השביב! 5צבוע שכמותך! סלק תחילה את הקרש מעינך, ורק לאחר מכן תוכל לסלק את שביב העץ מעין חברך!
6”אל תתנו דברים קדושים לאנשים מושחתים, אל תתנו פנינים לחזירים. הם ירמסו את הפנינים, ולאחר מכן יפנו לתקוף אתכם.
7”אם תבקשו – תקבלו; אם תחפשו – תמצאו; ואם תדפקו תיפתח לפניכם הדלת. 8כי כל המבקש מקבל, כל המחפש מוצא, ולפני כל דופק נפתחת הדלת. 9אם ילד מבקש מאביו פרוסת לחם, האם האב ייתן לו אבן במקום לחם? 10אם הילד מבקש דג, האם אתם חושבים שיקבל נחש? 11ואם אנשים רעים וחוטאים כמוכם נותנים לילדיכם מתנות טובות, האם לא ייתן אביכם שבשמים מתנות הרבה יותר טובות למבקשים ממנו?
12”עשו לאחרים את מה שהייתם רוצים שיעשו לכם – זאת תמצית התורה ודברי הנביאים.
13”הלכו דרך הפתח הצר, כי השביל המוביל לאבדון הוא רחב, ושער הכניסה רחב גם הוא. 14אולם שער החיים הוא קטן, השביל צר, ורק מעטים מוצאים אותו.
15”היזהרו לכם מהמורים המפיצים תורות שקר. הם מתחפשים לכבשים תמימים, בעוד שלמעשה הם זאבים רעים הרוצים לטרוף אתכם. 16תוכלו לזהות אותם על־פי התנהגותם, כשם שאפשר לזהות עץ על־פי פירותיו. הלא יודעים אתם להבחין בין גפן ענבים לבין ברקנים, בין תאנים לבין קוצים! 17עץ משובח נותן פרי משובח, ועץ רקוב נותן פרי רקוב. 18עץ טוב לא ייתן פרי רקוב, ועץ רקוב לא ייתן פרי טוב. 19משום כך יש לכרות ולשרוף כל עץ שאינו נותן פרי טוב. 20אכן, גם עצים וגם בני־אדם אפשר לזהות על־פי פירותיהם.
21”לא כל מי שמדבר כאיש דתי ואדוק הוא באמת מאמין. הם יכולים לקרוא לי: ’אדוני, אדוני‘, אבל אין זה מספיק כדי להכניסם לשמים. החשוב הוא אם הם שומעים לקול אבי שבשמים. 22ביום־הדין יאמרו לי אנשים רבים: ’אדון, אדון, הלא בשמך ניבאנו, ובשמך גירשנו שדים וחוללנו נסים רבים‘. 23אולם אני אענה: ’מעולם לא הכרתי אתכם. הסתלקו מכאן, פושעים שכמותכם!‘
24”כל מי שמקשיב לדברי ומקיים אותם, דומה לאדם חכם הבונה את ביתו על סלע איתן. 25שכן גם אם ירד גשם שוטף ותתחולל סערה, לא ייפול הבית ולא יתמוטט, כי נבנה על הסלע. 26לעומתו, מי שמקשיב לדברי ואינו מקיים אותו דומה לאדם טיפש הבונה את ביתו על החול. 27שהרי בבוא שיטפון וסערה יתמוטט הבית וייהרס כליל.“
28ההמונים נדהמו מאוד כששמעו את הדרשות של ישוע, 29כי הוא דיבר אליהם בסמכות רבה ולא כמו הסופרים.