Jan Křtitel připravuje cestu Ježíšovi
1V té době vystoupil Jan Křtitel a kázal lidem, kteří za ním přicházeli na Judskou poušť: 2„Obraťte se od svých hříchů k Bohu, protože přichází jeho vyvolený král.“
3O Janovi prorok Izajáš předpověděl:
„Z pouště zazní hlas:
Připravte cestu pro Pána
a odstraňte všechny překážky.“
4Jan měl oděv z velbloudí srsti přepásaný koženým pásem. Živil se tím, co poskytovala poušť: kobylkami a medem divokých včel. 5Scházeli se k němu lidé z Jeruzaléma, z celého Judska a ze Zajordání. 6Dávali se od něho křtít v řece Jordánu, aby tím veřejně vyznávali svá provinění.
7Když Jan uviděl, že ke křtu přicházejí mnozí horliví a nejvznešenější Židé – farizejové a saducejové, řekl jim: „Myslíte si, že se z Božího soudu vykroutíte jako hadi? 8Dokažte změnou svého života, že jste se obrátili od svých vin. 9Nemyslete si, že vám pomůže, budete-li říkat: ‚Jsme potomci Abrahamovi, Boží vyvolený národ.‘ Vždyť Bůh si může proměnit i ty, se kterými vy pohrdáte. 10Sekera Božího soudu je už přiložena ke kořeni stromu. Každý člověk, který nežije novým životem, je jako strom, který nenese dobré ovoce; bude poražen a spálen. 11Já křtím vodou ty, kteří cítí svá provinění jako břemeno a vyznávají je. Avšak po mně přijde někdo daleko mocnější než já; nejsem hoden ani toho, abych mu vyčistil obuv. On vás bude křtít Duchem svatým a ohněm. 12Jako se prohazováním odděluje zrno od plev – zrno do sýpky, plevy na oheň, tak i on rozsoudí lidi – jedny k životu a druhé ke smrti.“
Jan křtí Ježíše
13Tehdy přišel Ježíš z Galileje k Jordánu, aby se dal od Jana pokřtít. 14Ten se velmi zdráhal: „Já bych měl být pokřtěn od tebe a ty jdeš ke mně.“ 15Ježíš mu odpověděl: „Jen to, prosím, udělej. Musíme splnit Boží vůli.“ A tak ho Jan pokřtil.
16Když Ježíš vystoupil z vody, uviděl, jak se na něj z nebe snáší Boží Duch v podobě holubice. 17Současně se ozval hlas: „Toto je ten můj milovaný Syn, moje radost.“
Juan el Bautista prepara el camino
3:1-12 – Mr 1:3-8; Lc 3:2-17
1En aquellos días se presentó Juan el Bautista predicando en el desierto de Judea 2y decía: «Arrepentíos, porque el reino de los cielos está cerca». 3Juan era aquel de quien había escrito el profeta Isaías:
«Voz de uno que grita en el desierto:
“Preparad el camino para el Señor,
haced derechas sus sendas”».3:3 Is 40:3
4Juan estaba vestido con ropa hecha de pelo de camello. Llevaba puesto un cinturón de cuero y se alimentaba de langostas y miel silvestre. 5Acudía a él la gente de Jerusalén, de toda Judea y de toda la región del Jordán. 6Cuando confesaban sus pecados, él los bautizaba en el río Jordán.
7Pero, al ver que muchos fariseos y saduceos llegaban adonde él estaba bautizando, les advirtió: «¡Camada de víboras! ¿Quién os dijo que podríais escapar del castigo que se acerca? 8Producid frutos que demuestren arrepentimiento. 9No penséis que podréis alegar: “Tenemos a Abraham por padre”. Porque os digo que aun de estas piedras Dios es capaz de darle hijos a Abraham. 10El hacha ya está puesta a la raíz de los árboles, y todo árbol que no produzca buen fruto será cortado y arrojado al fuego.
11»Yo os bautizo con3:11 con. Alt. en. agua para arrepentimiento. Pero el que viene después de mí es más poderoso que yo, y ni siquiera merezco llevarle las sandalias. Él os bautizará con el Espíritu Santo y con fuego. 12Tiene el aventador en la mano y limpiará su era, recogiendo el trigo en su granero; la paja, en cambio, la quemará con fuego que nunca se apagará».
Bautismo de Jesús
3:13-17 – Mr 1:9-11; Lc 3:21-22; Jn 1:31-34
13Entonces Jesús fue de Galilea al Jordán para que Juan le bautizara. 14Pero Juan trató de disuadirlo.
―Yo soy el que necesita ser bautizado por ti, ¿y tú vienes a mí? —objetó.
15―Hagámoslo como te digo, pues nos conviene cumplir con lo que es justo —le contestó Jesús.
Entonces Juan consintió.
16Tan pronto como Jesús fue bautizado, subió del agua. En ese momento se abrió el cielo, y él vio al Espíritu de Dios bajar como una paloma y posarse sobre él. 17Y, he aquí, una voz del cielo decía: «Este es mi Hijo amado; estoy muy complacido con él».
