Ježíš mluví o skryté čistotě
1Farizejové a učitelé zákona z Jeruzaléma přišli za Ježíšem s otázkou: 2„Proč tvoji žáci nedodržují staré židovské tradice? Vždyť ignorují i obřadní mytí rukou před jídlem!“ 3Ježíš jim na to odpověděl: „Proč vy pro své tradice porušujete Boží přikázání? 4Například – Boží příkaz zní: ‚Cti otce i matku; a kdo potupí otce nebo matku, ať zemře.‘ 5-6Ale vy říkáte: ‚Jestliže odkážeš svůj majetek druhému, nesmíš už z něho podporovat své rodiče, i když mají nedostatek.‘ Tak jste svými ustanoveními zrušili přímý Boží příkaz. 7Chytráci! I na vás se vztahují slova proroka Izajáše:
8‚Tento lid říká, že mne ctí,
ale jejich srdce je ode mne daleko.
9Jejich uctívání je bezcenné,
protože vyučují svým vlastním zákonům
místo Božím.‘ “
10Pak kolem sebe shromáždil lid a řekl: „Poslouchejte, co vám říkám, a snažte se porozumět: 11Vaše nitro nešpiní to, co vchází do úst, ale co z nich vychází.“
12Učedníci mu pak řekli: „Víš, že se farizejové urazili, když tě slyšeli?“ 13On odpověděl: „S příkazy je to jako s rostlinami. Co nezasel můj Otec, je plevel a podle toho s tím bude naloženo. 14Nechte je! Jsou to slepí vůdcové slepých. Když slepý povede slepého, oba spadnou do jámy.“
15Petr se Ježíše zeptal: „Jak’s to myslel s tím, co nás špiní?“
16Ježíš se podivil: „Ani vy tomu nerozumíte? 17Nechápete, že všechno, co jíme, prochází vnitřnostmi a vychází z těla? 18Ale zlá slova vznikají ve zlém srdci, a tak špiní člověka. 19Ze srdce vycházejí špatné myšlenky na vraždu, nevěru, necudnost, krádež, lež a pomluvy. 20To jsou věci, které člověka zbavují vnitřní čistoty. Ale jíst nemytýma rukama, to člověka nepošpiní.“
Ježíš vyhání démona z dívky
21Ježíš odešel do týrského a sidónského kraje. 22Jedna obyvatelka těchto pohanských končin za ním přišla a prosila: „Slituj se nade mnou, Pane, ty očekávaný Králi! Moje dcera je posedlá démonem a velmi trpí!“ 23Ale on na to nic neříkal.
Jeho učedníci na něho naléhali: „Udělej s ní něco, vždyť za námi stále volá!“ 24Tu se obrátil k té ženě a řekl jí: „Byl jsem poslán pomoci židům a ne pohanům.“
25Ale ona přišla až k němu, klaněla se mu a prosila: „Pane, pomoz mi!“
26„Není správné brát chléb dětem a házet ho štěňatům!“ řekl. 27Ona odpověděla: „Máš pravdu, ale štěňata dostávají zbytky ze stolů svých pánů.“
28„Ženo,“ řekl jí Ježíš, „máš velikou víru, tvoje přání je splněno!“ A od té chvíle byla její dcera zdravá.
Zástup se podivuje Ježíšovu uzdravování
29Pak se Ježíš vrátil a vystoupil na pahorek u jezera. 30Spousta lidí se k němu začala scházet a měli s sebou chromé, zmrzačené, slepé, němé a jinak postižené. Pokládali je před něj a on je uzdravoval. 31Jaký div! Němí mluví, chromí chodí, zmrzačení jsou zdrávi a slepí vidí. Okolostojící nad tím žasli a vzdávali díky Bohu.
Ježíš sytí čtyři tisíce
32Ježíš zavolal svoje učedníky a řekl jim: „Je mi těch lidí líto, vždyť tu jsou se mnou tři dny a nemají už nic k jídlu. Nechci je nechat odejít hladové, vždyť by ani nedošli domů!“
33Učedníci odpověděli: „Kde v takové pustině vezmeme chléb pro tolik lidí?“
34„Kolik jídla máte s sebou?“ zeptal se Ježíš.
„Sedm chlebů a několik ryb,“ odpověděli učedníci.
35Ježíš rozkázal, aby se shromáždění lidé usadili. 36Vzal těch sedm chlebů a ryby, poděkoval za ně Bohu; pak je lámal a dával učedníkům a ti je rozdávali shromážděným. 37-38Najedlo se tam dosyta čtyři tisíce mužů kromě žen a dětí – a ještě sebrali sedm košíků zbytků. 39Pak se Ježíš s nimi rozloučil, vstoupil do člunu a přeplul do Magdalské krajiny.
What Makes People “Unclean”?
1Some Pharisees and some teachers of the law came from Jerusalem to see Jesus. They asked, 2“Why don’t your disciples obey what the elders teach? Your disciples don’t wash their hands before they eat!”
3Jesus replied, “And why don’t you obey God’s command? You would rather follow your own teachings! 4God said, ‘Honor your father and mother.’ (Exodus 20:12; Deuteronomy 5:16) He also said, ‘Anyone who asks for bad things to happen to their father or mother must be put to death.’ (Exodus 21:17; Leviticus 20:9) 5But suppose people have something that might be used to help their parents. You allow them to say it is instead ‘a gift set apart for God.’ 6So they do not need to honor their father or mother with their gift. You make the word of God useless in order to follow your own teachings. 7You pretenders! Isaiah was right when he prophesied about you. He said,
8“ ‘These people honor me by what they say.
But their hearts are far away from me.
9Their worship doesn’t mean anything to me.
They teach nothing but human rules.’ ” (Isaiah 29:13)
10Jesus called the crowd to him. He said, “Listen and understand. 11What goes into someone’s mouth does not make them ‘unclean.’ It’s what comes out of their mouth that makes them ‘unclean.’ ”
12Then the disciples came to him. They asked, “Do you know that the Pharisees were angry when they heard this?”
13Jesus replied, “They are plants that my Father in heaven has not planted. They will be pulled up by the roots. 14Leave the Pharisees. They are blind guides. If one blind person leads another blind person, both of them will fall into a pit.”
15Peter said, “Explain this to us.”
16“Don’t you understand yet?” Jesus asked them. 17“Don’t you see? Everything that enters the mouth goes into the stomach. Then it goes out of the body. 18But the things that come out of a person’s mouth come from the heart. Those are the things that make someone ‘unclean.’ 19Evil thoughts come out of a person’s heart. So do murder, adultery, and other sexual sins. And so do stealing, false witness, and telling lies about others. 20Those are the things that make you ‘unclean.’ But eating without washing your hands does not make you ‘unclean.’ ”
The Faith of a Woman From Canaan
21Jesus left Galilee and went to the area of Tyre and Sidon. 22A woman from Canaan lived near Tyre and Sidon. She came to him and cried out, “Lord! Son of David! Have mercy on me! A demon controls my daughter. She is suffering terribly.”
23Jesus did not say a word. So his disciples came to him. They begged him, “Send her away. She keeps crying out after us.”
24Jesus answered, “I was sent only to the people of Israel. They are like lost sheep.”
25Then the woman fell to her knees in front of him. “Lord! Help me!” she said.
26He replied, “It is not right to take the children’s bread and throw it to the dogs.”
27“Yes it is, Lord,” she said. “Even the dogs eat the crumbs that fall from their owner’s table.”
28Then Jesus said to her, “Woman, you have great faith! You will be given what you are asking for.” And her daughter was healed at that moment.
Jesus Feeds Four Thousand
29Jesus left there. He walked along the Sea of Galilee. Then he went up on a mountainside and sat down. 30Large crowds came to him. They brought blind people and those who could not walk. They also brought disabled people, those who could not speak, and many others. They laid them at his feet, and he healed them. 31The people were amazed. Those who could not speak were speaking. The disabled were made well. Those not able to walk were walking. Those who were blind could see. So the people praised the God of Israel.
32Then Jesus called for his disciples to come to him. He said, “I feel deep concern for these people. They have already been with me three days. They don’t have anything to eat. I don’t want to send them away hungry. If I do, they will become too weak on their way home.”
33His disciples answered him. “There is nothing here,” they said. “Where could we get enough bread to feed this large crowd?”
34“How many loaves do you have?” Jesus asked.
“Seven,” they replied, “and a few small fish.”
35Jesus told the crowd to sit down on the ground. 36He took the seven loaves and the fish and gave thanks. Then he broke them and gave them to the disciples. And the disciples passed them out to the people. 37All of them ate and were satisfied. After that, the disciples picked up seven baskets of leftover pieces. 38The number of men who ate was 4,000. Women and children also ate. 39After Jesus had sent the crowd away, he got into the boat. He went to the area near Magadan.
