Slovo na cestu

Matouš 6:1-34

Ježíš učí o dobročinnosti

1Dejte si pozor, abyste nedělali dobré skutky okázale před lidmi a nestavěli tím na odiv svoji dobročinnost. Tak rozhodně nezískáte odměnu od nebeského Otce. 2Proto když pomáháš bližnímu, nechtěj, aby o tom všichni věděli. Okatě – v synagogách a na ulicích – prokazují dobro pyšní pokrytci, protože chtějí, aby je lidé chválili. Tak si vlastně vybírají svoji odměnu předem. 3-4Když ty někomu pomůžeš, udělej to nenápadně. Tvůj nebeský Otec, který vidí všechno, ti to odplatí.

Ježíš učí o modlitbě

5A podobně je to s modlitbami. Když se modlíš, nebuď jako pokrytci, kteří chtějí okázalou modlitbou dokázat svoji zbožnost. Modlí se pro lidi, a tak nemohou čekat, že je Bůh vyslyší. 6Když se chceš modlit, jdi domů, zavři za sebou dveře a modli se ke svému Otci, který je tam s tebou. A on, který vidí i to, co je skryto, tě vyslyší. 7Neopakujte bezmyšlenkovitě modlitbu jako nerozumní lidé, kteří si myslí, že Boha umluví a on je vyslyší. 8Nenapodobujte je, vždyť váš Otec zná vaše potřeby dříve, než je vyslovíte.

9Dám vám vzor prosté modlitby:

Náš nebeský Otče,

vzdáváme čest tvému svatému jménu.

10Ujmi se vlády,

ať se děje všechno podle tvé vůle

jak v nebi, tak na zemi.

11Dej nám chléb i dnes

12a odpusť nám naše provinění,

tak jako my odpouštíme těm,

kteří nám ublížili.

13Chraň nás před pokušením

a vysvoboď nás z moci zlého.

Vždyť tobě navždy patří vláda,

moc i sláva. Amen.

14Odpustíte-li druhým jejich provinění, i váš nebeský Otec vám odpustí. 15Jestliže jim však neodpustíte, nemůžete ani vy počítat s Božím odpuštěním.

Ježíš učí o postu

16Jestliže svou modlitbu podepřete postem, nenasazujte si ztrápenou, zbožnou masku jako ti, kteří úmyslně zanedbávají svůj vzhled, aby upozornili okolí na to, že se postí. Tím už dosáhli, co chtěli, a víc nemohou čekat. 17Když se ty postíš, dobře se uprav, 18aby na tobě nikdo nic nepoznal. Ví o tom jen tvůj Otec, který vidí to, co je lidem skryto. Jedině tak ti půst přinese duchovní užitek.

Ježíš učí o penězích

19Nehromaďte si bohatství zde na zemi, kde může zrezivět, padnout napospas molům nebo zlodějům. 20Ukládejte si poklady v nebi, kde nepodlehnou žádné zkáze a ani je žádný zloděj nevykope a neukradne. 21Kde je vaše bohatství, tam je i vaše srdce.

22Světlem těla je oko. Je-li tvé oko čisté, jsi naplněn jasem. 23Je-li však tvé oko zakaleno nečistými myšlenkami, žiješ v duchovní tmě. Nemáš-li jasno v sobě, tápeš v beznadějné temnotě.

24Nikdo nemůže sloužit dvěma pánům. Jednoho bude nenávidět a druhého mít v lásce, nebo jednomu dávat přednost a druhého zanedbávat. Nelze sloužit zároveň Bohu a majetku.

Ježíš varuje před přílišnou starostlivostí

25Radím vám: nezatěžujte se starostmi o jídlo, pití a oděv. Cožpak nemají pokrmy sloužit jen k udržení života a šaty k oblečení těla? 26Podívejte se na ptáky: nesejí ani nesklízejí, neshromažďují obilí do sýpek, ale nebeský Otec je živí. Což vy nejste o mnoho cennější? 27I když se budete starat sebevíc, přece svůj život neprodloužíte ani o jediný okamžik.

28A proč si děláte starosti se svým oblečením? Podívejte se na polní květiny: nepracují ani nepředou, 29a vidíte, ani Šalomoun ve svém královském majestátu nebyl tak oděn jako kterákoliv z nich. 30Jestliže tedy Bůh dává takovou krásu nepatrným polním kvítkům, které nemají dlouhého trvání, nepostará se tím spíše o vás? To mu tak málo důvěřujete?

31A tak se netrapte otázkami: Co budeme jíst? Co budeme pít? Co si vezmeme na sebe? 32Pro lidi bez Boha je to první a poslední. Ale vy máte nebeského Otce a ten dobře ví, co všechno potřebujete. 33Dejte jeho na první místo a žijte tak, jak on si přeje, a on se o vás postará. 34Nezatěžujte se zítřejšími starostmi. Ty patří k zítřku. Každý den má dost svých problémů.

Ang Pulong Sang Dios

Mateo 6:1-34

Ang Paghatag sa Iban

1“Mag-andam kamo kay basi kon ang inyo pagkadiosnon pakita-kita lang sa mga tawo. Kay kon pakita-kita lang, wala gid kamo sing may mabaton nga balos halin sa inyo Amay sa langit.

2“Gani kon nagalimos kamo, indi ninyo pag-ipanugid pareho sang ginahimo sang mga hipokrito sa mga simbahan kag sa mga dalan. Ginahimo nila ina agod dayawon sila sang mga tawo. Sa pagkamatuod, nabaton na nila ang ila balos,6:2 ang ila balos: nga amo ang pagdayaw sang mga tawo sa ila. gani wala na sila sing may mabaton halin sa Dios. 3Kon nagalimos kamo, indi ninyo pagpahibalua bisan pa ang inyo suod nga abyan 4agod sekreto ang inyo paghatag. Kag ang inyo Amay nga nakakita sang inyo ginahimo sa sekreto amo ang magabalos sa inyo.”

Ang Pagpanudlo Parte sa Pangamuyo

(Luc. 11:2-4)

5“Kon magpangamuyo kamo, indi kamo magsunod sa ginahimo sang mga hipokrito. Luyag nila magpangamuyo nga nagatindog sa mga simbahan kag sa mga kanto sang mga dalan agod makita sang mga tawo. Sa pagkamatuod, nabaton na nila ang ila balos,6:5 ang ila balos: Tan-awa ang footnote sa bersikulo 2. gani wala na sila sing may mabaton halin sa Dios. 6Pero kon kamo magpangamuyo, magsulod kamo sa inyo kuwarto kag magpanirado. Didto kamo magpangamuyo sa inyo Amay nga indi makita.6:6 nga indi makita: ukon, sa tago. Kag ang inyo Amay nga nakakita sang inyo ginahimo sa sekreto amo ang magabalos sa inyo.

7“Kon nagapangamuyo kamo, indi kamo maggamit sang madamo nga mga pulong nga wala sing pulos. Amo ina ang ginahimo sang mga tawo nga wala nakakilala sa Dios. Kay nagahunahuna sila nga sabton sila sang Dios kon malawig ang ila mga pangamuyo. 8Indi ninyo pagsunda ang ila ginahimo. Kay nakahibalo na ang aton Amay sang aton mga kinahanglan sa wala pa kita makapangayo. 9Gani magpangamuyo kamo sing pareho sini:

‘Amay namon nga sa langit,

kabay pa nga tahuron ka sang mga tawo.6:9 tahuron ka sang mga tawo: sa literal, tahuron ang ngalan mo.

10Kabay pa nga maghari ka diri sa amon.

Kag subong nga ang imo kabubut-on ginatuman dira sa langit,

kabay pa nga tumanon man diri sa kalibutan.

11Hatagi kami sang amon kinahanglanon nga pagkaon sa sini nga adlaw.

12Patawara kami sang amon mga sala,

kay ginapatawad man namon ang nakasala sa amon.

13Indi mo kami pag-ipadaog sa mga pagsulay,

kundi luwasa kami kay Satanas.6:13 Satanas: sa literal, Malaot.

[Tungod nga ikaw ang Hari, ang Makagagahom, kag ang Dalayawon sa wala sing katapusan. Amen.6:13 Amen: Tan-awa ang Lista sang mga Pulong sa likod.]’

14“Kon ginapatawad ninyo ang mga tawo nga nakasala sa inyo, patawaron man kamo sang inyo Amay nga sa langit. 15Pero kon indi kamo magpatawad sa ila, ang inyo Amay indi man magpatawad sa inyo.”

Ang Pagpanudlo Parte sa Pagpuasa

16“Kon magpuasa kamo, indi kamo magsunod sa mga hipokrito.6:16 mga hipokrito: nga nagapakita-kita lang nga nagapuasa sila agod dayawon sila. Nagalagaw sila nga wala nagapanghilam-os kag wala nagapanghusay agod mahibaluan sang iban nga nagapuasa sila. Sa pagkamatuod, nabaton na nila ang ila balos, gani wala na sila sing may mabaton halin sa Dios. 17Pero kon kamo magpuasa, magpanghilam-os kamo kag magpanghusay, 18agod wala sing may makahibalo nga nagapuasa kamo luwas lang sa inyo Amay nga indi makita. Kag ang inyo Amay nga nakakita sang inyo mga ginahimo sa sekreto amo ang magabalos sa inyo.”

Ang Manggad sa Langit

(Luc. 12:33-34)

19“Indi kamo magtipon sang manggad para sa inyo kaugalingon diri sa kalibutan, tungod kay ang mga sapat-sapat kag ang tuktok magaut-ot sini, ukon mahimo nga sudlon sang makawat ang inyo balay kag kawaton ini. 20Sa baylo, magtipon kamo sang inyo manggad didto sa langit, kay didto wala sing sapat-sapat kag tuktok nga nagaut-ot, kag wala sing makawat nga makasulod. 21Kay kon diin ang inyo manggad didto man ang inyo tagipusuon.”

Ang Mata amo ang Suga sang Lawas

(Luc. 11:34-36)

22“Ang aton mata amo ang suga sang aton lawas. Gani kon masanag ang imo panulok, masanagan ang imo bug-os nga lawas. 23Pero kon madulom ang imo panulok madulman ang imo bug-os nga lawas. Gani kon ang ginasiling nga suga nga ara sa imo wala nagahatag sang kasanag, nian tama gid kadulom ang imo nga kahimtangan.”

Sin-o ang Aton dapat Alagaron, Ang Dios ukon ang Manggad?

(Luc. 16:13; 12:22-31)

24“Wala sing tawo nga makaalagad sing dungan sa duha ka agalon, kay magasikway siya sa isa kag magahigugma sa isa; magadampig siya sa isa kag magapakalain sa isa. Indi man kamo makaalagad sing dungan sa Dios kag sa manggad.

25“Amo gani nga nagasiling ako sa inyo nga indi kamo magpalibog sa inyo pagpangabuhi, kon ano ang inyo kaunon ukon imnon kag kon ano ang inyo bayuon. Kay kon ginhatagan kamo sang Dios sang kabuhi kag lawas, indi mahimo nga indi niya kamo paghatagan sang pagkaon kag bayo. 26Tan-awa bala ninyo ang mga pispis nga nagalupad-lupad. Wala sila nagatanom, wala sila nagaani, kag wala sila nagatipon sang pagkaon sa bodega, pero ginapakaon sila sang inyo Amay. Indi bala mas labaw pa kamo sa mga pispis? 27Sin-o sa inyo ang makapalawig sang inyo kabuhi bisan diutay lang paagi sa inyo pagpalibog? Wala gid!

28“Kag ngaa nagapalibog gid kamo kon sa diin kamo makuha sang inyo bayo? Talupangda ninyo kon paano nagatubo ang mga bulak bisan diin. Wala sila nagapangabudlay ukon nagahimo sang ila bayo. 29Sa pagkamatuod, bisan ang bantog kag manggaranon nga hari nga si Solomon, ang iya mga bayo indi makatupong sa katahom sang bisan isa lang sa sini nga mga bulak. 30Kon ginapatahom sang Dios ang mga hilamon nga buhi subong, pero sa ulihi malaya kag tutdan man lang, indi bala nga mas labi pa gid nga pabayuan niya kamo? Kadiutay sang inyo pagtuo! 31Gani indi kamo magpalibog kon ano ang inyo kaunon kag imnon, kag kon ano ang inyo bayuon. 32Amo ina ang ginapalibugan sang mga tawo nga wala nakakilala sa Dios. Pero nakahibalo ang inyo Amay sa langit nga kinahanglan ninyo ina nga mga butang. 33Gani unaha ninyo ang pagpasakop sa paghari sang Dios kag ang pagtuman sa iya kabubut-on, kag ihatag gid niya ang tanan ninyo nga mga kinahanglanon. 34Gani indi kamo magpalibog parte sa buwas, kay ang buwas may kaugalingon nga palaligban. Indi kinahanglan nga dugangan pa ninyo ang palaligban nga nagaabot sa kada adlaw.”