Slovo na cestu

Matouš 27:1-66

Židovská rada soudí Ježíše

1Ráno se opět sešli členové židovské velerady a domlouvali se, jak by přiměli Římany, aby potvrdili rozsudek smrti. 2Potom poslali spoutaného Ježíše k římskému místodržiteli Pilátovi.

Jidášova sebevražda

3Když Jidáš viděl, že Ježíše odsoudili k smrti, hnulo se v něm svědomí, že ho zradil. Vzal třicet stříbrných, které dostal za zradu, a chtěl je vrátit představitelům velerady: 4„Zhřešil jsem, zradil jsem nevinného člověka!“ Oni však lhostejně odpověděli: „Do toho nám nic není, to je tvoje věc!“ 5Jidáš odhodil peníze v chrámu, vyběhl ven a oběsil se.

6Velekněží dali peníze sebrat a řekli si: „Co s nimi? Pro chrámovou pokladnu se nehodí. Lpí na nich krev!“ 7Dohodli se tedy, že za ně koupí pozemek, kde si dříve hrnčíři kopali hlínu, a že tam budou pohřbívat cizince, kteří zemřou v Jeruzalémě. 8A tak se tomu místu až dodnes říká „Krvavé pole“.

9Tím se splnilo staré proroctví:

„Vzali třicet stříbrňáků

– náhradu za život otroka,

na kterou ho Izrael ocenil,

10a dali je podle Božího rozkazu

za hrnčířovo pole.“

Ježíš je souzen Pilátem

11Ježíš byl předveden před římského místodržitele Piláta. Ten se ho zeptal: „Tak ty jsi židovský král?“

„Když tomu tak říkáš, budiž,“ odpověděl mu Ježíš.

12K dalším žalobám židovské velerady se však nevyjádřil.

Pilát vydává Ježíše k ukřižování

13„Neslyšíš, z čeho tě obviňují?“ ptal se Pilát. 14Ale k jeho velkému údivu Ježíš mlčel, nehájil se.

15Bývalo zvykem, že místodržitel o velikonočních svátcích propouštěl jednoho vězně podle přání lidu. 16Tehdy právě Římané měli ve vězení zvlášť pověstného zločince jménem Barabáš. 17Když se lid toho jitra shromáždil před Pilátovým domem, zeptal se jich místodržitel: „Koho vám mám propustit – Barabáše, nebo Ježíše Krista?“ 18Věděl, že Ježíše udali velekněží, protože mu záviděli jeho popularitu.

19V té chvíli dostal Pilát na soudcovském křesle vzkaz od své ženy: „Ruce pryč od toho nevinného člověka! Kvůli němu mne v noci pronásledovaly strašné sny.“

20Zástupci velerady zatím přesvědčovali lid, aby žádal svobodu pro Barabáše a pro Ježíše smrt. 21Když se Pilát znovu zeptal, koho z těch dvou má propustit, ozval se pokřik: „Barabáše!“

22„A co mám udělat s Ježíšem Kristem?“ zeptal se Pilát. Dav křičel: „Ukřižuj ho!“

23Pilát ještě namítl: „Vždyť se ničeho zlého nedopustil.“ Ale křik davu se stupňoval: „Na kříž! Na kříž!“

24Pilát viděl, že jeho snaha zachránit Ježíše je marná a že napětí davu roste, umyl si přede všemi ruce a řekl: „Jsem čistý od krve toho člověka. Je nevinný, odpovědnost je na vás!“

25Nato dav volal: „Jeho krev na nás i na naše děti!“

26Barabáše jim tedy propustil, Ježíše nechal zbičovat a svolil, aby byl ukřižován.

Římští vojáci se vysmívají Ježíšovi

27Římští vojáci jej nejprve odvedli do vládní budovy a svolali k němu celou četu. 28Svlékli ho a přes ramena mu přehodili rudý plášť. 29Z trní upletli korunu, narazili mu ji na hlavu a do pravé ruky mu dali prut místo žezla. Pak před ním klekali a posměšně volali: „Ať žije židovský král!“ 30Plivali na něj a tím prutem ho bili po hlavě. 31Když se dost pobavili, vyměnili mu zase plášť za jeho šaty a vedli ho na popraviště.

Ježíš je ukřižován

32Cestou popadli jednoho muže a přinutili ho, aby nesl Ježíšův kříž. Byl to Šimon z Kyrény. 33Došli až na pahorek zvaný Golgota – Lebka. 34Tam mu nabídli zkyslé víno s hořkou přísadou. Když ochutnal, odmítl.

35Ukřižovali ho a pak mezi sebou losovali o jeho šaty. Tím se splnilo jedno z proroctví: „Rozebrali si můj oděv, o mé šaty losovali.“ 36Pak se posadili a drželi stráž. 37Nad hlavou mu připevnili nápis s označením viny: „Ježíš, král Židů.“

38Současně s ním byli po obou stranách ukřižováni dva zločinci.

39Kolemjdoucí se Ježíšovi pošklebovali 40a vysmívali:

„Tak chrám jsi chtěl zbořit a za tři dny znovu postavit. Teď ukaž svou moc a zachraň sám sebe. Když jsi Boží Syn, sestup z kříže!“ 41-42K nim se přidali i členové velerady: „Podívejte se na zachránce! Sám se zachránit neumí. Židovský král – visí na kříži! Sestup dolů a uvěříme ti. 43Dovolával se Boha, říkal, že je Boží Syn. Ať ho tedy Bůh vysvobodí!“ 44Podobná slova se ozvala i z vedlejších křížů.

Ježíš umírá na kříži

45V poledne se nad celým krajem setmělo a tma trvala až do tří hodin. 46Pak Ježíš hlasitě zvolal: „Eli, Eli, lema sabachtani?“ což znamená: „Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?“ 47Někteří z těch, co stáli poblíž, se domnívali, že volá proroka Elijáše. 48Jeden z nich běžel pro houbu, namočil ji v tom kyselém nápoji, nastrčil na prut a podával Ježíšovi k ústům. 49Ostatní ho okřikovali: „Jen ho nech, ať vidíme, jestli mu přijde Elijáš na pomoc!“ 50Potom Ježíš znovu vykřikl a zemřel.

51V tom okamžiku se v chrámu roztrhla opona, zakrývající vstup do svatyně. Tak bylo naznačeno, že úloha bohoslužeb je Kristovou obětí naplněna a končí. Země se chvěla, skály pukaly 52-53a hroby se otvíraly. Když pak Ježíš vstal z mrtvých, mnozí v Jeruzalémě dosvědčovali, že viděli vzkříšené z těch hrobů. Byli předzvěstí toho, že Ježíš zvítězil nad smrtí a jednou vzkřísí všechny své věrné.

54Když velitel s popravčí četou viděli zemětřesení a všechno, co se dělo, padla na ně hrůza a říkali: „On to byl opravdu Boží Syn!“

55Z povzdálí přihlíželo také mnoho žen, které přišly s Ježíšem až z Galileje a staraly se o něj a jeho učedníky. 56Mezi nimi byla i Marie Magdaléna, Marie – matka Jakuba a Josefa, a matka Jakuba a Jana Zebedeových.

Ježíš je pohřben

57Když nastal večer, přišel jeden bohatý muž z Arimatie, jménem Josef, jeden z Ježíšových následovníků. 58Dal se ohlásit u Piláta a prosil, aby mu vydal Ježíšovo tělo. Pilát mu vyhověl. 59Josef zavinul Ježíšovo tělo do čistého plátna 60a uložil do hrobu, který si dal před nedávnem vytesat ve skále. Vchod do hrobky dal po pohřbu uzavřít těžkým balvanem. Pak odešel. 61Dvě Marie – jedna z nich Marie Magdaléna – přihlížely pohřbu.

Ke hrobu je postavena stráž

62Druhý den v sobotu šli velekněží a farizejové k Pilátovi 63a řekli: „Pane, vzpomněli jsme si, že ten podvodník svého času řekl: ‚Třetího dne opět vstanu k životu.‘ 64Dej tedy aspoň tři dny hlídat hrob, nebo přijdou jeho učedníci, ukradnou ho a pak budou lidem namlouvat, že vstal z mrtvých. A to by k tomu bludu ještě chybělo!“

65„Dobře,“ řekl Pilát, „postavte tam stráž, jak myslíte.“

66Oni šli, postavili tam stráž a dokonce zapečetili vstupní kámen.

New Serbian Translation

Матеј 27:1-66

Савет верских главара доноси пресуду против Исуса

1А када је свануло, договоре се сви водећи свештеници и старешине да убију Исуса. 2Свезали су га, одвели и предали намеснику Пилату.

3А Јуда, који га је издао, кад је видео да су га осудили, покајао се и вратио оних тридесет сребрњака водећим свештеницима и старешинама, 4рекавши: „Сагрешио сам издавши невиног човека.“

А они му рекоше: „Шта се то нас тиче? То је твоја брига.“

5Јуда баци сребрњаке у храм, оде и обеси се.

6А водећи свештеници узеше сребрњаке и рекоше: „Није дозвољено да се такав новац стави у храмску благајну, јер је плата за убиство човека.“ 7Стога су одлучили да за тај новац купе Грнчареву њиву за гробље странцима. 8Зато се та њива до данас зове „Крвна њива“. 9Тада се испунило оно што је рекао пророк Јеремија:

„И узеше тридесет сребрњака,

цену за процењенога,

коју одредише неки од рода Израиљевог,

10и за њих купише Грнчареву њиву.

Овако ми Господ нареди.“

Пред Пилатом

11Исуса су затим довели пред намесника, који га упита: „Јеси ли ти Цар јудејски?“ „Ти то кажеш“ – одговори Исус. 12Онда су га водећи свештеници и старешине оптуживали, а он није ништа одговарао. 13Тада му Пилат рече: „Зар не чујеш за шта те све оптужују?“ 14Исус није одговорио ни речи, чему се заповедник веома чудио.

Пилат удовољава захтеву да Исус буде разапет

15А заповедник је обичавао да за празник пусти једног затвореника по избору народа. 16Баш тада су у тамници држали познатог сужња по имену Исус Варава. 17Када се народ окупио, Пилат им се обрати: „Кога желите да вам пустим: Исуса Вараву или Исуса прозваног ’Христос’?“ 18Знао је, наиме, да су Исуса предали из зависти.

19Док је седео на судијској столици, његова жена му пошаље поруку: „Окани се тог праведника, јер сам данас у сну много пропатила због њега.“

20Међутим, водећи свештеници и старешине наговоре народ да затраже Вараву, а да се Исус погуби.

21Заповедник их упита: „Којега од ове двојице хоћете да вам пустим?“ Они одговорише: „Вараву!“

22Пилат их упита: „Шта онда да радим са Исусом прозваним ’Христос’?“ Они одговорише: „Нека буде разапет!“

23Он их упита: „Какво је зло учинио?“ Али они су још гласније повикали: „Нека буде разапет!“

24Када је Пилат видео да ништа не користи, него да настаје још већи метеж, узео је воду и опрао руке пред народом, рекавши: „Ја немам ништа са смрћу овог праведника; ви ћете одговарати за то.“

25А сав народ рече: „Нека његова крв падне на нас и на нашу децу!“

26Тада им је ослободио Вараву, а Исуса је предао да га избичују и разапну на крст.

Војници се ругају Исусу

27Након тога су заповедникови војници повели Исуса у преторијум. Око њега се окупила цела чета. 28Свукли су Исуса и огрнули га скерлетним плаштом. 29Онда су исплели венац од трња, те му ставили на главу и трску у његову десну руку. И клањали су се пред њим, говорећи: „Здраво, Царе јудејски!“ 30Пљували су на њега, а онда су узели трску и ударали га по глави. 31Када су му се наругали, скинули су са њега огртач и обукли му његову одећу, па су га одвели да га разапну.

Исуса спроводе до места погубљења

Распеће

32Када су изашли, нашли су неког човека из Кирине, по имену Симон, и натерали га да му понесе крст. 33Када су дошли на место звано Голгота, што значи „Место лобање“, 34дали су му да пије вино помешано са жучи. Али пошто је окусио, није хтео да пије.

35Када су га разапели, поделили су његову одећу бацајући коцку. 36Седели су тамо и чували га. 37Онда су изнад његове главе ставили натпис на коме је била написана његова кривица: „Ово је Исус, Цар јудејски.“

38Са њим су разапели и два одметника, једног с десне стране, а другог с леве стране. 39А пролазници су га вређали и климали својим главама, 40говорећи: „Де сад, ти што рушиш храм и за три дана га подижеш, спаси самога себе! Ако си Син Божији, сиђи с крста!“

41Слично су му се ругали и водећи свештеници са зналцима Светог писма и старешинама: 42„Друге је спасао, а не може да спасе самог себе! Па, он је израиљски Цар! Нека сиђе сад с крста па ћемо поверовати у њега! 43Уздао се у Бога, нека га сад избави ако му је по вољи! Са̂м је рекао: ’Син сам Божији.’“ 44Тако су га вређали и одметници разапети са њим.

Исусова смрт

45А од подне па до три сата наста тама по свој земљи. 46Око три сата поподне, Исус завапи веома гласно: „Ели, Ели, лема савахтани?!“ То значи: „Боже мој, Боже мој, зашто си ме оставио?!“

47А неки који су ту стајали, чули су ово, па су рекли: „Овај дозива Илију!“

48Један од војника одмах отрча, узе сунђер, натопи га киселим вином, натаче на штап, те је тако појио Исуса. 49Остали су говорили: „Пусти да видимо хоће ли доћи Илија да га спасе!“

50Исус још једном снажно узвикну и издахну.

51Уто се храмска завеса расцепи на двоје од горе до доле, а земља се потресе, те се стене распукоше. 52Гробови се отворише, па устадоше из мртвих многи свети који су уснули27,52 Еуфемизам за умрети, преминути., 53и изађоше из својих гробова. Ови су касније, након Исусовог васкрсења, дошли у Свети град27,53 Јерусалим. и показали се многима.

54А римски капетан и они који су са њим чували Исуса, кад су видели потрес и све што се догодило, силно су се уплашили и рекли: „Овај је заиста био Божији Син!“

55Тамо су биле и многе жене које су посматрале издалека. Оне су пратиле Исуса из Галилеје и служиле му. 56Међу њима су биле Марија Магдалена, Марија, мајка Јаковљева и Јосифова, и мајка Заведејевих синова.

Исусова сахрана

57Кад се спустило вече, дође неки богати човек из Ариматеје, по имену Јосиф, који је и сам био Исусов следбеник. 58Овај дође к Пилату и затражи од њега Исусово тело. Тада Пилат нареди да му се тело преда. 59Јосиф узе Исусово тело, увије га у чисто платно, 60те га положи у нови гроб који је издубио у стени за себе. Онда је навалио велики камен на улаз у гробницу и отишао. 61Марија Магдалена и друга Марија седеле су тамо наспрам гроба.

62Следећег дана, после Припреме, окупе се водећи свештеници и фарисеји код Пилата. 63Рекли су: „Господару, сетили смо се да је она варалица, још док је био жив, рекао да ће након три дана васкрснути. 64Зато нареди да се гроб обезбеди до трећег дана, да не би дошли његови ученици и украли га. Они ће онда рећи народу да је он васкрсао из мртвих, па ће тако последња превара бити већа него прва.“ 65Пилат им одговори: „Ево вам стража; идите и обезбедите гроб како знате.“ 66Они оду и обезбеде гроб: запечате гробни камен и поставе стражу.