Slovo na cestu

Matouš 26

Náboženští vůdcové chtějí Ježíše zabít

1Když Ježíš dokončil tento výklad, řekl svým učedníkům:

„Jak víte, za dva dny budou Velikonoce a já budu zrazen a ukřižován.“

V tu dobu se sešla židovská velerada v paláci nejvyššího kněze Kaifáše. Radili se, jak by se Ježíše nenápadně zmocnili a zprovodili ho ze světa. Dohodli se, že by to nemělo být o velikonočních svátcích, aby to nevzbudilo rozruch mezi shromážděnými poutníky.

Žena pomazává Ježíše drahocennou mastí

Mezitím byl Ježíš pozván v Betanii do domu Šimona, zvaného Malomocný. Byli již u stolu, když k Ježíšovi přistoupila žena. Měla alabastrovou nádobku s drahocenným vonným olejem, a ten mu všechen vetřela do vlasů. Učedníci tím byli pohoršeni: „Takové plýtvání! To se dalo výhodně prodat a peníze mohli dostat chudí!“

10 Ježíš to slyšel a řekl: „Proč jí to máte za zlé? Prokázala mi dobrou službu. 11 Chudých bude mezi vámi vždy dost, ale já s vámi už dlouho nebudu. 12 Tato žena mne pomazala olejem, a tak vlastně připravila mé tělo k pohřbu. 13 To, co učinila, neupadne v zapomenutí, ale spolu se zvěstí o mém díle záchrany to bude připomínáno.“

Jidáš domlouvá zradu Ježíše

14 Jeden z dvanácti Ježíšových učedníků, Jidáš Iškariotský, odešel k velekněžím 15 a řekl jim: „Kolik mi zaplatíte, když zradím Ježíše, abyste ho nenápadně dostali do rukou?“ A oni mu dali třicet stříbrňáků. 16 Od té chvíle hledal Jidáš vhodnou příležitost, aby provedl svůj záměr.

Učedníci připravují velikonoční večeři

17 První den Velikonoc se učedníci zeptali Ježíše: „Kde máme připravit velikonoční večeři?“ 18 Poslal je do města a k jednomu člověku se vzkazem: „Nastal můj čas, budu u tebe se svými učedníky jíst velikonočního beránka.“

19 Učedníci se podle toho zařídili a připravili tam večeři.

Ježíš naposledy večeří s učedníky

20-21 Když po setmění Ježíš večeřel s dvanácti učedníky, řekl: „Jeden z vás mne zradí.“ 22 To je velice zarmoutilo a jeden přes druhého se ptali: „To myslíš mne, Pane?“ 23 On odpověděl: „Je to ten, kdo si bral z mísy současně se mnou. 24 Já musím jít cestou, která je mi určena, ale to nijak neospravedlňuje toho, kdo mne zrazuje. Lépe by mu bylo, kdyby se vůbec nenarodil.“

25 Jidáš se ho zeptal: „Mistře, jsem to já?“ On odpověděl: „Ano.“ 26 Když jedli, vzal Ježíš chléb, poděkoval Bohu, rozlamoval ho a podával učedníkům se slovy: „Vezměte a jezte, to je mé tělo.“ 27 Potom vzal kalich s vínem, vzdal díky Bohu a podal jim ho se slovy: „Pijte z něho všichni, 28 to je má krev, prolitá, aby smyla hříchy mnohých. To je nová smlouva Boha s člověkem. 29 Já s vámi piji tento nápoj naposled. Příště budeme pít spolu nové víno až v království mého Otce.“ 30 Potom zazpívali píseň a šli na Olivovou horu.

Ježíš předpovídá Petrovo zapření

31 Tam Ježíš řekl: „Ještě této noci se stane něco, co vám vezme odvahu. Vždyť Písmo předpovídá: ‚Budu bít pastýře a jeho stádo se rozprchne.‘ – 32 Ale až povstanu k životu, sejdeme se spolu v Galileji.“

33 Petr rozhorleně protestoval: „Kdyby tě všichni opustili, já tedy ne!“ 34 Ale Ježíš mu odpověděl: „Říkám ti, že ještě této noci, dřív než zakokrhá kohout, mne třikrát zapřeš.“ 35 Petr zvolal: „To raději s tebou umřu, než bych tě zapřel!“ A stejně mluvili i ostatní.

Ježíš prožívá muka v zahradě

36 Potom přišli na místo zvané Getsemane a Ježíš řekl svým učedníkům: „Vy se tady posaďte a já se jdu modlit.“ 37 Vzal s sebou Petra, Jakuba a Jana. Padl na něho smutek a tíseň. 38 Řekl jim: „Sevřela mne smrtelná úzkost. Zůstaňte tu a buďte se mnou vzhůru.“ 39 Poodešel, padl tváří k zemi a modlil se: „Můj Otče! Jestli je to možné, zbav mne toho hrozného údělu! Ale nechci prosazovat svoji vůli. Chci, aby se stalo, co chceš ty.“ 40 Pak se vrátil k těm třem a oni spali.

41 „Petře,“ budil ho, „to jste nemohli ani hodinu být se mnou vzhůru? Bděte a modlete se, abyste obstáli ve zkoušce. Máte dobrou vůli, ale slabé tělo.“

42 Opět se vzdálil a modlil se: „Můj Otče! Není-li jiné východisko, ať se stane tvá vůle.“ 43 Vrátil se zase ke svým učedníkům a oni opět spali. Byli velice unaveni. 44 Nechal je spát, odešel potřetí a modlil se podobnými slovy. 45 Pak se vrátil k učedníkům a řekl: „Teď už nepotřebuji, abyste se mnou bděli. Nastává chvíle, kdy budu zrazen a vydán do rukou podlých lidí. 46 Vstaňte, půjdeme! Tam se blíží můj zrádce.“

Ježíš je zrazen a zajat

47 Ještě ani nedomluvil a už přicházel Jidáš. S ním táhl oddíl ozbrojený meči a holemi, poslaný veleradou. 48 Měli s Jidášem domluvené znamení: Chopí se toho, koho Jidáš políbí. 49 A tak přistoupil Jidáš k Ježíšovi: „Buď zdráv, Mistře!“ řekl a políbil ho. 50 Ježíš mu řekl: „Příteli, co to děláš?“ Tu se však Ježíše chopili a zajali ho.

51 Jeden z těch, kteří byli s Ježíšem, vytasil meč, ťal po veleknězovu služebníkovi a usekl mu ucho. 52 Ježíš řekl svému obránci: „Schovej svůj meč! Kdo čím zachází, tím také schází. 53 Cožpak nevíš, že kdybych poprosil svého Otce o ochranu, okamžitě by mi poslal celé nebeské vojsko? 54 Ale jak by se pak splnil Boží plán spásy?“

55 Pak se obrátil k ozbrojencům: „Přitáhli jste na mne jako na rebela. Proč jste mě nezatkli už v chrámu, kde jsem vám denně kázal? Já vím proč! 56 Plníte tak přesně prorocké předpovědi.“ V té chvíli ho všichni jeho učedníci opustili a rozutekli se.

Kaifáš vyslýchá Ježíše

57 Zatčeného Ježíše pak odvedli k nejvyššímu knězi Kaifášovi, kde se sešla velerada. 58 Petr je z povzdálí následoval až k veleknězovu paláci. Vešel na nádvoří a vmísil se mezi služebnictvo, aby věděl, jak to dopadne. 59 Velekněží i celá rada se snažili pomocí křivého svědectví Ježíše obvinit tak, aby ho mohli odsoudit k smrti. 60 Ale i když sehnali mnoho falešných svědků, přece se nepodařilo najít vhodnou obžalobu. Nakonec vystoupili dva 61 a shodně vypovídali: „Tento muž řekl, že má moc zničit chrám a ve třech dnech ho znovu vystavět.“

62 Nato vstal nejvyšší velekněz a řekl Ježíšovi: „Jak se obhájíš proti této obžalobě?“ 63 Ale Ježíš mlčel. Tu sáhl velekněz k poslednímu prostředku: „Beru tě pod přísahu při živém Bohu: Jsi ten zaslíbený Mesiáš, Boží Syn?“

64 Ježíš odpověděl: „Ty sám jsi to řekl. Ale ujišťuji vás, že brzy budete svědky toho, že mne Bůh vyzdvihne, abych seděl po jeho pravici, odkud se vrátím ve svém majestátu.“ 65-66 Velekněz si na znamení největšího pohoršení roztrhl své roucho a prohlásil: „To je rouhání! Cožpak potřebujeme ještě svědky? Teď jste to slyšeli na vlastní uši! Jaký vynesete rozsudek?“

67-68 Odpověděli: „Zaslouží si smrt!“ Pak mu někteří plivali do obličeje, bili ho po hlavě a tloukli holí s výsměchem: „Když jsi Mesiáš, hádej, kdo ti teď dal ránu!“

Petr zapírá, že zná Ježíše

69 Petr zatím seděl venku na nádvoří. Tu si ho všimla jedna služka: „Ty jsi také byl s tím Ježíšem z Galileje!“

70 Ale Petr přede všemi popřel: „Ani nevím, o čem mluvíš!“

71 Pak si to namířil k bráně, kde ho uviděla jiná a upozornila okolostojící: „Tento člověk chodil s Ježíšem z Nazaretu.“ 72 Petr se však zapřísahal a řekl: „Vůbec toho člověka neznám.“

73 Oni se však kolem něj shlukli a doráželi: „Určitě k němu patříš! Je to znát na tvém nářečí!“

74 Petr se dušoval a přísahal, že Ježíše opravdu nezná. V tom okamžiku se ozval kohout 75 a Petr si vzpomněl na Ježíšova slova: „Dříve než zakokrhá kohout, třikrát mne zapřeš.“ Vyběhl ven a hořce se rozplakal.

Mushuj Testamento Diospaj Shimi

Mateo 26

Jesustaca huañuchingapajmi ima shina japinata yuyarishcacuna

1Cai tucuita huillashca q'uipami Jesusca, Paipaj yachacujcunataca cashna nirca:

–Pascuapajca, ishqui punllallami illan. Chaitaca, yachanguichijllatami. Chai punllapimi, Runa Aichayuj ñucataca, japishpa chacatangacuna– nircami.

Chai punllacunallatajmi, curacunata mandajcunapish, Mandashcata yachachijcunapish, israelcunata cunaj yuyajcunapish, curacunata mandaj Caifás shuti curapaj jatun huasi canllapi tandanacurca. Chaipi tandanacushpami, Jesusta ima shina pacalla japishpa huañuchinata cashna yuyarinacurca: «Cai fiesta punllapica ama japishunchij, ñataj gentecuna jatarishpa ñucanchijtaraj imata ruranman» nircacunami.

Betaniapimi Jesuspaj umapi aceiteta tallishca

Jesusca Betaniapica, leproso nishca Simonpaj huasipimi carca. Chaipimi shuj huarmica, achca cullquihuan randishca mishquiman ashnacujta alabastro botellapi apashpa shamurca. Jesús micushpa tiyacujpimi, chai mishquiman ashnacujtaca, Paipaj umapi tallirca. Yachacujcuna chaita ricushpaca, p'iñarishpami cashna nircacuna:

–¿Ima nishpataj cai mishquiman ashnacujtaca, chashna yanga tallinchu, imamí? Caitaca, achca cullquipi c'atushpachari, huajchacunaman cunchijman carca– nishpami rimarcacuna.

10 Jesús chaita uyashpaca, cashnami nirca:

–¿Ima nishpataj cai huarmitaca, chashna p'iñashpa rimanguichij? Paica, ñucapajca allitamari ruran. 11 Huajchacunaca mana illangachu, ashtahuanpish ñucaca mana cancunahuan causacushallachu. 12 Cai huarmica, ñuca huañujpi pambanapajmi, mishquiman ashnacujtaca, ñaupashpa ñucapi tallin. 13 Cai pachapica, maipipish cai alli huillaita huillacushpaca, cai huarmi ñucapaj cashna allita rurashcatapish parlangacunami. Chashnami tucui uyajcuna caitaca yachangacuna, chashnatajmi canga– nircami.

Jesustaca Judas Iscariotemi huashalla japichina tucushca

14 Chai q'uipami, Paipaj chunga ishqui yachacujcunamanta Judas Iscarioteca, curacunata mandajcunapajman rirca. 15 Paicunatami Judasca:

–Jesusta cancunaman japichijpica, ¿mashnatataj cusha ninguichij?– nirca. Chashna nijpimi paicunaca quimsa chunga cullquita curcacuna.

16 Chai punllamantami Judasca, Jesusta ima shina japichinata yuyacurca.

Jesusca Pai huañushcata yuyarishpa micunatami callarichishca

17 Levadura illaj tandata micuna callari fiesta punllami, Jesuspaj yachacujcuna Paipajman c'uchuyashpaca:

–Pascua punllapi micunata Can micuchunca, ¿maipitaj allichigrichun ningui?– nishpa tapurcacuna.

18 Chaita tapujpimi, Jesusca cashna nirca:

–Jerusalenman richij. Chaipi causaj shuj runapaj huasiman rishpaca: “Yachachijca, ‘Ñuca punllami ñalla chayamucun. Cambaj huasipimi, ñuca yachacujcunandij Pascuapi micunataca micusha nini’ ninmi” nigrichij– nircami.

19 Chashna nijpimi yachacujcunaca, Jesús nishca shinallataj, Pascuapi micunataca allichircacuna.

20 Ña tutayajpica, Jesusca Paipaj chunga ishqui yachacujcunandijmi, micungapaj tiyarirca. 21 Ña micucushpami, Jesusca:

–Cancunapuramanta shujmari, ñucataca huañuchichun japichinguichij, chashnatajmi canga– nirca.

22 Chashna nijpica, yachacujcunaca tucuicuna achcata llaquirinacushpami:

–Apunchij Jesús, ¿ñucachu cantaca japichisha, imashi?– nishpa tapurcacuna.

23 Shina tapujpimi, Jesusca cashna nirca:

–Cunan ñucahuan cai platopi maquita satijmi, ñucataca japichinga. 24 Runa Aichayuj ñucataca, Dios Quillcachishcapi nishca shinami huañuchingacuna. Runa Aichayujta japichij runaca, ¡ai, imachari tucunga! Chai runaca, mana huacharishca cashpachari, alli canman carca– nircami.

25 Shina nijpimi, Paita japichij Judasca:

–Yachachij, shinashpaca, ¿ñucachu cantaca japichisha?– nirca.

Chashna nijpimi Jesusca:

–Ari, canllataj chashna ninguica– nircami.

26 Chashna micucushpami Jesusca tandata japishpa, Diosta mañashpa pagui nirca. Chai tandata chaupishpami:

–Japichij, micuichij, caica ñuca aichami– nishpa, Paipaj yachacujcunaman curca.

27 Shinallataj vino vasotapish japishpa, Diosta pagui nishpami, cashna nishpa curca:

–Tucuicuna caita ubyaichij. 28 Caica, achcacunapaj juchacunata anchuchingapaj ari ninacushca mushuj ruranamanta jichana ñuca yahuarta ricuchijmi. 29 Cancunaman huillanimi: Ñuca Yaya mandacunpi cancunahuan cutin ubyangacamami, uvas vinotaca cunanmanta cutinca mana ubyasha– nircami.

Jesusca Pedro ‘Paita mana rijsinichu’ ninatami huillashca

30 Cantota cantashca q'uipaca, Olivos yuracuna tiyan urcumanmi rircacuna. 31 Chaiman chayashpaca, Jesusca cashnami nirca:

–Dios Quillcachishcapica, cashnami nin: “Michijtaca huañuchishami. Huañuchijpica ovejacunaca caita chaitami ringa” ninmi. Chashnatajmi cunan tutaca, tucuicuna ñucata p'iñarishpa saquinguichij. 32 Causarishca q'uipaca, cancunapaj ñaupami Galileaman risha– nircami.

33 Jesús chashna nijpi Pedroca, cashnami nirca:

–Tucui caishujcuna p'iñarishpa canta saquijpipish, ñucatajca cantaca mana saquishachu– nircami.

34 Pedro chashna nijpi Jesusca, cashnami nirca:

–Riqui, canca cunan tutallataj gallo manaraj cantajpimari, ñucataca quimsa cutin ‘Mana rijsinichu’ ningui. Ricungui, chashnatajmi rurangui– nircami.

35 Chashna nijpipish, Pedroca:

–Canhuan huañuna cashpapish, Cantaca manataj, ‘Mana rijsinichu’ nishachu– nircami.

Caishuj yachacujcunapish, tucuicunami chashnallataj nircacuna.

Getsemaní huertapimi Jesús Diosta mañashca

36 Chashna nishpa Jesusca, Paipaj yachacujcunandij Getsemaní shuti huertaman chayashpami:

–Chainijpi Diosta ñuca mañangacama, cancunaca caillapi tiyacuichij– nirca.

37 Chashna nishpaca Jesusca Pedrota, Zebedeopaj ishqui churicunata pushashpami raquirirca. Chaimantaca achcata llaquirishpa, chujchui callarishpami:

38 «Ñuca almaca, llaquihuan huañucunmari. Cancunaca, caipi ñuca shinallataj chaparashpa shuyacuichij» nirca.

39 Jesusca paicunapajmanta ashallata caruyashpaca, pambacama cumurishpami, cashna nishpa Diosta mañarca: «Ñuca Yayito, ima shinamanta cai jayajta ubyana shina llaquita mana apana cajpica, ñucamanta anchuchipai. Ñuca chashna nijpipish, ama ñuca munashca shinaca rurapaichu, ashtahuanpish Can munashca shina rurapailla» nishpami mañarca.

40 Yachacujcunapajman Jesús tigramushpaca, dormicujta japishpami, Pedrota cashna nirca: «¿Manachu cancunaca, ashacamallapish ñuca shina rijcharishca tiyacui tucurcanguichij? 41 Mana allita rurana yuyaicuna ama japichun rijcharichij, Diosta mañacuichij. Cancunapaj espirituca mañanata yuyanmari, ashtahuanpish aichapica shaicushcamari canguichij» nircami.

42 Cutin rishpaca, Jesusca: «Ñuca Yayito, jayaj ubyana shina cai llaquita ñuca apanallataj cajpica, can munashcata rurapailla» nishpa, caihuanca ishqui cutinmi mañarca.

43 Tigramushpaca yachacujcunataca, cutinllataj dormicujtami japirca. Dorminaihuan huañucushcamanta, ñahuicunapish huichcaricurcami. 44 Chaimantami chaillapitaj saquishpa, cutintaj Diosta mañagrirca. Caihuanca, ñami quimsa cutin ñaupaman mañashca shinallataj mañarca. 45 Yachacujcunapajman cutin tigramushpaca, cashnami nirca: «Cancunatajca dormicunguichij, samaricunguichijllami. Riquichij, Runa Aichayuj ñucataca, ñami juchayujcunaman japichina pajtamushca. 46 ¡Jatarichij, jacuchij! Ñucata japichij runaca, ñami chayamucun» nircami.

Jesustaca Judasmi japichishca

47 Jesús chashna rimacujpirajmi, Judasca chayamurca. Paica Jesuspaj chunga ishqui yachacujcunamanta shujmi carca. Chai Judashuanmi, curacunata mandajcunapish, israelcunata cunaj yuyajcunapish cachashca, achca runacuna espadacunahuan, caspicunahuan shamurcacuna. 48 Jesusta japichij Judasca, paihuan shamujcunataca: «Maijantami ñuca muchasha, chaimi canga. Chaita japinguichij» nishpami, yachachishca carca.

49 Jesuspajman chayamushpaca:

–Yachachij, ¿allillachu cangui?– nishpami mucharca.

50 Chaimantami Jesusca:

–Amigo, ¿imapajtaj shamungui?– nirca.

Chashna ninca, Judashuan shamujcunaca Jesustaca, ñapish huaicashpa japircallacunami.

51 Jesusta japijpica, Paihuan purijcunamanta shujmi, espadata surcurca. Chaihuanmi, curacunata mandaj curapaj servijtaca, shuj rinrinta p'itirca. 52 Chashna rurajpimi, Jesusca cashna nirca:

–Cambaj espadata huaquichi. Pipish espadahuan macanacujtaca, espadallahuantajmi huañuchingacuna. 53 Cunanllataj ñuca Yayata mañajpica, patsaj ishqui huaranga yalli angelcunata cachana cashcataca, ¿manachu yachangui? 54 Chashna mana mitsarishpa japichijpimi, Dios Quillcachishcapi nishca shinaca pajtanga– nircami.

55 Shinallataj Jesusca, Paita japijcunataca cashnami nirca:

–Cancunaca, ¿shuhuata shinachu espadacunahuan, caspicunahuan ñucataca japij shamurcanguichij? Ñucaca punllantami, Diospaj huasipi yachachishpa tiyacurcani. Chaipi cancunallahuantaj cajpipish, mana japircanguichijchu. 56 Dios ima nishcata huillajcuna Quillcashcacuna pajtachunmi, ñucataca cashna japij shamushcanguichij– nircami.

Chashna nijta uyashpaca, tucui yachacujcuna Jesusta saquishpa miticushpa rircallacunami.

Tandanacushca mandajcunapajmanmi Jesusta apashcacuna

57 Jesusta japijcunaca, curacunata mandaj Caifás shuti curapaj huasimanmi pusharcacuna. Chaipimi, Mandashcata yachachijcunapish, cunaj yuyajcunapish tandanacushca tiyacurcacuna. 58 Jesusta pushajpica, curacunata mandajpaj huasi canllacamami, Pedroca huasha huashalla catishpa yaicurca. Chai huasi canllaman yaicushpaca, Jesusta imata rurajta ricungapajmi, huasita cuidaj runacunahuan tiyarirca.

59 Chai huasipica, curacunata mandajcuna, cunaj yuyajcuna, tandanacushca tucui mandajcunandijmi tiyacurcacuna. Paicunami pitapish llullachishpa, Jesustaca huañuchinata yuyarcacuna. 60 Tauca runacuna Jesusmanta llullashpa huillajpipish, huañuchinapaj shina mana allitaca, mana japircacunachu. Chai q'uipaca, ñapish ishqui runacuna shamushpaca, cashna nishpami llullarca:

61 –Cai runaca, “Diospaj huasita urmachishpa, quimsa punllapi cutin shayachishallami” nircami. Ñucanchijtajmi chaitaca uyarcanchij– nircacunami.

62 Chashna nijpimi, curacunata mandajca shayarishcahuan Jesustaca:

–Canta chashna juchachijpipish, ¿manachu imata ningui?– nirca.

63 Chashna nijpipish, Jesusca imata mana nircachu. Chaimantami curacunata mandajca, cashna tapurca:

–Causacuj Taita Dios ricucunmi, ama llullashpa ñucanchijman huillai. ¿Canca Diospaj Churi, Quishpichij Cristochu cangui?– nircami.

64 Shina nijpi Jesusca, cashnami nirca:

–Ari, cambaj shimihuantajmi chashna ningui. Caitapish huillanimi: Cunanmantaca, Runa Aichayujtaca, Tucuita Rurai Tucuj Diospaj alli ladopi Tiyacujtami ricunguichij, p'uyupi tigramujtapish ricunguichijmi– nircami.

65 Chashna nijta uyashpaca curacunata mandajca, achcata p'iñarishpami, paipaj churanallatataj lliquishpa, cashna nirca:

–¡Cai runaca, Dios tucushpamari chashna nicun! Paita juchachishpa, pi shujtaj huillajcunataca ña mana ninchijchu. Dios tucushpa, chashna rimaricujtaca, cancunapaj rinrinhuantajmi uyashcanguichij. 66 Cunanca, ¿imatataj yuyanguichij?– nijpi caishujcunaca:

–Chashna rimashcamantaca, huañunami can– nircacunami.

67 Chashna nishpaca, Jesustaca ñahuipi ch'ucashpami, macarcacuna. Maijancunaca, ñahuipimi huajtarcacuna. 68 Chashna rurashpaca:

–¡Riqui, Quishpichij Cristo, huillaiari! ¿Pitaj cantaca macanchij?– nircacunami.

Pedroca Jesustaca ‘Mana rijsinichu’ nishcami

69 Chaicamaca Pedroca, huasi canllapimi tiyacurca. Chaipi tiyacujpi shuj servij huarmi shamushpaca:

–Canpishmari Galilea llajtamanta Jesushuan puricurcangui– nircami.

70 Shina nijpi Pedroca, tucui chaipi cajcunapaj ñaupajpimi:

–Imatapishchari nicungui, mana yachanichu– nirca.

71 Shina nishpa, chai huasi canlla punguta Pedro llujshicujpica, shujtaj huarmipish paita ricushpaca:

–Cai runapishmari, Nazaretmanta Jesushuan puricurca– nishpami, chaipi cajcunamanca huillarca.

72 Chashna nijpimi, cutin Pedroca:

–Diospish ricucunmi. Chai runataca, manataj rijsinichu– nirca.

73 Chashna nishca ashalla q'uipami, chaipi cajcuna Pedropajman c'uchuyashpaca:

–Canpishtajmari paicunapura cangui. Riquiari, can rimashcapish rijsinallamari– nircacuna.

74 Paicuna chashna nijpimi, Pedroca cashna nirca:

–Diospish ricucunmi. Ñuca llullajpica, ima llaquipish japichunlla, chai runataca mana rijsinichu– nicujpica, ñapish gallo cantarcallami.

75 Chaipimi Pedroca, Jesús ñaupaman nishcata yuyarirca. Paica Pedrotaca: «Gallo manaraj cantajpimi, ñucataca quimsa cutin ‘Mana rijsinichu’ ningui» nishcami carca. Chaita yuyarishpami canllaman llujshishpaca, achcata llaquirishpa huacarca.