Slovo na cestu

Matouš 24:1-51

Ježíš mluví o budoucnosti

1Pak Ježíš vyšel z chrámu. Učedníci ho dostihli a poukazovali mu na velkolepost staveb v chrámu. 2Ale on jim řekl: „Vidíte to všechno? Pamatujte si, že to bude naprosto zničeno, nezůstane kámen na kameni.“

3„Kdy se to stane?“ vrátili se k Ježíšovým slovům učedníci, když se posadili na Olivové hoře. „Které události ohlásí tvůj příchod a konec světa?“

4Ježíš jim odpověděl: „Mějte se na pozoru, nenechte se někým oklamat. 5Někteří se prohlásí za vykupitele a svedou mnohé tím, že budou tvrdit: ‚Já zachráním svět.‘

6Když uslyšíte o válkách daleko i blízko, nebojte se. Ty musí přijít, ale nebude to ještě konec. 7Národy se znepřátelí a státy se budou vzájemně napadat. Na mnoha místech vypukne hlad, rozšíří se nemoci a nastanou přírodní katastrofy. 8Ale to bude jen počátek hrůz.

9Tehdy budete pro víru ve mne všude nenáviděni, trýzněni i zabíjeni. 10Mnozí toto násilí nevydrží, zradí víru i své spolubratry a navzájem se budou nenávidět. 11Objeví se také nemálo falešných proroků, jimž mnozí podlehnou. 12Na světě se natolik rozmůže zlo, že udusí lásku mnohých. 13Ale ten, kdo vytrvá až do konce, bude zachráněn.

14Než však nastane konec, musejí se lidé všech národů dovědět potěšující zprávu, že Bůh v tomto světě vládne, zve všechny k sobě a plně uplatní svou moc.

15Až uvidíte, že Jeruzalému hrozí zneuctění od pohanů, jak to předpověděl prorok Daniel, 16pak utečte z Judska do hor; 17-18kdo bude mimo dům nebo při práci, ať se pro nic domů nevrací. 19Zle na tom budou v těch dnech těhotné a kojící ženy. 20Modlete se, aby váš útěk nepřišel v zimním období dešťů nebo v době sobotního klidu.

21-22Přijde velké utrpení, jaké dosud nebylo a už nebude. Ale kvůli svému lidu Bůh to těžké období zkrátí. Kdyby tak neučinil, žádný by to nepřečkal.

Ježíš předpovídá svůj návrat

23Uslyšíte-li: ‚Tady je Kristus, nebo tam je,‘ nevěřte. 24Vystoupí totiž falešní Kristové a proroci a předvedou tak ohromující a přitažlivé činy, že by málem na svou stranu získali i moje vyvolené. 25Pamatujte na tato má varování.

26A tak když vám budou říkat, že Kristus je už zde, v pustině nebo v úkrytu, nevěnujte tomu pozornost, ani se nechoďte o tom přesvědčit. 27Skutečný příchod Syna člověka bude viditelný jako blesk, který proletí celou oblohou od východu k západu.

28Znamení jeho příchodu se budou hromadit, tak jako se rozrůstá hejno supů kroužících nad kořistí.

29A hned po tom velkém utrpení se zatmí slunce a měsíc a nastane neobvyklý pohyb nebeských těles. 30Pak se objeví poslední signály mého příchodu na obloze. Všichni lidé budou zděšeni a uvidí mne přicházet s mocí a velkou slávou. 31Pošlu své posly s mohutným zvukem polnice a ti shromáždí mé věrné ze všech světových stran.

32Poučte se z tohoto přirovnání: Když se větve fíkovníku nalévají mízou a nasazují listy, víte, že brzy bude léto. 33Podobně když uvidíte, že se plní, co jsem předpověděl, poznáte, že jsem blízko, ve dveřích. 34Říkám vám, že lidstvo nevyhyne a dočká se splnění všech těchto věcí. 35Nebe a země pominou, ale moje slova budou platit věčně.

Ježíš vyzývá k bdělosti

36Ten den a hodinu nezná nikdo, ani andělé v nebi. Pouze sám Otec to ví. 37Můj druhý příchod bude připomínat dobu Noeho. 38Lidé tehdy na nic nedbali, starali se jen o jídlo a pití, ženili se, vdávaly se až do dne, kdy Noe vstoupil do korábu. 39Potopa je zachvátila, ačkoliv nevěřili, že by se něco takového mohlo stát. Tak to bude i při mém příchodu.

40Dva budou spolu pracovat na poli, jeden z nich bude vzat, druhý zanechán. 41Dvě ženy budou pracovat v jedné domácnosti, jedna bude vzata, druhá zanechána.

42A tak buďte připraveni, protože nevíte, kdy váš Pán přijde. 43Je jasné, že kdyby hospodář věděl, že v noci přijde zloděj, byl by vzhůru a zabránil by vloupání. 44Stejně i vy musíte být na můj příchod stále připraveni. Přijdu, kdy se toho nenadějete.

45Jak se chová věrný a prozíravý služebník, kterého pán pověřil správou služebnictva? 46Pochválen bude tehdy, když pán při svém návratu shledá, že věrně plnil svěřené povinnosti. 47Takového pak ustanoví správcem celého svého majetku. 48Špatný služebník by si řekl: ‚Pán dlouho nejde,‘ 49začal by týrat své druhy a hodovat s opilci. 50-51Tu se pán neočekávaně vrátí a potrestá ho jako nejhoršího podvodníka. Nezbude mu nic než zoufalství.“

Mushuj Testamento Diospaj Shimi

Mateo 24:1-51

Cai pacha tucurinapaj jatun llaquicuna tiyanatami huillashca

(Mar 13:1-23; Luc 21:5-24; 17:22-24)

1Diospaj huasimanta Jesús llujshicujpimi, Paipaj yachacujcunaca Diospaj huasi pircacunata ricuchircacuna. 2Chaicunata ricuchijpimi, Jesusca:

—¿Caita ricushpachu mancharinguichij? Cancuna ricushca caicunaca, tucuimi urmachishca cagrin. Shuj rumillapish pircashca mana saquiringachu, chashnatajmi tucunga— nirca.

3Chai qʼuipami Jesusca, Olivos urcupi tiyacujpi, Paipaj yachacujcunaca cashna nircacuna:

—Ñaja can huillashcaca, ¿ima punllataj chashna tucungari? Can cutin shamunatapish, cai pacha tucurinatapish, ¿ima señalta ricushpataj yachashunri?— nishpa, Paillata tapurcacuna.

4Chashna tapujpimi, Jesusca cashna nirca:

—Pi cancunata ama llullashpa crichichun, yuyaipi alli puringuichij. 5Achcacunami, ñuca shutipi shamushpa: “Ñucami Quishpichij Cristo cani” nishpa, achcacunata umangacuna. 6‘Mai llajtacunapipish jatun macanacui, huañunacuimi tiyan’ ninacujta uyanguichijmi. Chaita uyashpapish, ama mancharinguichijchu. Chashna jatun llaquicunaca, tiyanataca tiyanallatajmi. Chashna tiyajpipish, cai pachaca manaraj tucuringachu. 7Llajtacunapurami macanacungacuna. Shinallataj llajtacunata jatun mandajcunapurapish macanacuchingacunami. Mai llajtapica achca ungüicuna, jatun yaricai, allpa chujchuicunami tiyanga. 8Chai tucui llaquicunaca, shamuna jatun llaquicunapaj callarillamari canga.

9Chai punllacunaca, cancunata llaquichichun japichingacunami, huañuchingacunami. Ñucata caticushcamantaca, maipipish tucuicunami pʼiñangacuna. 10Chashna rurajpica, achcacunami ñitcarishpa urmangacuna. Chaicunaca, huañuchijcunaman caishuj chaishujmi japichingacuna; randinmanta mana ricunachingacunachu. 11Llulla huillajcunapish achcacuna shamushpami, achcacunata llullashpa crichingacuna. 12Millaita ruranapish yallitaj mirarijpimi, achcacunapaj cʼuyai chiriyanga. 13Shina cajpipish, tucuringacama ima llaquicunatapish apajtaca, Dios quishpichingami. 14Dios mandacun cai alli huillaitaca, tucui cai pacha llajtacunapimi yachachun huillashca canga. Chashna huillashca qʼuipami, tucui tucurina chayamunga.

15Millaita ruraj runa ricurishpaca, Dios ima nishcata huillaj Daniel huillashca shinallatajmi, Diospajlla huasipi tiyarishpa llaquinayajta mapayachinga. Chaitami ricunguichij. (Pipish cai quillcashcata ricujca, yuyaita japichun). 16Chai llaqui shamujpica, Judea llajtapi causajcunaca urcucunapi miticugrichun. 17Huasi jahuapi cajpish, ama huasi ucumanta imata apanaman yaicuchun. 18Chagrapi puricujpish, huasimanta churanata apanaman ama tigrachun. 19Chai punllacunapica chichu huarmicunapish, chuchucuj huahuayujcunapish, ¡ai, imachari tucunga! 20Cancuna miticuna punllaca, amalla chiri punllacunapish, sabadopish cachun, Diosta mañaichij. 21Chai punllacunaca, jatunta llaquichina punllacunami canga. Cai pacha tiyai callari punllamanta cunancama chashna jatun llaquica manaraj tiyashcachu, cutinpish manataj tiyangachu. 22Chai llaqui tiyai punllacunata Dios mana utca tucuchijpica, pipish mana quishpirinmanchu. Diosca, Pai agllashcacunata cʼuyashcamantami, chai llaqui punllacunataca utca tucuchinga. 23Chai punllacunapi pipish cancunata: “Riquichij, caipimari chaipimari Quishpichij Cristoca” nicujpipish, pajta cringuichijman. 24Chai punllacunaca, “Quishpichij Cristomi cani” nijcuna, “Dios ima nishcata huillajmi canchij” nijcunami tiyanga. Chaicunaca, jatun señalcunatapish milagrocunatapish rurashpa crichingacunami. Dios agllashcacunatapish chaita crichi tucushpaca, crichingallacunami. 25Cunanmanmi cancunamanca, cai tucui llaquicuna shamunata huillani. 26Chaimanta pipish cancunaman: “Riquichij, paica shitashca pambapimari” nishpa huillajpipish, pajta chaiman ringuichijman. Mana cashpaca: “Riquichij, paica chai huasi ucupimari tiyacun” nijpipish, pajta cringuichijman. 27Runa Aichayuj ñuca shamushpaca, inti llujshin ladomanta relampa achij nishpa, inti huashicun ladocama achijyachij shinami shamusha. 28Maipimi huañushca siricun, chaipimi ullahuangacunaca tandanacunga.

Apunchij Jesús tigramunamantami huillashca

(Mar 13:24-37; Luc 21:25-33; 17:26-30, 34-36)

29Ña chai llaquichina punllacuna tucurijpica, intica amsayangami, lunapish mana achijyachingachu. Luźerocunapish jahuamanta urmangami, jahuapi imalla tiyaj jatuncunapish chujchungami. 30Chashna tucujpica, Runa Aichayuj ñuca shamunata ricuchij señalmi jahuapica ricuringa. Chaita ricushpaca, cai pachapi tucui causajcunami achcata mancharishpa huacangacuna. Runa Aichayuj, ñucataca tucuita rurai tucuj, achij nicuj, sumajtami pʼuyupi shamucujta tucuicuna ricunga. 31Chashna shamushpaca, ñuca angelcunata cachashami. Paicunami trompetapi sinchita tocashpa, ñuca agllashcacunataca, cai pachapi tiyaj tucui llajtacunamanta tandachishpa pushangacuna.

32Higo yura ima shina tucujta ricushpa yuyarichij: Chai yurapi pʼangacuna cutin huiñashpa jundarimujta ricushpaca, usya punllacuna ña chayamucujtami yachanguichij. 33Shinallataj cai ñuca huillashcacuna pajtamucujta ricushpaca, ñuca shamunaca pungullapi shina, caillapi cashcata yachaichij. 34Ñuca huillashca tucui caicuna pajtangacamapish, cai laya runacunallatajmi tiyanga, chashnatajmi canga. 35Cai pachapish, jahua pachapish chingaringami. Ashtahuanpish ñuca shimicunaca huiñaipajmi. 36Ima punlla, ima horas ñuca tigramuna cashcatatajca, pi mana yachanchu. Jahua pacha angelcunapish mana yachanchu, ñuca Yayallami yachan.

37Noé causai punllacunapi ima shinami carca, Runa Aichayuj tigramuna punllacunapipish, chai shinallatajmi canga. 38Dios manaraj yacuhuan tucuchijpica, tucuicunami allita micushpa, ubyashpa, caźaranacushpa, caźarachishpa causacurcacuna. Jatun huambuj huasiman Noé yaicuna punllacamami, chashnalla catircacuna. 39Dios llaquichingapaj cachashca yacu shamushpa tucuicunata tucuchingacamaca, chashna imata mana yuyashpa causacurcallacunami. Runa Aichayuj shamuna punllapajpish shinallatajmi canga. 40Chai punllapica, ishqui runacunami chagrapi canga. Shujtaca apanga, shujtaca saquingami. 41Shinallataj ishqui huarmicunapish cutacungami. Shujca japi tucunga, shujca saquiringami.

42Cancunapaj Apu ima horas tigramunata mana yachashcamanta, chaparacuichij. 43Caita yuyarichij: Huasiyuj yayaca, ima horas shuhua shamuna cashcata yachashpaca, chapashpa paipaj huasimanta mana shuhuachinmanchu. 44Shinallataj Runa Aichayuj ñucapish, cancuna mana yuyashca horaspi shamuna cashcamanta, allichirishpa chaparacuichij.

45¿Maijantaj alli caźuj alli yuyaiyuj runa canga? Servij runacunaman carana horaspi carachun, ricuchun amo saquijpi, chaita alli caźujmi alli runa. 46Imallata rurachun mingashcata, amo tigramungacama alli servicuj runaca, pai tigramujpica cushicungami. 47Chai runataca, amoca tucui ima charishcacunata ricuj cachunmi churanga, chashnatajmi canga. 48Ashtahuanpish chai millai servij runaca: “Ñuca amoca manaraj shamungachu” nishpa, shungupi yuyangachari. 49Chashna yuyashpaca, amopaj caishuj runacunata macashpa, machajcunahuan ubyashpa, micushpa puri callaringachari. 50Chashna puricujpica, pai mana yuyashca punllapi, mana yachashca horaspimi amoca tigramunga. 51Pai tigramushpaca, chai runataca llaquinayajta macashpa, mishqui shimi, jayaj shungu runacunallahuantajmi, jatun llaquipi churanga. Chaipica achcata huacangami, quirupish caniringami.