Slovo na cestu

Matouš 23:1-39

Ježíš varuje před náboženskými vůdci

1Ježíš oslovil shromážděné lidi a učedníky: 2„Učitelé a farizejové jsou tu od toho, aby vám vykládali Mojžíšův zákon. 3Poslouchejte všechny jejich příkazy. Avšak neřiďte se příkladem jejich života, protože oni jen mluví, ale v životě to neuplatňují. 4Vkládají na vás těžká břemena svých požadavků, ale svoje vlastní ústupky dovedou omluvit. 5Všechno, co dělají, je jen na efekt. Aby vypadali svatě, pořizují si nápadné odznaky své zbožnosti, 6rádi sedávají na čestných místech na hostinách a mají vyhrazená místa při bohoslužbách. 7Jak mají rádi, když je lidé zdraví na veřejných místech a když je oslovují ‚Mistře‘! 8Ale vy se tak titulovat nedávejte, protože jenom jeden je váš Mistr a vy všichni jste navzájem bratři. 9A nikomu z lidí nedávejte titul Otec, protože máte jediného Otce, a ten je v nebi. 10Ani se nepovažujte za svrchovanou autoritu, protože tou je jedině Kristus. 11Největší mezi vámi je ten, kdo všem slouží. 12Kdo má o sobě příliš dobré mínění, bude zklamán a snížen. Pokorní však budou povýšeni.

Ježíš odsuzuje náboženské vůdce

13Běda vám, učitelé zákona a farizejové, pokrytci! Zavíráte lidem vstup do Božího království. Sami do něho nevcházíte a těm, kteří by tam chtěli vejít, bráníte. 14Pod pláštíkem dlouhých a okázalých modliteb jste schopni vymámit peníze i od vdov. Těžko vám bude na soudu! 15Běda vám, pokrytci! Kraj světa projdete, abyste obrátili jednoho člověka na víru, ale sotva uvěří, zavalíte ho svými předpisy. Jestliže ho předtím čekalo zatracení, vaším přičiněním ho čeká dvojnásob.

16Běda vám! Chcete vést druhé a sami nevidíte na krok. Stanovili jste: přísaha na chrám nezavazuje, ale teprve přísaha na chrámové zlato platí. 17Není to nesmysl? Co je víc? To zlato nebo chrám, který mu dodává posvátnost? 18A další váš vynález: přísaha na obětní oltář nic neznamená, zatímco přísaha na oběť se musí plnit. Jak jste na to mohli přijít? 19Co je víc? Oběť nebo oltář? Teprve položením na oltář se oběť stává obětí. 20Kdo tedy přísahá při oltáři, přísahá i při všem, co na něm leží. 21-22Ať tedy přísaháte na chrám, na nebe nebo na Boží trůn, přísaháte ve skutečnosti na Boha, který tomu všemu dává smysl.

23Běda vám, vykladači zákona a farizejové, pokrytci. Do chrámu dáváte desetinu i z úrody máty, kopru a kmínu, ale nedbáte na to, co Bůh považuje za důležité: abyste jednali podle jeho práva, milosrdně a s vírou. Odvádějte desátky, ale nezanedbávejte to nejdůležitější!

24Slepí vůdcové! Dáváte si pozor, abyste nespolkli komára, ale zhltnete velblouda!

25Běda vám, pokrytci! Omýváte nádobí na povrchu a vnitřek plníte tím, co jste ve své chamtivosti nahrabali. 26Slepý farizeji, vyčisti nejdříve vnitřek nádoby, jedině tak bude opravdu čistá.

27Běda vám, vy pokrytci! Podobáte se ozdobeným hrobům: zevnějšek je pěkný, ale uvnitř jsou jen kosti mrtvých a práchnivina. 28Zdáte se být svatí, ale v nitru jste samá přetvářka.

29Běda vám, vy neviňátka! Stavíte náhrobky prorokům, které zabili vaši předkové, zdobíte hroby mučedníků 30a říkáte: ‚Kdybychom my žili v době našich otců, nejednali bychom tak!‘ 31Nic si nenamlouvejte, jste pravými potomky těch, kteří zabíjeli proroky. 32Jděte v jejich šlépějích a dovršte jejich dílo!

33-34Vy si myslíte, že ujdete ohni Božího soudu? Jako jedovatí hadi číháte na proroky, pravé učitele a vykladače Písma, kteří k vám přicházejí z mého pověření. Budete je bičovat ve svých synagogách a pronásledovat od města k městu, některé z nich zavraždíte, jiné ukřižujete. 35Na vás padne vina za všechnu prolitou krev nevinných, počínaje od Ábela až po posledního mučedníka pro Boží věc, kterého připravíte o život. 36Skutečně vám říkám, že to všechno padne na hlavu této generace.

Ježíš opět naříká nad Jeruzalémem

37Jeruzaléme, Jeruzaléme, město, které zabíjíš proroky a kamenuješ ty, kteří jsou k tobě posláni! Jak často jsem toužil shromáždit vás, jako kvočna ukrývá svá kuřátka pod křídla, ale nechtěli jste. 38Proto nyní odcházím z vašeho chrámu 39a se mnou odchází vaše naděje. Teprve až se vrátím, pochopíte a vyznáte: ‚Požehnaný, který přichází ve jménu Božím!‘ “

O Livro

Mateus 23:1-39

Sete ais

(Mc 12.38-39; Lc 11.43-46; 20.45-46)

1Então Jesus disse ao povo e aos seus discípulos: 2“Os especialistas na Lei e os fariseus assumem autoridade sobre a Lei, como se fossem o próprio Moisés. 3Pode estar certo fazer o que eles dizem, mas não devem fazer o que eles fazem! Porque eles próprios não fazem o que vos ensinam. 4Sobrecarregam e põem sobre os ombros das pessoas fardos pesados e insuportáveis que eles próprios nem sequer com um só dos seus dedos estão dispostos a transportar.

5Tudo o que fazem é para dar nas vistas. Fingem-se santos, trazendo nos braços grandes caixas de orações com versículos das Escrituras e alongam as franjas dos seus mantos. 6Mas gostam dos lugares de honra nos banquetes, dos assentos presidenciais nas sinagogas, 7das saudações que lhes dirigem nas praças e que os tratem por ‘mestres’. 8Não deixem que alguém vos trate assim. Só Deus é o vosso Mestre e todos vocês são iguais, como irmãos. 9E não tratem ninguém aqui na Terra por Pai, pois há um só Pai, que é Deus que está no céu. 10E não se chamem mestres a vós mesmos, pois um só é o vosso mestre, a saber, o Cristo. 11O maior de todos vocês será servo. 12Mas todo aquele que procura elevar-se será humilhado e todo aquele que se humilhar a si mesmo será elevado.

Ai de vocês!

(Lc 11.39-42, 44, 47-52)

13-14Ai de vocês, especialistas na Lei e fariseus, fingidos! Fecham o reino dos céus na cara das pessoas! Realmente, nem entram nem deixam entrar quem quer entrar. Roubam às viúvas as suas casas e depois põem-se a dar ares de longas orações! 15Sim, ai de vocês, especialistas na Lei e fariseus, fingidos, porque fazem tudo para converter alguém e depois tornam essa pessoa duas vezes mais filha do inferno do que vocês mesmos!

16Guias cegos! Ai de vocês! Porque afirmam que jurar pelo templo de Deus não tem validade, enquanto um juramento feito pelo ouro de templo é de cumprimento obrigatório! 17Cegos e loucos! Que é maior? O ouro, ou o templo que torna esse ouro santo? 18E dizem que um juramento pelo altar não tem grande validade, enquanto que um juramento pelas ofertas que estão sobre o altar é de cumprimento obrigatório! 19Cegos! Pois que é maior? A oferta que está sobre o altar ou o próprio altar que a torna santa? 20Quando se jura pelo altar, jura-se por ele e por tudo o que sobre ele está. 21E quando se jura pelo templo, jura-se por ele e por aquele que nele habita. 22E quando se jura pelos céus, jura-se pelo trono de Deus e por aquele que nele se senta.

23Sim, ai de vocês, especialistas na Lei e fariseus, fingidos! Pois dão o dízimo da última folha de hortelã do vosso quintal, mas esquecem as coisas importantes, como a justiça, a misericórdia e a fé. Sim, devem dar o dízimo, mas não devem esquecer as coisas mais importantes. 24Guias cegos! Coam um mosquito, mas seriam capazes de engolir um camelo!

25Ai de vocês, especialistas na Lei e fariseus, fingidos! Lavam o copo e o prato por fora, enquanto por dentro estão cheios de roubo e falta de domínio próprio! 26Fariseus cegos! Limpem primeiro o interior do copo e então todo ele ficará limpo.

27Ai de vocês, especialistas na Lei e fariseus, hipócritas! São como jazigos; belos por fora, mas cheios de ossadas de mortos e de toda a corrupção. 28Procuram parecer justos aos olhos das pessoas, mas por baixo dos vossos mantos de piedade escondem-se corações manchados por toda a espécie de hipocrisia e transgressão.

29Ai de vocês, especialistas na Lei e fariseus, fingidos! Pois levantam monumentos aos profetas que os vossos pais mataram, põem flores nos túmulos dos justos que eles destruíram, 30e dizem: ‘Se tivéssemos vivido no tempo dos nossos antepassados não seríamos seus cúmplices na morte dos profetas.’ 31Falando assim, testemunham que são realmente filhos dos assassinos dos profetas. 32Mas pior ainda, seguem as suas pisadas, enchendo a medida completa da maldade deles!

33Serpentes, filhos de víboras! Como escaparão à condenação do inferno? 34Mandar-vos-ei profetas, sábios e especialistas na Lei, mas vocês matarão alguns deles pela crucificação e, nas vossas sinagogas, abrirão as costas de outros com chicotes, perseguindo-os sem descanso, de cidade em cidade. 35Pelo que vocês serão culpados de todo o sangue dos homens crentes que foram assassinados, desde o justo Abel até Zacarias, filho de Baraquias, que mataram no templo, entre o altar e o santuário. 36É realmente como vos digo: todas estas condenações recairão sobre esta geração.

Jesus tem pena de Jerusalém

(Lc 13.34-35)

37Jerusalém, Jerusalém, cidade que mata os profetas de Deus e apedreja todos aqueles que ele lhe envia! Quantas vezes quis juntar os teus filhos como uma galinha junta os pintainhos debaixo das asas, mas vocês não me deixaram. 38Agora, a vossa casa fica ao abandono. 39Lembrem-se do que vos digo: nunca mais me tornarão a ver senão quando disserem, ‘bendito aquele que vem em nome do Senhor!’ ”23.39 Sl 118.26.