Slovo na cestu

Matouš 23:1-39

Ježíš varuje před náboženskými vůdci

1Ježíš oslovil shromážděné lidi a učedníky: 2„Učitelé a farizejové jsou tu od toho, aby vám vykládali Mojžíšův zákon. 3Poslouchejte všechny jejich příkazy. Avšak neřiďte se příkladem jejich života, protože oni jen mluví, ale v životě to neuplatňují. 4Vkládají na vás těžká břemena svých požadavků, ale svoje vlastní ústupky dovedou omluvit. 5Všechno, co dělají, je jen na efekt. Aby vypadali svatě, pořizují si nápadné odznaky své zbožnosti, 6rádi sedávají na čestných místech na hostinách a mají vyhrazená místa při bohoslužbách. 7Jak mají rádi, když je lidé zdraví na veřejných místech a když je oslovují ‚Mistře‘! 8Ale vy se tak titulovat nedávejte, protože jenom jeden je váš Mistr a vy všichni jste navzájem bratři. 9A nikomu z lidí nedávejte titul Otec, protože máte jediného Otce, a ten je v nebi. 10Ani se nepovažujte za svrchovanou autoritu, protože tou je jedině Kristus. 11Největší mezi vámi je ten, kdo všem slouží. 12Kdo má o sobě příliš dobré mínění, bude zklamán a snížen. Pokorní však budou povýšeni.

Ježíš odsuzuje náboženské vůdce

13Běda vám, učitelé zákona a farizejové, pokrytci! Zavíráte lidem vstup do Božího království. Sami do něho nevcházíte a těm, kteří by tam chtěli vejít, bráníte. 14Pod pláštíkem dlouhých a okázalých modliteb jste schopni vymámit peníze i od vdov. Těžko vám bude na soudu! 15Běda vám, pokrytci! Kraj světa projdete, abyste obrátili jednoho člověka na víru, ale sotva uvěří, zavalíte ho svými předpisy. Jestliže ho předtím čekalo zatracení, vaším přičiněním ho čeká dvojnásob.

16Běda vám! Chcete vést druhé a sami nevidíte na krok. Stanovili jste: přísaha na chrám nezavazuje, ale teprve přísaha na chrámové zlato platí. 17Není to nesmysl? Co je víc? To zlato nebo chrám, který mu dodává posvátnost? 18A další váš vynález: přísaha na obětní oltář nic neznamená, zatímco přísaha na oběť se musí plnit. Jak jste na to mohli přijít? 19Co je víc? Oběť nebo oltář? Teprve položením na oltář se oběť stává obětí. 20Kdo tedy přísahá při oltáři, přísahá i při všem, co na něm leží. 21-22Ať tedy přísaháte na chrám, na nebe nebo na Boží trůn, přísaháte ve skutečnosti na Boha, který tomu všemu dává smysl.

23Běda vám, vykladači zákona a farizejové, pokrytci. Do chrámu dáváte desetinu i z úrody máty, kopru a kmínu, ale nedbáte na to, co Bůh považuje za důležité: abyste jednali podle jeho práva, milosrdně a s vírou. Odvádějte desátky, ale nezanedbávejte to nejdůležitější!

24Slepí vůdcové! Dáváte si pozor, abyste nespolkli komára, ale zhltnete velblouda!

25Běda vám, pokrytci! Omýváte nádobí na povrchu a vnitřek plníte tím, co jste ve své chamtivosti nahrabali. 26Slepý farizeji, vyčisti nejdříve vnitřek nádoby, jedině tak bude opravdu čistá.

27Běda vám, vy pokrytci! Podobáte se ozdobeným hrobům: zevnějšek je pěkný, ale uvnitř jsou jen kosti mrtvých a práchnivina. 28Zdáte se být svatí, ale v nitru jste samá přetvářka.

29Běda vám, vy neviňátka! Stavíte náhrobky prorokům, které zabili vaši předkové, zdobíte hroby mučedníků 30a říkáte: ‚Kdybychom my žili v době našich otců, nejednali bychom tak!‘ 31Nic si nenamlouvejte, jste pravými potomky těch, kteří zabíjeli proroky. 32Jděte v jejich šlépějích a dovršte jejich dílo!

33-34Vy si myslíte, že ujdete ohni Božího soudu? Jako jedovatí hadi číháte na proroky, pravé učitele a vykladače Písma, kteří k vám přicházejí z mého pověření. Budete je bičovat ve svých synagogách a pronásledovat od města k městu, některé z nich zavraždíte, jiné ukřižujete. 35Na vás padne vina za všechnu prolitou krev nevinných, počínaje od Ábela až po posledního mučedníka pro Boží věc, kterého připravíte o život. 36Skutečně vám říkám, že to všechno padne na hlavu této generace.

Ježíš opět naříká nad Jeruzalémem

37Jeruzaléme, Jeruzaléme, město, které zabíjíš proroky a kamenuješ ty, kteří jsou k tobě posláni! Jak často jsem toužil shromáždit vás, jako kvočna ukrývá svá kuřátka pod křídla, ale nechtěli jste. 38Proto nyní odcházím z vašeho chrámu 39a se mnou odchází vaše naděje. Teprve až se vrátím, pochopíte a vyznáte: ‚Požehnaný, který přichází ve jménu Božím!‘ “

Ang Pulong Sa Dios

Mateo 23:1-39

Nagpasidaan si Jesus bahin sa mga Pariseo ug sa mga Magtutudlo sa Kasugoan

(Mar. 12:38-40; Luc. 11:39-52; 20:45-47)

1Unya misulti si Jesus sa mga tawo ug sa iyang mga tinun-an, 2“Ang mga magtutudlo sa Kasugoan ug ang mga Pariseo mao ang gisaligan nga magpasabot sa Kasugoan ni Moises. 3Busa tumana ang ilang gitudlo kaninyo, apan ayaw ninyo sunda ang ilang binuhatan tungod kay sukwahi kini sa ilang gipanulti. 4Gisangonan nila ang mga tawo sa malisod nga mga tulumanon, apan bisag gamay wala sila motabang aron matuman ang ilang gisugo. 5Ang tanan nga gibuhat nila pagpakita-kita lang sa mga tawo. Gipalapad nila ang mga kahon-kahon nga butanganan sa mga pinili nga mga pulong gikan sa Kasulatan nga ilang gibugkos sa ilang agtang ug sa ilang bukton. Ug gipatas-an pa nila ang mga gaway-gaway sa sidsid sa ilang mga bisti aron ingnon nga sila mga diosnon. 6Sa mga kombira ug sa mga sinagoga, gusto gayod nila nga molingkod sa mga lingkoranan nga alang sa mga pinasidunggan. 7Sa mga dapit nga tigomanan sa mga tawo, gusto nila nga tahoron sila ug tawgon nga mga ‘Magtutudlo.’ 8Apan kamo dili angay magpatawag nga ‘Magtutudlo,’ kay managsoon kamo ug usa ra ang inyong magtutudlo. 9Dili usab kamo magtawag ‘Amahan’ kang bisan kinsa dinhi sa yuta, kay usa ra gayod ang inyong Amahan, ang Amahan nga langitnon. 10Ug dili kamo magpatawag nga ‘Agalon,’ kay usa ra ang inyong agalon ug siya mao ang Cristo. 11Kon kinsa kaninyo ang nagaalagad sa iyang kauban, siya ang labaw sa tanan. 12Ang nagapataas sa iyang kaugalingon ipaubos sa Dios. Apan ang nagapaubos sa iyang kaugalingon ipataas sa Dios.”

13“Alaot kamong mga magtutudlo sa Kasugoan ug kamong mga Pariseo. Ang inyong pagtuo sa Dios pagpakaaron-ingnon lang! Gibabagan ninyo ang mga tawo nga buot magpasakop sa paghari sa Dios. Kamo mismo dili magpasakop, ug nagapugong pa kamo sa mga tawo nga nagatinguha nga magpasakop.

14[“Alaot kamong mga magtutudlo sa Kasugoan ug mga Pariseo. Ang inyong pagtuo sa Dios pagpakaaron-ingnon lang. Ginailog ninyo ang kabtangan sa mga babaye nga balo, ug ginatabon-tabonan lang ninyo ang inyong daotang binuhatan pinaagi sa inyong tag-as nga mga pag-ampo. Tungod niini, labaw ang kabug-at sa silot nga ipahamtang kaninyo!]

15“Alaot kamong mga magtutudlo sa Kasugoan ug mga Pariseo. Ang inyong pagtuo sa Dios pagpakaaron-ingnon lang! Ginalibot ninyo ang tibuok kalibotan aron makabig ninyo ang bisan usa lang ka tawo sa inyong pagtuo. Apan human ninyo siya makabig ginahimo ninyo siyang labaw pa kadaotan kay kaninyo ug angay gayod sa impiyerno. 16Alaot kamong mga giya nga buta. Nagatudlo kamo nga ‘kon ang tawo manumpa sa ngalan sa templo, dili kinahanglan nga tumanon niya ang iyang gipanumpaan. Apan kon manumpa siya sa ngalan sa bulawan didto sa templo, kinahanglan nga tumanon gayod niya ang iyang gipanumpaan.’ 17Buang-buang ug mga buta kamo! Unsa man ang mas mahinungdanon, ang bulawan o ang templo nga nagpabalaan sa bulawan? 18Nagatudlo usab kamo nga ‘kon ang tawo manumpa sa ngalan sa halaran, dili kinahanglan nga tumanon niya ang iyang gipanumpaan. Apan kon manumpa siya sa ngalan sa halad nga anaa sa halaran kinahanglan nga tumanon gayod niya ang iyang gipanumpaan.’ 19Mga buta gayod kamo! Unsa man ang mas mahinungdanon, ang halad o ang halaran nga nagapabalaan sa halad? 20Mao kana nga kon ang tawo manumpa sa ngalan sa halaran, nanumpa siya sa ngalan sa halaran ug sa tanan nga halad diha niini. 21Ug kon ang tawo manumpa sa ngalan sa templo, nanumpa siya sa ngalan sa templo ug sa Dios nga nagapuyo didto. 22Ug kon ang tawo manumpa sa ngalan sa langit, nanumpa siya sa ngalan sa trono sa Dios, ug sa Dios nga nagalingkod didto.

23“Alaot kamong mga magtutudlo sa Kasugoan ug mga Pariseo. Ang inyong pagtuo sa Dios pagpakaaron-ingnon lang. Nagahatag kamo sa Dios sa inyong ikapulo bisan sa abot sa inyong mga lamas, apan wala ninyo tumana ang mas mahinungdanon nga mga sugo mahitungod sa matarong nga pagkinabuhi, pagkamaluloy-on, ug pagkamasaligon. Angay kamong maghatag sa inyong ikapulo apan dili ninyo pasagdan ang mas mahinungdanon nga mga sugo. 24Buta gayod kamong mga magtutudlo. Sa pagbuhat ninyo niini sama ra nga gisala ninyo ang mga gagmayng mananap gikan sa inyong imnonon, apan gilamoy ninyo ang mas dako pa nga mananap sama sa kamelyo.

25“Alaot kamong mga magtutudlo sa Kasugoan ug mga Pariseo. Ang inyong pagtuo sa Dios pagpakaaron-ingnon lang! Kay gihinloan ninyo ang gawas sa tasa ug plato sumala sa inyong seremonya apan sulod sa inyong kasingkasing labihan kamo kahugaw ug kahakog. 26Buta kamong mga Pariseo! Hinloi una ninyo ang sulod nga bahin sa tasa ug plato, ug ang gawas mahimong limpyo usab.23:26 Hinloi… mahimong limpyo usab: Ang buot ipasabot, Kinahanglan mahimong hinlo ang inyong mga hunahuna, ug mahimong hinlo usab ang inyong gibuhat ug gisulti.

27“Alaot kamong mga magtutudlo sa Kasugoan ug mga Pariseo. Ang inyong pagtuo sa Dios pagpakaaron-ingnon lang! Nahisama kamo sa mga lubnganan nga gipintalan ug puti ug matahom tan-awon sa gawas, apan ang sulod labihan kabaho ug pulos lang bukog sa patay. 28Nahisama gayod kamo niana kay kon tan-awon kamo sa mga tawo morag husto man ang inyong gibuhat apan ang tinuod, pulos pagpakaaron-ingnon lang ug kadaotan ang sulod sa inyong kasingkasing.

29“Alaot kamong mga magtutudlo sa Kasugoan ug kamong mga Pariseo. Ang inyong pagtuo sa Dios pagpakaaron-ingnon lang! Nagabuhat kamo sa mga lubnganan sa mga matarong ug mga propeta ug gipatahom ninyo kini, 30ug nagaingon kamo nga kon anaa na kamo kaniadto sa panahon sa inyong mga katigulangan, dili unta ninyo patyon ang mga propeta sama sa ilang gibuhat. 31Busa, giangkon ninyo nga mga kaliwat kamo sa mga tawo nga mipatay sa mga propeta.23:31 isip kaliwat napanunod nila ang ilang daotang batasan. 32Sige, taposa ninyo ang gisugdan sa inyong mga katigulangan! 33Sama kamo sa mga bitin. Kaliwat kamo sa mga malala nga bitin. Dili gayod kamo makaikyas sa silot didto sa impiyerno. 34Busa paminaw kamo! Padalhan ko kamo ug mga propeta, mga maalam nga tawo, ug mga magtutudlo. Ang uban kanila pamatyon ninyo. Ipalansang ninyo sila sa krus. Ug ang uban bunalan ninyo diha sa inyong mga sinagoga; ug kon molayas sila, gukoron ninyo sila bisan asa nga dapit. 35Tungod niini silotan gayod kamo sa inyong pagpamatay sa tanang mga tawo nga matarong gikan kang Abel hangtod kang Zacarias nga anak ni Barakia, nga inyong gipatay didto sa dapit nga gitaliwad-an sa templo ug sa halaran. 36Sa pagkatinuod, kamong mga tawo niini nga panahon mao ang manubag niining tanang mga sala.”

Ang Paghigugma ni Jesus sa mga Taga-Jerusalem

(Luc. 13:34-35)

37“Kamo nga mga taga-Jerusalem, ngano man nga gibato ninyo ug gipamatay ang mga propeta sa Dios nga gipadala diha kaninyo? Dugay na akong nagtinguha nga tigomon kamo ug atimanon, sama sa himungaan nga nagtigom sa iyang mga piso ilalom sa iyang mga pako, apan dili ninyo kini gusto! 38Karon, bahala na kamo sa inyong kaugalingon. 39Kay dili na gayod ninyo ako makita hangtod nga moingon kamo, ‘Gipanalanginan sa Ginoo ang iyang pinadala.’ ” 23:39 Tan-awa usab ang Salmo 118:26.