Slovo na cestu

Matouš 22

Ježíš vypráví podobenství o svatební hostině

1Ježíš jim vyprávěl další příběh: „Když Bůh nabízí účast ve svém království, je jako král, který připravil velkou hostinu při svatbě svého syna. Pozvaných bylo mnoho, ale když pro ně přišli královi poslové, odmítli pozvání. Král k nim poslal ještě jednou se vzkazem: ‚Je pro vás připravena bohatá hostina, přijďte!‘ 5-6 Ale pozvaní to vůbec nebrali vážně. Jeden šel za prací na své pole, jiný za obchodem, někteří se dokonce králových poslů zmocnili, ztýrali je a několik jich zabili. To krále popudilo, poslal vojsko, dal ty ukrutníky pobít a město vypálit.

Potom řekl svým poslům: ‚Hostina je připravena, ale svatební hosté jí nebyli hodni. Jděte na rozcestí a pozvěte na svatbu každého, koho potkáte.‘

10 Poslové tedy šli a přivedli všechny, které našli, ubohé i slušné, takže svatební síň se zaplnila. 11 Když vstoupil král, aby hosty přivítal, uviděl jednoho, který nepřijal svatební oděv. 12 Řekl mu: ‚Člověče, jak jsi se odvážil vejít bez svatebních šatů?‘ On mlčel. 13 Král pak rozkázal sluhům: ‚Svažte ho a vyhoďte ven do tmy, kde bude jen nářek a utrpení. 14 Mnoho je pozvaných, ale těch, kteří skutečně vejdou, je málo.‘ “

Židé se ptají Ježíše na placení daně

15 Farizejové se sešli, aby se domluvili na taktice, jak Ježíše chytit do léčky. Chtěli ho vyprovokovat k slovům, kterých by pak mohli použít k obžalobě. 16 Poslali k němu své žáky spolu s Herodovými stoupenci a ti řekli: „Mistře, víme, že jsi čestný a že pravdivě učíš cestě k Bohu, bez ohledu na to, jaké kdo má postavení. 17 Řekni nám: Je správné odvádět římské vládě daň?“

18 Ježíš však prohlédl jejich zlý úmysl. „Vy pokrytci!“ zvolal. „Proč se mne snažíte nachytat takovými otázkami? 19 Ukažte mi minci!“ Oni mu podali denár.

20 „Čí obraz a jméno je na něm vyraženo?“

21 „Císaře,“ odpověděli.

On jim na to řekl: „Co je tedy císařovo, dávejte císaři, a co je Boží, dávejte Bohu.“ 22 Zaskočeni tou odpovědí, odešli.

Židé se ptají Ježíše na vzkříšení

23 Také za ním přišli saducejové, kteří tvrdí, že vzkříšení z mrtvých je nemožné. Předložili mu nepravděpodobný příběh: 24 „Mistře, v Mojžíšově zákoně čteme, že svobodný švagr je povinen vzít si bezdětnou vdovu po svém bratru, aby v dětech zachoval bratrovo jméno. 25 U nás se vyskytl tento případ: Bylo sedm bratrů. První z nich se oženil a potom jako bezdětný zemřel, takže jeho žena se stala manželkou druhého bratra. 26 Tento bratr také zemřel bez dětí, a tak se opakovalo u druhého, třetího – a nakonec u všech sedmi bratrů. 27 Poslední ze všech zemřela i ta žena. 28 Kterému z těch bratrů bude patřit po vzkříšení? Byla přece manželkou všech sedmi!“

29 Ježíš odpověděl: „Mluvíte nesmysly, protože neznáte ani Písmo ani Boží moc. 30 Po vzkříšení zaniknou tělesné vztahy. Lidé nebudou žít v manželství, ale budou tvořit Boží rodinu. 31 A pokud jde o vzkříšení z mrtvých, pak čtěte pozorně Písmo. Jak nazývá Bůh sám sebe? 32 Bůh Abrahamův, Izákův a Jákobův. On není Bohem mrtvých, ale živých.“ 33 Tyto Ježíšovy odpovědi udělaly na lidi hluboký dojem.

Židé se ptají Ježíše na nejvýznamnější přikázání

34 Farizejové se doslechli, jak Ježíš umlčel saduceje. 35 Pověřili jednoho ze svých vykladačů Písma, aby ho vyzkoušel: 36 „Mistře, které přikázání je v zákoně nejvýznamnější?“ 37 Ježíš mu odpověděl: „ ‚Miluj Pána, svého Boha, celým srdcem, duší i myslí.‘ 38 To je první a nejdůležitější přikázání. 39 Druhé v pořadí důležitosti je toto: ‚Miluj svého bližního jako sám sebe.‘ 40 Na těch dvou přikázáních stojí celý Mojžíšův zákon a odkaz proroků.“

Židé nemohou odpovědět na Ježíšovu otázku

41 Potom Ježíš, obklopen farizeji, se jich zeptal: 42 „Co si myslíte o Kristu? Čí je to syn?“

Odpověděli: „Davidův.“

43 On na to řekl: „Jak by mohl David svého vlastního potomka nazývat Pánem? Vždyť o něm z podnětu Ducha svatého píše v žalmu:

44 ‚Bůh řekl mému Pánu:
    Seď po mé pravici,
    dokud ti nepodložím tvé nepřátele k nohám.‘

45 Jestliže ho tedy David nazývá svým Pánem, jak může být jeho synem?“ 46 Na to nikdo nedovedl odpovědět a už se mu neodvážili klást další otázky.

Knijga O Kristu

Evanđelje po Mateju 22

Prispodoba o velikoj gozbi

1Isus im opet počne govoriti u prispodobama.

'S nebeskim je kraljevstvom kao kad neki kralj pripravi svadbu svojemu sinu.

Pošalje sluge da pozovu uzvanike na svadbu, ali oni odbiju poziv.

Pošalje druge sluge i reče: "Recite uzvanicima: Pripremio sam vam gozbu. Ispekli smo najslasnije meso. Sve je spremno. Dođite na svadbu!'

Ali oni nisu marili te odu svaki za svojim poslom - jedni na svoju njivu, drugi u trgovinu.

Ostali uhvate sluge, premlate ih i ubiju.

Nato se kralj razgnjevi, pošalje vojsku i smakne ubojice te im zapali grad.

A slugama reče: "Svadbena je gozba, eto, spremna, ali uzvanici je nisu bili dostojni.

Idite zato na putove i raskrižja i pozovite na svadbu koga god nađete.'

10 Sluge iziđu na putove i dovedu sve koje su mogli naći: i zle i dobre. I svadbena se dvorana napuni gostima.

11 Ali kad kralj uđe pogledati goste, spazi ondje čovjeka koji nije bio odjeven u prikladnu odjeću za svadbu.

12 "Prijatelju,' upita ga, "kako si ušao ovamo bez svadbenog ruha?' Čovjek je samo šutio.

13 Tada kralj zapovjedi poslužiteljima: "Svežite mu ruke i noge i izbacite ga u tamu gdje će biti plač i škrgut zuba.

14 Jer mnogi su pozvani, ali je malo izabranih.''

O porezu

15 Tada se farizeji sastanu zaradi dogovora kako da Isusa uhvate u riječi.

16 Odluče mu poslati neke svoje učenike skupa s herodovcima da ga upitaju: 'Učitelju, znamo da govoriš istinu i da si nepristran jer ne gledaš tko je tko, nego prema istini poučavaš putu Božjemu.

17 Reci nam je li dopušteno plaćati porez caru ili nije.'

18 Isus prozre njihovo lukavstvo pa reče: 'Zašto me kušate?

19 Pokažite mi kovani novac[a] pa ću vam reći.' Donesu mu novčić,

20 a on upita: 'Čiji su ovo lik i natpis na kovanici?'

21 'Carevi

22 Kad su to čuli, zadive se pa ga ostave i odu.

O uskrsnuću

23 Toga dana dođu k njemu saduceji, koji tvrde da nema uskrsnuća, i upitaju ga:

24 'Gospodine, Mojsije nam je dao zakon prema kojemu se, umre li oženjen muškarac bez djece, njegov brat mora oženiti njegovom udovicom kako bi ona rodila sina koji će naslijediti posjed umrloga i nositi njegovo ime.

25 Bila su tako u nas sedmorica braće. Prvi od njih se oženio i umro a da nije imao djece, pa je njegova udovica postala ženom drugoga brata.

26 Drugi i treći također su umrli, i tako sva sedmorica.

27 Nakon svih umrla je i žena.

28 Čija će onda ona biti žena o uskrsnuću kad je bila udana za svu sedmoricu?'

29 Isus im odgovori: 'U zabludi ste jer ne razumijete Sveto pismo ni Božju silu!

30 Jer o uskrsnuću se neće ni ženiti ni udavati, već će biti kao anđeli na nebu.

31 A glede uskrsnuća, niste li u Pismu pročitali da je Bog rekao: "Ja sam Bog Abrahamov, Izakov i Jakovljev' dugo nakon što su oni poumirali?[b]

32 A Bog nije Bog mrtvih, već Bog živih!'

33 Kad je mnoštvo to čulo, ostalo je zadivljeno njegovim učenjem.

Najveća zapovijed

34 Kad su farizeji čuli kako je Isus ušutkao saduceje, pođu skupa k njemu

35 te ga jedan od njih, zakonoznanac, upita da ga iskuša:

36 'Učitelju, koja je najveća zapovijed u Mojsijevu zakonu?'

37 '"Ljubi Gospodina Boga svojega svim srcem svojim, svom dušom svojom i svom pameti svojom!'[c]

38 To je prva i najveća zapovijed.

39 Druga, jednako važna, glasi: "Ljubi svojega bližnjega kao samoga sebe!'[d]

40 Sve druge zapovijedi i svi zahtjevi proroka proizlaze iz tih dviju zapovijedi.'[e]

Čiji sin je Mesija

41 Kad su se okupili farizeji, Isus ih upita:

42 'Što mislite o Kristu? Čiji je on sin?''Davidov

43 'A zašto ga onda David, nadahnut Svetim Duhom, naziva Gospodinom kad kaže:
44     'Jahve je rekao mojem Gospodinu:
    Sjedni mi s desne strane
    dok ti ne bacim pod noge
    tvoje neprijatelje?''[f] upita Isus.

45 'Ako ga dakle David naziva svojim Gospodinom, kako mu on onda može biti sin?'

46 Nitko mu nije znao odgovoriti ni riječi. Od toga dana nitko ga se više nije usudio ništa upitati.

Notas al pie

  1. Evanđelje po Mateju 22:19 U grčkome: denar.
  2. Evanđelje po Mateju 22:31 Izlazak 3:6.
  3. Evanđelje po Mateju 22:37 Ponovljeni zakon 6:5.
  4. Evanđelje po Mateju 22:39 Levitski zakonik 19:18.
  5. Evanđelje po Mateju 22:40 U grčkome: O tim dvjema zapovijedima ovisi sav Zakon i Proroci.
  6. Evanđelje po Mateju 22:44 Psalam 110: 1.