Slovo na cestu

Matouš 21:1-46

Ježíš vjíždí do Jeruzaléma na oslici

1Když se blížili k Jeruzalému a přišli do Betfage u Olivové hory, poslal Ježíš dva ze svých učedníků napřed 2a řekl jim: „Jakmile přijdete do vesnice tady před námi, najdete přivázanou oslici s oslátkem. Odvažte je a přiveďte mi je. 3-4Kdyby se vás někdo ptal, co děláte, řekněte, co předpověděl prorok:

5‚Oznamte Jeruzalému:

Tvůj král přichází k tobě,

tichý, přijíždí na oslátku.‘ “

6Učedníci šli a udělali vše podle Ježíšova příkazu. 7Přivedli oslici i oslátko, místo sedla podložili své pláště a na ně posadili Ježíše. 8Mnozí z davu pokládali své pláště na cestu, jiní osekávali větve ze stromů a zdobili jimi cestu. 9Průvod lidí, který ho obklopoval zepředu i zezadu, volal:

10Když vjel do Jeruzaléma, celé město vřelo a lidé se vzrušeně ptali: „Kdo je to?“ 11Z průvodu se ozývalo: „To je Ježíš, ten prorok z galilejského Nazaretu!“

Ježíš opět čistí chrám

12Ježíš pak vešel do chrámu a vyhnal všechny, kteří tu prodávali a kupovali, zpřevracel stoly směnárníků a prodavačů obětních holubů 13a řekl jim: „Písmo praví: Boží chrám je místem pro modlitbu, ale vy jste z něj udělali zlodějské doupě!“

14Na chrámovém nádvoří se kolem něj shlukli slepí a chromí a on je uzdravoval. 15Když však velekněží a vykladači zákona viděli ty zázraky a slyšeli, jak i malé děti volají v chrámu: „Sláva Davidovu synu!“ velmi je to pobouřilo. 16Vyčítali mu: „Neslyšíš, co volají?“

On jim odpověděl: „Ovšem. Což jste nečetli v Písmu: I křik nemluvňat chválí Boha.“ 17Nechal je být a odešel zpět do Betanie, kde zůstal přes noc.

Ježíš říká učedníkům, že mohou prosit o cokoliv

18Když se ráno vracel do Jeruzaléma, dostal hlad. 19Všiml si fíkovníku u cesty. Když však přišel ke stromu, viděl, že na něm nejsou žádné plody, ale jen listí. Řekl: „Už nikdy se na tobě neurodí ovoce!“ A ten fíkovník rázem uschl. 20Když to viděli učedníci, udiveně říkali: „Jak jsi to dokázal, že ten fíkovník tak rychle uschl?“

21Ježíš jim odpověděl: „Skutečně vám říkám, věříte-li bez pochybností, můžete dělat i větší věci než to, co jste nyní viděli. Kdybyste rozkázali této hoře, aby se pohnula a sesula do moře, pak se to stane. 22Všechno je pro vás dosažitelné, zač se s vírou modlíte.“

Židé se přou o Ježíšovu autoritu

23Když pak zas učil v chrámu, přišli k němu velekněží a židovští předáci a ptali se ho: „Jakým právem zde takto jednáš? Kdo ti k tomu dal moc?“

24-26„Řeknu vám to, ale nejprve odpovězte vy na moji otázku: Křtil Jan z pověření Boha nebo lidí?“

Říkali si mezi sebou: „Odpovíme-li, že byl od Boha, namítne nám, proč jsme tedy nevěřili jeho slovům. A jestliže odpovíme záporně, pak abychom se báli davu, protože Jana všichni považují za proroka.“ 27Tak nakonec odpověděli: „Nevíme.“ Nato Ježíš: „Ani já vám tedy neřeknu, kdo stojí za mnou.

Ježíš vypráví podobenství o dvou synech

28Jak byste rozsoudili takový případ? Jeden muž měl dva syny a řekl jednomu z nich: ‚Jdi dnes pracovat na vinici!‘ 29On však odpověděl: ‚Nechce se mi!‘ Potom si to ale rozmyslel a šel. 30O totéž požádal druhého syna. Ten řekl: ‚Ano, půjdu,‘ ale nešel. 31Který z těch dvou synů poslechl svého otce?“

Oni odpověděli: „Ten první.“

„Právě tak,“ řekl Ježíš, „vás podvodníci a prostitutky předbíhají do Božího království. 32Jan Křtitel vám ukázal správnou cestu k pokání; vy jste na něj nedali, ale tihle lidé ano. Ani to vás nezahanbilo a stejně jste neposlechli.

Ježíš vypráví podobenství o boháči

33Nyní si poslechněte jiný příběh: Byl jeden hospodář, který založil vinici. Obehnal ji plotem, zřídil v ní lis a postavil věž pro hlídače. Pak vinici pronajal vinařům a odcestoval. 34V době vinobraní poslal k vinařům své zástupce, aby vybrali jeho podíl. 35-36Vinaři je však popadli, jednoho zbili, druhého utloukli a dalšího ukamenovali. Hospodář tedy poslal další muže; tentokrát jich bylo více. Ale vinaři s nimi naložili stejně. 37Nakonec k nim tedy poslal svého syna. Myslel si, že alespoň před ním budou mít respekt. 38Ale když jej viděli přicházet, řekli si: ‚To je dědic! Zabijme ho a vinice bude naše!‘ 39Popadli ho, vyvlekli z vinice ven a zabili. 40Co myslíte, že udělá hospodář s těmi vinaři, až se vrátí?“

41Odpověděli mu: „Ty zločince dá bez milosti popravit a vinici pronajme lidem, kteří mu budou svědomitě odvádět výnosy.“

42Potom se jich Ježíš zeptal, zda znají slova Písma:

„Kámen, který stavitelé neustále odkládali,

sloužil nakonec jako hlavní svorník klenby.

Jaký to div! Jak zvláštní věc Bůh udělal!“

43„Chci tím říci, že vám Bůh odejme správu nad svým královstvím a svěří ji lidem, kteří mu budou odvádět, co mu patří.

44Kdo ten kámen nedá na pravé místo, zakopne o něj, nebo ho kámen rozdrtí.“

45Když velekněží a farizejové slyšeli tyto příměry, pochopili, že mluví o nich. 46Chtěli ho zatknout, ale báli se davu, protože všichni považovali Ježíše za proroka.

New International Reader's Version

Matthew 21:1-46

Jesus Comes to Jerusalem as King

1As they all approached Jerusalem, they came to Bethphage. It was on the Mount of Olives. Jesus sent out two disciples. 2He said to them, “Go to the village ahead of you. As soon as you get there, you will find a donkey tied up. Her colt will be with her. Untie them and bring them to me. 3If anyone says anything to you, say that the Lord needs them. The owner will send them right away.”

4This took place so that what was spoken through the prophet would come true. It says,

5“Say to the city of Zion,

‘See, your king comes to you.

He is gentle and riding on a donkey.

He is riding on a donkey’s colt.’ ” (Zechariah 9:9)

6The disciples went and did what Jesus told them to do. 7They brought the donkey and the colt. They placed their coats on them for Jesus to sit on. 8A very large crowd spread their coats on the road. Others cut branches from the trees and spread them on the road. 9Some of the people went ahead of him, and some followed. They all shouted,

“Hosanna to the Son of David!”

“Blessed is the one who comes in the name of the Lord!” (Psalm 118:26)

“Hosanna in the highest heaven!”

10When Jesus entered Jerusalem, the whole city was stirred up. The people asked, “Who is this?”

11The crowds answered, “This is Jesus. He is the prophet from Nazareth in Galilee.”

Jesus Clears Out the Temple

12Jesus entered the temple courtyard. He began to drive out all those who were buying and selling there. He turned over the tables of the people who were exchanging money. He also turned over the benches of those who were selling doves. 13He said to them, “It is written that the Lord said, ‘My house will be called a house where people can pray.’ (Isaiah 56:7) But you are making it ‘a den for robbers.’ ” (Jeremiah 7:11)

14Blind people and those who were disabled came to Jesus at the temple. There he healed them. 15The chief priests and the teachers of the law saw the wonderful things he did. They also saw the children in the temple courtyard shouting, “Hosanna to the Son of David!” But when they saw all this, they became angry.

16“Do you hear what these children are saying?” they asked him.

“Yes,” replied Jesus. “Haven’t you ever read about it in Scripture? It says,

“ ‘Lord, you have made sure that children and infants

praise you.’ ” (Psalm 8:2)

17Then Jesus left the people and went out of the city to Bethany. He spent the night there.

Jesus Makes a Fig Tree Dry Up

18Early in the morning, Jesus was on his way back to Jerusalem. He was hungry. 19He saw a fig tree by the road. He went up to it but found nothing on it except leaves. Then he said to it, “May you never bear fruit again!” Right away the tree dried up.

20When the disciples saw this, they were amazed. “How did the fig tree dry up so quickly?” they asked.

21Jesus replied, “What I’m about to tell you is true. You must have faith and not doubt. Then you can do what was done to the fig tree. And you can say to this mountain, ‘Go and throw yourself into the sea.’ It will be done. 22If you believe, you will receive what you ask for when you pray.”

The Authority of Jesus Is Questioned

23Jesus entered the temple courtyard. While he was teaching there, the chief priests and the elders of the people came to him. “By what authority are you doing these things?” they asked. “Who gave you this authority?”

24Jesus replied, “I will also ask you one question. If you answer me, I will tell you by what authority I am doing these things. 25Where did John’s baptism come from? Was it from heaven? Or did it come from human authority?”

They talked to one another about it. They said, “If we say, ‘From heaven,’ he will ask, ‘Then why didn’t you believe him?’ 26But what if we say, ‘From human authority’? We are afraid of the people. Everyone believes that John was a prophet.”

27So they answered Jesus, “We don’t know.”

Jesus said, “Then I won’t tell you by what authority I am doing these things either.

The Story of the Two Sons

28“What do you think about this? A man had two sons. He went to the first and said, ‘Son, go and work today in the vineyard.’

29“ ‘I will not,’ the son answered. But later he changed his mind and went.

30“Then the father went to the other son. He said the same thing. The son answered, ‘I will, sir.’ But he did not go.

31“Which of the two sons did what his father wanted?”

“The first,” they answered.

Jesus said to them, “What I’m about to tell you is true. Tax collectors and prostitutes will enter the kingdom of God ahead of you. 32John came to show you the right way to live. And you did not believe him. But the tax collectors and the prostitutes did. You saw this. But even then you did not turn away from your sins and believe him.

The Story of the Renters

33“Listen to another story. A man who owned some land planted a vineyard. He put a wall around it. He dug a pit for a winepress in it. He also built a lookout tower. He rented the vineyard out to some farmers. Then he moved to another place. 34When harvest time approached, he sent his slaves to the renters. He told the slaves to collect his share of the fruit.

35“But the renters grabbed his slaves. They beat one of them. They killed another. They threw stones at the third to kill him. 36Then the man sent other slaves to the renters. He sent more than he did the first time. The renters treated them the same way. 37Last of all, he sent his son to them. ‘They will respect my son,’ he said.

38“But the renters saw the son coming. They said to one another, ‘This is the one who will receive all the owner’s property someday. Come, let’s kill him. Then everything will be ours.’ 39So they took him and threw him out of the vineyard. Then they killed him.

40“When the owner of the vineyard comes back, what will he do to those renters?”

41“He will destroy those evil people,” they replied. “Then he will rent the vineyard out to other renters. They will give him his share of the crop at harvest time.”

42Jesus said to them, “Haven’t you ever read what the Scriptures say,

“ ‘The stone the builders didn’t accept

has become the most important stone of all.

The Lord has done it.

It is wonderful in our eyes’? (Psalm 118:22,23)

43“So here is what I tell you. The kingdom of God will be taken away from you. It will be given to people who will produce its fruit. 44Anyone who falls on that stone will be broken to pieces. But the stone will crush anyone it falls on.”

45The chief priests and the Pharisees heard Jesus’ stories. They knew he was talking about them. 46So they looked for a way to arrest him. But they were afraid of the crowd. The people believed that Jesus was a prophet.