Slovo na cestu

Matouš 19

Ježíš učí o manželství a rozvodu

1Po tomto hovoru Ježíš odešel do Judska za Jordánem.

Mnoho lidí šlo za ním a on uzdravoval nemocné. Přišli za ním i farizejové a chtěli ho vyprovokovat k nějakému výroku, který by mohli použít proti němu. „Může se člověk rozvést z jakéhokoliv důvodu?“ zeptali se.

4-6 On odpověděl: „Nečetli jste v Písmu, že když na počátku Bůh stvořil muže a ženu, ustanovil: Muž opustí své rodiče, připojí se ke své ženě a stanou se jednou bytostí? Nikdo nemá právo rozdělit to, co Bůh spojil.“

Oni však namítali: „Proč tedy Mojžíš řekl, že muž může propustit manželku jednoduše tím, že jí dá rozlukový lístek?“

Ježíš odpověděl: „Toto ustanovení Mojžíšova zákona je ústupkem vaší tvrdosti a nesnášenlivosti. Původní Boží úmysl to však nikdy nebyl. Já vám říkám, že kdo se rozvádí z jiného důvodu, než je cizoložství jeho partnera, a uzavírá nový sňatek, dopouští se sám cizoložství.“

10 Učedníci mu řekli: „Když mohou nastat takové těžkosti mezi mužem a ženou, pak je lepší se neženit.“ 11 On odpověděl: „Tak jednoduché to není. Je zde nutné porozumět Boží vůli. 12 Jsou tři důvody proto, aby člověk zůstal svobodný: když je k manželství od narození nezpůsobilý, když mu v uzavření sňatku zabránili lidé, nebo když se manželství zřekne dobrovolně pro plnou službu Boží věci. Rozumíte tomu?“

Ježíš žehná malým dětem

13 Potom k Ježíšovi nosili malé děti, aby jim žehnal a modlil se za ně. Učedníci však domlouvali těm, kteří děti přivedli, aby Ježíše neobtěžovali. 14 On jim ale řekl: „Nechte je, ať jdou ke mně, a nebraňte jim. Jejich místo je u mne.“ 15 Kladl na ně ruce a žehnal jim. Pak odtud odešel.

Ježíš mluví s bohatým mužem

16 Za Ježíšem přišel jeden mladý člověk a ptal se ho: „Mistře, jakými dobrými skutky mohu získat věčný život?“

17 Ježíš mu na to řekl: „Snažíš se být dobrý? To se chceš vyrovnat Bohu, který jediný je skutečně dobrý! Plň jeho přikázání a budeš věčně živ.“

18 „Která to jsou?“ zeptal se mladý muž.

Ježíš odpověděl: „Nezabiješ, nezcizoložíš, nebudeš krást, lhát, 19 budeš ctít svoje rodiče, své bližní budeš milovat jako sebe!“

20 Mladík na to řekl: „To všechno jsem vždycky dodržoval. Co mi ještě chybí?“

21 Ježíš odpověděl: „Chceš-li být dokonalý, jdi a prodej celý svůj majetek a peníze rozdej chudým, a tak budeš mít poklad v nebi. Pak se vrať a staň se mým učedníkem.“

22 Mladík zesmutněl a zklamaně odešel. Měl totiž velký majetek. 23 Ježíš pak řekl svým učedníkům: „Pro zámožného člověka je velmi nesnadné postavit se na Boží stranu. 24 Kdybych to měl k něčemu přirovnat, pak snáze projde velbloud uchem jehly, nežli bohatý branou Božího království.“ 25 Učedníky to překvapilo a ptali se: „Kdo tedy vůbec může být spasen?“

26 Ježíš se na ně zadíval a řekl: „V lidských silách to není, ale Bůh dokáže všechno.“

27 Petr se ozval a řekl: „My jsme se vzdali všeho a jdeme za tebou. Co nás čeká?“

28 Ježíš odpověděl: „Ujišťuji vás, že až přijdu, abych stvořil nový svět, nad kterým budu panovat v plné slávě, pak vás dvanáct, kteří mne následujete, posadím po svém boku jako soudce celého Izraele. 29 A každému, kdo se vzdá domova, bratrů, sester, otce, matky, manželky, dětí nebo majetku proto, aby šel za mnou, všechno mu mnohokrát vynahradím a bude mít podíl na věčném životě. 30 Mnozí první budou poslední a poslední budou první.

Spanish, Castilian (La Nueva Biblia al Día)

Matthew 19

El divorcio

Mr 10:1-12

1Cuando Jesús terminó de decir estas cosas, salió de Galilea y se fue a la región de Judea, al otro lado del Jordán. “ 2Multitud de gente le seguía, y sanó a los enfermos.

3Varios fariseos se acercaron a Jesús, y le preguntaron para tenderle una trampa:

—¿Te parece lícito que el marido repudie a su esposa alegando una causa cualquiera?

4Él les respondió:

—¿Acaso no habéis leído en las Escrituras que Dios, al principio, creó al hombre y a la mujer? 5Por esa razón, el hombre debe dejar a su padre y a su madre para unirse a su esposa; y en su unión dejan de ser dos, para ser ambos como uno solo. 6Así pues, ya no son dos, sino tan sólo uno. Por tanto, lo que Dios unió no debe separarlo el hombre.

7Le preguntaron:

—Entonces, ¿por qué dice Moisés que un hombre puede repudiar a su esposa, siempre que le otorgue la correspondiente carta de divorcio?

8Él contestó:

—En el principio las cosas no fueron así; pero por la dureza de vuestro corazón consintió Moisés que repudiaseis a vuestras esposas. 9Pero yo os digo que, si un hombre repudia a su esposa (salvo por causa de infidelidad conyugal), adultera si se casa con otra.

10Entonces los discípulos le dijeron:

—Si esa es la situación del marido respecto de su esposa, mejor será no casarse.

11Él les dijo:

—No todos pueden recibir esto, sino solamente aquellos a los que se ha concedido el don. 12Hay quienes no se casan porque nacieron incapacitados para el matrimonio; a otros, los hombres los incapacitaron, y otros se incapacitaron a sí mismos por amor al reino de los cielos. El que pueda aceptar esto, que lo acepte.

Jesús y los niños

Mr 10:13-16; Lc 18:15-17

13Le llevaron entonces varios niños, para que pusiera las manos sobre ellos y orara en su favor; pero los discípulos empezaron a reprender a quienes los llevaban.

14Jesús les dijo:

—Dejad que los niños vengan a mí, y no se lo impidáis, porque de ellos es el reino de los cielos.

15Entonces los bendijo poniendo las manos sobre ellos. Luego se fue de allí.

El joven rico

Mr 10:17-30; Lc 18:18-30

16En cierto momento, uno se acercó a Jesús y le preguntó:

—Maestro, para obtener la vida eterna, ¿qué de bueno debo hacer?

17Él le dijo:

—¿Por qué me preguntas acerca de lo bueno? Solamente uno, Dios, es bueno. Ahora bien, si quieres entrar en la vida, guarda los mandamientos.

18—¿Cuáles? —le preguntó.

Jesús le dijo:

—No matarás, no cometerás adulterio, no robarás, no levantarás falsos testimonios. 19Honra a tu padre y a tu madre. Y además: Amarás a tu prójimo como te amas a ti mismo.

20Aquel hombre, que era joven, le dijo:

—Siempre he guardado esos mandamientos. ¿Qué otras cosas he de hacer?

21—Mira —le dijo Jesús—, si quieres ser perfecto, vete ahora, vende todo lo que tienes y reparte el dinero entre los pobres; así tendrás un tesoro en el cielo. Cuando hayas hecho eso, ven y sígueme.

22Al oir estas palabras, el joven se fue triste, porque era muy rico.

23Jesús comentó el caso con sus discípulos, diciendo:

—Os aseguro que a un rico le será muy difícil entrar en el reino de los cielos. 24Más fácil le es a un camello pasar por el ojo de una aguja, que a un rico entrar en el reino de los cielos. 25—Siendo así, ¿quién podrá salvarse? —le preguntaron los discípulos llenos de asombro.

26Jesús, mirándolos fijamente, les dijo:

—Para cualquier ser humano, eso es algo imposible; pero nada hay imposible para Dios.

27—Y nosotros, que lo abandonamos todo por seguirte —dijo Pedro—, ¿qué obtendremos a cambio?

28Jesús le respondió:

—Mirad, yo os aseguro que vosotros, los que me habéis seguido, cuando venga el día en que todas las cosas sean hechas nuevas y en que el Hijo del hombre se siente en su trono glorioso, os sentaréis también en doce tronos para juzgar a las doce tribus de Israel. 29Y cualquiera que por mi causa haya dejado casas, hermanos, hermanas, padre, madre, hijos o tierras, recibirá entonces cien veces lo que haya dejado, y además recibirá como en herencia la vida eterna. 30Pero muchos que ahora son primeros serán entonces los últimos; y muchos que ahora son últimos, entonces serán los primeros.