Slovo na cestu

Matouš 15:1-39

Ježíš mluví o skryté čistotě

1Farizejové a učitelé zákona z Jeruzaléma přišli za Ježíšem s otázkou: 2„Proč tvoji žáci nedodržují staré židovské tradice? Vždyť ignorují i obřadní mytí rukou před jídlem!“ 3Ježíš jim na to odpověděl: „Proč vy pro své tradice porušujete Boží přikázání? 4Například – Boží příkaz zní: ‚Cti otce i matku; a kdo potupí otce nebo matku, ať zemře.‘ 5-6Ale vy říkáte: ‚Jestliže odkážeš svůj majetek druhému, nesmíš už z něho podporovat své rodiče, i když mají nedostatek.‘ Tak jste svými ustanoveními zrušili přímý Boží příkaz. 7Chytráci! I na vás se vztahují slova proroka Izajáše:

8‚Tento lid říká, že mne ctí,

ale jejich srdce je ode mne daleko.

9Jejich uctívání je bezcenné,

protože vyučují svým vlastním zákonům

místo Božím.‘ “

10Pak kolem sebe shromáždil lid a řekl: „Poslouchejte, co vám říkám, a snažte se porozumět: 11Vaše nitro nešpiní to, co vchází do úst, ale co z nich vychází.“

12Učedníci mu pak řekli: „Víš, že se farizejové urazili, když tě slyšeli?“ 13On odpověděl: „S příkazy je to jako s rostlinami. Co nezasel můj Otec, je plevel a podle toho s tím bude naloženo. 14Nechte je! Jsou to slepí vůdcové slepých. Když slepý povede slepého, oba spadnou do jámy.“

15Petr se Ježíše zeptal: „Jak’s to myslel s tím, co nás špiní?“

16Ježíš se podivil: „Ani vy tomu nerozumíte? 17Nechápete, že všechno, co jíme, prochází vnitřnostmi a vychází z těla? 18Ale zlá slova vznikají ve zlém srdci, a tak špiní člověka. 19Ze srdce vycházejí špatné myšlenky na vraždu, nevěru, necudnost, krádež, lež a pomluvy. 20To jsou věci, které člověka zbavují vnitřní čistoty. Ale jíst nemytýma rukama, to člověka nepošpiní.“

Ježíš vyhání démona z dívky

21Ježíš odešel do týrského a sidónského kraje. 22Jedna obyvatelka těchto pohanských končin za ním přišla a prosila: „Slituj se nade mnou, Pane, ty očekávaný Králi! Moje dcera je posedlá démonem a velmi trpí!“ 23Ale on na to nic neříkal.

Jeho učedníci na něho naléhali: „Udělej s ní něco, vždyť za námi stále volá!“ 24Tu se obrátil k té ženě a řekl jí: „Byl jsem poslán pomoci židům a ne pohanům.“

25Ale ona přišla až k němu, klaněla se mu a prosila: „Pane, pomoz mi!“

26„Není správné brát chléb dětem a házet ho štěňatům!“ řekl. 27Ona odpověděla: „Máš pravdu, ale štěňata dostávají zbytky ze stolů svých pánů.“

28„Ženo,“ řekl jí Ježíš, „máš velikou víru, tvoje přání je splněno!“ A od té chvíle byla její dcera zdravá.

Zástup se podivuje Ježíšovu uzdravování

29Pak se Ježíš vrátil a vystoupil na pahorek u jezera. 30Spousta lidí se k němu začala scházet a měli s sebou chromé, zmrzačené, slepé, němé a jinak postižené. Pokládali je před něj a on je uzdravoval. 31Jaký div! Němí mluví, chromí chodí, zmrzačení jsou zdrávi a slepí vidí. Okolostojící nad tím žasli a vzdávali díky Bohu.

Ježíš sytí čtyři tisíce

32Ježíš zavolal svoje učedníky a řekl jim: „Je mi těch lidí líto, vždyť tu jsou se mnou tři dny a nemají už nic k jídlu. Nechci je nechat odejít hladové, vždyť by ani nedošli domů!“

33Učedníci odpověděli: „Kde v takové pustině vezmeme chléb pro tolik lidí?“

34„Kolik jídla máte s sebou?“ zeptal se Ježíš.

„Sedm chlebů a několik ryb,“ odpověděli učedníci.

35Ježíš rozkázal, aby se shromáždění lidé usadili. 36Vzal těch sedm chlebů a ryby, poděkoval za ně Bohu; pak je lámal a dával učedníkům a ti je rozdávali shromážděným. 37-38Najedlo se tam dosyta čtyři tisíce mužů kromě žen a dětí – a ještě sebrali sedm košíků zbytků. 39Pak se Ježíš s nimi rozloučil, vstoupil do člunu a přeplul do Magdalské krajiny.

Ang Pulong Sa Dios

Mateo 15:1-39

Ang Tulumanon sa mga Katigulangan

(Mar. 7:1-13)

1Human niadto, may mga Pariseo ug mga magtutudlo sa Kasugoan gikan sa Jerusalem nga miduol kang Jesus ug nangutana. 2“Ngano man nga ang imong mga tinun-an wala nagatuman sa mga tulumanon sa atong katigulangan? Wala sila manghugas sa ilang mga kamot una sila mangaon.” 3Gitubag sila ni Jesus, “Kamo usab, nganong ginalapas ninyo ang sugo sa Dios tungod sa inyong pagsunod nianang inyong mga tulumanon? 4Kay nagaingon ang Dios, ‘Tahora ang imong amahan ug inahan,’15:4 Tan-awa usab ang Exo. 20:12; Deu. 5:16. ug ‘Ang mosultig daotan batok sa iyang amahan o inahan angayng patyon.’15:4 Tan-awa usab ang Exo. 21:17; Lev. 20:9. 5Apan kamo nagatudlo nga kon ang tawo may ikatabang unta sa iyang mga ginikanan, ug moingon kanila, ‘kini alang sa Dios,’ dili na siya angayng motabang kanila. 6Gihimo ninyo nga walay kapuslanan ang pulong sa Dios tungod sa inyong mga tulumanon. 7Mga tigpakaaron-ingnon! Tinuod gayod ang giingon sa Dios mahitungod kaninyo pinaagi kang Propeta Isaias,

8‘Kining mga tawhana nagatahod kanako sa baba lang,

apan ang ilang kasingkasing halayo kanako.

9Walay kapuslanan ang ilang pagsimba kanako,

kay ang ilang gitudlo nga mga pagtulon-an mga hinimo lang sa mga tawo.’ ”15:9 Tan-awa usab ang Isa. 29:13.

Ang Makapahugaw sa Tawo

(Mar. 7:14-23)

10Gitawag ni Jesus ang mga tawo ug giingnan niya sila, “Pamati kamo ug sabta ninyo ang akong isulti. 11Ang mga pagkaon nga isulod sa baba sa tawo dili maoy makapahugaw kaniya, kondili ang mga pulong nga mogawas sa iyang baba.”

12Unya miduol kaniya ang iyang mga tinun-an ug miingon, “Nahibaloan mo ba nga nahiubos ang mga Pariseo niadtong imong gisulti?” 13Mitubag si Jesus, “Ang matag tanom nga wala itanom sa akong Amahan nga langitnon pagaibton. 14Pasagdi lang ninyo sila. Mga giya sila nga buta. Ug kon ang buta mogiya sa laing buta, mangahulog silang duha sa bangag.” 15Unya miingon si Pedro kang Jesus, “Sultihi kami sa kahulogan niadto nga panultihon.” 16Miingon si Jesus kanila, “Wala pa ba usab kamo makasabot? 17Wala ba kamo mahibalo nga ang bisan unsa nga mosulod sa baba molahos sa tiyan ug unya mogawas ra gikan sa lawas? 18Apan ang mogawas sa baba gikan sa kasingkasing, ug mao kana ang makapahugaw sa tawo. 19Kay gikan sa kasingkasing sa tawo ang daota nga mga panghunahuna, nga mao ang motukmod kaniya sa pagpatay, pagpanapaw, pagpakighilawas gawas sa kaminyoon, pagpangawat, pagsaksi ug bakak, ug pagsulti ug daotan batok sa iyang isigka-tawo. 20Mao kini ang makapahugaw sa tawo. Apan ang magkaon nga walay panghugas sa kamot dili makapahugaw sa tawo.”

Ang Pagtuo sa Usa ka Babaye nga Taga-Canaan

(Mar. 7:24-30)

21Mibiya si Jesus niadto nga dapit ug miadto sa mga dapit nga duol sa mga siyudad sa Tyre ug Sidon. 22May usa ka babaye nga taga-Canaan nga nagpuyo niadtong dapita. Miduol siya kang Jesus nga nagpakilooy. Miingon siya, “Ginoo, kaliwat ni David,15:22 kaliwat ni David: Ang buot ipasabot, ginaila niya nga manununod si Jesus sa gingharian ni David. kaloy-i intawon ako! Ang akong anak nga babaye gigamhan sa daotang espiritu ug nagaantos gayod siya.” 23Apan wala motubag si Jesus. Ang iyang mga tinun-an miduol kaniya ug mihangyo nga nagaingon, “Papahawaa kanang babayhana, kay nagsunod-sunod siya kanato ug saba kaayo.” 24Unya miingon si Jesus, “Gipadala ako dinhi aron sa pagtabang sa mga Israelinhon nga sama sa mga karnero nga nangawala.” 25Apan mipaduol pa gayod ang babaye kang Jesus ug miluhod sa iyang atubangan nga nagaingon, “Ginoo, tabangi intawon ako!” 26Miingon si Jesus kaniya pinaagi sa panultihon, “Dili maayo nga kuhaon ang pagkaon gikan sa mga anak ug ilabay ngadto sa mga iro.”15:26 Ang buot ipasabot ni Jesus, nga tabangan niya una ang mga Judio ug dili lang una ang mga dili Judio. 27Ug miingon ang babaye, “Husto kana Ginoo, apan bisan pa ang mga iro mokaon sa mga pagkaon nga natagak gikan sa lamisa sa ilang agalon.” 28Unya miingon si Jesus kaniya, “Kadako sa imong pagtuo! Busa madawat mo ang imong gipangayo kanako.” Ug niadto gayong orasa naayo ang iyang anak.

Daghan ang Gipang-ayo ni Jesus

29Mibiya si Jesus didto ug miadto sa daplin sa Linaw sa Galilea. Ug unya mitungas siya sa bukid ug milingkod didto. 30Daghang mga tawo ang miduol kaniya. Gidala nila ang mga bakol, ang mga singkaw, ang mga buta, ang mga amang ug daghan pa nga mga masakiton. Gipahimutang sila sa tiilan ni Jesus ug giayo niya silang tanan. 31Nahibulong gayod ang mga tawo kay nakita nila nga ang mga amang makasulti na, maayo na ang kamot sa mga singkaw, ang mga bakol makalakaw na ug ang mga buta makakita na. Ug gidayeg nila ang Dios sa Israel.

Gipakaon ni Jesus ang 4,000 ka mga Tawo

(Mar. 8:1-10)

32Gitawag ni Jesus ang iyang mga tinun-an ug miingon siya kanila, “Nalooy gayod ako niining mga tawhana. Tulo na ka adlaw silang nagauban-uban kanako ug wala na silay pagkaon. Dili ko gusto nga mopauli sila nga dili makakaon kay basin ug makuyapan sila sa dalan.” 33Miingon ang iyang mga tinun-an kaniya, “Asa ba kita makakuha ug pagkaon dinhi sa kamingawan alang niining daghang mga tawo?” 34Nangutana si Jesus kanila, “Pila ka buok ang inyong pan diha?” Mitubag sila, “Pito ka pan ug pipila lang ka gagmayng isda.” 35Unya gipalingkod ni Jesus ang mga tawo. 36Gikuha niya ang pito ka pan ug ang mga isda ug nagpasalamat sa Dios. Ug unya, gipikas-pikas niya kini ug gihatag sa iyang mga tinun-an. Ug sila mao ang nang-apod-apod niini ngadto sa mga tawo. 37Nakakaon silang tanan ug nangabusog. Ug unya, gitigom nila ang pan nga nasobra, ug napuno pa ang pito ka bukag. 38Mga 4,000 ka mga lalaki ang nangaon wala pay labot niana ang mga babaye ug mga bata.

39Human niadto gipapauli ni Jesus ang mga tawo. Unya misakay siya sa sakayan ug mitabok sa dapit sa Magadan.