Slovo na cestu

Matouš 13

Ježíš vypráví podobenství o rozsévači

1Téhož dne vyšel Ježíš z domu a usedl na břehu jezera. Zanedlouho se kolem něho shromáždilo tolik lidí, že musel vstoupit do loďky, aby je mohl všechny oslovit.

Rád vyjadřoval duchovní pravdy obrazně.

Tentokrát začal vyprávět:

„Rolník zaséval na poli obilí. Některá zrna padla na okraj cesty. Slétli se ptáci a sezobali je. Jiná zrna dopadla na skalnatou zem, kde bylo málo ornice. Obilí rychle vyhnalo do výšky, ale když začalo pálit slunce, uschlo, protože kořínky nešly do hloubky. Další část zrna zapadla mezi bodláky. Když vyrostlo bodláčí, udusilo klásky. Ostatní zrna padla do dobré ornice. Vyrostlo obilí a přineslo úrodu. Některý klas měl sto zrnek, jiný šedesát a jiný třicet. Víte, co tím myslím?“

Ježíš vysvětluje podobenství o rozsévači

10 Učedníci se ho zeptali: „Proč mluvíš v obrazech?“ 11 Vysvětlil jim to: „Vám už Bůh odkrývá svoje záměry se světem. Ostatním je to zatím skryto. 12 Kdo přijímá ochotně, bude mít stále víc. Kdo je spokojen s tím, co má, přijde nakonec o všechno. 13 Používám obrazy, lidé slyší i vidí, a přece nechápou.

14 Tak se na nich plní Izajášovo proroctví:

‚Budete poslouchat,
    ale neporozumíte,
budete se dívat,
    ale neuvidíte.
15 Protože srdce tohoto lidu otupělo,
    jsou hluší a zavřeli oči,
    aby neviděli,
neslyšeli a neporozuměli,
    aby se neobrátili k Bohu,
    kde by mohli být uzdraveni.‘

16 Jak je dobře, že vaše oči vidí a uši slyší. 17 Mnoho proroků toužilo vidět to, co vy vidíte, a slyšet to, co vy slyšíte, ale nebylo jim to dopřáno.

18 A teď k tomu příběhu o rozsévači. 19 Cesta, kam padla některá zrna, představuje srdce lidí, kteří slyší o Božím království a nezajímá je to. Přichází satan a sebere, co bylo zaseto. 20-21 Skalnatá země představuje srdce člověka, který slyší Boží poselství a přijímá je sice s velkou radostí, ale povrchně a ono v něm nezapustí kořeny. Když pak přijdou těžkosti nebo pronásledování pro víru, jeho nadšení ochabne a to, co bylo zaseto, zmizí.

22 Země porostlá bodláčím představuje člověka, který slyší poselství, ale v jehož srdci záležitosti každodenního života a touha po lepším hmotném zajištění slovo udusí.

23 Dobrá ornice představuje srdce člověka, který slyší Boží poselství, rozumí mu a nechává působit jeho životodárný vliv. Užitek z toho je mnohonásobný, u někoho větší, u jiného menší.“

Ježíš vypráví podobenství o plevelu

24 Potom použil dalšího přirovnání. „Bůh je jako dobrý hospodář, který zasel na své pole dobré semeno. 25 V noci, když lidé spali, hospodářův nepřítel rozhodil mezi pšenici semeno plevele. 26-27 Když vyrostlo obilí a s ním i plevel, přišli služebníci za hospodářem a řekli mu: ‚Vždyť jsi zasel dobré semeno, kde se tedy vzal plevel?‘

28 ‚To udělal nepřítel!‘ odpověděl.

‚My půjdeme a vyplejeme to pole,‘ nabídli se.

29 Ten jim na to řekl: ‚Ne, to nedělejte. Spolu s plevelem byste mohli snadno vytrhnout i pšenici. 30 Necháme obojí vyrůst a při žních řeknu žencům, aby vybrali plevel a spálili ho a pšenici dali do mé stodoly.‘ “

Ježíš vypráví podobenství o hořčičném zrnu

31 Předložil jim jiný obraz: „S Božím dílem je to jako s hořčičným seménkem, které člověk zasel na poli. 32 Je sice drobné, ale vyroste z něho tak mohutná bylina, že i ptáci na ní stavějí hnízda.“

33 Dále užil tohoto obrazu: „Boží vliv působí jako kvas. Malé množství prokvasí i velkou dávku těsta.“

34 V tomto kázání Ježíš používal výhradně podobenství.

35 Tak se naplnilo staré proroctví:

„Budu mluvit v obrazech
    a vypovím,
    co bylo skryto od stvoření světa.“

Ježíš vysvětluje podobenství o plevelu

36 Ježíš pak opustil shromážděné posluchače a šel domů. Obklopili ho jeho učedníci a žádali, aby jim vyložil obraz plevele na poli. 37 „Dobře,“ řekl, „já jsem ten hospodář, který seje dobré zrní. 38 Pole představuje svět a zrna, to jsou lidé, kteří patří Bohu. Plevel, to jsou lidé propadlí zlému. 39 Nepřítel, který ho zasel, je ďábel. Žně představují konec světa a ženci jsou andělé. 40 Tak jako v tomto příběhu je plevel oddělen a spálen, tak bude na konci světa. 41 Pošlu své anděly a ti vyženou z Boží blízkosti všechny, kteří stáli v cestě Boží věci a páchali zlo. 42 Jejich konec bude hrozný. Zbyde jim pláč a zoufalství. 43 A tehdy ti, kteří plnili Boží vůli, budou v království nebeského Otce zářit jako slunce. Přemýšlejte o tom!

Ježíš vypráví podobenství o pokladu, perle a síti

44 Nový život, k němuž vás Bůh volá, je jako poklad zakopaný v poli. Kdo ho najde, zatím o tom nemluví, ale má takovou radost, že prodá všechno, jen aby to pole získal.

45-46 Nebo: je jako drahocenná perla, kterou objeví obchodník s perlami. Vyprodá všechno, co má, a koupí ji.

47 Boží království je jako síť spuštěná do moře, ve které uváznou nejrůznější tvorové. 48 Když je síť plná, vytáhnou ji rybáři na břeh, do košů vyberou dobré ryby a ostatní vyhodí. 49 Tak to bude i na konci světa. Přijdou Boží andělé a oddělí zlé od bohabojných 50 a zlé hodí do ohně. Tam bude pláč a zoufalství. 51 Porozuměli jste všemu?“

„Ano,“ odpověděli. 52 Potom dodal: „Každý vykladač Písma, který pochopil, oč mi jde, je jako hospodář, který ze své zásobárny nabízí nové i staré.“

Lidé z Nazaretu odmítají uvěřit

53-54 Když Ježíš skončil svůj výklad v podobenstvích, vrátil se do svého domovského města. Učil v tamní synagoze. Všichni se divili: „Kde se v něm bere taková moudrost a moc? 55 Vždyť to je tesařův syn, jeho matka je přece Marie, a Jakub, Josef, Šimon a Juda to jsou jeho bratři! 56 I jeho sestry žijí mezi námi. Odkud to ten člověk má?“ 57-58 Nemohli se s tím vyrovnat a pro jejich nedůvěru tam Ježíš nemohl vykonat mnoho zázraků. Vysvětlil to slovy: „Proroka si váží všude víc než v jeho rodném městě a v jeho domově!“

Knijga O Kristu

Evanđelje po Mateju 13

Prispodoba o sijaču

1Istoga dana Isus iziđe iz kuće i ode sjesti uz more.

K njemu nagrne silno mnoštvo, tako da je morao ući u lađicu. Sjeo je u nju, a mnoštvo je stajalo na obali.

Mnogo im je govorio u prispodobama:
    'Neki je ratar sijao sjeme.

Dok je sijao po polju, dio zrnja padne na stazu pa dođu ptice i pozobaju ga.

Dio sjemena padne na kamenito tlo gdje je zemlja plitka, pa odmah nikne.

Ali kad je granulo sunce, izgori i osuši se jer nije imalo duboka korijena.

Dio sjemena padne u trnje pa ono poraste i uguši ga.

Dio ga, napokon, padne na dobru zemlju i donese plod: jedno stostruk, drugo šezdeseterostruk, treće trideseterostruk.

Slušajte, kad već imate uši!'

10 Priđu mu učenici i upitaju: 'Zašto ljudima uvijek govoriš u prispodobama?'

11 On im odgovori: 'Zato što je vama dano da razumijete tajne nebeskoga kraljevstva, a drugima nije.

12 Ljudima koji žive po Božjoj mudrosti

13 U prispodobama im govorim zato što ljudi gledaju što radim, a zapravo ne vide; zato što slušaju što im govorim, a zapravo ne čuju i ne razumiju.

14 Tako se ispunja Izaijino proročanstvo:
    "Slušat ćete moje riječi,
    ali ih nećete razumjeti;
    gledat ćete moja djela,
    ali nećete dokučiti
    njihova značenja.
15     Jer srca su se ovoga naroda usalila,
    uši njihove ne čuju, a oči su zatvorili -
    tako njihove oči ne vide
    i njihove uši ne čuju,
    a srca im ne mogu razumjeti.
    Zato se ne mogu obratiti k meni
    da ih iscijelim.'[a]

16 Ali blago vašim očima zato što vide i blago vašim ušima zato što slušaju.

17 Zaista vam kažem, mnogi su proroci i pravednici željeli vidjeti to što vi gledate, ali nisu vidjeli; željeli su čuti to što vi slušate, ali nisu čuli.

18 Da vam objasnim priču o sijaču.

19 Svakomu tko čuje riječ o kraljevstvu, a ne razumije ju, dođe Zli i otme mu ono što mu je u srcu posijano. To je sjeme zasijano pokraj puta.

20 Kamenito tlo oni su koju čuju Riječ i odmah ju radosno prihvate,

21 ali nemaju duboka korijena i nestalni su. Čim ih zbog Riječi snađe nevolja ili progonstvo, pokolebaju se vjeri.

22 U trnje zasijano sjeme su oni koji čuju Riječ, ali ju životne brige i zavodljivost bogatstva uguše u njima te ona ne donese roda.

23 Dobro tlo je srce čovjeka koji čuje Riječ i razumije ju te ona donese rod - stostruko, šezdeseterostruko ili trideseterostruko veći od posijanoga.'

Priča o žitu i kukolju

24 Iznese im još jednu prispodobu: 'S nebeskim je kraljevstvom kao s čovjekom koji je na svoju njivu posijao dobro sjeme.

25 Ali dok su svi spavali, došao je njegov neprijatelj, posijao među žito kukolj i otišao.

26 Kad je usjev porastao i urodio klasom, pokazao se i kukolj.

27 Rataru dođu njegovi sluge i upitaju: 'Gospodaru, nisi li ti na svojoj njivi posijao dobro sjeme? Odakle kukolj?'

28 'Neprijatelj je to učinio,' odgovori on.
    'Hoćeš li da počupamo kukolj?' upitaju.

29 'Nemojte

30 Pustite neka oboje raste do žetve. U vrijeme žetve reći ću žeteocima: Pokupite najprije kukolj i svežite ga u snopove da se spali, a žito skupite u moju žitnicu.'

Prispodoba o gorušičinu sjemenu

31 Iznese im još jednu prispodobu: 'S kraljevstvom je nebeskim kao s gorušičinim sjemenom koje netko posije na svojoj njivi.

32 Ono je zaista najsitnije od svega sjemenja, ali izraste veće od svake druge biljke u vrtu, razvije se u stablo te se ptice nebeske dolaze gnijezditi u njegovim granama.'

Prispodoba o kvascu

33 Zatim im ispriča sljedeću prispodobu: 'Nebesko je kraljevstvo poput kvasca. žena ga umijesi u golemu količinu brašna,[b] a on ipak sve ukvasi.'

34 Isus je sve to govorio narodu u prispodobama. Zapravo im bez prispodoba ništa i nije govorio

35 da bi se ispunilo proročanstvo:
    'Progovorit ću u prispodobama; otkrit ću ono što je skriveno od postanka svijeta.'[c]

Isus objašnjava priču o žitu i kukolju

36 Isus otpusti mnoštvo i uđe u kuću. Učenici dođu k njemu i zamole ga: 'Objasni nam prispodobu o kukolju na njivi.'

37 'Dobro

38 Njiva je svijet, a dobro sjeme su ljudi koji pripadaju Božjemu kraljevstvu.[d] Kukolj su ljudi koji pripadaju Zlome.[e]

39 Neprijatelj koji ga je posijao jest đavao; žetva je svršetak svijeta, a žeteoci su anđeli.

40 Kao što se kukolj spaljuje, tako će biti i na svršetku svijeta.

41 Ja, Sin Čovječji, poslat ću svoje anđele da iz kraljevstva izdvoje sve koji mame na grijeh i sve koji čine zlo

42 te će ih oni baciti u ognjenu peć. Ondje će biti plač i škrgut zuba.

43 Tada će pravednici u kraljevstvu svojega Oca zasjati poput sunca. Slušajte, kad već imate uši!'

Prispodoba o skrivenome blagu

44 'S nebeskim je kraljevstvom kao s blagom skrivenim u polju. Kad ga pronađe, čovjek ga sakrije pa sav radostan ode prodati sve što ima da kupi to polje.'

Prispodoba o trgovcu biserima

45 'Nadalje, s nebeskim je kraljevstvom kao s trgovcem koji traga za lijepim biserima.

46 Kad pronađe dragocjeni biser, ode prodati sve što ima i kupi ga.'

Prispodoba o ribarskoj mreži

47 'Nadalje, s nebeskim je kraljevstvom kao s mrežom koja, bačena u more, zahvati svakovrsne ribe.

48 Kad se napuni, ribari ju izvuku pa sjednu i pokupe dobre ribe u posude, a loše izbace.

49 Tako će biti i o svršetku svijeta. Izići će anđeli, odijeliti zle od pravednika

50 i baciti ih u ognjenu peć gdje će biti plač i škrgut zuba.

51 Jeste li razumjeli?' upita ih.
    'Jesmo

52 On nato reče: 'Zato je svaki pismoznanac koji postane učenikom nebeskoga kraljevstva poput domaćina koji iz svoje riznice iznosi i novo i staro.'

Isusa ne prihvaćaju u Nazaretu

53 Pošto je ispričao sve te prispodobe, Isus ode odande.

54 Otišao je u svoj zavičaj te je u tamošnjoj sinagogi tako poučavao da su ljudi zadivljeni pitali:

55 'Odakle ovomu ta mudrost i sila da čini takva čudesa? Nije li mu majka Marija, a braća Jakov, Josip, Šimun i Juda?

56 Nisu li mu i sve sestre ovdje među nama? Odakle mu onda sve to?

57 I sablaznili su se zbog njega.Tada im Isus reče: 'Proroku ne iskazuju čast jedino u njegovu zavičaju i u njegovu domu.'

58 Zbog njihove nevjere ondje nije učinio mnogo čudesa.

Notas al pie

  1. Evanđelje po Mateju 13:15 Izaija 6:9-10.
  2. Evanđelje po Mateju 13:33 U grčkome: tri mjere (otprilike 20 kilograma).
  3. Evanđelje po Mateju 13:35 Psalam 78:2.
  4. Evanđelje po Mateju 13:38 U grčkome: sinovi kraljevstva.
  5. Evanđelje po Mateju 13:38 U grčkome: sinovi Zloga.