Slovo na cestu

Matouš 13:1-58

Ježíš vypráví podobenství o rozsévači

1Téhož dne vyšel Ježíš z domu a usedl na břehu jezera. 2Zanedlouho se kolem něho shromáždilo tolik lidí, že musel vstoupit do loďky, aby je mohl všechny oslovit.

3Rád vyjadřoval duchovní pravdy obrazně.

Tentokrát začal vyprávět:

4„Rolník zaséval na poli obilí. Některá zrna padla na okraj cesty. Slétli se ptáci a sezobali je. 5Jiná zrna dopadla na skalnatou zem, kde bylo málo ornice. Obilí rychle vyhnalo do výšky, 6ale když začalo pálit slunce, uschlo, protože kořínky nešly do hloubky. 7Další část zrna zapadla mezi bodláky. Když vyrostlo bodláčí, udusilo klásky. 8Ostatní zrna padla do dobré ornice. Vyrostlo obilí a přineslo úrodu. Některý klas měl sto zrnek, jiný šedesát a jiný třicet. 9Víte, co tím myslím?“

Ježíš vysvětluje podobenství o rozsévači

10Učedníci se ho zeptali: „Proč mluvíš v obrazech?“ 11Vysvětlil jim to: „Vám už Bůh odkrývá svoje záměry se světem. Ostatním je to zatím skryto. 12Kdo přijímá ochotně, bude mít stále víc. Kdo je spokojen s tím, co má, přijde nakonec o všechno. 13Používám obrazy, lidé slyší i vidí, a přece nechápou.

14Tak se na nich plní Izajášovo proroctví:

‚Budete poslouchat,

ale neporozumíte,

budete se dívat,

ale neuvidíte.

15Protože srdce tohoto lidu otupělo,

jsou hluší a zavřeli oči,

aby neviděli,

neslyšeli a neporozuměli,

aby se neobrátili k Bohu,

kde by mohli být uzdraveni.‘

16Jak je dobře, že vaše oči vidí a uši slyší. 17Mnoho proroků toužilo vidět to, co vy vidíte, a slyšet to, co vy slyšíte, ale nebylo jim to dopřáno.

18A teď k tomu příběhu o rozsévači. 19Cesta, kam padla některá zrna, představuje srdce lidí, kteří slyší o Božím království a nezajímá je to. Přichází satan a sebere, co bylo zaseto. 20-21Skalnatá země představuje srdce člověka, který slyší Boží poselství a přijímá je sice s velkou radostí, ale povrchně a ono v něm nezapustí kořeny. Když pak přijdou těžkosti nebo pronásledování pro víru, jeho nadšení ochabne a to, co bylo zaseto, zmizí.

22Země porostlá bodláčím představuje člověka, který slyší poselství, ale v jehož srdci záležitosti každodenního života a touha po lepším hmotném zajištění slovo udusí.

23Dobrá ornice představuje srdce člověka, který slyší Boží poselství, rozumí mu a nechává působit jeho životodárný vliv. Užitek z toho je mnohonásobný, u někoho větší, u jiného menší.“

Ježíš vypráví podobenství o plevelu

24Potom použil dalšího přirovnání. „Bůh je jako dobrý hospodář, který zasel na své pole dobré semeno. 25V noci, když lidé spali, hospodářův nepřítel rozhodil mezi pšenici semeno plevele. 26-27Když vyrostlo obilí a s ním i plevel, přišli služebníci za hospodářem a řekli mu: ‚Vždyť jsi zasel dobré semeno, kde se tedy vzal plevel?‘

28‚To udělal nepřítel!‘ odpověděl.

‚My půjdeme a vyplejeme to pole,‘ nabídli se.

29Ten jim na to řekl: ‚Ne, to nedělejte. Spolu s plevelem byste mohli snadno vytrhnout i pšenici. 30Necháme obojí vyrůst a při žních řeknu žencům, aby vybrali plevel a spálili ho a pšenici dali do mé stodoly.‘ “

Ježíš vypráví podobenství o hořčičném zrnu

31Předložil jim jiný obraz: „S Božím dílem je to jako s hořčičným seménkem, které člověk zasel na poli. 32Je sice drobné, ale vyroste z něho tak mohutná bylina, že i ptáci na ní stavějí hnízda.“

33Dále užil tohoto obrazu: „Boží vliv působí jako kvas. Malé množství prokvasí i velkou dávku těsta.“

34V tomto kázání Ježíš používal výhradně podobenství.

35Tak se naplnilo staré proroctví:

„Budu mluvit v obrazech

a vypovím,

co bylo skryto od stvoření světa.“

Ježíš vysvětluje podobenství o plevelu

36Ježíš pak opustil shromážděné posluchače a šel domů. Obklopili ho jeho učedníci a žádali, aby jim vyložil obraz plevele na poli. 37„Dobře,“ řekl, „já jsem ten hospodář, který seje dobré zrní. 38Pole představuje svět a zrna, to jsou lidé, kteří patří Bohu. Plevel, to jsou lidé propadlí zlému. 39Nepřítel, který ho zasel, je ďábel. Žně představují konec světa a ženci jsou andělé. 40Tak jako v tomto příběhu je plevel oddělen a spálen, tak bude na konci světa. 41Pošlu své anděly a ti vyženou z Boží blízkosti všechny, kteří stáli v cestě Boží věci a páchali zlo. 42Jejich konec bude hrozný. Zbyde jim pláč a zoufalství. 43A tehdy ti, kteří plnili Boží vůli, budou v království nebeského Otce zářit jako slunce. Přemýšlejte o tom!

Ježíš vypráví podobenství o pokladu, perle a síti

44Nový život, k němuž vás Bůh volá, je jako poklad zakopaný v poli. Kdo ho najde, zatím o tom nemluví, ale má takovou radost, že prodá všechno, jen aby to pole získal.

45-46Nebo: je jako drahocenná perla, kterou objeví obchodník s perlami. Vyprodá všechno, co má, a koupí ji.

47Boží království je jako síť spuštěná do moře, ve které uváznou nejrůznější tvorové. 48Když je síť plná, vytáhnou ji rybáři na břeh, do košů vyberou dobré ryby a ostatní vyhodí. 49Tak to bude i na konci světa. Přijdou Boží andělé a oddělí zlé od bohabojných 50a zlé hodí do ohně. Tam bude pláč a zoufalství. 51Porozuměli jste všemu?“

„Ano,“ odpověděli. 52Potom dodal: „Každý vykladač Písma, který pochopil, oč mi jde, je jako hospodář, který ze své zásobárny nabízí nové i staré.“

Lidé z Nazaretu odmítají uvěřit

53-54Když Ježíš skončil svůj výklad v podobenstvích, vrátil se do svého domovského města. Učil v tamní synagoze. Všichni se divili: „Kde se v něm bere taková moudrost a moc? 55Vždyť to je tesařův syn, jeho matka je přece Marie, a Jakub, Josef, Šimon a Juda to jsou jeho bratři! 56I jeho sestry žijí mezi námi. Odkud to ten člověk má?“ 57-58Nemohli se s tím vyrovnat a pro jejich nedůvěru tam Ježíš nemohl vykonat mnoho zázraků. Vysvětlil to slovy: „Proroka si váží všude víc než v jeho rodném městě a v jeho domově!“

Ang Pulong Sa Dios

Mateo 13:1-58

Ang Sambingay bahin sa Tigsabwag

(Mar. 4:1-9; Luc. 8:4-8)

1Nianang adlawa, migawas si Jesus sa balay ug miadto siya sa daplin sa linaw ug milingkod didto. 2Apan tungod kay gilibotan siya sa daghang mga tawo, misakay siya sa sakayan ug milingkod aron sa pagtudlo. Ang mga tawo diha sa daplin sa linaw naminaw samtang nagtudlo siya. 3Daghan ang iyang gitudlo kanila pinaagi sa mga sambingay. Miingon siya:

“May usa ka mag-uuma nga nagsabwag ug binhi. 4Nasabwag ang uban nga binhi sa daplin sa dalan, ug gituka kini sa mga langgam. 5Ang uban didto nasabwag sa kabatoan. Gamay lang ang yuta niini, busa dali ra nga mitubo ang binhi. 6Apan nalawos kini sa dihang nainitan sa adlaw, ug nalaya ra dayon tungod kay gamay ra ang gamot. 7Ang uban nga binhi mitubo sa yuta nga may tunokon nga mga sagbot, apan sa paglabong sa mga sagbot natabonan kini. 8Ang uban usab nga binhi nasabwag sa maayo nga yuta, mitubo ug namunga. Ang uban igo-igo lang ang bunga, ang uban daghan, ug ang uban daghan kaayo.13:8 Ang uban… daghan kaayo: sa literal, Ang uban 30, ang uban 60, ang uban 100. 9Kamo nga nagapaminaw, kinahanglan sabton gayod ninyo kining inyong nadungog.”

Ang Katuyoan sa mga Sambingay

(Mar. 4:10-12; Luc. 8:9-10)

10Unya miduol kang Jesus ang iyang mga tinun-an ug nangutana. “Nganong nakigsulti ka sa mga tawo pinaagi sa mga sambingay?” 11Mitubag si Jesus kanila, “Ang mga tinago mahitungod sa paghari sa Dios gisulti kaninyo sa pamaagi nga masabtan ninyo, apan sa uban wala kini isulti sa pamaagi nga masabtan nila. 12Kay ang tawo nga magtipig sa iyang nadungog nga kamatuoran hatagan pa ug pagsabot, ug daghan gayod ang idugang kaniya. Apan ang tawo nga wala magtipig sa iyang nadungog nga kamatuoran, bisan ang gamay niyang nasabtan, kuhaon pa gikan kaniya. 13Busa nagasulti ako kanila pinaagi sa mga sambingay tungod kay nagtan-aw sila apan dili makakita, ug naminaw sila apan dili makasabot. 14Busa natuman diha kanila ang giingon sa Dios pinaagi kang Propeta Isaias,

‘Sige lang kamog paminaw apan dili kamo makasabot.

Sige lang kamog tan-aw apan dili kamo makakita.

15Tungod kay gahig ulo kining mga tawhana.

Gisampongan nila ang ilang mga dalunggan,

ug gipiyong nila ang ilang mga mata.

Kay basin makakita sila ug makadungog,

ug makasabot ug moduol kanako,

ug ayohon ko sila.’13:15 Tan-awa usab ang Isa. 6:9-10.

16Apan bulahan kamong mga nagasunod kanako, kay nakakita kamo ug nakadungog. 17Sa pagkatinuod, daghan ang mga propeta ug matarong nga mga tawo kaniadto nga nagtinguha nga makakita ug makadungog sa inyong nakita ug nadungog karon, apan wala kini mahitabo sa ilang panahon.”

Gipasabot ni Jesus ang Kahulogan sa Sambingay

(Mar. 4:13-20; Luc. 8:11-15)

18“Busa, paminawa ug tun-i ninyo kon unsa ang kahulogan sa sambingay mahitungod sa tigsabwag. 19Ang naminaw sa pulong mahitungod sa paghari sa Dios apan wala makasabot, nahisama niadtong daplin sa dalan nga nasabwagan ug binhi. Miabot si Satanas, ug giilog niya ang pulong diha sa iyang kasingkasing. 20Ang kabatoan nga gamay lang ug yuta nga nasabwagan sa binhi mao ang tawo nga nakadungog ug midawat sa pulong sa Dios nga may kalipay. 21Apan dili kini kinasingkasing. Busa wala molungtad ang iyang pagtuo. Sa pag-abot sa kalisod o paglutos tungod sa iyang pagdawat sa pulong sa Dios, mibiya siya sa iyang pagtuo. 22Ang yuta nga may mga tunokon nga sagbot nga nasabwagan ug binhi mao ang tawo nga nakadungog sa pulong sa Dios. Apan tungod sa mga kabalaka sa panginabuhi ug pagpaningkamot nga makaangkon ug bahandi, nalimtan niya ang pulong sa Dios nga iyang nadungog ug wala kini namunga sa iyang kinabuhi. 23Apan ang maayo nga yuta nga nasabwagan ug binhi mao ang tawo nga naminaw gayod ug nakasabot sa pulong sa Dios. Namunga gayod ang pulong sa Dios sa iyang kinabuhi. Ang uban igo-igo lang ang bunga, ang uban daghan, ug ang uban daghan kaayo.”13:23 Ang uban… daghan kaayo: sa literal, Ang uban 30, ang uban 60, ang uban 100.

Ang Sambingay bahin sa Sagbot

24Nagpadayon si Jesus sa iyang pagtudlo sa mga tawo pinaagi sa sambingay. Miingon siya, “Ang paghari sa Dios nahisama sa tawo nga nagsabwag ug maayo nga binhi sa iyang yuta. 25Sa kagabhion, samtang ang mga tawo nangatulog, ang iyang kaaway miadto didto ug nagsabwag ug liso sa sagbot ug unya mipauli. 26Mitubo ang tanom, ug sa dihang namunga kini nakita nga may mga sagbot diay. 27Busa miadto kaniya ang iyang mga sulugoon ug miingon, ‘Dili ba maayo nga binhi ang atong gisabwag sa imong yuta? Asa gikan ang mga sagbot?’ 28Miingon ang ilang agalon, ‘Ang kaaway mao ang nagbuhat niini.’ Busa nangutana sila sa ilang agalon, ‘Ibton ba namo ang mga sagbot?’ 29Mitubag ang ilang agalon, ‘Ayaw lang, kay basig maibot ug apil ang mga tanom. 30Pasagdi lang ninyo hangtod nga moabot ang ting-ani. Sa ting-ani sugoon ko ang mga mag-aani nga unahon pagpangibot ang mga sagbot ug bugkoson aron sunogon. Pagkahuman, ipatigom ko kanila ang inani ngadto sa akong bodega.’ ”

Ang Sambingay bahin sa Binhi sa Mustasa

(Mar. 4:30-32; Luc. 13:18-19)

31Gisultihan usab niya sila niini nga sambingay, “Ang paghari sa Dios sama sa binhi sa mustasa13:31 mustasa: kini nga matang sa mustasa taas kaayo. nga gipugas sa usa ka tawo sa iyang yuta. 32Ang binhi sa mustasa mao ang labing gamay sa tanan nga binhi. Apan kon motubo na gani, kini mao ang labing taas sa mga utanon, ug sama na sa kahoy ang iyang katas-on. Bisan gani ang mga langgam makasalag diha sa iyang mga sanga.”

Ang Sambingay bahin sa Patubo sa Pan

(Luc. 13:20-21)

33Gisultihan na usab niya sila sa lain pa nga sambingay, “Ang paghari sa Dios nahisama usab sa patubo nga gisagol sa usa ka palanggana nga harina, ug gimasa sa babaye, ug mitubo ang tibuok niya nga minasa.”

Nganong Sambingay ang Gigamit ni Jesus sa Pagpanudlo?

(Mar. 4:33-34)

34Gipaagi ni Jesus sa mga sambingay ang iyang mga pagpanudlo mahitungod sa paghari sa Dios. Wala siyay gisulti nga wala niya ipaagi sa sambingay. 35Katumanan kini sa giingon sa Dios pinaagi sa iyang propeta:

“Mosulti ako pinaagi sa mga sambingay.

Isulti ko ang mga butang nga wala pa gayod mahibaloi sukad pa sa pagbuhat sa kalibotan.”13:35 Tan-awa usab ang Salmo 78:2.

Gipasabot ni Jesus ang Kahulogan sa Sambingay bahin sa Sagbot

36Human niadto gibiyaan ni Jesus ang mga tawo ug misulod siya sa balay. Misulod usab didto ang iyang mga tinun-an ug nangutana kaniya, “Sultihi kami kon unsa ang kahulogan sa sambingay mahitungod sa sagbot.” 37Miingon siya, “Ang tawo nga nagsabwag sa maayo nga binhi walay lain kondili ako nga Anak sa Tawo. 38Ang yuta nga gisabwagan mao ang kalibotan. Ang maayo nga binhi mao ang mga tawo nga nagapasakop sa paghari sa Dios. Ug ang mga sagbot mao ang mga tawo nga sakop ni Satanas. 39Si Satanas mao ang kaaway nga nagsabwag sa mga sagbot. Ang ting-ani mao ang kataposan sa kalibotan, ug ang mga mag-aani mao ang mga anghel. 40Sama nga ang mga sagbot ibton ug unya sunogon mao usab unya ang mahitabo sa kataposan sa kalibotan. 41Ako nga Anak sa Tawo magpadala sa akong mga anghel aron tigomon ug pagawason gikan sa akong gingharian ang tanan nga nagabuhat ug daota nga nahimong hinungdan sa pagpakasala sa uban. 42Ug itambog sila ngadto sa kalayo sa impiyerno. Ug didto maghilak sila ug magkagot ang ilang mga ngipon. 43Ang mga matarong mosidlak sama sa adlaw didto sa gingharian sa ilang Amahan. Kinahanglan sabton gayod ninyo kining inyong nadungog!”

Ang Sambingay bahin sa Bahandi nga Gilubong

44“Ang paghari sa Dios nahisama usab sa bahandi nga gilubong sa yuta nga nakaplagan sa usa ka tawo. Ang iyang gibuhat, gitabonan niya kini pag-usab, ug unya mipauli siya nga malipayon. Gibaligya niya ang tanan niyang kabtangan ug unya gipalit niya kadto nga yuta.”

Ang Sambingay bahin sa Perlas

45“Ang paghari sa Dios nahisama usab sa usa ka negosyante nga nangita ug mga maanindot nga perlas. 46Sa pagkakita niya sa mahalon kaayo nga perlas, mipauli siya ug gibaligya ang tanan niyang kabtangan ug unya gipalit niya kadto nga perlas.”

Ang Sambingay bahin sa Pukot

47“Ang paghari sa Dios nahisama usab sa pukot nga gitaktak didto sa dagat, ug nagkalain-lain ang mga isda nga nakuha. 48Sa dihang daghan na ang isda sulod sa pukot gibira kini ngadto sa daplin. Unya nanglingkod ang mga mangingisda aron mamili. Ang maayo nga mga isda gibutang nila sa mga bukag, apan ang mga dili maayo nga mga isda gipanglabay nila. 49Sama usab niini ang mahitabo sa kataposan sa kalibotan. Moabot dinhi ang mga anghel aron ilain ang mga tawo nga daotan gikan sa mga tawo nga matarong. 50Ug ang mga tawo nga daotan itambog ngadto sa kalayo sa impiyerno. Maghilak sila ug magkagot ang ilang mga ngipon.”

51Unya nangutana si Jesus kanila, “Nasabtan ba ninyo ang tanan ko nga gipanulti?” Mitubag sila, “Oo.” 52Midugang pag-ingon si Jesus, “Busa ang matag magtutudlo nga daghan ug natun-an mahitungod sa paghari sa Dios nahisama sa tagbalay nga daghan ug kabtangan sa iyang tipiganan. Kay dili lang ang mga daan ang iyang itudlo kondili hasta usab ang mga bag-o.”

Gisalikway si Jesus didto sa Nazaret

(Mar. 6:1-6; Luc. 4:16-30)

53-54Human nagtudlo si Jesus niining mga sambingay, miadto siya sa iyang lungsod. Nagtudlo siya didto sa sulod sa sinagoga sa mga Judio. Natingala ang mga nakadungog sa iyang mga gipanudlo. Ug nagpangutan-anay sila, “Asa ba siya nakakuha niana nga kaalam ug gahom sa pagbuhat ug mga milagro? 55Dili ba anak ra man siya sa panday? Dili ba si Maria man ang iyang inahan ug ang mga igsoon niya mao sila si Santiago, Jose, Simon, ug Judas? 56Dili ba dinhi man nagpuyo ang tanan niyang mga igsoong babaye? Asa ba siya nakakuha niining tanan?” 57Busa dili gayod sila motuo kaniya. Miingon si Jesus kanila, “Ang propeta tinahod bisan asa gawas lang diha sa iyang kaugalingon nga lungsod ug panimalay.” 58Busa wala si Jesus magbuhat ug daghang mga milagro didto tungod kay dili sila motuo kaniya.