Slovo na cestu

Marek 9:1-50

1Někteří z vás, jak tu stojíte, se ještě dočkají mocných projevů Božího království.“

Ježíš se proměňuje na hoře

2Po šesti dnech vzal s sebou Ježíš Petra, Jakuba a Jana a vystoupili na vršek hory.

Tam, daleko od lidí, se před očima učedníků stala s Ježíšem zvláštní proměna. 3Jeho tvář ozářila nadpozemská sláva a oděv se skvěl oslnivou bělostí, nedosažitelnou lidskými prostředky. Tu uviděli dva muže, jak s Ježíšem rozmlouvají; 4byli to Elijáš a Mojžíš.

5Petr zvolal: „Mistře, jak je dobře, žes nás vzal s sebou! Hned vám třem postavíme přístřeší.“

6Ani si vzrušením neuvědomoval, co říká; tak byli tím viděním vyvedeni z míry.

7Vtom je všechny zahalil oblak a z něho se ozval hlas: „Toto je můj milovaný Syn, toho poslouchejte!“

8Když se mrak rozplynul, učedníci se rozhlédli, ale kromě Ježíše už nikoho neviděli.

9Cestou dolů jim Ježíš přikázal, aby o té události nikomu nevyprávěli dříve, než vstane z mrtvých. 10Slíbili, že o tom zatím budou mlčet, ale vůbec nechápali, co myslel tím, že „vstane z mrtvých“.

11„Proč učitelé zákona říkají, že dříve než Kristus musí znovu přijít prorok Elijáš?“ otázali se Ježíše.

12-13„Ano, nejprve měl přijít Elijáš, aby dal vše do pořádku. A on také přišel a připravil mi cestu. Ovšem, jak je v Bibli předpověděno, naložili s ním, jak se jim zlíbilo. Ale všimněte si, že Písmo hovoří také o Synu člověka, jak musí velmi trpět a upadnout do opovržení.“

Ježíš uzdravuje chlapce posedlého démonem

14Když sestoupili k ostatním učedníkům, našli je obklopené množstvím lidí; mezi nimi byli i učitelé zákona, kteří se s učedníky o něčem dohadovali. 15Když však uviděli Ježíše, uctivě ztichli a šli mu naproti, aby ho uvítali.

16„O čem se dohadujete?“ zeptal se jich.

17Z davu vystoupil jeden muž:

„Mistře, přivedl jsem k tobě svého syna; je posedlý démonem, který ho připravuje o řeč i sluch. 18Kdykoliv se ho ten duch zmocní, svíjí se v křeči, skřípe zuby, z úst mu jde pěna a upadá do bezvědomí. Žádal jsem tvé učedníky, aby ho od toho osvobodili, ale nedokázali to.“

19„Ach, vy lidé,“ zvolal Ježíš, „jak dlouho bude trvat, než uvěříte? Jak dlouho vás budu ještě snášet a mít s vámi trpělivost? Přiveďte toho hocha ke mně!“

20Šli pro něj. Sotva se s však přiblížil k Ježíšovi, chlapec se svalil na zem a svíjel se s pěnou u úst.

21„Jak dlouho tím trpí?“ otázal se Ježíš otce.

„Už od malička. 22Často byl ve smrtelném nebezpečí, protože ten démon jím smýkal do ohně i do vody. Jestliže je to možné, slituj se a pomoz!“

23„Jestli je to možné?“ podivil se Ježíš. „Všechno je možné pro toho, kdo věří.“

24„Věřím, Pane, ale pomoz mi věřit víc!“ zvolal otec se slzami v očích:

25Ježíš si všiml, že se sbíhají další lidé, a tak přikázal: „Duchu, který ovládáš jeho smysly, vyjdi z něho – jednou provždy!“

26Mladík vykřikl, ještě jednou se zkroutil křečí a pak ztichl. Démon ho opustil. Hoch však zůstal ležet bez známek života. Davem proběhl šepot, že je mrtvý. 27Ale Ježíš ho vzal za ruku, zvedl jej a on se postavil. 28Když pak Ježíš vešel do domu a jeho učedníci s ním byli sami, zeptali se ho: „Proč jsme toho démona nemohli vyhnat my?“

29„Zde pomůže jen modlitba a půst,“ odpověděl jim.

Ježíš podruhé předpovídá svou smrt

30Když se odtamtud vydali na další cestu, procházeli Galileou, ale Ježíš si nepřál, aby se o něm lidé dozvěděli. 31Chtěl mít čas pro své učedníky. Znovu je připravoval na to, že Syn člověka – totiž on sám – bude vydán na pospas lidem, kteří ho zabijí. Ale třetí den po smrti zase vstane k životu.

32Oni tomu sice stále nerozuměli, styděli se však zeptat se ho.

Učedníci se přou o to, kdo z nich je větší

33Potom se vrátili do Ježíšova příbytku v Kafarnaum. Tam se Ježíš zeptal svých učedníků, o čem se to cestou dohadovali.

34Oni však mlčeli. Přeli se totiž, kdo z nich je významnější.

35Ježíš se posadil a shromáždil je kolem sebe. „Kdo chce být na prvním místě u mne, bude u lidí jako ten poslední a všem bude sloužit,“ řekl.

36Pak k sobě zavolal malé děcko a vzal je před nimi do náruče se slovy: 37„Kdo se zastane takového dítěte a přijme ho v mém jménu, přijímá mne. Nepřijímá však jenom mne, ale i toho, který mne poslal.“

Učedníci brání jiným mluvit v Ježíšově jménu

38„Mistře,“ hlásil mu Jan, „viděli jsme člověka, který tvým jménem vyhání démony, a nebyl to nikdo z našich. Zakázali jsme mu to, když mezi nás nepatří.“

39„Neměli jste mu bránit,“ odpověděl Ježíš. „Vždyť přece žádný, kdo v mém jménu učiní zázrak, nemůže se hned po tom obrátit proti mně. 40Kdo není proti nám, je s námi. 41A kdyby vám někdo podal sklenici vody jen proto, že jste moji – říkám vám, nepřijde o svou odměnu.

42Kdo by však připravil o víru někoho, kdo mi důvěřuje jako toto dítě, lépe by mu bylo uvázat mlýnský kámen na krk a hodit ho do moře.

Ježíš varuje před pokušením

43-44Svádí-li tě tvá ruka k činění zla, utni ji! Je pro tebe rozhodně lépe být bez ruky a mít jistotu, že budeš žít věčně, než mít obě ruce a jít do neuhasitelného ohně, odkud není vysvobození.

45-46Podobně – svádí-li tě ke zlému tvá noha, zbav se jí. Je lépe být chromý a mít jistý věčný život, než s oběma nohama navěky zahynout.

47-48A tak i oko: je-li původcem zla ve tvém životě, zbav se ho. Lépe je vejít do Božího království jednooký, než s oběma očima do věčného zahynutí.

49Ke každé oběti patří sůl.

50Sůl je dobrá věc. Ztratí-li však svou chuť a schopnost bránit rozkladu, čím ji nahradíte? Nebraňte se proto zkouškám a držte spolu.“

Ang Pulong Sang Dios

Marcos 9:1-50

1Nagsiling pa gid si Jesus sa ila, “Sa pagkamatuod, may mga tawo diri nga indi pa mapatay hasta makita nila ang paghari sang Dios nga magaabot nga may gahom.”

Ang Pagbalhin sang Dagway ni Jesus

(Mat. 17:1-13; Luc. 9:28-36)

2Pagkaligad sang anom ka adlaw, gindala ni Jesus sila ni Pedro, Santiago, kag Juan sa mataas nga bukid nga silahanon lang. Samtang nagatulok sila kay Jesus, nagbalhin ang iya dagway. 3Ang iya bayo nagputi gid kag masilaw. Wala sing bisan sin-o diri sa kalibutan nga makapaputi pareho sadto. 4Dayon nakita nila si Elias kag si Moises nga nagapakigsugilanon kay Jesus. 5Nagsiling si Pedro kay Jesus, “Manunudlo, maayo nga ari kami9:5 kami: ukon, kita. diri. Mahimo kami sing tatlo ka payag, ang isa para sa imo, ang isa para kay Moises, kag ang isa pa gid para kay Elias.” 6Amo ini ang iya ginsiling kay indi siya kahibalo kon ano ang iya dapat ihambal tungod kay ginkulbaan gid sila. 7Dayon may nag-abot nga panganod kag ginlikupan sila. Kag may nabatian sila nga tingog halin sa panganod nga nagasiling, “Amo ini ang akon hinigugma nga Anak. Pamatii ninyo siya!” 8Sa gilayon nagtulok sila sa palibot, pero wala sila sing may nakita kundi si Jesus lang.

9Sang nagapadulhog na sila sa bukid, ginmanduan sila ni Jesus, “Indi gid kamo magpanugid bisan kay sin-o parte sa inyo nakita samtang ako nga Anak sang Tawo wala pa mabanhaw.” 10Gani wala gid nila ginpanugid ang mga natabo nga ato. Pero sang silahanon na lang, nagpinamangkutanay sila kon ano ang kahulugan sang iya ginsiling nga mabanhaw. 11Nagpamangkot sila kay Jesus, “Ngaa bala nagasiling ang mga manunudlo sang Kasuguan nga kinahanglan mag-abot anay si Elias sa wala pa mag-abot ang Cristo?” 12-13Nagsabat si Jesus sa ila, “Husto ina, kinahanglan nga mag-abot anay si Elias agod ipreparar niya ang tanan nga butang. Pero sugiran ko kamo, si Elias nag-abot na. Ginhimo sang mga tawo sa iya ang ila gusto suno sa nasulat parte sa iya. Pero ngaa bala nasulat man nga ako nga Anak sang Tawo kinahanglan nga mag-agi sing madamo nga mga pag-antos kag sikwayon sang mga tawo?”

Gin-ayo ni Jesus ang Bata nga may Malaot nga Espiritu

(Mat. 17:14-21; Luc. 9:37-43)

14Pagbalik nila ni Jesus sa mga sumulunod nga nabilin, nakita nila nga madamo nga mga tawo ang nagatipon didto sa ila. Didto man ang pila ka mga manunudlo sang Kasuguan nga nagapakigbais sa mga sumulunod ni Jesus. 15Pagkakita sang mga tawo kay Jesus natingala gid sila, gani nagdinalagan sila pakadto sa iya agod abiabihon siya. 16Dayon nagpamangkot si Jesus sa ila, “Ano ang inyo ginabaisan?” 17May isa ka tawo didto nga nagsabat, “Manunudlo, gindala ko diri sa imo ang akon bata nga lalaki kay ginagamhan siya sang malaot nga espiritu kag indi na siya makahambal. 18Kon atakihon siya sang malaot nga espiritu nagakatumba siya sa duta, nagabura ang iya baba, kag nagabagrot ang iya mga ngipon, pagkatapos nagatiskog siya dayon. Ginpangabay ko ang imo mga sumulunod nga tabugon nila ang malaot nga espiritu pero indi sila makasarang.” 19Dayon nagsiling si Jesus, “Kamo nga mga tawo sa sini nga henerasyon wala gid sing pagtuo! Hasta san-o pa bala ang akon pag-antos sa inyo? Dal-a ninyo diri ang bata.” 20Gani gindala nila ang bata didto sa iya. Pagkakita sang malaot nga espiritu kay Jesus, ginpakurog niya ang bata, gintumba kag ginpaligid sa duta nga nagabura ang iya baba. 21Ginpamangkot ni Jesus ang amay sang bata, “San-o pa nga nagaamo sini ang bata?” Nagsabat ang amay, “Halin sang gamay pa siya. 22Permi lang siya ginahaboy sa kalayo kag ginatagbong sa tubig sang malaot nga espiritu agod patyon. Pero kon may mahimo ka, kaluoyi kag buligi man kami!” 23Nagsiling si Jesus sa iya, “Ngaa nagasiling ka nga kon may mahimo ako? Ang tanan nga butang mahimo ko sa tawo nga nagatuo sa akon.” 24Dayon nagsabat ang amay sang bata, “Nagatuo ako, pero kulang pa. Dugangi ang akon pagtuo.”

25Pagkakita ni Jesus nga nagdinaguso na ang mga tawo pakadto sa iya, nagsiling siya sa malaot nga espiritu, “Ikaw nga espiritu nga nagapaapa kag nagapabungol sa bata, ginamanduan ko ikaw nga magguwa sa iya kag indi na gid magbalik sa iya!” 26Nagsinggit ang malaot nga espiritu kag ginpakurog niya sing mabaskog ang bata kag nagguwa. Ang bata daw patay na, gani nagsiling ang kadam-an, “Patay na siya!” 27Pero gin-uyatan ni Jesus ang kamot sang bata kag ginpabangon, kag nagtindog ang bata.

28Sang pagsulod ni Jesus sa balay nga ila ginadayunan, nagpamangkot sa iya ang iya mga sumulunod sang silahanon na lang, “Ngaa bala indi namon matabog ang malaot nga espiritu sa bata?” 29Nagsabat siya sa ila, “Ato nga klase sang malaot nga espiritu mapaguwa lang paagi sa pangamuyo.”

Naghambal Liwat si Jesus Parte sa Iya Kamatayon

(Mat. 17:22-23; Luc. 9:43b-45)

30Naghalin sila sa sadto nga lugar kag nag-agi sa Galilea. Indi niya luyag nga mahibaluan sang mga tawo nga didto siya, 31kay nagatudlo siya sa iya mga sumulunod. Nagsiling siya sa ila, “Ako nga Anak sang Tawo itugyan sa mga tawo nga magapatay sa akon. Pero pagkatapos sang tatlo ka adlaw mabanhaw ako.” 32Ang iya mga sumulunod wala makaintiendi kon ano ang iya buot silingon. Pero natahap sila nga magpamangkot sa iya.

Sin-o gid ang Labaw sa Tanan?

(Mat. 18:1-5; Luc. 9:46-48)

33Nag-abot sila sa Capernaum. Sang didto na sila sa balay, nagpamangkot si Jesus sa ila, “Ano bala ang inyo ginabaisan sa dalan samtang nagalakat kamo?” 34Pero naghipos lang sila tungod kay nagbinaisay sila kon sin-o gid sa ila ang labaw sa tanan. 35Gani nagpungko si Jesus kag gintawag niya ang dose ka apostoles. Dayon nagsiling siya sa ila, “Kon sin-o sa inyo ang gusto nga mangin pangulo, kinahanglan magpaubos siya kag mangin suluguon sang tanan.” 36Dayon nagkuha siya sang bata nga gamay kag ginbutang niya sa ila tunga. Ginsabak niya dayon ang bata kag nagsiling sa ila, 37“Ang bisan sin-o nga nagabaton sa bata nga pareho sini tungod sa akon,9:37 tungod sa akon: sa literal, sa akon ngalan. nagabaton man sa akon. Kag ang nagabaton sa akon nagabaton man sa akon Amay nga nagpadala sa akon.”

Ang Indi Kontra sa Aton Nagadampig sa Aton

(Luc. 9:49-50)

38Nagsiling si Juan sa iya, “Manunudlo, nakakita kami sang isa ka tawo nga nagatabog sang malaot nga mga espiritu sa imo ngalan.9:38 ngalan: buot silingon, gahom ukon awtoridad. Ginpauntat namon siya kay indi naton siya kaupod.” 39Pero nagsiling si Jesus, “Pabay-i lang ninyo siya kay wala sing may nagahimo sang milagro sa akon ngalan nga maghambal man dayon sang malain kontra sa akon. 40Ang bisan sin-o nga wala nagakontra sa aton nagadampig sa aton. 41Sa pagkamatuod, ang bisan sin-o nga maghatag sa inyo sang bisan isa lang ka baso nga tubig tungod kay kamo iya ni Cristo, ina nga tawo magabaton gid sang iya balos.”

Mga Kabangdanan sang Pagpakasala

(Mat. 18:6-9; Luc. 17:1-2)

42“Pero ang bisan sin-o nga mangin kabangdanan sang pagpakasala sining magagmay nga mga kabataan nga nagatuo sa akon, maayo pa sa iya nga higtan ang iya liog sang galingan nga bato kag itagbong siya sa dagat. 43-44Kon ang imo kamot amo ang kabangdanan sang imo pagpakasala, utda ina! Mas maayo pa nga isa lang ang imo kamot pero may kabuhi ka nga wala sing katapusan sang sa duha ang imo kamot pero makadto ka man lang sa impyerno. Ang kalayo didto indi gid mapatay. 45-46Kon ang imo tiil amo ang kabangdanan sang imo pagpakasala, utda ina! Mas maayo pa nga isa lang ang imo tiil pero may kabuhi ka nga wala sing katapusan sang sa duha ang imo tiil pero ipilak ka sa impyerno. 47Kag kon ang imo mata amo ang kabangdanan sang imo pagpakasala, lukata ina! Mas maayo pa nga isa lang ang imo mata pero masakop ka sa paghari sang Dios sang sa duha ang imo mata pero ipilak ka sa impyerno. 48Ang mga ulod didto wala sing kamatayon kag ang kalayo wala nagakapatay.

49“Kay pagaasinan ang tanan paagi sa kalayo.9:49 Posible ini nga bersikulo nagakahulugan sang paglimpyo sa kabuhi sang mga tumuluo paagi sa mga pag-antos. Posible man nga nagakahulugan ini sang pagsilot sa mga indi tumuluo. 50Ang asin maayo, pero kon maglain ang iya sabor, wala na sing may mahimo agod mapabalik pa ang iya sabor. Kag kon paano nga ang asin nagabulig sa aton, dapat pareho man kamo sa asin nga nagabulig sa isa kag isa nga mangin maayo ang inyo relasyon.”