1Někteří z vás, jak tu stojíte, se ještě dočkají mocných projevů Božího království.“
Ježíš se proměňuje na hoře
2Po šesti dnech vzal s sebou Ježíš Petra, Jakuba a Jana a vystoupili na vršek hory.
Tam, daleko od lidí, se před očima učedníků stala s Ježíšem zvláštní proměna. 3Jeho tvář ozářila nadpozemská sláva a oděv se skvěl oslnivou bělostí, nedosažitelnou lidskými prostředky. Tu uviděli dva muže, jak s Ježíšem rozmlouvají; 4byli to Elijáš a Mojžíš.
5Petr zvolal: „Mistře, jak je dobře, žes nás vzal s sebou! Hned vám třem postavíme přístřeší.“
6Ani si vzrušením neuvědomoval, co říká; tak byli tím viděním vyvedeni z míry.
7Vtom je všechny zahalil oblak a z něho se ozval hlas: „Toto je můj milovaný Syn, toho poslouchejte!“
8Když se mrak rozplynul, učedníci se rozhlédli, ale kromě Ježíše už nikoho neviděli.
9Cestou dolů jim Ježíš přikázal, aby o té události nikomu nevyprávěli dříve, než vstane z mrtvých. 10Slíbili, že o tom zatím budou mlčet, ale vůbec nechápali, co myslel tím, že „vstane z mrtvých“.
11„Proč učitelé zákona říkají, že dříve než Kristus musí znovu přijít prorok Elijáš?“ otázali se Ježíše.
12-13„Ano, nejprve měl přijít Elijáš, aby dal vše do pořádku. A on také přišel a připravil mi cestu. Ovšem, jak je v Bibli předpověděno, naložili s ním, jak se jim zlíbilo. Ale všimněte si, že Písmo hovoří také o Synu člověka, jak musí velmi trpět a upadnout do opovržení.“
Ježíš uzdravuje chlapce posedlého démonem
14Když sestoupili k ostatním učedníkům, našli je obklopené množstvím lidí; mezi nimi byli i učitelé zákona, kteří se s učedníky o něčem dohadovali. 15Když však uviděli Ježíše, uctivě ztichli a šli mu naproti, aby ho uvítali.
16„O čem se dohadujete?“ zeptal se jich.
17Z davu vystoupil jeden muž:
„Mistře, přivedl jsem k tobě svého syna; je posedlý démonem, který ho připravuje o řeč i sluch. 18Kdykoliv se ho ten duch zmocní, svíjí se v křeči, skřípe zuby, z úst mu jde pěna a upadá do bezvědomí. Žádal jsem tvé učedníky, aby ho od toho osvobodili, ale nedokázali to.“
19„Ach, vy lidé,“ zvolal Ježíš, „jak dlouho bude trvat, než uvěříte? Jak dlouho vás budu ještě snášet a mít s vámi trpělivost? Přiveďte toho hocha ke mně!“
20Šli pro něj. Sotva se s však přiblížil k Ježíšovi, chlapec se svalil na zem a svíjel se s pěnou u úst.
21„Jak dlouho tím trpí?“ otázal se Ježíš otce.
„Už od malička. 22Často byl ve smrtelném nebezpečí, protože ten démon jím smýkal do ohně i do vody. Jestliže je to možné, slituj se a pomoz!“
23„Jestli je to možné?“ podivil se Ježíš. „Všechno je možné pro toho, kdo věří.“
24„Věřím, Pane, ale pomoz mi věřit víc!“ zvolal otec se slzami v očích:
25Ježíš si všiml, že se sbíhají další lidé, a tak přikázal: „Duchu, který ovládáš jeho smysly, vyjdi z něho – jednou provždy!“
26Mladík vykřikl, ještě jednou se zkroutil křečí a pak ztichl. Démon ho opustil. Hoch však zůstal ležet bez známek života. Davem proběhl šepot, že je mrtvý. 27Ale Ježíš ho vzal za ruku, zvedl jej a on se postavil. 28Když pak Ježíš vešel do domu a jeho učedníci s ním byli sami, zeptali se ho: „Proč jsme toho démona nemohli vyhnat my?“
29„Zde pomůže jen modlitba a půst,“ odpověděl jim.
Ježíš podruhé předpovídá svou smrt
30Když se odtamtud vydali na další cestu, procházeli Galileou, ale Ježíš si nepřál, aby se o něm lidé dozvěděli. 31Chtěl mít čas pro své učedníky. Znovu je připravoval na to, že Syn člověka – totiž on sám – bude vydán na pospas lidem, kteří ho zabijí. Ale třetí den po smrti zase vstane k životu.
32Oni tomu sice stále nerozuměli, styděli se však zeptat se ho.
Učedníci se přou o to, kdo z nich je větší
33Potom se vrátili do Ježíšova příbytku v Kafarnaum. Tam se Ježíš zeptal svých učedníků, o čem se to cestou dohadovali.
34Oni však mlčeli. Přeli se totiž, kdo z nich je významnější.
35Ježíš se posadil a shromáždil je kolem sebe. „Kdo chce být na prvním místě u mne, bude u lidí jako ten poslední a všem bude sloužit,“ řekl.
36Pak k sobě zavolal malé děcko a vzal je před nimi do náruče se slovy: 37„Kdo se zastane takového dítěte a přijme ho v mém jménu, přijímá mne. Nepřijímá však jenom mne, ale i toho, který mne poslal.“
Učedníci brání jiným mluvit v Ježíšově jménu
38„Mistře,“ hlásil mu Jan, „viděli jsme člověka, který tvým jménem vyhání démony, a nebyl to nikdo z našich. Zakázali jsme mu to, když mezi nás nepatří.“
39„Neměli jste mu bránit,“ odpověděl Ježíš. „Vždyť přece žádný, kdo v mém jménu učiní zázrak, nemůže se hned po tom obrátit proti mně. 40Kdo není proti nám, je s námi. 41A kdyby vám někdo podal sklenici vody jen proto, že jste moji – říkám vám, nepřijde o svou odměnu.
42Kdo by však připravil o víru někoho, kdo mi důvěřuje jako toto dítě, lépe by mu bylo uvázat mlýnský kámen na krk a hodit ho do moře.
Ježíš varuje před pokušením
43-44Svádí-li tě tvá ruka k činění zla, utni ji! Je pro tebe rozhodně lépe být bez ruky a mít jistotu, že budeš žít věčně, než mít obě ruce a jít do neuhasitelného ohně, odkud není vysvobození.
45-46Podobně – svádí-li tě ke zlému tvá noha, zbav se jí. Je lépe být chromý a mít jistý věčný život, než s oběma nohama navěky zahynout.
47-48A tak i oko: je-li původcem zla ve tvém životě, zbav se ho. Lépe je vejít do Božího království jednooký, než s oběma očima do věčného zahynutí.
49Ke každé oběti patří sůl.
50Sůl je dobrá věc. Ztratí-li však svou chuť a schopnost bránit rozkladu, čím ji nahradíte? Nebraňte se proto zkouškám a držte spolu.“
Ang Pagkausab sa Panagway ni Jesus
(Mat. 17:1-13; Luc. 9:28-36)
1Miingon usab si Jesus kanila, “Sa pagkatinuod, may mga tawo dinhi nga dili pa mamatay hangtod nga makita nila ang paghari sa Dios nga muabot nga may gahom.”
2Paglabay sa unom ka adlaw gidala ni Jesus sila si Pedro, Santiago, ug Juan sa taas nga bukid ug sila lang didto. Samtang nagtan-aw sila kang Jesus, nausab ang iyang panagway. 3Ang iyang bisti miputi ug silaw kaayo. Walay bisan kinsa dinhi sa kalibotan nga makapaputi ug sama niadto. 4Unya nakita nila si Elias ug si Moises nga nakigsulti kang Jesus. 5Miingon si Pedro kang Jesus, “Magtutudlo, maayo nga ania kami9:5 kami: o, kita. dinhi. Maghimo kami ug tulo ka payag, ang usa alang kanimo, ang usa alang kang Moises, ug ang usa alang kang Elias.” 6Mao kini ang iyang giingon kay wala siya mahibalo kon unsa ang angay niyang isulti tungod kay gikulbaan gayod sila. 7Unya may mitungha nga panganod nga mitabon kanila. Gikan sa panganod may tingog silang nadungog nga naga-ingon, “Mao kini ang akong hinigugma nga Anak. Paminawa ninyo siya!” 8Diha-diha mitan-aw sila sa palibot, apan wala na silay nakita gawas lang kang Jesus.
9Samtang nanglugsong sila gikan sa bukid, gimandoan sila ni Jesus, “Ayaw isugilon kang bisan kinsa ang inyong nakita samtang Ako nga Anak sa Tawo dili pa mabanhaw.” 10Busa wala gayod nila ipanugilon kadtong mga panghitabo. Apan sa dihang sila na lang nagpangutan-anay sila kon unsa ang kahulogan sa iyang giingon nga mabanhaw. 11Nangutana sila kang Jesus, “Nganong naga-ingon man ang mga magtutudlo sa Kasugoan nga kinahanglan muabot una si Elias sa dili pa ang Cristo?” 12-13Mitubag siya kanila, “Husto kana, kinahanglan nga muabot una si Elias aron andamon niya ang tanan. Apan sultihan ko kamo, si Elias miabot na. Gibuhat na sa mga tawo ngadto kaniya ang ilang gusto sumala sa nahisulat mahitungod kaniya. Apan nganong nahisulat man nga Ako nga Anak sa Tawo kinahanglan nga makasinati ug daghang mga pag-antos ug isalikway sa mga tawo?”
Giayo ni Jesus ang Bata nga Gigamhan sa Daotan nga Espiritu
(Mat. 17:14-21; Luc. 9:37-43)
14Sa pagbalik nila ni Jesus didto sa iyang mga tinun-an nga nabilin, nakita nila nga daghan ang mga tawo nga naglibot kanila. May pipila ka mga magtutudlo sa Kasugoan nga nakiglalis sa mga tinun-an ni Jesus. 15Pagkakita sa mga tawo kang Jesus natingala gayod sila, busa nanagan sila padulong kaniya aron abi-abihon siya. 16Nangutana si Jesus kanila, “Unsa may inyong gilalisan?” 17Mitubag ang usa sa mga tawo didto, “Magtutudlo, gidala ko dinhi kanimo ang akong anak nga lalaki kay gigamhan siya sa daotang espiritu ug dili na siya makasulti. 18Kon atakihon siya sa daotang espiritu matumba siya sa yuta, mobula ang iyang baba, ug mokagot ang iyang mga ngipon, pagkahuman motoskig siya. Gihangyo ko ang imong mga tinun-an nga hinginlan nila ang daotang espiritu apan dili sila makahimo.” 19Miingon si Jesus, “Kamo nga mga tawo niining panahona wala gayoy pagtuo. Hangtod kanus-a pa ba ang akong pagpailob kaninyo? Dad-a ninyo dinhi kanako ang bata.” 20Busa gidala nila ang bata didto kaniya. Pagkakita sa daotang espiritu kang Jesus, gipakurog niya ang bata ug natumba kini ug nagligid-ligid sa yuta nga nagabula ang baba. 21Gipangutana ni Jesus ang amahan sa bata, “Kanus-a pa ba siya naingon niini?” Mitubag ang amahan, “Sukad sa gamay pa siya. 22Kanunay siyang iitsa sa kalayo o sa tubig sa daotang espiritu aron siya mamatay. Apan kon may mahimo ka, kaloy-i ug tabangi intawon kami!” 23Miingon si Jesus kaniya, “Nganong miingon ka nga kon may mahimo ako? Ang tanan mahimo ko sa tawo nga motuo kanako.” 24Ug mitubag dayon ang amahan sa bata, “Nagatuo ako, apan kulang pa. Dugangi ang akong pagtuo.”
25Pagkakita ni Jesus nga nanugok na ang mga tawo padulong kanila, miingon siya sa daotan nga espiritu, “Ikaw nga espiritu nga maoy nagpaamang ug nagpabungol sa bata, mandoan ko ikaw sa paggawas ug ayaw na gayod pagbalik kaniya!” 26Misinggit ang daotan nga espiritu ug gipakurog niya pag-ayo ang bata ug unya migawas siya. Daw patay na ang bata, busa miingon ang kadaghanan, “Patay na siya!” 27Apan gigunitan ni Jesus ang kamot sa bata ug gipabangon, ug mitindog kini.
28Sa pagsulod ni Jesus sa balay nga ilang ginasak-an nangutana kaniya ang iyang mga tinun-an dihang sila na lang, “Nganong wala man kami makahingilin sa daotan nga espiritu diha sa bata?” 29Mitubag siya kanila, “Kadto nga matang sa daotan nga espiritu mahinginlan lang pinaagi sa pag-ampo.”
Gihisgotan Pag-usab ni Jesus ang Bahin sa Iyang Kamatayon
(Mat. 17:22-23; Luc. 9:43b-45)
30Mibiya sila niadto nga lugar ug miagi sa Galilea. Dili gusto si Jesus nga may masayod kon hain siya, 31aron makahigayon siya sa pagtudlo sa iyang mga tinun-an. Nagaingon siya kanila, “Ako nga Anak sa Tawo itugyan ngadto sa mga tawo nga mopatay kanako, apan human sa tulo ka adlaw mabanhaw ako.” 32Ang iyang mga tinun-an wala makasabot kon unsay iyang buot ipasabot. Apan nagpanuko sila nga mangutana kaniya.
Kinsa gayod ang Labaw sa Tanan?
(Mat. 18:1-5; Luc. 9:46-48)
33Miabot sila sa Capernaum. Sa dihang diha na sila sa balay, nangutana si Jesus kanila, “Unsay inyong gilalisan didto sa dalan samtang naglakaw kamo?” 34Apan naghilom lang sila tungod kay naglalis sila kon kinsa gayod kanila ang labaw sa tanan. 35Milingkod si Jesus ug gitawag niya ang dose ka apostoles. Ug miingon siya kanila, “Kon kinsa kaninyo ang gusto nga mahimong pangulo, kinahanglan nga magpaubos siya ug mahimong sulugoon sa tanan.” 36Unya mikuha siyag batang gamay ug gipaatubang niya kanila. Gisabak niya ang bata ug miingon kanila, 37“Si bisan kinsa nga tungod sa iyang pagsunod kanako modawat sa bata nga sama niini, nagadawat usab kanako. Ug ang modawat kanako nagadawat usab sa nagpadala kanako.”
Ang Dili Batok Kanato Dapig Kanato
(Luc. 9:49-50)
38Miingon si Juan kaniya, “Magtutudlo, nakakita kami ug usa ka tawo nga nanghingilin sa mga daotang espiritu ug ang imong ngalan ang iyang gigamit. Gipaundang namo siya tungod kay dili nato siya kauban.” 39Apan miingon si Jesus, “Pasagdi lang ninyo siya kay walay mohimog milagro pinaagi sa akong ngalan nga mosulti dayon ug daotan batok kanako. 40Si bisan kinsa nga dili batok kanato dapig kanato. 41Ang tinuod, si bisan kinsa nga muhatag kaninyog usa ka basong tubig tungod kay kamo iya ni Cristo, kana nga tawo makadawat gayod sa iyang ganti.”
Ang mga Pagsulay
(Mat. 18:6-9; Luc. 17:1-2)
42“Apan si bisan kinsa nga mahimong hinungdan sa pagbiya niining gagmayng kabataan sa ilang pagtuo kanako maayo pa nga higtan ang iyang liog ug galingan nga bato ug itambog siya sa dagat. 43-44Kon ang imong kamot mahimong hinungdan sa imong pagbiya kanako, putla kana! Mas maayo pa nga usa lang ang imong kamot apan may kinabuhi ka nga walay kataposan kaysa duha ang imong kamot apan mahiadto ka sa impiyerno. Ang kalayo didto dili gayod mapalong. 45-46Ug kon ang imong tiil mahimong hinungdan sa imong pagbiya kanako, putla kana! Mas maayo pa nga usa ra ang imong tiil apan may kinabuhi ka nga walay kataposan kaysa duha ang imong tiil apan itambog ka man lang sa impiyerno. 47Ug kon ang imong mata usab ang mahimong hinungdan sa imong pagbiya kanako, lugita kana! Mas maayo pa nga mosulod ka sa gingharian sa Dios nga usa ra ang imong mata kaysa duha ang imong mata apan itambog ka man lang sa impiyerno. 48Ang mga ulod didto walay kamatayon ug ang kalayo walay pagkapalong.”
49“Kay pagaasinan ang tanan pinaagi sa kalayo. 50Ang asin mapuslanon, apan kon ang asin mawad-an ug kaparat, wala nay mahimo pa aron molami kini pag-usab. Ug kon giunsa nga ang asin makatabang kanato, kinahanglan sama usab kamo sa asin nga makatabang, ug may maayong relasyon sa usag usa.”
