Ježíš hovoří o skryté čistotě
1Jednou za Ježíšem přišli z Jeruzaléma farizejové a učitelé zákona. 2Všimli si, že jeho učedníci nedodržují obřad umývání rukou před jídlem a tak porušují židovskou tradici. 3Židé a zvláště znalci zákona úzkostlivě lpěli na zvycích svých předků a nedotkli se jídla dříve, než si pečlivě umyli ruce. 4A když přišli z trhu, vždy se umyli celí, než se pustili do přípravy pokrmů. Stejně pečliví byli i při omývání číší, džbánů a kuchyňského nádobí. Už po staletí dodržovali mnoho podobných předpisů.
5Teď tedy dotírali na Ježíše: „Proč tvoji učedníci nedodržují zvyky našich předků a jedí neumytýma rukama?“
6„Pokrytci!“ odrazil je. „Pravdivě o vás řekl Izajáš:
‚Ústa mají plná Boha,
ale srdce prázdné.
7Jejich obřady jsou k ničemu,
jejich učení nic než lidské výmysly.‘
8Opomíjíte skutečné Boží příkazy a nahrazujete je svými předpisy. 9Vždyť vy vlastně rušíte Boží zákon ve jménu svých tradic.
10Tak například Mojžíš vám tlumočil toto přikázání Božího zákona: ‚Měj v úctě svého otce i svou matku.‘ K tomu dodal, že každý, kdo by třeba jen nadával svým rodičům, propadá trestu smrti. 11-12Vy však připouštíte, aby člověk zanedbával své rodiče, kteří potřebují pomoc, jestliže má výmluvu: ‚Nemohu se o vás postarat, protože to, co z mého výdělku mělo patřit vám, jsem odevzdal jako příspěvek v chrámu.‘ 13Tak stavíte svoje názory nad Boží zákon. A to je jenom jeden příklad z mnoha.“
14Pak k sobě přivolal zástup lidí a řekl jim: 15-16„Poslouchejte mě a snažte se porozumět. To, co sníte, nemůže nijak ublížit vaší duši; ničíte ji však, když se zabýváte nečistými a zlými myšlenkami a šíříte je kolem sebe.“
17Když potom vešel do nějakého domu, aby si odpočinul, začali se ho učedníci vyptávat na význam toho, co právě řekl.
18„Ani vy tomu nerozumíte?“ divil se Ježíš. „Nechápete, že duši člověka nemůže uškodit to, co snědl?
19Vždyť jídlo neznečišťuje nitro; projde jen žaludkem a vychází ven.“
20K tomu připojil: „Člověku škodí to, co pochází z jeho nitra. 21Tam se líhnou zlé myšlenky, necudnost, 22nevěra, krádež, vražda, sobectví, zlost, podlost, sprostota, závist, urážky, pýcha a všelijaké výstřednosti. 23To je to zlo, které vychází z nitra člověka a odděluje ho od Boha.“
Ježíš vyhání démona z dívky
24Když opustil Ježíš Galileu, odešel na sever do pohanské Fénicie, kde se ubytoval v jednom domě. Chtěl utajit svou přítomnost, ale bylo to marné; už se o něm vědělo i tam.
25Tak o něm uslyšela i jedna Syroféničanka. 26Přišla a prosila ho na kolenou, aby uzdravil její pomatenou dceru.
27Ježíš jí odpověděl: „Přišel jsem především pro ty, kdo se hlásí k živému Bohu. Nech nejprve najíst děti. Nebylo by správné vzít jim jídlo a hodit je štěňatům.“
28Žena se však nevzdala: „To je pravda, Pane, ale i štěňata sbírají pod stolem, co dětem upadne.“
29„Když to vidíš tak,“ řekl jí, „jdi klidně domů, tvoje dcera je zdravá.“
30Vrátila se tedy domů, kde nalezla dítě, jak klidně spí, beze stopy pomatenosti.
Zástup se podivuje Ježíšovu uzdravování
31Z Fénicie se Ježíš vracel velikou oklikou zpět ke Genezaretskému jezeru, až se ocitl na území Desítiměstí. 32Tamější lidé k němu přivedli hluchoněmého člověka a žádali, aby ho uzdravil.
33Ježíš si vzal muže stranou od zástupu. Nasliněným prstem se dotkl jeho jazyka a vložil mu své prsty do uší. (To byla jeho řeč k hluchoněmému.) 34Pak se Ježíš krátce pomodlil a zvolal: „Otevři se!“ 35V té chvíli začal muž slyšet a srozumitelně mluvit.
36Pak Ježíš žádal všechny shromážděné, aby se o tom nikomu nezmiňovali; ale čím více jim to zakazoval, tím více o tom mluvili, protože se s něčím podobným ještě nesetkali. 37Lidé žasli a říkali: „To už je schopen napravit všechno, když hluchým vrací sluch a němým řeč.“
That which defiles
1The Pharisees and some of the teachers of the law who had come from Jerusalem gathered round Jesus 2and saw some of his disciples eating food with hands that were defiled, that is, unwashed. 3(The Pharisees and all the Jews do not eat unless they give their hands a ceremonial washing, holding to the tradition of the elders. 4When they come from the market-place they do not eat unless they wash. And they observe many other traditions, such as the washing of cups, pitchers and kettles.7:4 Some early manuscripts pitchers, kettles and dining couches)
5So the Pharisees and teachers of the law asked Jesus, ‘Why don’t your disciples live according to the tradition of the elders instead of eating their food with defiled hands?’
6He replied, ‘Isaiah was right when he prophesied about you hypocrites; as it is written:
‘ “These people honour me with their lips,
but their hearts are far from me.
7They worship me in vain;
their teachings are merely human rules.”7:7 Isaiah 29:13
8You have let go of the commands of God and are holding on to human traditions.’
9And he continued, ‘You have a fine way of setting aside the commands of God in order to observe7:9 Some manuscripts set up your own traditions! 10For Moses said, “Honour your father and mother,”7:10 Exodus 20:12; Deut. 5:16 and, “Anyone who curses their father or mother is to be put to death.”7:10 Exodus 21:17; Lev. 20:9 11But you say that if anyone declares that what might have been used to help their father or mother is Corban (that is, devoted to God) – 12then you no longer let them do anything for their father or mother. 13Thus you nullify the word of God by your tradition that you have handed down. And you do many things like that.’
14Again Jesus called the crowd to him and said, ‘Listen to me, everyone, and understand this. 15Nothing outside a person can defile them by going into them. Rather, it is what comes out of a person that defiles them.’ 167:16 Some manuscripts include here the words of 4:23.
17After he had left the crowd and entered the house, his disciples asked him about this parable. 18‘Are you so dull?’ he asked. ‘Don’t you see that nothing that enters a person from the outside can defile them? 19For it doesn’t go into their heart but into their stomach, and then out of the body.’ (In saying this, Jesus declared all foods clean.)
20He went on: ‘What comes out of a person is what defiles them. 21For it is from within, out of a person’s heart, that evil thoughts come – sexual immorality, theft, murder, 22adultery, greed, malice, deceit, lewdness, envy, slander, arrogance and folly. 23All these evils come from inside and defile a person.’
Jesus honours a Syro-Phoenician woman’s faith
24Jesus left that place and went to the vicinity of Tyre.7:24 Many early manuscripts Tyre and Sidon He entered a house and did not want anyone to know it; yet he could not keep his presence secret. 25In fact, as soon as she heard about him, a woman whose little daughter was possessed by an impure spirit came and fell at his feet. 26The woman was a Greek, born in Syrian Phoenicia. She begged Jesus to drive the demon out of her daughter.
27‘First let the children eat all they want,’ he told her, ‘for it is not right to take the children’s bread and toss it to the dogs.’
28‘Lord,’ she replied, ‘even the dogs under the table eat the children’s crumbs.’
29Then he told her, ‘For such a reply, you may go; the demon has left your daughter.’
30She went home and found her child lying on the bed, and the demon gone.
Jesus heals a deaf and mute man
31Then Jesus left the vicinity of Tyre and went through Sidon, down to the Sea of Galilee and into the region of the Decapolis.7:31 That is, the Ten Cities 32There some people brought to him a man who was deaf and could hardly talk, and they begged Jesus to place his hand on him.
33After he took him aside, away from the crowd, Jesus put his fingers into the man’s ears. Then he spat and touched the man’s tongue. 34He looked up to heaven and with a deep sigh said to him, ‘Ephphatha!’ (which means ‘Be opened!’). 35At this, the man’s ears were opened, his tongue was loosed and he began to speak plainly.
36Jesus commanded them not to tell anyone. But the more he did so, the more they kept talking about it. 37People were overwhelmed with amazement. ‘He has done everything well,’ they said. ‘He even makes the deaf hear and the mute speak.’
