Slovo na cestu

Marek 7:1-37

Ježíš hovoří o skryté čistotě

1Jednou za Ježíšem přišli z Jeruzaléma farizejové a učitelé zákona. 2Všimli si, že jeho učedníci nedodržují obřad umývání rukou před jídlem a tak porušují židovskou tradici. 3Židé a zvláště znalci zákona úzkostlivě lpěli na zvycích svých předků a nedotkli se jídla dříve, než si pečlivě umyli ruce. 4A když přišli z trhu, vždy se umyli celí, než se pustili do přípravy pokrmů. Stejně pečliví byli i při omývání číší, džbánů a kuchyňského nádobí. Už po staletí dodržovali mnoho podobných předpisů.

5Teď tedy dotírali na Ježíše: „Proč tvoji učedníci nedodržují zvyky našich předků a jedí neumytýma rukama?“

6„Pokrytci!“ odrazil je. „Pravdivě o vás řekl Izajáš:

‚Ústa mají plná Boha,

ale srdce prázdné.

7Jejich obřady jsou k ničemu,

jejich učení nic než lidské výmysly.‘

8Opomíjíte skutečné Boží příkazy a nahrazujete je svými předpisy. 9Vždyť vy vlastně rušíte Boží zákon ve jménu svých tradic.

10Tak například Mojžíš vám tlumočil toto přikázání Božího zákona: ‚Měj v úctě svého otce i svou matku.‘ K tomu dodal, že každý, kdo by třeba jen nadával svým rodičům, propadá trestu smrti. 11-12Vy však připouštíte, aby člověk zanedbával své rodiče, kteří potřebují pomoc, jestliže má výmluvu: ‚Nemohu se o vás postarat, protože to, co z mého výdělku mělo patřit vám, jsem odevzdal jako příspěvek v chrámu.‘ 13Tak stavíte svoje názory nad Boží zákon. A to je jenom jeden příklad z mnoha.“

14Pak k sobě přivolal zástup lidí a řekl jim: 15-16„Poslouchejte mě a snažte se porozumět. To, co sníte, nemůže nijak ublížit vaší duši; ničíte ji však, když se zabýváte nečistými a zlými myšlenkami a šíříte je kolem sebe.“

17Když potom vešel do nějakého domu, aby si odpočinul, začali se ho učedníci vyptávat na význam toho, co právě řekl.

18„Ani vy tomu nerozumíte?“ divil se Ježíš. „Nechápete, že duši člověka nemůže uškodit to, co snědl?

19Vždyť jídlo neznečišťuje nitro; projde jen žaludkem a vychází ven.“

20K tomu připojil: „Člověku škodí to, co pochází z jeho nitra. 21Tam se líhnou zlé myšlenky, necudnost, 22nevěra, krádež, vražda, sobectví, zlost, podlost, sprostota, závist, urážky, pýcha a všelijaké výstřednosti. 23To je to zlo, které vychází z nitra člověka a odděluje ho od Boha.“

Ježíš vyhání démona z dívky

24Když opustil Ježíš Galileu, odešel na sever do pohanské Fénicie, kde se ubytoval v jednom domě. Chtěl utajit svou přítomnost, ale bylo to marné; už se o něm vědělo i tam.

25Tak o něm uslyšela i jedna Syroféničanka. 26Přišla a prosila ho na kolenou, aby uzdravil její pomatenou dceru.

27Ježíš jí odpověděl: „Přišel jsem především pro ty, kdo se hlásí k živému Bohu. Nech nejprve najíst děti. Nebylo by správné vzít jim jídlo a hodit je štěňatům.“

28Žena se však nevzdala: „To je pravda, Pane, ale i štěňata sbírají pod stolem, co dětem upadne.“

29„Když to vidíš tak,“ řekl jí, „jdi klidně domů, tvoje dcera je zdravá.“

30Vrátila se tedy domů, kde nalezla dítě, jak klidně spí, beze stopy pomatenosti.

Zástup se podivuje Ježíšovu uzdravování

31Z Fénicie se Ježíš vracel velikou oklikou zpět ke Genezaretskému jezeru, až se ocitl na území Desítiměstí. 32Tamější lidé k němu přivedli hluchoněmého člověka a žádali, aby ho uzdravil.

33Ježíš si vzal muže stranou od zástupu. Nasliněným prstem se dotkl jeho jazyka a vložil mu své prsty do uší. (To byla jeho řeč k hluchoněmému.) 34Pak se Ježíš krátce pomodlil a zvolal: „Otevři se!“ 35V té chvíli začal muž slyšet a srozumitelně mluvit.

36Pak Ježíš žádal všechny shromážděné, aby se o tom nikomu nezmiňovali; ale čím více jim to zakazoval, tím více o tom mluvili, protože se s něčím podobným ještě nesetkali. 37Lidé žasli a říkali: „To už je schopen napravit všechno, když hluchým vrací sluch a němým řeč.“

Mushuj Testamento Diospaj Shimi

Marcos 7:1-37

Mana alli yuyaicunami juchayujta ruran

(Mat 15:1-20)

1Jerusalenmanta shamushca fariseocunapish, Mandashcata yachachijcunamanta maijancunapishmi Jesuspajman cʼuchuyamurcacuna. 2Paicuna ricucunpimi, Jesuspaj maijan yachacujcunaca, maquicunata mana maillashpa, mapa maquihuan tandata micucurcacuna. 3(Fariseocunapish, tucui caishuj judiocunapish, paicunapaj ñaupa yayacunamantapacha yachamushcata catishpami, maquita maillashpataj micuncuna. 4Plazamanta tigramushpapish, mana maillashpaca, mana micuncunachu. Shujtaj ashtahuan ruraicunatapishmi, chaitataj catincuna. Ubyana vasocunata, jarrocunata, fierromanta rurashca imacunataca maillancunatajmi). 5Chaimantami fariseocunapish, Mandashcata yachachijcunapish:

—¿Ima nishpataj Cambaj yachacujcunaca, ñaupa yayacuna yachachimushcata mana catishpa, mapa maquihuan micunllacuna?— nishpa Jesusta tapurcacuna.

6Jesusca cashnami nirca:

—¡Mishqui shimi jayaj shungucuna! Isaiasca, allillatatajmi cancunamantaca huillashca. Pai quillcashcapica, cashnami nicun:

“Caicunaca, shimillahuanmi Ñucataca, alli nij tucuncuna.

Paicunapaj shungupitajca, shujtajtami yuyacun.

7Yangallamari Ñucataca, yuyarij tucuncuna.

Yachachishpapish, runacuna mandashcallatami yachachincuna” nircami.

8Cancunaca, Taita Dios Mandashcata saquishpami, runacuna ñaupamanta yachachimushcallata catishpa: Jarrocunata, ubyana vasocunata maillanallapi yuyaita churanguichij. Shinallataj shujtaj chai shinacunatapishmi ruracunguichij— nircami.

9Caitapishmi nirca:

«Cancunaca, Taita Dios Mandashcataca yangapi charishpami, yayacuna yachachishpa saquishcacunataraj alli catinguichij. 10Moisesca: “Cambaj yaya mamata cʼuyangui. Yaya mamata ‘Llaqui tucushca alli canman’ nijtaca, manataj llaquishpami huañuchina” nishcami. 11Ashtahuanpish cancunaca: —“Yaya mamataca: ‘Cancunaman cunapaj shina charicushcataca, ñamari Diosman cungapaj chʼicanchircani’ ninallami canguichij” ninguichijmi— (“Taita Diospaj chʼicanchishcataca” Corbán nijcunami carca). 12Chashna nishpaca, paicunapaj yaya mamapaj ima allita rurachunca mana saquinguichijchu. 13Chashnami, Diospaj Shimita yangapi charishpa, runacuna ñaupamanta ruramushcallata catichun yachachinguichij. Shujtaj chai shinacunatapishmi ruracunguichij» nircami.

14Shinallataj chai tucuicunata Paipajman cayashpaca, cashnami nirca:

—Tucuicuna alli uyashpa entendihuaichij. 15Micujpi imapish canllamanta yaicujca, pita mana mapayachinchu. Ashtahuanpish paipaj shungumanta llujshijmi pitapish mapayachin. 16Maijanpish uyaj rinrinta charijca, caita uyaichij— nircami.

17Chai tucuicunamanta caruyashpa huasiman Jesús yaicujpimi, yachacujcunaca yuyachina chai parlomanta tapurcacuna.

18Jesusca cashnami nirca:

—¿Cancunapishchu chashnallataj mana entendinguichij? Micujpi huijsaman yaicujca, pita mana mapayachij cashcataca, ¿manachu yachanguichij? 19Micunaca mana shunguman yaicunchu, ashtahuanpish huijsaman rishpa, qʼuipataca uriman llujshinllamari— nircami.

Ima micunapish mana mapa, alli cashcata entendichunmi chashnaca nirca. 20Caitapishmi nirca:

—Ashtahuanpish shungumanta llujshijmi pitapish mapayachin. 21Shungu ucumantami millaita rurana, huainayana, pushanacushpalla causana, huañuchina yuyaicuna llujshin. 22Shinallataj shuhuana, quiquinpajlla charina, imatapish millaita rurana, umana, chayarina munaihuan ruparishpa purina, shujtajcunapajta munana, yanga juchachina, jatun tucuna, chʼahuanyashca cana yuyaicunapishmi llujshin. 23Cai tucui millai yuyaicunami, shungumanta llujshishpa, pitapish mapayachin— nircami.

Canaán llajtamanta huarmimi Jesusta crishca

(Mat 15:21-28)

24Chaimantaca, Tiro shuti, Sidón shuti llajtacunamanmi rirca. Chaipica, pi mana ricuj shina cajpi, shuj huasiman yaicushpapish, mana miticui tucurcachu. 25Ashtahuanpish mapa espíritu japishca ushushita charij shuj huarmica, Jesús chaipi cajta uyashcahuan shamushpami, paipaj chaquipi shitarirca. 26Paica, Sirofeniciapi huacharishca, griegocunapura huarmimi carca. Paica, paipaj ushushimanta supaita llujshichichunmi mañacurca. 27Ashtahuanpish Jesusca:

—Shuyairaj, huahuacunaraj mana nijta micuchun. Huahuacunapaj tandata japishpa, allquitucunaman shitanaca, mana allichu— nircami.

28Shina nijpipish, huarmica:

—Ari Apu, chashnatajmari. Shina cajpipish huahuacuna micucushpa urmachijpica, allquitucunapish meźa ucupi micuntajmari— nircami.

29Chashna nijpi, Jesusca:

—Can chashna allita cutichishcamanta, cunanca rilla. Cambaj ushushimantaca, supaica ña llujshircami— nircami.

30Huasiman huarmi chayamushpaca, cahuitupi ushushi siricujtami japirca. Paimantaca, ñami supaica llujshishca carca.

Mana uyaj, mana rimajtami Jesús alliyachishca

31Tiro shuti llajtamanta tigramushpaca, Sidón pueblota, Decápolis llajtacunata shamushpami, Galilea cuchaman chayamurca. 32Chaipimi rinrin mana uyaj, mana alli rimacuj runata pushamushpa, paipaj jahuapi maquita churachun mañarcacuna. 33Chaipimi Jesusca chaipi cajcunamanta caruyachishpa, rinrincunapi dedocunata satirca. Cʼallupipish Paipaj chʼucatami tuparirca. 34Chaimantaca, jahua pachata huichilla ricushpa, shungu llujshishpami: «¡Efata!» nirca. (Chaica: “Pascari” nisha ninmi).

35Chaita nincami, chai runapaj rinrincunaca, ñapish pascarircalla. Cʼallupish cacharirijpi, ña alli rimarcallami. 36Chaitaca, ama piman huillachunmi, mandarca. Ashtahuanpish Pai ashtahuan jarcajpica, ashtahuanmi huashan huillanacurcacuna. 37Chaita uyajcunaca, jatunta mancharishpa cushicushpaca: «Tucuitamari allita ruran. Rinrin mana uyajcunatapish uyajta ruranmari, shimi mana rimajcunatapish rimachinmari» nircacunami.