Slovo na cestu

Marek 6:1-56

Lidé z Nazaretu odmítají uvěřit

1Pak se Ježíš s učedníky vrátil do svého domovského města Nazaretu. 2Když přišla sobota, kázal v tamější synagoze, kde mu naslouchalo mnoho lidí. Všichni žasli a říkali si: „Kdepak se to naučil? Kde se u něho vzala ta moudrost? A dokonce dělá i zázraky! 3Známe ho přece jako tesaře, syna Marie. Jeho bratři jsou Jakub, Josef, Juda a Šimon. A také jeho sestry žijí mezi námi.“ Nemohli se s tím prostě vyrovnat, dokonce se nad tím pohor-šovali.

4Ježíš jen poznamenal: „Nikde prorok neznamená tak málo, jako ve vlastní obci a rodině.“ Jejich nedůvěra ho zarmoutila 5-6a nemohl tam učinit žádný zázrak; jen na několik nemocných položil ruku a uzdravil je. Rozhodl se, že se obrátí k lidem v okolních vesnicích.

Ježíš vysílá dvanáct učedníků

7Potom svolal svých dvanáct učedníků, vysílal je po dvojicích do okolních vesnic a propůjčil jim schopnost osvobozovat lidi z moci zla. 8-9Nakázal jim, aby si na cestu kromě hole nic nebrali: žádný chléb, žádná zavazadla, žádné peníze, dokonce ani náhradní obuv nebo šaty.

10„V každé vesnici se ubytujte na jediném místě, a to tam, kde vás nejprve přijmou. 11Když vás někde nebudou chtít přijmout ani vyslechnout, jděte pryč a vyklepejte i ten jejich prach ze svých bot; ať mají, co jim patří.“

12Vydali se tedy na cesty a všude vyzývali, aby lidé zanechali svých zlých činů, litovali jich a začali žít nový život. 13Vyháněli démony, nemocné potírali olejem a uzdravovali je.

Herodes zabíjí Jana Křtitele

14Ježíšův věhlas se šířil a zprávy o něm se donesly až k uším krále Heroda. Někteří lidé říkali, že to ožil Jan Křtitel, proto prý koná takové zázraky. 15Jiní se zase domnívali, že znovu přišel dávný prorok Elijáš, a další byli přesvědčeni, že prostě povstal nový prorok, jak tomu bývalo za starodávna.

16Sám Herodes, když se o Ježíši dozvěděl, se polekal: „Je to Jan, kterého jsem dal popravit. Určitě vstal z mrtvých.“

17Král dal již dříve Jana zatknout a uvěznil ho ve své tvrzi. 18Jan mu totiž vytýkal, že odloudil vlastnímu bratru Filipovi manželku Herodiadu. 19Ta Jana Křtitele za to nenáviděla a ukládala mu o ivot, bez králova souhlasu se však neodvažovala dát ho zavraždit. 20Věděla, že Herodes si ho vážil jako spravedlivého a svatého člověka a držel nad ním ochrannou ruku. Rozhovory s ním ho sice vždycky jaksi znepokojovaly, ale přesto mu rád naslouchal a někdy se podle jeho slov i řídil.

21Herodiadě se naskytla příležitost Jana odstranit, když král na oslavu svých narozenin uspořádal hostinu pro své dvořany, důstojnictvo a vedoucí osobnosti Galileje. 22Dcera Herodiady při banketu tančila před hosty a všem se velice líbila. 23Král byl tak okouzlen, že jí pošetile slíbil splnit jakékoliv přání, i kdyby to měla být polovina království. Dokonce to přede všemi slavnostně odpřisáhl.

24Šla se tedy poradit se svou matkou a ta ji navedla, aby si řekla o hlavu Jana Křtitele.

25Rychle se vrátila ke králi a přednesla mu své přání: „Chci, abys mi hned teď dal přinést mísu s hlavou Jana Křtitele.“

26Král tím byl otřesen, ale neměl odvahu odvolat, co přede všemi hosty tak okázale slíbil. 27Poslal tedy do vězení kata, aby Jana sťal. 28Kat rozkaz splnil a na míse přinesl Janovu hlavu. Děvče ji předalo své matce.

29Když se to doslechli Janovi učedníci, přišli pro jeho tělo a pohřbili ho.

Ježíš sytí pět tisíců

30Apoštolové se vrátili z cest a znovu se sešli u Ježíše. Vyprávěli mu o všem, co dělali a o čem hovořili s lidmi, se kterými se setkali.

31Ježíš jim navrhl: „Pojďme na chvíli někam do ústraní a odpočiňme si.“ Stále totiž měli kolem sebe tolik lidí, že jim sotva zbýval čas na jídlo. 32Odjeli tedy lodí na odlehlé místo. 33Lidé je však viděli odplouvat, nadeběhli si je po břehu, a než loďka přirazila, už tam na ně čekali. 34Když Ježíš vystoupil a uviděl znovu veliký zástup, bylo mu jich líto, protože byli jako ovce bez pastýře. Začal je tedy opět učit.

35-36Později odpoledne mu jeho učedníci připomínali: „Už bys je měl poslat domů. Tady se široko daleko nedá koupit nic k jídlu a za chvíli bude večer.“

37„Tak jim dejte najíst vy!“ navrhl Ježíš.

„Kde bychom vzali tolik jídla,“ namítali, „to by stálo pěkné peníze nakrmit takový zástup.“

38„Kolik tu mají lidé potravin? Jděte a zjistěte to!“ požádal Ježíš.

„Všeho všudy jen pět chlebů a dvě ryby,“ hlásili mu, když se vrátili. 39Vyzval je, aby se posadili po padesáti na travnatá místa. 40Vzniklo sto takových skupin.

41Potom vzal těch pět chlebů a dvě ryby a poděkoval za ně Bohu. Lámal je na kusy a předával učedníkům, aby jídlo roznášeli lidem. 42Tak se všichni najedli dosyta 43a ještě se sesbíralo dvanáct plných košů zbytků. 44Těch, kteří se najedli, bylo na pět tisíc.

Ježíš jde po vodě

45-46Hned nato nařídil Ježíš svým učedníkům, aby nasedli na loď a vyrazili přes jezero do Betsaidy. Sám se rozhodl vydat se na cestu o něco později, protože se chtěl ještě s lidmi rozloučit a poslat je domů. Potom vystoupil na blízkou horu, aby se tam modlil. 47Noc míjela, loď byla někde uprostřed jezera a on sám ještě na hoře. 48Za ranního svítání viděl, že jeho učeníci stále ještě namáhavě veslují proti větru. Vydal se za nimi po hladině jezera.

Přiblížil se až k lodi a chtěl kolem nich přejít. 49Když ho spatřili kráčet po vodě, začali křičet hrůzou, protože ho pokládali za přízrak.

50On je však uklidňoval: „Nebojte se, vždyť jsem to já!“ 51Pak vstoupil k nim do člunu a vítr hned ustal.

Dlouho se z toho nemohli vzpamatovat. 52Nechápali ještě, že když Ježíš může rozmnožit chléb, má moc i nad přírodou.

Ježíš uzdravuje všechny, kdo se ho dotýkají

53Potom přistáli u nejbližšího břehu, v oblasti, která se nazývala stejně jako jezero: Genezaret.

54Sotva vystoupili z lodi, lidé hned Ježíše poznali a po celém okolí se rozkřiklo, že sem připlul. 55Ať Ježíš odešel kamkoliv, z celé té krajiny k němu přinášeli nemocné. 56Všude, kam přišel, ve vesnicích, městech i venku na samotách, kladli na volně přístupná místa nemocné. Prosili ho, aby se mohli dotknout alespoň cípu jeho šatů. A každý, kdo se ho s vírou dotkl, byl uzdraven.

Mushuj Testamento Diospaj Shimi

Marcos 6:1-56

Jesustaca Paipaj quiquin llajtapimi mana chasquishcacuna

(Mat 13:53-58; Luc 4:16-30)

1Jesusca chaimanta llujshishpaca, Paipaj yachacujcunandijmi Paipaj quiquin llajtaman tigrarca. 2Sábado punlla chayamujpica, tandanacuna huasipimi yachachi callarirca. Paita uyajcunaca, achcacunami jatunta mancharishpa, cashna tapunacurcacuna:

—¿Caica maimantataj caicunataca yachachinchu, imamí? ¿Maipishi cai tucuitaca yachamurca? Cai tucui milagrocunatapishmari Paipaj maquihuan ruran. 3¡Caica Mariapaj churi, Jacobopaj, Josepaj, Judaspaj, Simonpaj huauqui carpinterollamari! Illu Paipaj panicunapish, caipi ñucanchijpurallapitajmi— ninacushpami, Jesusmantaca pʼiñarircacuna.

4Ashtahuanpish Jesusca:

—Dios ima nishcata huillajtaca, maipipish alli chasquishpa uyanllacunami. Ashtahuanpish quiquin llajtapimi, quiquin familiamanta callarishpa mana uyashun nincuna— nircami.

5Jesusca, Paita mana crijpimi, Paipaj llajtapica mana achca milagrocunata rurarca. Huaquin ungushcacunallatami, paicunapaj jahuapi maquita churashpa alliyachirca.

6Paicuna manataj crijpimi, Jesusca jatunta mancharirca. Shina cajpipish chai muyundij llajtacunapica, tucui pueblocunapimi yachachishpa purirca.

Chunga ishqui yachacujcunatami huillachun cachashca

(Mat 10:5-15; Luc 9:1-6)

7Chai qʼuipaca, chunga ishqui yachacujcunata cayashpami, ishqui ishquita cacharca. Paicunamanca, mapa espiritucunata llujshichi tucunatami curca. 8Ñanpajpish mochilata, tandata, quinllullipi cullquitapish ama apachun, taunata aisashcalla richunmi mandarca. 9Shinallataj pargatetapish, churanacunatapish churarishcalla, ama shujtajtaca apachunmi mandarca.

10Cashnapishmi nirca: «Maiman chayashpapish, shuj huasiman yaicushpaca, chai llajtamanta llujshingacama chaillapitaj saquiringuichijlla. 11Mai llajtapi mana uyashun nishpa mana chasquijpica, chai llajtamanta llujshinguichijlla; llujshicushpaca, cancunapaj chaquipi japirishca yutʼul allpatapish, paicuna ricucunpi chaspishpa ringuichij. Dios llaquichi punllapica Sodomatapish, Gomorratapish yallitami, paicunapaj pueblocunapi causajcunataca llaquichinga, chaica chashnatajmi» nircami.

12Yachacujcuna llujshishpaca, gentecuna Diospajman cutirichunmi huillarcacuna. 13Shinallataj achca supaicunatapish llujshichishpami cacharcacuna. Ungushcacunatapish achcacunatami, aceitehuan llihuishpa alliyachircacuna.

Bautiźaj Juantaca huañuchishcami

(Mat 14:1-12; Luc 9:7-9)

14Jesusmantaca, tucui llajtacunapimi parlanacurcacuna. Chaimantami jatun mandaj Herodespish Paimanta ashtahuan yachaj chayarca. Huaquincunaca: «Bautiźaj Juanmari huañushcacunapaj chaupimanta causarishca canga. Chaimantami, cashna milagrocunataca rurai tucunga» ninacurcami.

15Shujtajcunaca: «Eliasmi» nircacunami. Cutin maijancunaca: «Caica, Dios ima nishcata ñaupa huillajcuna shinallataj, shujtaj huillajmari canga» nircacunami.

16Chaita uyashpami, Herodesca: «Chaica, cungata ñuca pʼitichishca Juanmari canga. Paimari huañushcacunapaj chaupimanta causarishca canga» nircami.

17Chai Herodesllatajmi Juantaca japinaman cachashpa, cadenahuan huatachishpa, preźu churachishca carca. Herodesmari paipaj huauqui Felipepaj huarmi Herodias-huan pushanacushpa causacurca. 18Chaimantami, Juanca Herodestaca: «Mandashcapica, quiquin huauquipaj huarmihuan pushanacushpa causachunca jarcanmari» nishca carca.

19Chaimantami Herodiasca, ima shinapish huañuchichingapaj chapashpapish, mana huañuchichi tucurca. 20Herodesca, Juantaca cashcata ruraj, jucha illaj imata mana juchachipaj runa cashcata yachashpa manchashcamantami, mana llaquichichun saquishpa, charicurcalla. Pai huillajpica mancharishpapish, ashtahuanmi uyanachij carca.

21Herodías yuyacushca punllaca chayarcatajmi. Herodesmari, pai huacharishca punlla pajtajpi fiestata ruracurca. Chaimanca jatun pushajcunatapish, juezcunatapish, Galileamanta jatuncunatapish cayashpami, jatun micuita caracurca. 22Chaipimari, Herodiaspaj ushushica, micucun ucuman yaicushpa tushurca. Chashna tushujtaca Herodespish, paihuan meźapi tiyacujcunapish achcatami ricunachircacuna. Chaimantami jatun mandaj Herodesca, chai solterataca cashna nirca:

—Imata nishpapish mañailla, ñucaca cushallami. 23Mana llullanichu, cushatajmi. Ñuca mandacun llajtata chaupicama mañajpipish, cushallami— nirca.

24Chaimanta llujshishpami, paipaj mamataca:

—¿Imatataj mañashari?— nijpi, chai huarmica:

—Bautiźaj Juanpaj umata mañaiari— nirca.

25Chaimantami chai solteraca, callpashpa yaicushpa, jatun mandajtaca:

—Bautiźaj Juanpaj umata cunantaj shuj platopi cuhuairi— nishpa mañarca.

26Chashna nijpi jatun mandajca, achcatami llaquirirca. Llaquiricushpapish micucujcunapaj ñaupajpi: “Dios ricucunpimi nini” nishcamantaca, mana huashaman tigrari tucurcachu. 27Chashna nijpi jatun mandajca, Juanpaj umata pʼitishpa apamuchun, shuj chapajta ña cacharcallami. 28Chapaj rishpaca, huichcashca ucullapitaj Juanpaj umata pʼitishpami, shuj platopi apamushpa solteraman curca. Paica mamamanmi curca. 29Juanpaj yachacujcuna chaita yachaj chayashpaca, Paipaj aichataca apashpami, jutcupi churarcacuna.

Jesusca pichca huaranga runacunamanmi carashca

(Mat 14:13-21; Luc 9:10-17; Juan 6:1-14)

30Chai punllacunami huillagrichun Jesús mingashcacunaca ña cutin paipajman tigrashpa paihuan tandanacurcacuna. Chaipimi paimanca tucui imalla rurashcatapish, yachachishcatapish parlarcacuna.

31Jesusca, mana jahualla gentecuna Paipajman shamucun tigracun cajpimi, micungapajllapish mana pajtarirca. Chaimantami Jesusca:

—Pi mana causan chulunllapi ashata samaringuichij, cancunalla chʼicanyashpa jacuchij— nirca.

32Chaimantami pi mana causan, chulunllaman barcopi rircacuna. 33Ashtahuanpish paicuna chaimanta caruyashpa ricujtaca, achcacunami ricushpa rijsircacuna. Chaimantaca, pueblocunamanta chaquillahuan rishpami, paicuna chayana cashcamanca, paicunata ñaupashpa tandanacurcacuna. 34Barcomanta llujshishpaca Jesusca, chai tucui achcacuna tandanacushpa shuyacushcata ricushpaca, michij illajlla ovejacuna shina cajpimi llaquirca. Chaimantami, achca yachanacunata yachachi callarirca. 35Ña yallitaj chishi cajpimi, yachacujcuna Jesuspajman cʼuchuyamushpaca, cashna nirca:

—Cai pambapica, pi mana causanca, ña yalli chishipishmari tucun. 36Paicunaca, ima micunata manamari charincunachu. Cai muyundij uchilla pueblocunaman, aillu llajtacunaman rishpa tandata randigrichun, ‘Cayacama’ niari— nircacunami.

37Shina nijpi Jesusca:

—Cancunallataj caraichigari— nircami.

Chashna nijpi, yachacujcunaca:

—¿Ishqui patsaj denariohuan tandata randishpachu, chai tucuimanca carachun ningui imatagari?— nircacunami.

38Shina nijpi, Jesusca:

—¿Mashna tandacunatataj charinguichij? Richij, ricumugrichij— nircami.

Chashna nijpi ña ricumushpaca:

—Pichca tanda, ishqui chalhuallami tiyashca— nircacunami.

39Shina nijpica, tucuicunallatataj mirga mirgapi raquishpa, qʼuihua pambapi tiyachichunmi mandarca. 40Chaimantami maipica patsajpura, maipica pichca chungapura tiyarircacuna. 41Jesusca pichca tandata, ishqui chalhuatapish japishpami, jahua pachata huichilla ricushpa Diosta pagui nirca. Chaimantaca, tandacunata asha ashalla chaupishpami yachacujcunaman curca. Paicunami tandatapish, ishqui chalhuatapish tucuicunaman raquircacuna. 42Tucuicunami mana nijta micurcacuna. 43Puchushca tandatapish, chalhuacunatapish chunga ishqui canasta jundatami tandarcacuna. 44Micujcunaca, pichca huaranga cʼaricunami carca.

Yacu jahuatami Jesús purishca

(Mat 14:22-27; Juan 6:16-21)

45Jesusca, yachacujcunata barcopi yaicuchishcahuanmi, cucha chʼimbanij Betsaidaman ñaupachishpa cacharca. Ashtahuanpish Paica, chai tucuicunata ‘Minchacamachij’ ningapaj saquirircarajmi. 46‘Minchacamachij’ nishpaca, Diosta mañanamanmi Jesusca urcuman rirca.

47Ña tutayacuitaca, barcopi ñami cuchata chaupiyacurcacuna. Jesusca, Paillami allpapiraj carca. 48Yachacujcunaca, achca huaira jarcajpimi, remocunahuan barcota ñaupajman tʼangashpa, yallitaj shaicurcacuna. Jesusca chaita ricushpami, ñalla pacaricujtaca, paicunapajman yacu jahuata purishpa shamurca. Paicunata ñaupashpa rishalla yuyacurcapishmi. 49Yacu jahuata purimujta ricushpaca, ‘Ayami’ yuyashpami caparirircacuna. 50Tucuicuna chashna achcata mancharijta ricushcahuanmi, Jesusca paicunataca:

«Chailla, chailla, Ñucamari cani. ¡Ama mancharichijchu!» nirca.

51Paicuna ricun barcopi Jesús huichiyajpica, huairaca sirirircallami. Chaimantami paicunaca achcata mancharishpa, cushicurcacuna. 52Paicunapaj shungucunaca sinchiyashca cashpami, tandacunata carajta ricushpapish, manaraj yuyaita japishcacuna carca. Chaimantami Jesús mandajpi, yacu casijlla tucujpi cushicurcacuna.

53Cuchata ña chʼimbashpaca, Genesaret llajtaman chayashpami, chai cucha uripi uriyarcacuna. 54Barcomanta paicuna uriyancami, chaipi causajcunaca Jesusta rijsircacuna. 55Chai tucui muyundij llajtacunata puricujpica, ungushcacunatami maimantapish chacanacunapi, Jesuspajman apamurcacuna. 56Aillu llajtacunaman, pueblocunaman, mai carucunaman rijpipish, Pai maita rina ñancunapimi ungushcacunataca churarcacuna. Chaicunaca, Jesustaca: “Quiquinpaj jahua churana chupallapipish tuparichun saquihuai” nishpami mañarcacuna. Paipaj churanapi tuparijcunaca, tucuicunami alliyarca.