Ježíš vypráví podobenství o rozsévači
1Jednou Ježíš opět učil na břehu jezera. A protože se kolem něho znovu shromáždily davy lidí, nastoupil do člunu a odtud mluvil k těm, kteří byli na břehu. 2Ježíš své učení často vkládal do zvláštních obrazů – podobenství. Toto je jedno z nich:
3„Poslouchejte! Jeden rolník se vydal na pole, aby zasel obilí. 4Ne každé zrno však padlo na vhodnou půdu. Některá se dostala na okraj cesty, kde je sezobali ptáci. 5Jiná padla na skálu, kde bylo jen málo půdy. 6Tam sice zrna brzy vyklíčila, ale ve slunečním žáru osení uschlo, protože kořínky v mělké vrstvě země neměly dost vláhy. 7Jiná zrna zapadla mezi bodláčí, které záhy mladé rostlinky udusilo, takže ani nenasadily klasy. 8Ovšem to zrní, které padlo do úrodné půdy, přineslo třicetinásobný, jiné dokonce šedesáti – až stonásobný užitek.“ 9„Kdo má uši k naslouchání, ten ať poslouchá a přemýšlí,“ uzavřel Ježíš.
Ježíš vysvětluje podobenství o rozsévači
10Později, když byl sám se svými dvanácti učedníky, ptali se ho: „Jak máme tvým podobenstvím rozumět?“
11„Vy, kteří mi býváte nablízku,“ odpověděl, „jste už pochopili mnohé z tajemství Božího království. Ale těm, co jsou ještě opodál, se to snažím vysvětlovat v podobenstvích. 12Je však o nich psáno v proroctví:
Dívají se, a nevidí,
poslouchají, a přece nerozumějí,
a tak nejsou ochotni obrátit se k Bohu,
aby jim odpustil jejich viny.
13Jestliže ovšem ani vy nechápete tento jednoduchý obraz, jak potom porozumíte všem dalším, které vám chci vyprávět?
14Zde je tedy výklad: Tím rolníkem, o kterém jsem mluvil, je každý, kdo lidem přináší Boží poselství, aby je zasel do jejich života jako dobrou setbu. 15Srdce některých posluchačů je tvrdé jako ušlapaná cesta. Satan okamžitě přichází a usiluje o to, aby zapomněli, co slyšeli.
16Mělká skalnatá půda představuje srdce nestálých lidí. Boží poselství vyslechnou a radostně přijmou, 17jsou však povrchní a slovo u nich nepronikne do hloubky. I když si zpočátku vedou dobře, odpadají, jakmile mají pro víru trpět.
18Půda zaplevelená bodláčím je obrazem lidí, kteří dobrou Boží zprávu sice vyslechnou a přijmou, 19ale všední starosti, záliba v majetku a touha po blahobytu Boží poselství v srdci udusí, takže zůstane bez užitku.
20Úrodné půdě se podobají ti, kteří bez výhrad přijímají Boží zvěst, a proto mohou přinést bohatou sklizeň – někteří dokonce mimořádnou sklizeň.“
21„Když někdo z vás rozsvítí lampu, zakryje ji snad nádobou nebo ji strčí pod postel, aby zakryl její světlo? Určitě ne! Umístí ji tak, aby svítila.
22-24Všechno, co je dosud skryto, vyjde najevo a tomu, co je nesrozumitelné, bude porozuměno. Dobře poslouchejte, co vám říkám. Kolik jste ochotni přijmout, tolik dostanete a ještě vám bude přidáno. 25Kdo už něco pochopil, porozumí ještě víc; kdo o to nestojí, přijde o všechno.“
Ježíš vypráví podobenství o zasetém semenu
26Dále Ježíš vyprávěl jiné podobenství: „S Božím královstvím je to jako s rolníkem, který oseje pole a odejde. 27Dny plynou, zrno vyklíčí a roste ve dne v noci, aniž by se o ně musel nějak starat nebo mu pomáhat. 28Půda sama dává semenu, co potřebuje k růstu. Nejdříve vzejde klíček, pak vyroste stéblo, potom klas. 29A když v něm nakonec dozraje zrno, přijde rolník a sklidí je.“
Ježíš vypráví podobenství o hořčičném zrnu
30„Jak ještě znázornit Boží království? K čemu ho přirovnat?“ uvažoval Ježíš. 31„Je to s ním jako se seménkem hořčice. 32To sice patří mezi nejmenší semena, ale vyroste z něho největší bylina na poli. Na jejích větvích mohou dokonce hnízdit ptáci.“
33Ještě mnoho podobných obrazů Ježíš použil, aby lidem přiblížil svoje učení. 34Když mluvil veřejně, používal výhradně přirovnání. Když však potom býval se svými učedníky o samotě, všechno jim vysvětloval.
Ježíš utišuje bouři
35K večeru toho dne vyzval Ježíš své učedníky: „Přeplavme se na druhou stranu jezera.“ 36Odrazili tedy s lodí, ve které seděl, a vzdalovali se od zástupů na břehu. Několik člunů však vyplulo za nimi. 37Zanedlouho se strhla silná větrná bouře. Vysoké vlny dorážely na člun a ten se začal plnit vodou. 38Ježíš však klidně spal na zádi, s poduškou pod hlavou. Učedníci ho probudili: „Mistře, tobě je jedno, že se potápíme?“
39Ježíš vstal, okřikl vítr a poručil vlnám: „Uklidněte se!“ V tu chvíli se vítr utišil a kolem se rozhostil klid.
40Pak se Ježíš obrátil na učedníky: „Proč jste se tolik báli? Copak mi nedůvěřujete?“
41Byli tím vším ohromeni a ptali se jeden druhého: „Kdo to jen může být, že ho poslouchá vítr i voda?“
Tarpujhuan chʼimbapurashpa yuyachishca parlomi
(Mat 13:1-15, 19-23; Luc 8:4-10, 13-20)
1Jesusca, cutinmi mama cucha cʼuchupi yachachi callarirca. Chaipica, achcacuna Paipaj muyundijpi tandanacumujpimi, Jesusca cuchapi caj barcoman huichiyashpa tiyarirca. Tandanacushca gentecunaca, yacu uripimi saquirirca. 2Chaipica imalla yachachina cashcataca, yuyachina parlocunahuanmi, achcata cashna yachachirca: 3«Uyahuaichij: Tarpuj runami tarpunaman rirca. 4Muyuta shitacujpica, huaquinca ñanpimi urmarca. Chaitaca, jahuata purij pajarocunami micurcacuna. 5Huaquin muyuca, rumilla allpapimi urmarca. Chai muyuca, ashalla allpa cajpimi utca huiñarca. 6Ashtahuanpish inti llujshishpa rupachijpica, jahualla sapi cashcamanta, chaquirircallami. 7Cutin huaquin muyuca, casha chaupipimi urmarca. Chaica huiñashpapish, casha huiñashpa llapijpi, mana pʼucurcachu. 8Ashtahuanpish alli allpapi urmaj muyuca, allimi pʼucurca. Chaicunaca, sumajta aujashpa huiñashpami, maijanca quimsa chungata, maijanca sujta chungata, maijancarin shuj muyullamanta patsajcama pʼucurca.
9Uyangapaj rinrinta charijcunaca, uyaichigari» nircami.
10Jesús, ña pailla saquirijpimi, chunga ishqui yachacujcunahuan tandalla cajcunaca, yuyachij parlomanta tapurcacuna. 11Chaimantami, cashna nirca: «Cancunamanca, jahua pacha Diosmi, Pai mandacun ima shina cashcata ricuchishca. Ashtahuanpish canllaman cajcunamanca, yuyachina parlocunallahuanmi tucui imatapish yachachini. 12Paicunaca ricushpapish, mana ricushca shina saquirichun, mashnata uyashpapish ama yuyaita japichun, paicunapaj juchacunata ama anchuchichun, Diospajman ama cutirichunmi chashnaca yachachini» nircami.
13Jesusca cashnami nirca:
«Yuyachina cai parlotaca, ¿manatajchu entendinguichij? Chashnaca, shujtaj parlocunahuan yuyachijpicarin, ¿ima shinataj entendinguichigari? 14Tarpujca, Diospaj Shimitami tarpun. 15Alli huillaita maijan uyajcunaca, ñanpi urmaj muyu shinami. Huillashcata paicuna uyajpica, paicunapaj shungupi tarpushca chai Shimitaca, Satanás shamushcahuan anchuchinllami. 16Shujtajcunaca, rumilla allpapi urmashca muyu shinami. Paicunaca, Diospaj Shimita uyashcahuan cushicushpa chasquijllacunami. 17Ashtahuanpish quiquin shungupi sapi illajpimi, ashacamalla catincuna. Diospaj Shimita caticushcamanta jatun llaquicuna shamujpi, mana cashpaca pʼiñashpa llaquichijpica, saquirinllacunami. 18Cutin casha chaupipi urmashca muyu shinaca, Diospaj Shimita uyaitaca uyancunami. 19Ashtahuanpish paicunaca, cai pachapi tiyajcunallata yuyana, ashtahuan charij tucusha nishpa umarina, shujtajcuna charishcata munanallapimi yuyaita churancuna. Chai yuyaicuna yaicushpami, huillashca Shimitaca llapishpa, pʼucunata jarcan. 20Shinallataj alli allpapi tarpushcaca, huillashca Shimita uyashpa chasquijcunami. Paicunaca quimsa chungata, sujta chungata, patsajcamapishmi shujllamanta pʼucuncuna» nircami.
Lamparahuan chʼimbapurashpa yuyachishca parlomi
(Luc 8:16-18)
21Jesusca cashnapishmi nirca: «Lamparata apamushpaca, ¿maitataj cajón ucupi, mana cashpaca cahuitu ucupi, churangapajlla apamungari? Illu lamparata apamushpaca, jahuaman, pai tiyanapimi churanguichij. 22Chaipica, tucui imapish ricurinllami, ima mana pacalla saquiripajchu. 23Maijanpish uyangapaj rinrinta charijca, uyaichigari» nircami.
24Cashnapishmi nirca: «Imata uyacushcataca alli yuyaihuan uyaichij. Uyashpa ima yuyaihuanmi chasquinguichij, chai shinallatajmi cancunamanca cunga. Ashtahuan yallitapishmi mirachinga. 25Caita yuyaipi caichij, charijmanmari ashtahuan cunga, mana charijtaca ashalla charishcatapish quichungamari» nircami.
Muyu huiñashcahuan chʼimbapurashpa yuyachishca parlomi
26Jesusca cashnapishmi nirca: «Taita Dios mandacunca, shuj runa allpapi muyuta tarpuj shinami. 27Tarpujca, muyu ima shina aujamushpa huiñajtaca, mana yachanchu. Pai dormicujpi, jatarishpa puricujpipish muyuca, tuta, punlla huiñacunllami. 28Allpaca, paillataj chashna pʼucuchinllami: Puntaca qʼuihuami ricurin, qʼuipataca caspami tucun, caspapica granomi jundarin. 29Chai grano pʼucujpica, tandana punlla chayamushcamanta, ña utca cuchunllacunami» nircami.
Mostaza muyuhuan chʼimbapurashpa yuyachishca parlomi
(Mat 13:31-35; Luc 13:18-19)
30Jesusca cashnapishmi nirca: «Taita Dios mandacuntaca, ¿imaman rijchaj cashcatataj nishunri? ¿Ima yuyachina parlohuantaj ricuchina alli cangari? 31Chaica, mostaza muyuta tarpushca shinami. Chai muyuca, cai pachapi tiyaj tucui muyucunamanta yalli uchillami. 32Ashtahuanpish tarpujpi huiñashpaca, micuna tucui yuyucunata yalli jatun yurami tucun. Chashna yurayajpimi, jahuata purij pajarocunacama chai ucupi llandurishpa causai tucuncuna» nircami.
33Uyashpa entendinalla, cai shina yuyachij achca parlocunahuanmi, Diospaj Shimitaca yachachirca. 34Yuyachina parlocuna illajllaca, mana rimarcachu. Ashtahuanpish Paipaj yachacujcunamanca, paicunallamanmi chʼican, alli huillaj carca.
Jesusca yacuta huaira cuyuchijpipish jarcashcami
(Mat 8:23-27; Luc 8:22-25)
35Chai punllallatajmi, yachacujcunataca ña tutayacujpi:
—Chʼimbanijman jacuchij— nirca.
36Tucui gentecunata ña ‘Minchacama’ nijpica, tiyacushca barcollapitajmi apashpa rircacuna. Shujtaj barcocunapipish catircacunami. 37Chashna ricujpica, acapana huaira jatarishpa, yacuta caiman chaiman cuyuchijpimi, barcopi yacu yaicujpi, barcoca ña huashicugrirca. 38Jesusca barco huashanijpimi, saunapi saunarishpa dormicurca. Chaimantami rijchachishpaca:
—¡Yachachij! Ñucanchij chingarigrijtaca, ¿manachu ricungui imatagari?— nircacuna.
39Jesús ña jatarishpaca, huairata jarcashpa rimashpami yacutaca:
—¡Upallai! ¡Casijlla cai!— nirca.
Chashna nijpi huaira siririjpica, tucuimi casijlla tucurca. 40Jesusca yachacujcunataca:
—¿Ima nishpataj manchaihuan canguichij? ¿Manarajchu cringuichij imatagari?— nircami.
41Chashna nijpica achcata mancharishpami, caishuj chaishuj:
—¿Cai runaca pitajchu, imamí? Huairapish, mama cuchapish Paitaca caźunllamari— ninacurcacuna.
