Slovo na cestu

Marek 4:1-41

Ježíš vypráví podobenství o rozsévači

1Jednou Ježíš opět učil na břehu jezera. A protože se kolem něho znovu shromáždily davy lidí, nastoupil do člunu a odtud mluvil k těm, kteří byli na břehu. 2Ježíš své učení často vkládal do zvláštních obrazů – podobenství. Toto je jedno z nich:

3„Poslouchejte! Jeden rolník se vydal na pole, aby zasel obilí. 4Ne každé zrno však padlo na vhodnou půdu. Některá se dostala na okraj cesty, kde je sezobali ptáci. 5Jiná padla na skálu, kde bylo jen málo půdy. 6Tam sice zrna brzy vyklíčila, ale ve slunečním žáru osení uschlo, protože kořínky v mělké vrstvě země neměly dost vláhy. 7Jiná zrna zapadla mezi bodláčí, které záhy mladé rostlinky udusilo, takže ani nenasadily klasy. 8Ovšem to zrní, které padlo do úrodné půdy, přineslo třicetinásobný, jiné dokonce šedesáti – až stonásobný užitek.“ 9„Kdo má uši k naslouchání, ten ať poslouchá a přemýšlí,“ uzavřel Ježíš.

Ježíš vysvětluje podobenství o rozsévači

10Později, když byl sám se svými dvanácti učedníky, ptali se ho: „Jak máme tvým podobenstvím rozumět?“

11„Vy, kteří mi býváte nablízku,“ odpověděl, „jste už pochopili mnohé z tajemství Božího království. Ale těm, co jsou ještě opodál, se to snažím vysvětlovat v podobenstvích. 12Je však o nich psáno v proroctví:

Dívají se, a nevidí,

poslouchají, a přece nerozumějí,

a tak nejsou ochotni obrátit se k Bohu,

aby jim odpustil jejich viny.

13Jestliže ovšem ani vy nechápete tento jednoduchý obraz, jak potom porozumíte všem dalším, které vám chci vyprávět?

14Zde je tedy výklad: Tím rolníkem, o kterém jsem mluvil, je každý, kdo lidem přináší Boží poselství, aby je zasel do jejich života jako dobrou setbu. 15Srdce některých posluchačů je tvrdé jako ušlapaná cesta. Satan okamžitě přichází a usiluje o to, aby zapomněli, co slyšeli.

16Mělká skalnatá půda představuje srdce nestálých lidí. Boží poselství vyslechnou a radostně přijmou, 17jsou však povrchní a slovo u nich nepronikne do hloubky. I když si zpočátku vedou dobře, odpadají, jakmile mají pro víru trpět.

18Půda zaplevelená bodláčím je obrazem lidí, kteří dobrou Boží zprávu sice vyslechnou a přijmou, 19ale všední starosti, záliba v majetku a touha po blahobytu Boží poselství v srdci udusí, takže zůstane bez užitku.

20Úrodné půdě se podobají ti, kteří bez výhrad přijímají Boží zvěst, a proto mohou přinést bohatou sklizeň – někteří dokonce mimořádnou sklizeň.“

21„Když někdo z vás rozsvítí lampu, zakryje ji snad nádobou nebo ji strčí pod postel, aby zakryl její světlo? Určitě ne! Umístí ji tak, aby svítila.

22-24Všechno, co je dosud skryto, vyjde najevo a tomu, co je nesrozumitelné, bude porozuměno. Dobře poslouchejte, co vám říkám. Kolik jste ochotni přijmout, tolik dostanete a ještě vám bude přidáno. 25Kdo už něco pochopil, porozumí ještě víc; kdo o to nestojí, přijde o všechno.“

Ježíš vypráví podobenství o zasetém semenu

26Dále Ježíš vyprávěl jiné podobenství: „S Božím královstvím je to jako s rolníkem, který oseje pole a odejde. 27Dny plynou, zrno vyklíčí a roste ve dne v noci, aniž by se o ně musel nějak starat nebo mu pomáhat. 28Půda sama dává semenu, co potřebuje k růstu. Nejdříve vzejde klíček, pak vyroste stéblo, potom klas. 29A když v něm nakonec dozraje zrno, přijde rolník a sklidí je.“

Ježíš vypráví podobenství o hořčičném zrnu

30„Jak ještě znázornit Boží království? K čemu ho přirovnat?“ uvažoval Ježíš. 31„Je to s ním jako se seménkem hořčice. 32To sice patří mezi nejmenší semena, ale vyroste z něho největší bylina na poli. Na jejích větvích mohou dokonce hnízdit ptáci.“

33Ještě mnoho podobných obrazů Ježíš použil, aby lidem přiblížil svoje učení. 34Když mluvil veřejně, používal výhradně přirovnání. Když však potom býval se svými učedníky o samotě, všechno jim vysvětloval.

Ježíš utišuje bouři

35K večeru toho dne vyzval Ježíš své učedníky: „Přeplavme se na druhou stranu jezera.“ 36Odrazili tedy s lodí, ve které seděl, a vzdalovali se od zástupů na břehu. Několik člunů však vyplulo za nimi. 37Zanedlouho se strhla silná větrná bouře. Vysoké vlny dorážely na člun a ten se začal plnit vodou. 38Ježíš však klidně spal na zádi, s poduškou pod hlavou. Učedníci ho probudili: „Mistře, tobě je jedno, že se potápíme?“

39Ježíš vstal, okřikl vítr a poručil vlnám: „Uklidněte se!“ V tu chvíli se vítr utišil a kolem se rozhostil klid.

40Pak se Ježíš obrátil na učedníky: „Proč jste se tolik báli? Copak mi nedůvěřujete?“

41Byli tím vším ohromeni a ptali se jeden druhého: „Kdo to jen může být, že ho poslouchá vítr i voda?“

Bibelen på hverdagsdansk

Markusevangeliet 4:1-41

Billedet med jordbunden

Matt. 13,1-9; Luk. 8,4-8

1Senere gav Jesus sig igen til at undervise nede ved søen, og en stor skare mennesker samledes omkring ham. Derfor gik han om bord i en båd, hvorfra han kunne sidde og tale til menneskeskaren, der stod på bredden. 2Han illustrerede gerne sin undervisning med billeder fra hverdagslivet.

3„Hør godt efter!” sagde han. „En landmand gik en dag ud for at så korn på sin mark. 4Som han nu gik og strøede sædekornet ud, faldt noget på vejen, og fuglene kom og spiste det. 5Noget af kornet faldt på stengrund, hvor der kun var et tyndt lag jord. Det spirede hurtigt og voksede op, 6men eftersom rødderne ikke kunne udvikles i det tynde jordlag, tørrede planterne ud under den brændende sol. 7Noget af kornet faldt på steder, hvor der var tidselrødder i jorden. Tidslerne voksede op og kvalte kornplanterne, så de ikke satte aks. 8Men noget af kornet faldt i god jord. Det voksede op og gav afgrøde på 30, 60 eller 100 gange så meget, som der var sået. 9Lad dem høre, som har øre.”

Guds riges mysterier forklares kun for disciplene

Matt. 13,10-17; Luk. 8,9-10; 10,23-24

10Når Jesus var alene med de Tolv og de øvrige, som fulgte ham, plejede de at spørge ham om meningen bag hans billeder.

11Hans svar lød: „For jer, som følger mig, vil Guds riges mysterier blive åbenbaret, men de, som ikke følger mig, må nøjes med at spekulere over billedtalen. 12Derved opfyldes ordet:

De ser, men fatter dog intet.

De hører, men forstår dog intet.

Derfor kommer de ikke til mig og får tilgivelse.”4,12 Es. 6,9-10 LXX.

Jesus forklarer billedet med jordbunden

Matt. 13,18-23; Luk. 8,11-15

13Jesus fortsatte: „Har I ikke forstået billedet med kornet og jordbunden? Hvordan skal I så kunne forstå alle de andre billeder?

14Kornet, som landmanden såede, er et billede på Guds ord. 15Nogle mennesker er som vejen. Når de hører Guds ord, kommer Satan straks og piller de ord væk, som blev sået i dem. 16Nogle er som den tynde jord på stengrund. Når de hører Guds ord, tager de straks imod det med glæde. 17Men de lader ikke ordet slå rod, så det varer kun en tid. Når der kommer problemer eller forfølgelser på grund af ordet, giver de op og falder fra. 18Nogle er som jorden med tidsler i. De hører godt nok ordet, 19men de daglige bekymringer, den forførende materialisme og lysten til at gøre alt muligt andet kvæler ordet, så der ikke bliver nogen frugt af det. 20Men nogle er som den gode jord. De hører ordet og tager imod det. Det bærer frugt i deres liv: 30, 60 eller 100 gange så meget, som der var sået.”

Brug det lys, du har fået

Luk. 8,16-18

21Jesus fortsatte: „Hvis nogen tænder en lampe, er det vel ikke for at stille den under en spand eller ind under sengen? Nej, de stiller lampen højt og frit, så den kan sprede sit lys. 22Det, som er skjult, vil komme frem, så man kan se det, og det, som er hemmeligt, vil blive åbenbaret. 23Lad dem høre, som har øre!”

24Jesus fortsatte: „Læg godt mærke til, hvad I hører. I skal modtage i samme forhold, som I giver. Ja, I skal få endnu mere, end I har givet. 25De, der gør brug af det lys, de har fået, vil få endnu mere. Men de, der ikke bruger det lys, de har fået, vil miste det hele.”

Om Guds riges vækst

Matt. 13,31-32; Luk. 13,18-19

26Jesus fortsatte med et andet billede på Guds rige: „En landmand går ud og sår korn i sin mark. 27Så går han hjem, og den ene dag følger den anden. Mens han sover, og mens han er vågen, vokser kornet ude på marken, uden at han kan forklare, hvordan det går til. 28Jorden bærer frugt helt af sig selv. Først strå, så aks og til sidst kerner i aksene. 29En dag står hele marken moden og er klar til høst. Så kommer landmanden med sin segl for at gå i gang med indhøstningen.”

30Jesus fortsatte: „Hvad kan vi sammenligne Guds rige med? Hvilket billede kan vi bruge? 31Jo, Guds rige er som et sennepsfrø. Det frø er det allermindste. 32Men når det er sået, vokser planten op og breder sig mere end de andre buske. Den danner grene, som er store nok til, at fuglene kan bygge rede og søge ly i dens skygge.”

Om brugen af billedtale

Matt. 13,34

33Jesus brugte mange sådanne billeder, alt efter hvad folk var i stand til at forstå. 34Ja, når han underviste folkeskarerne, brugte han udelukkende den slags billeder, og det var kun, når han var alene med disciplene, at han forklarede, hvad det alt sammen betød.

Jesus befaler blæst og bølger at lægge sig

Matt. 8,23-27; Luk. 8,22-25

35Efter at Jesus hele dagen havde siddet i båden og talt til skaren inde på bredden, sagde han til sine disciple: „Lad os sejle over til den anden side af søen.” 36Da de sejlede bort, fulgte en del andre både med.

37Ikke længe efter blev det et voldsomt stormvejr. Bølgerne slog ind over båden, som tog en masse vand ind. 38Jesus lå i agterstavnen og sov med hovedet på en pude. Til sidst vækkede de ham. „Mester!” råbte de. „Er du ligeglad med, at vi drukner?” 39Jesus rejste sig og befalede stormen og søen at være stille. Straks lagde vinden sig, og det blev blikstille. 40„Hvad er I så bange for?” spurgte Jesus. „Har I stadig ikke lært at tro?”

41Med forundring og ærefrygt i stemmen sagde de til hinanden: „Hvem er den mand egentlig? Selv stormen og søen adlyder ham!”