Slovo na cestu

Marek 4:1-41

Ježíš vypráví podobenství o rozsévači

1Jednou Ježíš opět učil na břehu jezera. A protože se kolem něho znovu shromáždily davy lidí, nastoupil do člunu a odtud mluvil k těm, kteří byli na břehu. 2Ježíš své učení často vkládal do zvláštních obrazů – podobenství. Toto je jedno z nich:

3„Poslouchejte! Jeden rolník se vydal na pole, aby zasel obilí. 4Ne každé zrno však padlo na vhodnou půdu. Některá se dostala na okraj cesty, kde je sezobali ptáci. 5Jiná padla na skálu, kde bylo jen málo půdy. 6Tam sice zrna brzy vyklíčila, ale ve slunečním žáru osení uschlo, protože kořínky v mělké vrstvě země neměly dost vláhy. 7Jiná zrna zapadla mezi bodláčí, které záhy mladé rostlinky udusilo, takže ani nenasadily klasy. 8Ovšem to zrní, které padlo do úrodné půdy, přineslo třicetinásobný, jiné dokonce šedesáti – až stonásobný užitek.“ 9„Kdo má uši k naslouchání, ten ať poslouchá a přemýšlí,“ uzavřel Ježíš.

Ježíš vysvětluje podobenství o rozsévači

10Později, když byl sám se svými dvanácti učedníky, ptali se ho: „Jak máme tvým podobenstvím rozumět?“

11„Vy, kteří mi býváte nablízku,“ odpověděl, „jste už pochopili mnohé z tajemství Božího království. Ale těm, co jsou ještě opodál, se to snažím vysvětlovat v podobenstvích. 12Je však o nich psáno v proroctví:

Dívají se, a nevidí,

poslouchají, a přece nerozumějí,

a tak nejsou ochotni obrátit se k Bohu,

aby jim odpustil jejich viny.

13Jestliže ovšem ani vy nechápete tento jednoduchý obraz, jak potom porozumíte všem dalším, které vám chci vyprávět?

14Zde je tedy výklad: Tím rolníkem, o kterém jsem mluvil, je každý, kdo lidem přináší Boží poselství, aby je zasel do jejich života jako dobrou setbu. 15Srdce některých posluchačů je tvrdé jako ušlapaná cesta. Satan okamžitě přichází a usiluje o to, aby zapomněli, co slyšeli.

16Mělká skalnatá půda představuje srdce nestálých lidí. Boží poselství vyslechnou a radostně přijmou, 17jsou však povrchní a slovo u nich nepronikne do hloubky. I když si zpočátku vedou dobře, odpadají, jakmile mají pro víru trpět.

18Půda zaplevelená bodláčím je obrazem lidí, kteří dobrou Boží zprávu sice vyslechnou a přijmou, 19ale všední starosti, záliba v majetku a touha po blahobytu Boží poselství v srdci udusí, takže zůstane bez užitku.

20Úrodné půdě se podobají ti, kteří bez výhrad přijímají Boží zvěst, a proto mohou přinést bohatou sklizeň – někteří dokonce mimořádnou sklizeň.“

21„Když někdo z vás rozsvítí lampu, zakryje ji snad nádobou nebo ji strčí pod postel, aby zakryl její světlo? Určitě ne! Umístí ji tak, aby svítila.

22-24Všechno, co je dosud skryto, vyjde najevo a tomu, co je nesrozumitelné, bude porozuměno. Dobře poslouchejte, co vám říkám. Kolik jste ochotni přijmout, tolik dostanete a ještě vám bude přidáno. 25Kdo už něco pochopil, porozumí ještě víc; kdo o to nestojí, přijde o všechno.“

Ježíš vypráví podobenství o zasetém semenu

26Dále Ježíš vyprávěl jiné podobenství: „S Božím královstvím je to jako s rolníkem, který oseje pole a odejde. 27Dny plynou, zrno vyklíčí a roste ve dne v noci, aniž by se o ně musel nějak starat nebo mu pomáhat. 28Půda sama dává semenu, co potřebuje k růstu. Nejdříve vzejde klíček, pak vyroste stéblo, potom klas. 29A když v něm nakonec dozraje zrno, přijde rolník a sklidí je.“

Ježíš vypráví podobenství o hořčičném zrnu

30„Jak ještě znázornit Boží království? K čemu ho přirovnat?“ uvažoval Ježíš. 31„Je to s ním jako se seménkem hořčice. 32To sice patří mezi nejmenší semena, ale vyroste z něho největší bylina na poli. Na jejích větvích mohou dokonce hnízdit ptáci.“

33Ještě mnoho podobných obrazů Ježíš použil, aby lidem přiblížil svoje učení. 34Když mluvil veřejně, používal výhradně přirovnání. Když však potom býval se svými učedníky o samotě, všechno jim vysvětloval.

Ježíš utišuje bouři

35K večeru toho dne vyzval Ježíš své učedníky: „Přeplavme se na druhou stranu jezera.“ 36Odrazili tedy s lodí, ve které seděl, a vzdalovali se od zástupů na břehu. Několik člunů však vyplulo za nimi. 37Zanedlouho se strhla silná větrná bouře. Vysoké vlny dorážely na člun a ten se začal plnit vodou. 38Ježíš však klidně spal na zádi, s poduškou pod hlavou. Učedníci ho probudili: „Mistře, tobě je jedno, že se potápíme?“

39Ježíš vstal, okřikl vítr a poručil vlnám: „Uklidněte se!“ V tu chvíli se vítr utišil a kolem se rozhostil klid.

40Pak se Ježíš obrátil na učedníky: „Proč jste se tolik báli? Copak mi nedůvěřujete?“

41Byli tím vším ohromeni a ptali se jeden druhého: „Kdo to jen může být, že ho poslouchá vítr i voda?“

Ang Pulong Sa Dios

Marcos 4:1-41

Ang Sambingay bahin sa Tigsabwag

(Mat. 13:1-9; Luc. 8:4-8)

1Nagtudlo pag-usab si Jesus sa daplin sa linaw. Daghan kaayong mga tawo ang nagtigom sa iyang palibot. Busa misakay siya sa sakayan nga nagpundo didto ug milingkod. Ug ang mga tawo nagpabilin sa daplin sa linaw. 2Daghan ang iyang gitudlo kanila pinaagi sa mga sambingay. 3Miingon siya, “Pamati kamo! May usa ka mag-uuma nga nagsabwag ug binhi. 4Nasabwag ang uban nga binhi sa daplin sa dalan, ug gituka kini sa mga langgam. 5Ang uban nasabwag sa kabatoan. May gamay nga yuta didto, busa dali ra nga miturok ang binhi. 6Apan nalawos kini sa dihang nainitan sa adlaw, ug namatay ra dayon tungod kay wala kini makagamot. 7Ang uban nga binhi nasabwag ug mitubo sa yuta nga may tunokon nga mga sagbot, apan sa paglabong sa mga sagbot natabonan kini, busa wala makapamunga. 8Ang uban usab nga binhi nasabwag sa maayo nga yuta, ug kini mitubo ug namunga. Ang uban igo-igo lang ang bunga, ang uban daghan, ug ang uban daghan kaayo.4:8 Ang uban igo-igo… daghan kaayo: sa literal, Ang uban 30, ang uban 60, ang uban gatus.9Miingon pa gayod si Jesus kanila, “Kamo nga nagapaminaw, kinahanglan sabton gayod ninyo kining inyong nadungog.”

Ang Katuyoan sa mga Sambingay

(Mat. 13:10-17; Luc. 8:9-10)

10Pagpamauli sa mga tawo, ang dose ka apostoles ug ang uban pa nga nagauban kang Jesus nangutana kaniya kon unsa ang kahulogan niadtong sambingay. 11Miingon si Jesus kanila, “Ang mga tinago mahitungod sa paghari sa Dios gisulti kaninyo sa klaro, apan sa uban nga mga tawo ang tanan nga butang mahitungod sa paghari sa Dios gisulti pinaagi sa mga sambingay, 12aron matuman ang gi-ingon sa kasulatan nga,

‘Magpadayon ang ilang pagtan-aw apan dili sila makakita,

ug magpadayon usab ang ilang pagpaminaw apan dili usab sila makasabot,

kay kon makasabot sila, maghinulsol sila ug pasayloon sila sa Dios.’ ”4:12 Tan-awa usab Isa. 6:9-10.

Gisaysay ni Jesus ang Sambingay bahin sa Tigsabwag

(Mat. 13:18-23; Luc. 8:11-15)

13Unya nangutana si Jesus kanila, “Wala ba diay kamo makasabot niadto nga sambingay? Kon mao kana, unsaon ninyo pagkasabot sa uban pa nakong mga sambingay? 14Ang kahulogan sa akong sambingay mao kini: ang gisabwag sa mag-uuma mao ang pulong sa Dios. 15Ang mga binhi nga nasabwag sa dalan mao ang pulong sa Dios nga nadunggan sa mga tawo, apan miabot usab dayon si Satanas ug giilog niya ang pulong sa Dios nga gisabwag diha sa ilang mga kasingkasing. 16Ang mga binhi nga nasabwag sa kabatoan nga gamay lang ug yuta mao ang pulong sa Dios nga nadunggan sa mga tawo ug diha-diha gidawat nila nga malipayon. 17Apan kini dili kinasingkasing, busa wala molungtad ang ilang pagtuo. Sa pag-abot sa kalisod o paglutos tungod sa ilang pagdawat sa pulong sa Dios mibiya sila sa ilang pagtuo. 18Ang mga binhi nga nasabwag didto sa mga sagbot nga tunokon mao ang pulong sa Dios nga nadunggan sa mga tawo, 19apan tungod sa mga kabalaka sa panginabuhi ug pagpaningkamot nga makaangkon ug bahandi, ug tungod sa sobra nga pagtinguha sa uban pa nga mga kabtangan, nalimtan nila ang pulong sa Dios nga ilang nadunggan ug wala kini namunga sa ilang kinabuhi. 20Apan ang mga binhi nga nasabwag sa maayo nga yuta mao ang pulong sa Dios nga nadungog sa mga tawo ug gidawat nila sa kinasingkasing ug namunga sa ilang kinabuhi. Ang uban igo-igo lang ang bunga, ang uban daghan, ug ang uban daghan kaayo.4:20 Ang uban… daghan kaayo: sa literal, Ang uban 30, ang uban 60, ang uban gatus.

Ang Sambingay bahin sa Suga

(Luc. 8:16-18)

21Human niadto mipadayon sa pagsulti si Jesus kanila, “Kon ang tawo magdagkot ug suga, dili niya kini takloban ug gantangan o kaha ibutang sa ilalom sa katre, kondili ibutang hinuon niya kini sa tungtonganan. 22Mao kana nga wala gayoy tinago nga dili mogawas sa kaulahian, ug walay tinagoan mahitungod sa paghari sa Dios nga dili mabutyag. 23Kamo nga nagapaminaw, kinahanglan sabton gayod ninyo kining inyong nadungog.” 24Miingon pa gayod siya, “Paminaw kamo pag-ayo kanako. Mohatag ang Dios kaninyo ug pagsabot sumala sa inyong pagpaminaw, ug iya pa gani kining dugangan. 25Kay ang tawo nga may pagsabot sa kamatuoran hatagan pa gayod. Apan ang tawo nga walay pagsabot sa kamatuoran, bisan ang gamay nga iyang nasabtan kuhaon pa kaniya.”

Ang Sambingay bahin sa Binhi nga Nagtubo

26Miingon pa gayod si Jesus, “Ang paghari sa Dios sama sa tawo nga nagsabwag ug binhi diha sa iyang uma. 27Samtang nagpadayon siya sa iyang buluhaton matag adlaw ug sa iyang pagkatulog matag gabii, ang mga binhi nga iyang gisabwag nagatubo bisan wala niya mahibaloi kon sa unsang pamaagi. 28Ang yuta mao ang mopatubo ug mopabunga sa mga tanom: una ang dahon, sunod ang uhay, ug ang ulahi ang timgas nga bunga. 29Ug kon hinog na, anihon sa tag-iya kay anihonon na man.”

Ang Sambingay bahin sa Binhi sa Mustasa

(Mat. 13:31-32, 34; Luc. 13:18-19)

30Nangutana si Jesus kanila, “Sa unsa nato ikatandi ang paghari sa Dios? Unsa nga sambingay ang atong gamiton aron nga masaysay kini?” Miingon siya, 31“Sama kini sa binhi sa mustasa.4:31 mustasa: kini nga matang sa mustasa taas kaayo. Labing gamay kini sa tanan nga binhi, 32apan kon matanom na, motubo ug molabaw pa sa tanang mga utanon nga bisan ang mga langgam makahimo sa pagsalag diha sa iyang labong nga mga sanga.”

33Daghan pa nga mga sambingay nga sama niini ang gigamit ni Jesus sa iyang pagpanudlo sa mga tawo, sumala lang sa ilang masabtan. 34Wala siya mosulti sa mga tawo nga dili pinaagi sa sambingay, apan gipasabot niya kining tanan sa iyang mga tinun-an kon sila na lang.

Gipahunong ni Jesus ang Bagyo

(Mat. 8:23-27; Luc. 8:22-25)

35Sa pagkagabii na, miingon si Jesus sa iyang mga tinun-an, “Dali, motabok kita.” 36Busa gibiyaan sa iyang mga tinun-an ang daghang mga tawo nga nagtigom, ug misakay sila didto sa sakayan nga gisakyan ni Jesus. May mga sakayan usab didto nga midungan kanila. 37Ug sa nagalawig na sila, kalit lang mihuros ang kusog nga hangin. Sige ang hapak sa dagkong mga balod, ug hapit na mapuno sa tubig ang sakayan. 38Apan si Jesus didto sa ulin4:38 ulin: Sa tumoy sa sakayan. sa sakayan natulog nga nagaunlan. Gipukaw nila siya. Miingon sila, “Magtutudlo, wala ka ba mabalaka nga malunod na kita?” 39Busa mibangon siya ug gimandoan niya ang hangin ug ang mga balod, “Hunong!” Ug mihunong ang hangin ug milinaw ang dagat. 40Ug miingon si Jesus kanila, “Nganong nangahadlok man kamo? Wala pa ba kamoy pagtuo kanako?” 41Nahadlok gayod sila pag-ayo ug miingon sa usag usa, “Kinsa gayod kaha kining tawhana, nga bisan ang hangin ug ang mga balod motuman man kaniya?”