Židovská rada soudí Ježíše
1Brzy ráno velekněží s nejvyšší židovskou radou vynesli nad Ježíšem rozsudek smrti a poslali ho v poutech k římskému místodržiteli Pilátovi.
Ježíš je souzen Pilátem
2„Tak ty jsi ten král Židů?“ ušklíbl se Pilát.
„Jak říkáš,“ odpověděl Ježíš.
3Velekněží ho u Piláta obvinili z mnoha zločinů. 4„Co ty na?“ dal mu slovo místodržitel. „Co odpovíš na všechny ty žaloby?“
5Ježíš však už ani nepromluvil, nehájil se. Divný zločinec!
Pilát vydává Ježíše k ukřižování
6Vždy o Velikonocích amnestoval místodržitel podle volby lidu jednoho ze židovských vězňů. 7Pro výtržnost a vraždu seděl ve vězení jakýsi Barabáš se svými kumpány.
8Před Pilátovým sídlem se shromáždil dav a začal se dovolávat tradiční amnestie.
9Pilát toho využil a promluvil k nim: „Chcete, abych propustil toho židovského krále?“ 10Tušil totiž, že velekněží ho odsoudili k smrti, protože se báli jeho vlivu na lidi.
11Ale velekněžími navedená chátra žádala propuštění Barabáše.
12„Co tedy mám udělat s tím, kterému říkáte židovský král?“
13„Ukřižovat!“ ozvaly se výkřiky.
14„Ale za jaký zločin?“ namítal Pilát. Lůza však skandovala: „Na kříž! Na kříž!“
15Pilát tedy ustoupil nátlaku davu, dal propustit z vězení Barabáše a Ježíše vydal popravčí četě, aby ho zbičovali a ukřižovali.
Římští vojáci se vysmívají Ježíšovi
16Vojáci odvedli Ježíše na nádvoří vládní budovy a svolali celou rotu. 17Oblékli ho do purpurové látky jako do královského pláště, spletli věnec z trní a posadili mu ho na hlavu jako korunu. 18Začali ho výsměšně zdravit a volali: „Ať žije židovský král!“ 19Bili jej holí do hlavy, plivali na něj a pak si zase před něj klekali a klaněli se mu.
20Když se dost pobavili, svlékli mu zase purpurový plášť, oblékli mu jeho vlastní šaty a vedli ho na popraviště.
Ježíš je veden k ukřižování
21Ježíš nemohl těžký kříž sám unést. Do města právě přicházel jistý Šimon, rodák z Kyrény, a toho vojáci přinutili, aby mu pomohl. (Šimon je otec pozdějších křesťanů Alexandra a Rufa.)
22Tak přivedli Ježíše až na popraviště, které se jmenovalo Golgota, což znamená Lebka. 23Nabídli mu víno s omamnou příměsí, ale on je odmítl.
24Pak jej přibili na kříž a losovali o jeho šaty.
Ježíš je ukřižován
25Poprava se konala v devět hodin ráno.
26Ježíšovu vinu oznamoval nápis nad jeho hlavou: „Židovský král“.
27Zároveň s ním ukřižovali dva zločince; jednoho po pravé a druhého po levé straně. 28Splnila se tak prorocká předpověď: „Je zahrnut mezi zločince.“
29Kolemjdoucí mu nadávali a vysmívali se mu:
„Tak tys nám chtěl zbořit chrám a za tři dny ho zase postavit? 30Když jsi tak mocný, pomoz si sám a sestup z kříže!“
31Mezi posměvači byla i skupina významných kněží a učitelů zákona, kteří si mezi sebou říkali:
„Jiným pomáhal a teď je bezmocný. 32Jestli je to opravdu Mesiáš, zaslíbený král Izraele, ať sestoupí z kříže. To nás přesvědčí a uvěříme mu.“
A také zločinci na křížích mu spílali.
Ježíš umírá na kříži
33V poledne se náhle setmělo a zlověstné šero trvalo až do tří hodin.
34Ve tři hodiny odpoledne vykřikl Ježíš: „Eloi, Eloi, lema sabachtani?“ Jsou to úvodní slova dvacátého druhého žalmu: „Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?“
35Někteří z přihlížejících mu nerozuměli a domnívali se, že volá na pomoc proroka Elijáše. 36Jeden z nich připevnil na hůl houbu nasátou kyselým vínem a přistrčil mu ji ke rtům se slovy: „Počkáme si, zda mu Elijáš přijde na pomoc.“
37Ježíš vykřikl ještě jednou a zemřel.
38V tu chvíli se opona, která zastírala nejsvatější místnost chrámu, roztrhla napůl od shora až dolů.
39Římský setník, který velel popravčí četě a byl svědkem Ježíšových posledních chvil, zvolal: „Ten člověk byl opravdu Boží Syn!“
40Zpovzdálí přihlížely některé ženy, mezi nimi Marie Magdaléna, Marie, matka Jakuba „malého“ a Josefa, a Salome. 41Ty v něho uvěřily už kdysi v Galileji a od té doby mu sloužily. A byly tu i jiné ženy, které s ním přišly do Jeruzaléma.
Ježíš je pohřben
42Nastával páteční večer, pro židy začátek sobotního svátku. 43Josef z Arimatie, vážený člen velerady, který také vyhlížel Mesiášovu vládu, přišel odvážně k Pilátovi a žádal Ježíšovo tělo.
44Místodržitel se podivil, že by Ježíš tak brzy zemřel. Zavolal si velitele popravčí čety a zeptal se ho na to. 45Když mu to setník potvrdil, přikázal vydat Ježíšovo tělo Josefovi.
46Ten koupil plátno, a když sňali Ježíšovo tělo z kříže, zavinul je a uložil do vlastní hrobky, vytesané ve skále. Před vchod přivalili kamennou desku.
47Marie Magdaléna a Marie Josefova je sledovaly, a věděly tak, kde je Ježíš pohřben.
Isus pred Pilatom
(Mt 27:1-2, 11-14; Lk 23:1-5; Iv 18:28-38)
1Već rano ujutro sastanu se svećenički poglavari, starješine i pismoznanci—cijelo Veliko vijeće—te Isusa svežu i odvedu rimskome upravitelju Pilatu.
2Pilat ga upita: “Jesi li ti kralj Židova?”
“Ti to kažeš”, odgovori mu Isus.
3Svećenički ga poglavari optuže za mnoge zločine. 4Pilat ga ponovno upita: “Zar nemaš ništa na to reći? Gledaj kako te optužuju!” 5Isus mu više ništa ne odgovori, što je Pilata veoma začudilo.
Isusa osuđuju na smrt
(Mt 27:15-26; Lk 23:13-25; Iv 18:39—19:16)
6Bio je, međutim, običaj da rimski upravitelj svake godine o blagdanu Pashe pusti na slobodu jednoga židovskog zatvorenika kojega narod zatraži. 7U to je vrijeme jedan od zatvorenika bio Baraba, osuđen s drugim prevratnicima za ubojstvo u pobuni. 8Svjetina se počne okupljati pred Pilatom tražeći da, prema običaju, oslobodi jednog zatvorenika.
9“Hoćete li da oslobodim židovskoga kralja?” upita Pilat. 10Znao je, naime, da su ga svećenički poglavari predali sudu iz zavisti. 11Ali svećenički poglavari podjare svjetinu da zatraži slobodu za Barabu.
12“A što da onda učinim s ovim kojega nazivate kraljem Židova?”
13A oni opet poviču: “Raspni ga!”
14“Zbog čega?” upita Pilat. “Kakvo je zlo učinio?”
Ali oni su samo još glasnije vikali: “Raspni ga!”
15I tako Pilat, želeći ugoditi svjetini, oslobodi Barabu, a Isusa izbičuje i preda da ga raspnu.
Vojnici se izruguju Isusu
(Mt 27:27-31; Iv 19:2-3)
16Vojnici ga odvedu u palaču, u takozvani pretorij, i sazovu cijelu četu. 17Obuku ga u grimiz i ispletu krunu od trnja te mu stave na glavu. 18Pozdravljali su ga povicima: “Živio kralj Židova!” 19Udarali su ga štapom po glavi, pljuvali po njemu i padali na koljena da mu se “klanjaju”. 20Kad su mu se izrugali, skinu s njega grimiz, odjenu ga u njegovu odjeću i odvedu da ga raspnu.
Isusa raspinju na križ
(Mt 27:32-44; Lk 23:26-43; Iv 19:16-27)
21Natjeraju nekog prolaznika, Šimuna iz Cirene,15:21 Grad u sjevernoj Africi. koji se baš tada vraćao iz polja, da ponese Isusov križ (Šimun bijaše Aleksandrov i Rufov otac). 22Dovedu tako Isusa do mjesta zvanoga Golgota (što znači: “Lubanjsko mjesto”). 23Ponude mu vino s opojnim gorkim travama,15:23 U grčkome: sa smirnom. ali on nije htio piti. 24Kad su ga raspeli, bace kocku te tako razdijele među sobom njegovu odjeću.15:24 Psalam 22:19.
25Raspeli su ga u devet sati ujutro.15:25 U grčkome: A bijaše treća ura i raspeli su ga. 26Iznad njega je stajao natpis o njegovoj krivnji: “Kralj Židova”. 27S njime su raspeli i dvojicu prevratnika, jednoga njemu zdesna, a drugoga slijeva.15:27 U nekim je rukopisima dodan i 28. stih: Time se ispunilo ono što je zapisano u Svetom pismu: Тиме се испунило оно што је записано у Светом писму: “i među zlikovce bio ubrojen” 29Prolaznici su ga ružili i odmahivali glavom govoreći: “Možeš srušiti Hram i sam ga opet izgraditi u tri dana, je li? 30Spasi onda sebe i siđi s križa!”
31Slično su mu se rugali i svećenički poglavari i pismoznanci: “Spasio je druge, a sebe ne može spasiti! 32Mesija! Kralj Izraelov! Neka sada siđe s križa da vidimo, pa da vjerujemo!” Vrijeđali su ga čak i prevratnici raspeti skupa s njim.
Isusova smrt
(Mt 27:45-56; Lk 23:44-49; Iv 19:28-30)
33O podnevu po svoj zemlji nastane tama i potraje do tri ure.15:33 U grčkome: od šestoga do devetog sata, po rimskome računanju vremena prema kojemu je dan počinjao u šest sati ujutro. 34U tri sata Isus glasno poviče: “Eloi, Eloi, lema sabahtani!”, (što znači: “Bože moj, Bože moj, zašto si me ostavio?”)15:34 Vidjeti Psalam 22:1.
35“Zove Iliju!” rekoše neki od nazočnih kad su to čuli. 36A neki čovjek otrči uzeti spužvu te ju namoči u ocat i natakne na trsku te mu pruži piti. “Da vidimo hoće li doći Ilija i skinuti ga”, reče.
37A Isus još jedanput glasno krikne i izdahne.
38Nato se zastor u Hramu razdere napola od vrha do dna. 39Kad je rimski stotnik koji je stajao nasuprot Isusu vidio kako je izdahnuo, reče: “Ovaj je čovjek zaista bio Božji Sin!”
40Bile su tu i žene koje su promatrale izdaleka—Marija iz Magdale, Marija, majka Jakova mlađega i Josije, te Saloma, 41koje su ga pratile i služile mu dok je bio u Galileji. S njim su došle u Jeruzalem.
Isusov ukop
(Mt 27:57-61; Lk 23:50-56; Iv 19:38-42)
42Sve se to događalo u petak, na dan Priprave, dan uoči Subote. Kad je pala večer, 43Josip iz Arimateje, ugledan član Velikoga vijeća koji je također iščekivao Božje kraljevstvo, odvaži se te uđe k Pilatu zatražiti Isusovo tijelo. 44Pilat se veoma začudi da je Isus već umro, pa pozove dežurnoga rimskog stotnika da ga upita je li mrtav. 45Stotnik odgovori da jest, pa Pilat preda Josipu Isusovo mrtvo tijelo. 46Josip kupi platna, skine Isusovo tijelo s križa, umota ga u platno i položi u grob isklesan u stijeni te na ulaz navali kamen. 47Marija iz Magdale i Marija majka Josijina gledale su kamo ga polažu.
