Slovo na cestu

Marek 14:1-72

Žena pomazává Ježíše drahocennou mastí

1-9Dva dny před židovskými Velikonocemi byl Ježíš v Betanii hostem u Šimona, zvaného Malomocný. Právě byli u stolu, když do domu přišla žena s alabastrovou nádobkou drahocenného vonného oleje z pravého nardu. Otevřela ji a olej vylila na Ježíšovu hlavu.

Některým se to zdálo přehnané a říkali si mezi sebou: „K čemu takové plýtvání? Vždyť ten olej měl cenu přes tři sta denárů. Mohli jsme ho prodat a výtěžek rozdat chudým.“ Vyčetli to i té ženě.

Ale Ježíš se jí ujal: „Nechte ji. Proč jí kazíte radost? Vždyť ona to myslí dobře. Chudých bude vždycky dost a budete mít příležitost jim pomáhat, ale já od vás odejdu. Udělala, co mohla. Vlastně předem ošetřila moje tělo, jako se to dělá před pohřbem. Poslyšte, co vám teď řeknu: Kdekoliv po světě se bude mluvit o mně, tam se také bude připomínat tento její čin.“

Mezitím se radili velekněží a učitelé zákona, jak by Ježíše nenápadně zatkli a odstranili. Usnesli se: „Nesmíme to udělat o svátcích, aby nevznikly nepokoje, když je v Jeruzalémě mnoho poutníků.“

Jidáš domlouvá zradu Ježíše

10Jidáš Iškariotský, jeden z dvanácti Ježíšových učedníků, nabídl vedoucím židovským kněžím, že jim Ježíše vydá, až bude na nějakém opuštěném místě.

11To právě potřebovali, a tak mu za to slíbili peněžitou odměnu. Od té chvíle čekal Jidáš na svou příležitost.

Učedníci připravují velikonoční večeři

12První den svátků, kdy se zabíjel a jedl velikonoční beránek, zeptali se učedníci Ježíše: „Kde máme připravit velikonoční večeři?“

13Ježíš poslal dva z nich do města; měli potkat člověka se džbánem vody 14a sledovat ho až do domu. Majiteli toho domu měli říci: „Mistr prosí, abys nám ukázal místnost, kde máme jíst velikonoční večeři.“ 15A on jim měl ukázat velikou jídelnu v patře, zařízenou a připravenou. Tam měli prostřít k jídlu.

16Dva z učedníků šli tedy do města, podle Ježíšova návodu našli dům a připravili velikonočního beránka.

Ježíš naposledy večeří s učedníky

17Večer tam přišel Ježíš s ostatními. 18Při večeři se na ně obrátil: „Poslyšte, co vám řeknu: Jeden z vás, kteří jste se mnou u stolu, mě zradí.“

19Zaraženě na sebe pohlédli: „Koho tím míní? Snad ne mne?“

20Opakoval jim: „Je to jeden z vás dvanácti, který si nabírá ze stejné mísy se mnou. 21Jdu cestou, která je mi určena, ale běda tomu člověku, který se propůjčil ke zradě. Bylo by pro něho lépe, kdyby se byl nenarodil.“

22Na závěr večeře vzdal Ježíš díky Bohu za chléb, lámal ho a podával kousky stolovníkům se slovy: „Jezte, to je moje tělo!“

23Pak se pomodlil nad kalichem vína a podával jim ho všem se slovy: 24„To je moje krev, prolitá za mnohé jako pečeť nové smlouvy mezi Bohem a člověkem. 25A já vám říkám, že už neokusím jiného vína až do té doby, než s vámi zasednu k hostině v Božím království.“

Ježíš předpovídá Petrovo zapření

26Nakonec zazpívali píseň a vyšli ven na Olivovou horu. 27Cestou jim Ježíš řekl: „Tuto noc mě všichni opustíte. Prorok o tom napsal:

‚Zabijí pastýře

a ovce se rozprchnou.‘

28Ale vstanu z mrtvých a půjdu napřed do Galileje, kde se setkáme.“

29„I kdyby tě všichni zradili, já tě neopustím,“ prohlásil Petr.

30„Poslyš, co ti řeknu,“ odvětil Ježíš. „Dřív než kohout ráno podruhé zakokrhá, třikrát mne zapřeš.“

31„Kdybych měl i zemřít, nezapřu tě,“ zapřísahal se Petr. Ostatní slibovali podobně.

Ježíš prožívá muka v zahradě

32Přišli do olivového sadu, zvaného Getsemane. „Počkejte tady na mne, než se pomodlím,“ požádal Ježíš učedníky.

33Vzal s sebou jenom Petra, Jakuba a Jana. Ti viděli, že Ježíše se zmocňuje strach a tíseň. 34Netajil se tím: „Je mi těžko až k smrti. Zůstaňte tady a bděte se mnou.“

35Odešel kousek dál, padl na zem a modlil se, aby byl ušetřen nastávajících hodin, kdyby to bylo možné.

36„Otče, Otče,“ volal, „ty máš všechny možnosti. Ušetři mne toho kalicha utrpení. Nehleď však na to, co chci já, podrobím se poslušně tvé vůli.“

37Vrátil se k těm, které vzal s sebou, a viděl, že spí. Probudil Petra: „Šimone, jak můžeš spát? To nedokážeš se mnou bdít ani tu chvíli? 38Probuďte se a modlete se, abyste obstáli v přicházející zkoušce. Odhodlání nestačí, když člověk nemá dost sil.“

39A opět odešel a modlil se jako předtím. 40Když se k nim vrátil podruhé, spali zase, protože byli velmi unaveni. Nevěděli, co říci na svou omluvu.

41Když přišel potřetí, řekl jim: „Ještě spíte? Ještě odpočíváte? Už dost! Přichází chvíle, kdy Syn člověka bude vydán do rukou zlých lidí. 42Vstaňte a pojďte, můj zrádce už je zde.“

Ježíš je zatčen

43Jen to dořekl, přicházel Jidáš – jeden z dvanácti nejbližších, a s ním velký zástup mužů, ozbrojených meči a obušky. Byla to chrámová stráž, poslaná velekněžími.

44Aby se ve tmě nezmýlili, zrádce si s nimi smluvil toto znamení: „Kterého z nich políbím na pozdrav, to je on. Chyťte ho a dobře držte.“ 45Přistoupil tedy k Ježíši a se slovem „Mistře“ ho políbil. 46Ozbrojenci Ježíše popadli a zajali ho. 47Jeden z jeho učedníků vytasil meč a sekl po jednom z útočníků tak, že mu uťal ucho.

48Ježíš se hájil pouze slovy: „Cožpak jsem zločinec, že jste na mne přitáhli jako do boje? 49Každý den jsem přece učíval v chrámu, ale tam jste se na mne neodvážili. Ani nevíte, jak přesně plníte proroctví řečená o mně.“

50Ježíšovi učedníci se rozprchli. 51Pouze jeden chlapec narychlo oblečený sledoval Ježíše z povzdálí. Strážci ho chytili za plášť, 52ale on se z něj vyvlékl a utekl nahý.

Kaifáš vyslýchá Ježíše

53Ježíše odvedli k veleknězi, který ihned svolal nejvyšší židovskou radu. 54Petr se opatrně vydal za nimi, a tak se dostal až na nádvoří veleknězova paláce. Posadil se k ohni strážců a hřál se s nimi.

55Mezitím velekněz a jeho poradní sbor marně hledali člověka, který by dosvědčil, že Ježíš spáchal nějaký hrdelní zločin. 56Měli dost falešných svědků, ale jejich výpovědi si příliš odporovaly.

57-58Několik se jich shodlo na Ježíšově výroku: „Zbořím tento chrám, postavený rukama. Za tři dny pak postavím jiný a nebude k tomu třeba lidských rukou.“ 59Ale ani tato svědectví nebyla jednotná.

60Velekněz se ujal slova a zeptal se Ježíše: „Jak vyvrátíš tato obvinění?“ 61Ježíš však mlčel a nijak se nehájil.

„Jsi Kristus, Boží Syn?“ dotíral velekněz.

62„Ano, jsem,“ potvrdil Ježíš. „Uvidíte mne, jak sedím po Boží pravici a jak se vracím na zem z nebeských oblaků.“

63Teď velekněz roztrhl svoje vnější roucho na znamení pobouření a vykřikl: „Nač ještě svědky? 64Sami jste slyšeli, jak se rouhá. Co si zaslouží?“

Jednohlasně ho odsoudili k smrti. Někteří se vrhli dopředu, 65plivali na Ježíše, pak mu zavázali oči, políčkovali ho a křičeli:

„Hádej, kdo to byl, ty proroku?“ A také strážci ho začali bít obušky.

Petr zapírá, že zná Ježíše

66-67Mezitím jedna z veleknězových služek uviděla Petra u ohně, prohlédla si ho a řekla: „Ty jsi také jeden z těch, co chodili s tím Nazaretským Ježíšem!“

68„Nechápu, o čem mluvíš,“ zapíral. Vykradl se z nádvoří a tehdy poprvé zakokrhal kohout.

69Služka ho za chvíli opět zahlédla a začala vykládat okolostojícím: „Je to jeden z jeho přívrženců!“

70Petr to však znovu popřel.

Kdosi se na něj osopil: „Určitě k nim patříš, máš taky galilejský přízvuk.“

71Tu se Petr začal dušovat a přísahal: „Neznám vůbec toho člověka, o kterém mluvíte.“

72A právě tehdy zakokrhal kohout podruhé. To připomnělo Petrovi Ježíšova slova, že ho třikrát zapře, než kohout dvakrát zakokrhá. Vyběhl ven a propukl v pláč.

Mushuj Testamento Diospaj Shimi

Marcos 14:1-72

Jesusta huañuchingapaj japinatami yuyarishcacuna

(Mat 26:1-5; Luc 22:1-2; Juan 11:45-53)

1Pascuapi levadura illajlla tandata micuna fiesta punllapajca, ishqui punllacunallami illarca. Chaimantami pushaj curacunapish, Mandashcata yachachijcunapish Jesustaca, ima shinapish umashpalla japishpa huañuchinata mashcarcacuna. 2Chaimantami: «Cai fiesta punllacunapica ama japishunchijchu, gentecunaca imatapish ningallatajmari» ninacurcacunami.

3Jesusca, Betaniapimi leproso nishca Simonpaj huasipi, meźapi tiyacurca. Chaipi tiyacujpimi shuj huarmica, alabastro botellapi mishquiman ashnacuj, achca valij nardo shuti aceiteta apashpa shamurca. Paica alabastro botellata pʼaquishpami, chai aceitetaca Jesuspaj umapi tallirca. 4Chashna rurajpimi, maijancunaca, shungullapi huañurishpa, cashna ninacurca:

—¿Ima nishpataj mishquiman ashnacujtaca cashna yanga tallinchu, imamí? 5Chaitaca, quimsa patsaj yalli denariocunapi cʼatushpamari, huajchacunaman cunchijman carca— nishpami, chai huarmitaca rimarcacuna.

6Ashtahuanpish Jesusca, cashnami nirca:

—Saquichij, ama pʼiñachijchu. Ñucapajca allitamari ruran. 7Huajchacunaca mana illangachu, paicunapaj ima allita rurasha nishpaca, ruracunguichijllami. Ashtahuanpish Ñucataca, mana cancunahuan charicunguichijllachu. 8Cai huarmica, pai rurai tucushcatami rurashca. Ñucata pambanapajmari, Ñuca aichataca ñaupaman allichishca. 9Tucui cai pachapica, maipipish cai alli huillaita huillacushpaca, cai huarmi imata rurashcatapishmi huillangacuna. Chaita uyashpaca, “Allitamari rurashca” ningacunami, chaica chashnatajmari— nircami.

10Chai qʼuipami, chunga ishquipuramanta Judas Iscarioteca, Jesusta japichisha nishpa, pushaj curacunapajman rirca. 11Pai japichisha nijpitajcarinpish paicunaca, achcata cushicushpami, cullquita cushun nircacuna. Chaimantami Judasca, ima shina japichinallata yuyacurca.

Jesusca Pai huañushcata yuyachij micuitami callarichishca

(Mat 26:17-29; Luc 22:7-23; Juan 13:21-30; 1 Cor 11:23-26)

12Levadura illaj tandata micuna fiesta callari punllapica, malta ovejata Diosman cushpa huañuchishpami, Pascua micuita rurajcuna carca. Chaimantami yachacujcunaca:

—Pascua punllapi can micuchunca, ¿maipitaj allichigrichun ningui?— nishpa tapurcacuna.

13Shina nijpimi, Paipaj yachacujcunamanta ishquita cashna nishpa cacharca:

—Jerusalenman richij. Chaiman chayajpica, yacu puñuta aparishca shuj runami tupanga. Paita catishpa ringuichijlla. 14Chai runa mai huasiman yaicujpica, chai huasiyuj runataca: “Ñucanchij Yachachijca: ‘¿Mai ucupitaj Ñuca yachacujcunandij Pascua micuitaca micusha?’ ninmi” ninguichij. 15Chashna nijpica paica, altibajopimi ña allichishca jatun ucuta ricuchinga. Ñucanchij micunapajca chaipi allichicunguichijlla— nishpami cacharca.

16Cachashca yachacujcuna puebloman chayajpica, Jesús nishca shinallataj pajtajpimi, Pascua micuita chaipi allichircacuna.

17Ña tutayamucujpimi, chunga ishqui yachacujcunandij shamurcacuna. 18Ña meźapi micushpa tiyacushpami, Jesusca:

—Ñucahuan micucuj, cancunapurallataj shujmi Ñucata japichinga, chaica chashnatajmi— nircami.

19Chashna nijpica llaquirinacushpami, caishuj chaishuj:

—¿Ñucachu cani?— nijpica, caishujpish —¿Ñucachu cani?— nishpa huashan tapurcacuna.

20Chaimantami Jesusca, cashna nirca:

—Chunga ishquipuramanta shujca, Ñucahuan cai platollapitajmi tandata llutacun. Paimi Ñucata japichinga. 21Runa Aichayujca, Paimanta Quillcashcapi nishca shinallatajmi tucunga. Ashtahuanpish Runa Aichayujta japichij runaca, ¡ai, imachari tucunga! Chai runaca mana huacharishca cashpachari, alli canman carca— nircami.

22Micucushpami Jesusca tandata japishpa, Diosta pagui nishpaca, chaupishpa cushpaca:

—Japichij, caica Ñuca aichami— nirca.

23Shinallataj ubyanatapish japishpa, Diosta pagui nishpa cujpica, chaitapish tucuicunami ubyarcacuna. 24Chaita ubyacujpimi cashna nirca:

—Caica, achcacunata quishpichingapaj, ari ninacushca mushuj ruranamanta jichana Ñuca yahuarta ricuchijmi. 25Dios mandacujpi ubyana punllacama uvas vinotaca, cutinca mana ubyashachu. Chaica chashnatajmi— nircami.

26Salmocunata cantashca qʼuipami, Olivos urcuman llujshircacuna.

Jesusca Pedro Paita ‘Mana rijsinichu’ ninatami huillashca

(Mat 26:30-35; Luc 22:31-34; Juan 13:36-38)

27Chaipimi Jesusca, cashna nirca:

—Cunan tutaca, tucuicunami Ñucataca shitahuanguichij. Dios Quillcachishcapica: “Michijtaca chugrichishami, ovejacunaca caita chaitami ringacuna” nicunmi. 28Ashtahuanpish causarishca qʼuipaca, cancunapaj ñaupami Galileaman risha— nircami.

29Chashna nijpimi, Pedroca:

—Tucuicuna pʼiñarishpa saquijpipish, ñucatajca manataj saquishachu— nircami.

30Shina nijpi, Jesusca:

—Cancarin cunan tutallatajmi, gallo ishqui cutin cantanapajca, quimsa cutin Ñucataca, “Mana rijsinichu” ningui— nircami.

31Ashtahuan sinchiyarishpami, Pedroca:

—Quiquinhuan huañuna cashpapish, ñucatajca manataj chashna nishachu— nirca.

Pai chashna nijpica, caishujcunapish, tucuicunami chashnallataj nircacuna.

Getsemaní huertapimi Jesús Diosta mañashca

(Mat 26:36-46; Luc 22:39-46)

32Chai qʼuipami, Getsemaní huertaman chayamurcacuna. Chaipimi Jesusca, Paipaj yachacujcunataca: «Diosta Ñuca mañangacama, caillapi tiyacuichij» nircami.

33Shina nishpa Pedrota, Jacobota, Juantapish pushashpaca, achcata llaquirishpami chujchui callarirca. 34Chaimantami paicunataca: «Ñuca almaca llaquihuan huañucunmari. Caillapi chaparashpa shuyacuichij» nircami.

35Jesusca chaimanta ashallata rishpaca, pambacama cumurishpami, ‘Ñuca apana cai llaquitaca, ima shinamanta anchuchinguimanpishchari’ nishpa, Diosta cashna mañarca: 36«“¡Abba! Ñuca Yayito, Quiquinpajca tucui imapish jahuallami. Cai ubyanataca, Ñucamanta anchuchipai. Ñuca shina nijpipish, ama Ñuca munashca shinaca rurapaichu, Can munashca shina rurapailla”» nircami.

37Chai qʼuipa tigramushpaca, dormicujta japishpami, Pedrotaca cashna nirca: «Simón, ¿dormicunguillachu? ¿Manachu ashallatapish rijcharishca cai tucungui? 38Mana alli yuyaicuna ama japichun chaparaichij, mañaraichij. Cancunapaj espirituca mañanata yuyacunmari, ashtahuanpish aichapica shaicushcamari canguichij» nircami.

39Cutin mañanaman rishpaca, ñaupaman nishca shinallatajmi mañarca. 40Chaimanta tigramushpaca, cutinllatajmi dormicujta japirca. Dorminaihuan ñahuicunapish huichcaricujpimi, imata mana ni tucurcacuna. 41Caihuanca, ña quimsa cutin tigramushpaca, cashnami nirca: «Cancunatajca, dormicunguichij, samaricunguichijllami. Riquichij, ñamari Runa Aichayujtaca juchayujcunapaj maquipi churana pajtamushca. 42¡Jatarichij! ¡Jacuchij! ¡Ñucata japichij runaca, ñami chayamucun!» nircami.

Jesustaca Judasmi japichishca

(Mat 26:47-56; Luc 22:47-53; Juan 18:2-11)

43Jesús rimacujpirajmi, Judasca ña chayamurca. Paica, chunga ishquipuramanta shujmi carca. Paihuanca, achca runacunami espadacunahuan, caspicunahuan shamurcacuna. Paicunaca pushaj curacuna, Mandashcata yachachijcuna, cunaj yuyajcuna cachajpimi shamurcacuna. 44Jesusta japichijca: «Maijantami ñuca muchani, chaita ricuranguichij. Paitaca japishpa, alli charirashpa apanguichijlla» nishpami yachachishca carca.

45Ña chayamushpaca, Jesuspajman cʼuchuyashpami:

—Yachachij, Yachachij— nishpa mucharca.

46Chaita ricushpaca, huaicashpami japircacuna. 47Ashtahuanpish chaipi cajcunamanta shujca, espadata surcushcahuanmi, curacunata mandaj curapaj servijtaca, shuj rinrinta pʼitirca. 48Cutin Jesusca, cashnami nirca:

—¿Ñucataca shuhuata shinachu espadacunahuan, caspicunahuan japij shamunguichij? 49Illu Diospaj huasipica, punllantamari cancunataca yachachicurcani. Chaipica mana japircanguichijca. Ashtahuanpish Dios Quillcachishca pajtachunmi, chashnaca ruranguichij— nircami.

50Chashna nijpica tucui yachacujcuna, shitashcahuanmi miticushpa rircacuna. 51Shuj mosoca, linsohuan pillurishcallami, Jesusta caticushca carca. Paitapish japircacunami. 52Ashtahuanpish paica, pillurishca linsota shitashpami, lluchulla miticugrirca.

Tandanacushca mandajcunapajmanmi Jesusta apashcacuna

(Mat 26:57-68; Luc 22:54-55; Juan 18:12-14, 19-24)

53Jesustaca, curacunata mandajpajmanmi pushamurcacuna. Chaimanca, pushaj curacunapish, cunaj yuyajcunapish, Mandashcata yachachijcunapishmi tandanacurcacuna. 54Pedroca, huasha huashalla catishpami, curacunata mandaj curapaj huasi canllacama rirca. Chaipimi, huasita cuidajcunahuan tandalla ninapi cunushpa tiyacurca.

55Pushaj curacunapish, tucui tandanacushca mandajcunapish, Jesusta huañuchingapajmi, ima juchachina shinata pi ricushca uyashca cashpaca huillachun mashcarcacuna. Ashtahuanpish imata mana juchachi tucurcacunachu. 56Achcacuna llullashpalla Jesusta juchachishpapish, shujta shujtami nircacuna. 57Chaimantami shujcunaca, ñapish shayarishpa, cashna llullashpa juchachircacuna:

58—Ñucanchijca: “Diosta yuyaringapaj maquillahuan rurashca cai huasitaca urmachishami. Chaipaj randica, shujtajtami quimsa punllallapi shayachisha. Chaitaca, mana maquihuan rurashachu” nijtami uyarcanchij— nircacunami.

59Chashna huillashpapish, manataj shujlla yuyaiman chayarcacunachu. 60Chaimantami curacunata mandaj curaca, chaupipi shayarishcahuan Jesustaca:

—Canta cai tucuita juchachicujpipish, ¿manachu imata cutichingui?— nishpami tapurca.

61Ashtahuanpish Paica, imata mana nircachu. Curacunata mandajca cutinllatajmi:

—¿Canca, sumaj Diospaj Churi, Quishpichij Cristochu cangui?— nishpa tapurca.

62Chashna nijpimi Jesusca:

—Ñucaca, chaitajmi cani. Runa Aichayuj Ñucataca, Tucuita Rurai Tucuj Diospaj alli ladopi tiyacujtapish, jahua pachamanta pʼuyupi shamucujtapishmi ricunguichij— nircami.

63Shina nijpica, curacunata mandajca, paipaj quiquin churanata lliquishpami cashna nirca:

—Paita juchachishpa, pi shujtaj huillajcunataca, ña mana ninchijchu. 64Dios tucushpa chashna rimaricujtaca, cancunapaj rinrinhuantajmi uyashcanguichij. Cunanca, ¿imatataj yuyanguichij?— nircami.

Chashna nijpica tucuicunami: “¡Cai runaca huañunatajmi can!” nishpa juchachircacuna.

65Chaimantami maijancunaca, Jesusta ñahuipi chʼucashpa, linsohuan ñahuita huatashpa huajtarcacuna.

Chaimantaca:

—Huillaiari, ¿maijantaj huajtanchij?— nircacunami.

Huasita cuidajcunapish, ñahuipi huajtarcacunami.

Pedromi Jesustaca ‘Mana rijsinichu’ nishca

(Mat 26:69-75; Luc 22:56-62; Juan 18:15-18, 25-29)

66Pedro huasi canllapi cajpimi, curacunata mandaj curapaj servij huarmicunamanta shujca shamurca. 67Paica, Pedro cunucujta ricushpami, paipaj ñahuita chaparashpa:

—Canpish, Nazaretmanta Jesus-huanmari puricurcangui— nirca.

68Ashtahuanpish Pedroca:

—Pipishchari, mana rijsinichu. Imatapishchari nicungui, mana yachanichu— nircami.

Chashna nishpa huasi canlla punguman llujshijpica, galloca cantarcallami. 69Chai huarmillataj cutin ricushpaca:

—Cai runaca paicunapuratajmari— nishpami, chaipi cajcunaman huillai callarirca.

70Pedropish cutinllatajmi, ‘Mana rijsinichu’ nirca. Chai qʼuipallami, chaipi cajcunaca cutintaj Pedrotaca:

—Cashcatatajmari nicunchij, canpish paicunapuratajmari cangui. Rimaipish rijsinallamari, galileocuna shinallatajmari rimangui— nircacuna.

71Chaimantami Pedroca:

—Ñuca llullajpica, ima llaquipish japichunlla. ¡Chai runataca mana rijsinichu, pitapishchari nicunguichij, mana rijsinichu!— nircami.

72Pedro chashna nicujpica, galloca ñapish cati cuti cantarcallami. Chaipimi Pedroca: «Gallo cati cuti cantanapajca, quimsa cutinmi Ñucataca ‘Mana rijsinichu’ nihuangui» nishpa, Jesús nishcata yuyarirca. Chaita yuyarishpami, Pedroca huacacurca.