Slovo na cestu

Marek 12:1-44

Ježíš vypráví podobenství o boháči

1Začal pak vyprávět následující příběh: „Jeden člověk založil vinici. Obehnal ji plotem, postavil lis na víno a vystavěl hlídkovou věž. Potom vinici pronajal pachtýřům a sám odcestoval. 2Když přišla doba vinobraní, pověřil jednoho ze svých sluhů, aby od pachtýřů vybral podíl z úrody, který mu náležel. 3Ale pachtýři sluhu ztloukli a vyhodili s prázdnou.

4Majitel tam poslal jiného. Po něm začali házet kamení, těžce ho zranili na hlavě a vyhnali. 5Poslal tam tedy dalšího a toho zabili. Tak majitel vinice postupně vyslal ještě několik svých lidí. Ke všem se chovali surově, některé ztloukli, jiné ubili. 6Nakonec tam vypravil svého jediného milovaného syna. Domníval se, že před ním přece jen budou mít respekt.

7Ale nájemci si řekli: ‚To je jediný dědic. Zabijme ho a vinice bude naše.‘ 8A tak se stalo. Syna zavraždili a tělo vyhodili z vinice ven.

9Co si myslíte, že udělá ten majitel, až přijde? Spravedlivě je odsoudí k smrti a vinici pronajme jiným. 10Vzpomeňte si, že v Bibli je psáno:

‚Kámen, kterým stavitelé opovrhli,

se nakonec stal kamenem nejdůležitějším

– svorníkem klenby.

11Pán Bůh to tak učinil

a my stojíme v údivu.‘ “

12Židovští vůdci pochopili, že ten příběh platil jim, že oni jsou těmi proradnými pachtýři. Rádi by byli Ježíše zatkli, ale báli se davu. Prozatím od toho museli upustit.

Židé se ptají Ježíše na placení daně

13Poslali však za ním několik farizejů a členů Herodovy strany, aby ho vyprovokovali k nějakému žalovatelnému výroku.

14„Mistře,“ oslovili ho úlisně, „víme, že pravda je ti nade všechno; ať se to komu líbí či nelíbí, učíš pravdě tak, jak ji znáš od Boha. Řekni nám: máme platit Římu daně, nebo nemáme?“

15Ježíš však nastraženou past prohlédl. „Co to na mě zkoušíte, podejte mi peníz!“

16Když mu ho podali, zeptal se: „Čí obraz a jméno je na té minci?“ „Římského císaře,“ řekli.

17„Dávejte tedy císaři, co je císařovo, a co je Boží, dávejte Bohu.“ Tak jim to zase nevyšlo.

Židé se ptají Ježíše na vzkříšení

18Potom přišli se záludnou otázkou příslušníci skupiny saducejů, kteří nevěřili ve vzkříšení z mrtvých.

19Řekli: „Mistře, v Mojžíšově zákoně je psáno: Zemře-li ženatý muž a nezanechá po sobě žádného dědice, jeho svobodný bratr je povinen oženit se s vdovou a zplodit bratrovi potomka. 20Povíme ti příběh: Bylo sedm bratrů. Nejstarší se oženil, brzo však zemřel a nenechal po sobě žádných dětí. 21Druhý se oženil s vdovou, ale brzy zemřel bezdětný. Tak to stále pokračovalo, až zemřel i poslední. Nikdo z nich nezanechal dědice. 22Nakonec zemřela i ta žena.

23Naše otázka zní: Čí bude ta žena po vzkříšení? Vždyť ji mělo za manželku všech sedm.“

24Ježíš odpověděl: „Vaše chyba je v tom, že neznáte Bibli a nevěříte v Boží moc. Manželství je záležitostí pozemského života. 25Až lidé vstanou z mrtvých, nebudou už mezi nimi tělesné svazky. Přetrvají jen svazky ducha.

26-27A o vzkříšení samotném vůbec nepochybujte. Cožpak jste nečetli o Mojžíšovi a hořícím keři? Jak se tam Bůh tehdy představil? ‚Já jsem Bůh Abrahámův, Bůh Izákův, Bůh Jákobův.‘ Když o lidech zesnulých před mnoha staletími říká: ‚já JSEM jejich Bůh,‘ pak je jasné, že pro něj nikdy nepřestali existovat. Vidíte, jak jste vedle.“

Židé se ptají Ježíše na největší přikázání

28Tyto rozhovory sledoval jeden z učitelů zákona. Zdálo se mu, že Ježíš odpovídá znamenitě. A tak mu předložil svůj problém: „Které přikázání je nejdůležitější?“

29Ježíš nezaváhal:

„První přikázání zní takto: Slyš Izraeli, Pak Bůh je jediný Pán. 30Miluj ho z celého srdce, celou bytostí a ze všech sil.

31A to druhé: Miluj druhého člověka tak, jako miluješ sebe. Nejsou důležitější přikázání než tato.“

32„Mistře, tys dobře vystihl to podstatné,“ musel uznat tazatel. „Bůh je jen jeden a kromě něho není jiného. 33Milovat ho z celého srdce, celým rozumem a vší silou své vůle a druhé lidi milovat jako sebe – to je víc než všechny oběti zvířat na oltáři.“

34„Ty nejsi daleko od Božího království,“ ocenil jeho postoj Ježíš. Pak už se ho nikdo neodvážil na nic zeptat.

Židé nemohou odpovědět na Ježíšovu otázku

35Později, když Ježíš učil v chrámu, položil otázku: „Z čeho náboženští učitelé usuzují, že Kristus musí být potomkem krále Davida? 36Vždyť sám David napsal, inspirován Duchem svatým:

‚Bůh řekl mému Pánu:

Seď po mé pravici,

dokud ti tvé nepřátele nepoložím k nohám.‘

37Když ho David nazývá svým Pánem, jak by tedy mohl být Davidovým synem?“

Ježíš varuje před náboženskými vůdci

Ježíš měl vždycky mnoho pozorných posluchačů. 38Jednou je varoval:

„Dejte si pozor na učitele, kteří se na veřejnosti procházejí v krásných šatech a čekají, že je lidé budou uctivě zdravit a klanět se jim. 39Rádi si zajišťují přední sedadla v modlitebnách a čestná místa na hostinách. 40Vyjídají vdovské domy tím, že si dávají platit za modlitby, které úmyslně protahují. Protože učí jiné a takhle se chovají, Bůh je potrestá tím přísněji.“

Chudá vdova dává vše, co má

41Jednou si Ježíš sedl proti chrámové pokladně a pozoroval lidi. Mnozí bohatí tam vkládali značné částky peněz. 42Přišla také jedna chudá vdova a do pokladny vhodila dvě drobné mince.

43Ježíš si zavolal své učedníky a řekl jim: „Poslyšte, ta chudá vdova vlastně dala víc než boháči. 44Ti dávali jen přebytky, bez kterých se snadno obejdou, ale ta žena dala všechno, co měla na živobytí.“

Ang Pulong Sang Dios

Marcos 12:1-44

Ang Paanggid Parte sa mga Agsador

(Mat. 21:33-46; Luc. 20:9-19)

1Dayon naghambal si Jesus sa ila paagi sa mga paanggid, “May isa ka tawo nga may duta nga ginpatamnan niya sang ubas. Ginpakudalan niya ini, kag nagpahimo siya sang buho sa dako nga bato para pulugaan sang ubas. Nagpatindog man siya sang isa ka balantayan. Pagkatapos ginpaagsahan niya ang iya talamnan kag naglakat sa malayo nga lugar. 2Sang tion na sang pagpamupo sang ubas, ginsugo niya ang isa ka suluguon sa mga agsador sa pagkuha sang iya parte. 3Pero pag-abot didto sang suluguon, gindakop siya sang mga agsador kag ginbunal, kag ginpapauli nga wala gid sing dala. 4Ginpadala naman sang tag-iya ang isa pa ka suluguon, pero ginpakahuy-an nila kag ginlampusan sa ulo. 5Nagpadala pa gid siya sang isa pa ka suluguon, kag ila ini ginpatay. Madamo pa gid ang ginpadala sang tag-iya. Ang iban ginbunal nila, kag ang iban ginpatay. 6Sa katapusan, wala na siya sang suluguon nga ipadala. Gani ginpadala niya ang iya pinalangga nga anak. Kay naghunahuna siya nga tahuron nila ang iya anak. 7Pero pagkakita sang mga agsador sa iya anak, nagsiling sila, ‘Ari na ang manunubli. Dali, patyon ta siya agod mangin aton ang iya palanublion.’ 8Gani gindakop nila siya kag ginpatay. Ginhaboy nila ang iya bangkay sa guwa sang talamnan sang ubas.”

9Dayon nagsiling si Jesus, “Ti ano bala ang himuon sang tag-iya sang talamnan? Sigurado gid nga kadtuan niya ang mga agsador kag pamatyon. Dayon paagsahan niya sa iban ang iya talamnan.” 10Nagpadayon si Jesus sa pagsiling, “Wala bala ninyo ini mabasahi sa Kasulatan?

‘Ang bato nga ginsikway sang mga panday

amo ang nangin pundasyon nga bato.

11Ang Ginoo ang naghimo sini

kag makatilingala ini sa aton!’ ”12:11 Salmo 118:22-23.

12Nahibaluan sang manugdumala nga mga Judio nga sila gid ang ginatumod sang sadto nga paanggid. Gani gusto nila nga dakpon si Jesus, pero nahadlok sila sa mga tawo. Gani ginpabay-an na lang nila siya, kag naglakat sila.

Ang Pamangkot Parte sa Pagbayad sang Buhis

(Mat. 22:15-22; Luc. 20:20-26)

13Ginsugo nila ang pila ka mga Pariseo kag pila ka mga miyembro sang partido ni Herodes sa pagdakop-dakop kay Jesus paagi sa iya paghambal agod maakusar nila siya. 14Gani nagkadto sila kay Jesus kag nagpamangkot, “Manunudlo, nahibaluan namon nga matuod ang imo ginasugid. Kay wala ka nagapadala-dala sa mga tawo bisan sin-o pa sila, kundi kon ano ang kamatuoran parte sa kabubut-on sang Dios sa mga tawo amo gid ang imo ginatudlo. Ano bala sa imo, husto bala nga kita nga mga Judio magbayad sang buhis sa Emperador sang Roma? Dapat bala kita magbayad ukon indi?” 15Pero nahibaluan ni Jesus nga nagapakuno-kuno sila, gani nagsiling siya sa ila, “Ngaa bala ginatilawan ninyo ako nga dakpon paagi sa sini nga pamangkot? Abi dal-i ninyo ako diri sang kuwarta12:15 kuwarta: sa literal, denarius, nga kuwarta sang mga Romanhon. kay tan-awon ko.” 16Gani gindal-an nila siya. Dayon nagpamangkot siya sa ila, “Kay sin-o bala ini hitsura kag ngalan?” Nagsabat sila, “Iya sang Emperador.” 17Gani nagsiling si Jesus sa ila, “Ti kundi ihatag ninyo sa Emperador ang iya sang Emperador, kag sa Dios ang iya sang Dios.” Kag natingala gid sila sa iya.

Ang Pamangkot Parte sa Pagkabanhaw

(Mat. 22:23-33; Luc. 20:27-40)

18Dayon may mga Saduceo nga nagpalapit kay Jesus. Ini nga mga tawo wala nagapati nga may pagkabanhaw. 19Nagpamangkot sila, “Manunudlo, suno sa ginsulat ni Moises sa aton, kon mapatay ang lalaki nga wala sila bata sang iya asawa, dapat ang iya utod ang magpangasawa sa nabalo agod makapabata siya para sa iya utod nga napatay.12:19 Deu. 25:5. 20Karon, may pito ka mag-ulutod nga lalaki. Ang kamagulangan nagpangasawa, kag napatay nga wala sing bata. 21Gani ang balo ginpangasawa sang madason nga utod. Ini siya napatay man nga wala sila sing bata. Gani ang balo ginpangasawa naman sang ikatlo kag amo man ang natabo, 22hasta sa ikapito. Nagkalamatay sila tanan nga wala gid nakapabata sa sadto nga babayi. Sang ulihi ang babayi napatay man. 23Karon, kon mag-abot na ang pagkabanhaw, kay sin-o gid siya nga asawa, kay sila nga pito nagpangasawa sa iya?”

24Nagsiling si Jesus sa ila, “Sala gid kamo, tungod nga wala kamo nakaintiendi sang Kasulatan kag sang gahom sang Dios. 25Kay kon mabanhaw na ang mga patay, indi na sila mag-asawahay, tungod nga pareho na sila sang mga anghel sa langit. 26Kon parte sa mga patay nga mabanhaw, wala bala kamo nakabasa sang ginsulat ni Moises parte sa nagadabadaba nga kahoy-kahoy, sa diin nagsiling ang Dios kay Moises, ‘Ako ang Dios ni Abraham, Isaac, kag Jacob’? 12:26 Exo. 3:6. 27Ti buhi sila, kay ang Dios indi Dios sang mga patay kundi Dios sang mga buhi. Gani sala gid kamo.”

Ang Labing Importante nga Sugo

(Mat. 22:34-40; Luc. 10:25-28)

28May isa ka manunudlo sang Kasuguan didto nga nakabati sang ila diskusyon. Nabatian niya nga maayo ang sabat ni Jesus. Gani nagpalapit siya kag nagpamangkot man, “Ano gid bala ang labing importante nga sugo?” 29Nagsabat si Jesus, “Ang labing importante nga sugo amo ini: ‘Pamati kamo, katawhan sang Israel! Ang Ginoo nga aton Dios amo lang ang Ginoo. 30Gani higugmaon mo ang Ginoo nga imo Dios sa bug-os mo nga tagipusuon, sa bug-os mo nga kalag, sa bug-os mo nga hunahuna kag sa bug-os mo nga kusog.’12:30 Deu. 6:4-5. 31Ang madason nga labing importante nga sugo amo ini: ‘Higugmaon mo ang imo isigkatawo pareho sang paghigugma mo sa imo kaugalingon.’12:31 Lev. 19:18. Wala na sing sugo nga labaw pa sa sining duha.” 32Nagsiling ang manunudlo sang Kasuguan sa iya, “Husto ka manunudlo! Matuod ang imo ginasiling nga may isa lang ka Dios kag wala na sing iban pa. 33Kag ang paghigugma sa iya sa bug-os nga tagipusuon, sa bug-os nga hunahuna, kag sa bug-os nga kusog, kag ang paghigugma sa aton isigkatawo pareho sang paghigugma naton sa aton kaugalingon mas importante sang sa tanan nga halad nga ginasunog12:33 halad nga ginasunog: Tan-awa ang Lista sang mga Pulong sa likod. kag iban pa nga mga halad.” 34Pagkabati ni Jesus nga husto gid ang iya mga sabat, nagsiling siya sa iya, “Malapit ka na nga masakop sa paghari sang Dios.” Halin sadto wala na gid sing may nangahas nga magpamangkot kay Jesus.

Ang Pamangkot Parte sa Cristo

(Mat. 22:41-46; Luc. 20:41-44)

35Sang nagapanudlo si Jesus sa templo nagsiling siya, “Ngaa nagasiling ang mga manunudlo sang Kasuguan nga ang Cristo kaliwat lang ni David? 36Si David mismo nga gintuytuyan sang Espiritu Santo nagsiling,

‘Nagsiling ang Ginoo sa akon Ginoo,

Pungko diri sa akon tuo

hasta mapaidalom ko sa imo ang imo mga kaaway.’12:36 Salmo 110:1.

37Kon gintawag siya ni David nga iya Ginoo, paano bala nga siya kaliwat lang ni David?”

Nagpaandam si Jesus Batok sa mga Manunudlo sang Kasuguan

(Mat. 23:1-36; Luc. 20:45-47)

Naluyag magpamati kay Jesus ang madamo gid nga mga tawo. 38Sa iya mga pagpanudlo nagsiling siya, “Mag-andam kamo sa mga manunudlo sang Kasuguan nga gusto maglagaw-lagaw nga nagasuksok sang espesyal nga bayo.12:38 espesyal nga bayo: sa literal, malaba nga bayo. Sa mga lugar nga madamo sang tawo,12:38 mga lugar nga madamo sang tawo: sa literal, mga merkado. gusto nila nga tahuron sila. 39Sa mga simbahan ukon sa mga punsyon, ginapili gid nila ang mga pulungkuan nga para sa mga dungganon. 40Ginaubos nila kuha ang mga pagkabutang sang mga balo nga babayi, kag ginatabon-tabunan lang nila ang ila ginahimo paagi sa malawig nga mga pagpangamuyo. Ini sila magabaton sang mas dako nga silot.”

Ang Halad sang Balo nga Babayi

(Luc. 21:1-4)

41Nagpungko si Jesus sa tupad sang ginahulugan sang kuwarta didto sa templo kag ginpanilagan niya ang mga tawo nga nagahulog sang ila mga kuwarta. Madamo nga mga manggaranon ang nagahulog sang dalagko nga mga kantidad. 42May nagpalapit nga isa ka imol nga balo nga babayi kag naghulog sang duha lang ka sinsilyo. 43Gintawag ni Jesus ang iya mga sumulunod kag nagsiling sa ila, “Sa pagkamatuod, mas madamo ang ginhulog sang imol nga balo sang sa tanan nga naghatag. 44Kay sila madamo ang ila kuwarta kag ang ila ginhatag baliwala lang sa ila; pero ang balo, bisan imol siya, ginhatag niya ang tanan nga iya ginasaligan agod mabuhi.”