Slovo na cestu

Marek 1

Jan Křtitel připravuje cestu Ježíšovi

1Zde začíná radostná zpráva o podivuhodném životě Ježíše Krista, Božího Syna.

Již prostřednictvím dávného proroka Izajáše Bůh promluvil tak, jako by mluvil přímo ke svému Synovi:

„Pošlu před tebou zvláštního posla,
    který připraví svět na tvůj příchod.
V době duchovně pusté bude volat:
    ‚Přichází k vám Bůh!
Napravte svůj život,
    odložte všechno,
co mu stojí v cestě!‘ “

Tím poslem byl Jan Křtitel. Žil na poušti a vybízel lidi, aby od něho přijali křest a dali tak najevo, že se veřejně přiznávají ke svým proviněním, že jich litují a touží, aby jim Bůh odpustil. Lidé z Jeruzaléma a z celého Judska přicházeli, aby mu naslouchali, a když vyznali své viny, Jan je pokřtil v řece Jordánu. Jan nosil oděv z velbloudí srsti přepásaný pásem a živil se kobylkami a medem divokých včel. Ve svých kázáních stále zdůraz-ňoval:

„Záhy po mně přijde někdo daleko mocnější, než jsem já; bude tak vznešený, že nejsem hoden ani jako otrok rozvázat řemínek jeho obuvi.

Já jsem vás křtil vodou, ale on vás bude křtít Duchem svatým.“

Jan křtí Ježíše

Jednoho dne přišel Ježíš z galilejského Nazaretu k Janovi a dal se od něho v Jordánu pokřtít. 10 Ve chvíli, kdy vystupoval z vody na břeh, viděl, jak se obloha rozevřela a na jeho hlavu se snesl Boží Duch v podobě holubice. 11 Současně z nebe promluvil hlas: „Ty jsi můj milovaný Syn, z tebe mám radost.“

Satan pokouší Ježíše na poušti

12 Hned nato Boží Duch vnukl Ježíšovi, aby odešel na poušť do samoty. 13 Šel tedy a čtyřicet dní tam strávil sám mezi divokou zvěří, vystaven satanovu pokoušení; potom přišli andělé a pečovali o něho.

Ježíš káže v Galileji

14 Později, když král Herodes uvěznil Jana Křtitele, vydal se Ježíš do Galileje a hlásal tam radostné poselství od Boha: 15 „Konečně přišel čas a přiblížilo se Boží království. Přestaňte myslet jen na pozemské věci, změňte svůj život a uvěřte tomu, co vám Bůh vzkazuje!“

Čtyři rybáři následují Ježíše

16 Jednoho dne šel Ježíš po břehu Galilejského jezera a uviděl Šimona a jeho bratra Ondřeje, jak vrhají do vody síť; byli totiž rybáři.

17 Ježíš na ně zavolal: „Pojďte za mnou! Udělám z vás jiné rybáře, budete lovit lidi!“ 18 Ti dva všeho nechali a šli s ním.

19 O něco dále pak spatřil jiné dva rybáře – Jakuba a Jana Zebedeovy. Seděli v lodi a opravovali potrhané sítě. 20 I ty Ježíš vyzval. Oba bratři se okamžitě zvedli, opustili svého otce a najaté pomocníky a vykročili za Ježíšem.

Ježíš učí jako ten, kdo má moc

21 Tak přišli společně do města jménem Kafarnaum; v sobotu navštívili tamější synagogu, ve které se židé scházeli ke společným modlitbám, ke čtení i výkladu Písma. Ježíš tam začal kázat a 22 posluchači žasli, protože mluvil s nezvyklou přesvědčivostí. Bylo to úplně něco jiného, než co dosud slýchali od učitelů zákona.

23 Byl tam také jeden muž posedlý démonem a ten začal vykřikovat: 24 „Co je ti po nás, Ježíši Nazaretský? Chceš nás snad zničit? Vím dobře, že jsi svatý Boží Syn!“

25 Ježíš ho rázně okřikl: „Už ani slovo! Vyjdi z něho ven!“ 26 Posedlý se ještě chvíli zmítal a křičel, než ho démon opustil.

27 Lidé byli ohromeni a začali se dohadovat: „Co to je? Nové učení? Odkud bere takovou moc? Vždyť i zlým duchům poroučí a oni ho poslouchají!“

28 A zpráva o tom, co Ježíš učinil, se rychle roznesla po celém kraji.

Ježíš uzdravuje Petrovu tchyni a mnoho dalších

29 Když pak Ježíš opustil synagogu, vydal se s Jakubem a Janem do Šimonova a Ondřejova domu. 30 Šimonova tchyně právě ležela v horečkách na lůžku, tak o tom pověděli Ježíšovi. 31 Ten k ní přistoupil, vzal ji za ruku a pomohl jí, aby si sedla. Horečka hned přestala, žena vstala a začala se starat o hosty.

32-33 Jakmile slunce zmizelo za obzorem (a skončil sobotní klid), sešli se lidé z celého města u Šimonova domu. Přivedli s sebou nemocné a posedlé. 34 Toho večera uzdravil Ježíš mnoho lidí a z velkého množství posedlých vyhnal démony. Těm však nedovolil mluvit, protože věděli, že je Mesiáš – svatý Boží Syn.

Ježíš káže a uzdravuje

35 Příští ráno vstal Ježíš ještě před svítáním a odešel na osamělé místo, kde se mohl v klidu modlit.

36 O něco později jej Šimon se svými druhy začali hledat. 37 Když ho našli, řekli mu: „Každý se ptá jenom po tobě!“

38 Ježíš jim však pověděl: „Musím jít také do jiných měst, abych i tam oznámil své poselství. Vždyť proto jsem přišel.“

39 A tak procházel celou galilejskou zemí, kázal v synagogách a mnohé vysvobozoval z moci démonů.

Ježíš uzdravuje malomocného

40 Jednou za ním přišel člověk postižený malomocenstvím a na kolenou ho prosil: „Pane, vím, že mne můžeš uzdravit, když budeš chtít.“

41 Ježíš, pohnut soucitem, vztáhl ruku, dotkl se ho a řekl: „Chci, abys byl zdráv.“ 42 V tu chvíli malomocenství zmizelo a muž byl uzdraven.

43-44 Ježíš mu však přísně nařídil: „Jdi a dej si své uzdravení ověřit knězem. Cestou se však nikde nezastavuj a s nikým nemluv. Vezmi s sebou obětní dar, jak to uzdraveným z malomocenství předepsal Mojžíš, aby se všichni přesvědčili, že jsi očištěn.“

45 Muž odešel, ale nevydržel mlčet. Každému na potkání radostně vyprávěl, že je uzdraven. A tak Ježíš nemohl veřejně vstoupit do žádného města a zůstával venku na osamělých místech. I tam se však za ním ze všech stran táhly zástupy lidí.

Nkwa Asem

Marko 1

Yohane Osuboni asɛnka

1Asɛmpa a ɛfa Yesu Kristo, Onyankopɔn Ba no ho mfitiase ni:

Odiyifo Yesaia nhoma no mu no, Onyankopɔn kae se, ɔbɛsoma ne Ba aba asase so. Nanso ɔbɔfo bi bedi n’anim a, ɔno na obesiesie kwan ama no.

Saa ɔbɔfo yi bɛtena sare so, na wateɛm se, “Munsiesie Awurade akwan. Obiara nsiesie ne ho mfa ntwɛn Awurade ba no.”

Saa ɔbɔfo no, ɔne Yohane Osuboni. Ɔtenaa sare so, na ɔkyerɛkyerɛɛ wɔn se, wonnu wɔn ho wɔ wɔn bɔne ho, na wɔmma wɔmmɔ wɔn asu sɛnea ɛbɛyɛ a Onyankopɔn de wɔn bɔne befiri wɔn. Nnipa fifi Yerusalem ne Yudea nkurow so kohuu Yohane, tiee no. Na wɔkaa wɔn bɔne kyerɛɛ no no, ɔbɔɔ wɔn asu wɔ asubɔnten Yordan mu. Na Yohane hyɛ atade a wɔde aboa nhoma na apam a aboa nhoma abɔso nso bɔ mu. N’aduan yɛ mmoadabi ne ɛwo. Ne nkyerɛkyerɛ no mu, ɔkae se, “Ɛrenkyɛ koraa, obi bɛba a ɔwɔ tumi sen me a, ne mpaboa mpo ɛnsɛ sɛ mikita. Me de, mede nsu na ɛbɔ mo asu, na ɔno de, ɔde Onyankopɔn Honhom Kronkron na ɛbɛbɔ mo asu!”

Yesu asubɔ ne ne sɔhwɛ

Da bi, Yesu fii Nasaret a ɛwɔ Galileaman mu bae maa Yohane bɔɔ no asu wɔ asubɔnten Yordan mu. 10 Yesu fi nsu no mu sii koko so ara pɛ, ohui sɛ ɔsoro abue na Honhom Kronkron resian sɛ aborɔnoma aba ne so. Saa bere no ara mu, 11 ɛnne bi fi soro kae se, “Wone me dɔ Ba a wosɔ m’ani.”

12 Ɛhɔ ara, Honhom Kronkron de Yesu kɔɔ sare so. 13 Ɔtenaa hɔ adaduanan a, na obiara nka ne ho ka wuram mmoa nko ara. Ɛhɔ na ɔbonsam sɔɔ no hwɛe. Akyiri yi, abɔfo ba bɛsom no.

Asuafo baanan a wodi kan no frɛ

14 Ɔhene Herode kyeree Yohane akyi no, Yesu kɔɔ Galilea kɔkaa Asɛmpa no wɔ hɔ.

15 Ɔkae se, “Bere no awie du! Onyankopɔn Ahenni no abɛn. Monsakra mo adwene na munnye Asɛmpa no nni!”

16 Da bi a Yesu nam Galilea mpoano no, ohuu Simon ne ne nua Andrea sɛ wɔregu asau.

17 Yesu frɛɛ wɔn se, “Mummedi m’akyi! Na mɛma mo ayɛ nnipayifo.” 18 Ɛhɔ ara, wogyaw wɔn asau no guu hɔ bedii n’akyi.

19 Ɔkɔɔ n’anim kakra no, ohuu Sebedeo mma baanu a, wɔfrɛ ɔbaako Yohane, ɛnna ɔbaako nso Yakobo, sɛ wɔte ɔkorow mu renwene wɔn asau. 20 Ɔfrɛɛ wɔn nso sɛ wommedi n’akyi. Ntɛm ara, wogyaw wɔn agya Sebedeo ne n’apaafo hɔ wɔ ɔkorow no mu bedii n’akyi.

Yesu tu honhommɔne

21 Yesu ne n’akyidifo yi beduu Kapernaum. Na Homeda dui no, ɔkɔɔ asɔredan mu kɔkaa Asɛmpa no. 22 Nnipa no tee asɛm no no, wɔn ho dwiriw wɔn, efisɛ, ɔkasae te sɛ obi a ɔwɔ tumi, na mmom wankasa sɛ mmara no akyerɛkyerɛfo no.

23 Amonom hɔ ara, ɔbarima bi a honhommɔne bi hyɛ ne mu de nteɛteɛm puee wɔ Asɔredan mu hɔ se, 24 “Dɛn na wo Nasaretni Yesu wɔ ne yɛn yɛ? Woaba sɛ worebɛsɛe yɛn anaa? Minim wo sɛ wone Onyankopɔn Ba Kronkron no!”

25 Yesu teɛteɛɛ honhommɔne no se, “Mua w’ano! Fi ne mu kɔ!” 26 Honhommɔne no wosow saa ɔbarima no ma ɔteɛteɛɛm dennen na etu kɔe. 27 Nnipa no nyinaa ho dwiriw wɔn ma wobisabisaa wɔn ho wɔn ho se, “Nkyerɛkyerɛ foforo bɛn ni? Ahonhommɔne mpo tie ne nne!”

28 Saa anwonwade a ɔyɛɛ yi ho asɛm trɛw faa Galileaman mu nyinaa.

Yesu sa nyarewa

29 Wofi asɔredan no mu no, ɔne n’asuafo no kɔɔ Simon ne Andrea fi. 30 Wɔkɔtoo sɛ atiridii abɔ Simon asebea ma ɔda hɔ. 31 Yesu kɔɔ faako a ɔda hɔ, kosoo ne nsa ma ɔsɔre tenaa ase. Ɛhɔ ara, atiridii no tu fii ne so. Ɔsɔre noaa aduan maa wɔn.

32 Eduu anwummere no, nnipa no de ayarefo ne wɔn a wɔwɔ ahonhommɔne brɛɛ Yesu sɛ ɔnsa wɔn yare. 33 Nnipa bebree bɛboaa wɔn ho ano wɔ ofi no abobow ano, hwɛɛ nea ɛrekɔ so. 34 Saa anwummere no ara, Yesu saa ayarefo bebree yare.Otuu ahonhommɔne bebree nso. Nanso wamma ahonhommɔne no ankasa, efisɛ, na wonim no.

Yesu asɛnka wɔ Galilea

35 Ade kyee anɔpatutuutu no, Yesu nko ara kɔɔ sare so kɔbɔɔ mpae.

36 Akyiri yi, Simon ne ebinom nso fii adi kɔhwehwɛɛ no, 37 na wohuu no no, wɔka kyerɛɛ no se, “Nnipa bebree rehwehwɛ wo.”

38 Ɔka kyerɛɛ wɔn se, “Ɛsɛ sɛ yɛkɔ nkurow a aka no so, na mekɔka m’asɛm kyerɛ wɔn, efisɛ, ɛno nti na mebae.”

39 Enti ɔkɔɔ Galileaman mu baabiara kɔkaa Asɛmpa no wɔ hyiadan mu, tuu ahonhommɔne bebree nso.

Yesu sa ɔkwatani bi yare

40 Ɔkwatani bi bɛkotow no srɛɛ no sɛ, “Mesrɛ wo, sa me yare.”

41 Ɔkwatani no yɛɛ Yesu mmɔbɔ, enti ɔde ne nsa kaa no kae se, “Mɛsa wo yare! Wo ho ntɔ wo!” 42 Amonom hɔ ara, kwata no fii ne ho maa ne ho tɔɔ no!

43 Yesu bɔɔ n’ano denneenen se, 44 “Nka saa asɛm yi nkyerɛ obiara, na mmom fa wo ho kɔkyerɛ ɔsɔfo. Sɛ worekɔ a, fa w’afɔrebɔde a Mose ahyɛ sɛ akwatafo a wɔasa wɔn yare mfa nka wɔn ho nkɔ no, ka wo ho kɔ sɛnea ɛbɛma obiara ahu sɛ, wo ho atɔ wo bio.”

45 Nanso ɔrekɔ no nyinaa, na ɔde nteɛteɛm rebɔ n’ayaresa no ho dawuru. Esiane eyi nti, sɛ Yesu kɔ baabiara a, nnipadɔm betwa ne ho hyia. Ɛno nti, afei baabiara a ɔbɛkɔ no, onyi ne ho adi. Enti ɔtenaa sare so hɔ maa nnipa bebree baa ne nkyɛn wɔ hɔ.