Ježíš vstává z mrtvých
1V neděli brzy ráno se ženy vydaly ke hrobu a nesly s sebou vonné masti a oleje. 2Kámen, který zakrýval vchod do hrobu ve skále, byl však odvalen stranou. 3Ženy vešly dovnitř, ale tělo Pána Ježíše tam nenašly. 4Bezradně se rozhlížely a vtom u nich stáli dva muži v oslnivě bílých oděvech. 5Ženy se jich velice lekly a sklopily oči. Oni jim řekli: „Proč hledáte živého tam, kde jsou jen mrtví? 6Ježíš tady není, je živ! Vzpomeňte si, jak vám ještě v Galileji říkal, 7že bude jako Syn člověka vydán do rukou zlých lidí, ukřižován, ale třetí den vstane z mrtvých.“ 8Ženy si na to skutečně vzpomněly. 9Vrátily se od hrobu a všechno vyprávěly jedenácti apoštolům a všem ostatním Ježíšovým žákům, které našly. 10Svědkyně vzkříšení byly: Marie z Magdaly, Jana, Marie Jakubova a ještě další. 11Učedníci jim však nevěřili a považovali jejich zprávu za výplod fantazie. 12Petr se však přece jen rozběhl ke hrobu, nahlédl dovnitř a uviděl jen odložená plátna. Vrátil se a nemohl pochopit, co se stalo.
Ježíš se zjevuje dvěma věřícím na cestě
13Jiní dva Ježíšovi učedníci šli toho dne do městečka Emauzy, nedaleko Jeruzaléma. 14Cestou spolu hovořili o událostech posledních dnů. 15Byli zabráni do rozhovoru, takže skoro ani nezpozorovali, že se k nim někdo přidal; byl to Ježíš. 16Ale oni, jako by měli mlhu před očima, nepoznali ho, 17ani když se s nimi dal do řeči: „O čem to mluvíte, že jste tak smutní?“ Zastavili se 18a jeden z nich, Kleofáš, mu řekl: „Jdeš z Jeruzaléma a nevíš, co se tam teď o svátcích stalo?“ 19Ježíš chtěl, aby mu to vyprávěli, a tak pokračovali: „Cožpak jsi nic neslyšel o Ježíši z Nazaretu? O tom prorokovi, který tak mocně kázal a dělal zázraky? Bůh stál při něm a lidé ho měli v úctě. 20A toho muže velerada odsoudila k smrti a byl ukřižován! 21My jsme doufali, že on je ten očekávaný Mesiáš a že vysvobodí Izrael. Stalo se to předevčírem. 22Dnes nás některé ženy překvapily zprávou: byly časně ráno u hrobu 23a nenašly jeho tělo. Dokonce prý viděly anděly, kteří jim řekli, že Ježíš žije. 24Někteří z našich si ověřili, že hrob je prázdný, ale jeho neviděli. A tak nevíme, co si o tom všem máme myslet.“ 25Ježíš jim na to řekl: „Proč jste tak nechápaví a proč váháte uvěřit tomu, co předpovídali už dávní proroci? 26Mesiáš to musí přece všechno vytrpět, než nastolí své království.“ 27A začal jim vykládat všechna slova, která o něm byla napsána od Mojžíše až po proroky. 28Když došli do Emauz, cíle jejich cesty, Ježíš jako by chtěl jít dál. 29Oni ho však přemlouvali: „Zůstaň s námi, vždyť je již pozdě a stmívá se. Kam bys šel?“ Dal se tedy pozvat a vešel s nimi do domu. 30Když zasedli k večeři, vzal Ježíš do rukou chléb, poděkoval Bohu, rozlomil ho a podával jim. 31A v tu chvíli konečně prohlédli a poznali ho. Ale v tom okamžiku jim Ježíš zmizel. 32Říkali si vzrušeně: „A proto nám bylo tak dobře u srdce, když s námi na cestě mluvil a vykládal nám smysl proroctví.“ 33Už nehleděli na to, že je večer a hned se vydali zpátky do Jeruzaléma. Našli jedenáct učedníků pohromadě s ostatními. 34Apoštolové jim řekli: „Pán opravdu vstal z mrtvých! Ukázal se Petrovi!“ 35A oni zase vypravovali, co se jim přihodilo na cestě a jak poznali Ježíše podle způsobu lámání chleba.
Ježíš se zjevuje učedníkům za zavřenými dveřmi
36Ještě neskončili svoje vyprávění a tu sám Ježíš stál mezi nimi a pozdravil je: „Pokoj vám!“ 37Velice se lekli; domnívali se, že se jim zjevil nějaký duch. 38Avšak on je pokáral: „Co se lekáte a proč si vymýšlíte takové věci? 39Podívejte se na moje ruce a nohy, jsem to opravdu já. Můžete si na mne sáhnout, nejsem duch, ten nemá tělo z masa a kostí.“ 40Při těch slovech jim ukázal rány po hřebech na rukou i na nohou. 41Jeho žáci tomu stále nemohli uvěřit, připadalo jim to příliš krásné, než aby to mohla být pravda. Požádal je tedy: „Máte tu něco k jídlu?“ 42Podali mu pečenou rybu a plástev medu 43a on to s nimi snědl.
Ježíš se zjevuje učedníkům v Jeruzalémě
44Pak jim řekl: „Vzpomeňte si! Když jsem býval s vámi, často jsem vám připomínal, že se musí naplnit všechno, co je o mně předpověděno u Mojžíše, Proroků a v Žalmech.“ 45A tak je dovedl k tomu, že konečně porozuměli slovům Bible, která o něm hovořila. 46Pak pokračoval: „To všechno ukazovalo k tomu, že předpověděný Mesiáš musí mnoho vytrpět, zemřít a třetího dne vstát z mrtvých. 47A nyní se lidé všech národů musí dovědět, že on má právo odpouštět hříchy a moc změnit jejich život. Začne se to rozhlašovat nejprve v Jeruzalémě. 48Vy budete dosvědčovat všechno, co se událo a čeho jste byli svědky. 49A já vám pošlu Ducha svatého, kterého vám slíbil můj Otec. Čekejte v Jeruzalémě, pokud vás Bůh nevybaví touto mocí.“
Ježíš vystupuje do nebe
50Pak je vedl známou cestou z Jeruzaléma do Betanie. Zastavili se a Ježíš zvedl ruce, aby učedníkům požehnal. 51Když jim žehnal, vzdaloval se vzhůru, až jim zmizel v oblacích. 52Uctivě se mu poklonili a pak se radostně vrátili do Jeruzaléma. 53Dobu čekání trávili v chrámu, kde chválili Boha.
Jesus Has Risen
1On the first day of the week, very early in the morning, the women took the spices they had prepared and went to the tomb. 2They found the stone rolled away from the tomb, 3but when they entered, they did not find the body of the Lord Jesus. 4While they were wondering about this, suddenly two men in clothes that gleamed like lightning stood beside them. 5In their fright the women bowed down with their faces to the ground, but the men said to them, “Why do you look for the living among the dead? 6He is not here; he has risen! Remember how he told you, while he was still with you in Galilee: 7‘The Son of Man must be delivered over to the hands of sinners, be crucified and on the third day be raised again.’ ” 8Then they remembered his words.
9When they came back from the tomb, they told all these things to the Eleven and to all the others. 10It was Mary Magdalene, Joanna, Mary the mother of James, and the others with them who told this to the apostles. 11But they did not believe the women, because their words seemed to them like nonsense. 12Peter, however, got up and ran to the tomb. Bending over, he saw the strips of linen lying by themselves, and he went away, wondering to himself what had happened.
On the Road to Emmaus
13Now that same day two of them were going to a village called Emmaus, about seven miles24:13 Or about 11 kilometers from Jerusalem. 14They were talking with each other about everything that had happened. 15As they talked and discussed these things with each other, Jesus himself came up and walked along with them; 16but they were kept from recognizing him.
17He asked them, “What are you discussing together as you walk along?”
They stood still, their faces downcast. 18One of them, named Cleopas, asked him, “Are you the only one visiting Jerusalem who does not know the things that have happened there in these days?”
19“What things?” he asked.
“About Jesus of Nazareth,” they replied. “He was a prophet, powerful in word and deed before God and all the people. 20The chief priests and our rulers handed him over to be sentenced to death, and they crucified him; 21but we had hoped that he was the one who was going to redeem Israel. And what is more, it is the third day since all this took place. 22In addition, some of our women amazed us. They went to the tomb early this morning 23but didn’t find his body. They came and told us that they had seen a vision of angels, who said he was alive. 24Then some of our companions went to the tomb and found it just as the women had said, but they did not see Jesus.”
25He said to them, “How foolish you are, and how slow to believe all that the prophets have spoken! 26Did not the Messiah have to suffer these things and then enter his glory?” 27And beginning with Moses and all the Prophets, he explained to them what was said in all the Scriptures concerning himself.
28As they approached the village to which they were going, Jesus continued on as if he were going farther. 29But they urged him strongly, “Stay with us, for it is nearly evening; the day is almost over.” So he went in to stay with them.
30When he was at the table with them, he took bread, gave thanks, broke it and began to give it to them. 31Then their eyes were opened and they recognized him, and he disappeared from their sight. 32They asked each other, “Were not our hearts burning within us while he talked with us on the road and opened the Scriptures to us?”
33They got up and returned at once to Jerusalem. There they found the Eleven and those with them, assembled together 34and saying, “It is true! The Lord has risen and has appeared to Simon.” 35Then the two told what had happened on the way, and how Jesus was recognized by them when he broke the bread.
Jesus Appears to the Disciples
36While they were still talking about this, Jesus himself stood among them and said to them, “Peace be with you.”
37They were startled and frightened, thinking they saw a ghost. 38He said to them, “Why are you troubled, and why do doubts rise in your minds? 39Look at my hands and my feet. It is I myself! Touch me and see; a ghost does not have flesh and bones, as you see I have.”
40When he had said this, he showed them his hands and feet. 41And while they still did not believe it because of joy and amazement, he asked them, “Do you have anything here to eat?” 42They gave him a piece of broiled fish, 43and he took it and ate it in their presence.
44He said to them, “This is what I told you while I was still with you: Everything must be fulfilled that is written about me in the Law of Moses, the Prophets and the Psalms.”
45Then he opened their minds so they could understand the Scriptures. 46He told them, “This is what is written: The Messiah will suffer and rise from the dead on the third day, 47and repentance for the forgiveness of sins will be preached in his name to all nations, beginning at Jerusalem. 48You are witnesses of these things. 49I am going to send you what my Father has promised; but stay in the city until you have been clothed with power from on high.”
The Ascension of Jesus
50When he had led them out to the vicinity of Bethany, he lifted up his hands and blessed them. 51While he was blessing them, he left them and was taken up into heaven. 52Then they worshiped him and returned to Jerusalem with great joy. 53And they stayed continually at the temple, praising God.
